Srpen 2009

Plateosaurus

22. srpna 2009 v 9:13 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Plateosaurus znamená česky "plochý povrch těla". Byl vysoký asi 6 metrů, dlouhý přes 8 metrů. Plateosaurus je trochu příbuzný druhu Iguanodon, ale žil v době Triasu. Živil se velkými rostlinami, tedy byl býložravec. Podle skal byl hnedočerný nebo černý. Nejzajímavější jsou na něm drápy s pěti prsty na předních končetinách. Byl to první byložravec, dinosaurus, který kdy žil. Možná, že se Plateosaurus živil i masem, to je ale teorie, na kterou se již dnes nevěří. Plateosauři žili v obrovských stádech a patřili k druhu Prosauropoda. Dnes z nich nalézáme četné zkameněliny, ale v poslední době už moc ne.



A co na to Wikipedie?:
"Plateosaurus, ("plochý ještěr"), byl poměrně veliký, po čtyřech chodící býložravý plateosaurid, který žil před 212 až 204 milióny let.
Tento z mnoha více či méně kompletních koster (přes 100 exemplářů!) známý dinosaurus patřil mezi nejhojnější dinosaury své doby. Potvrzují to i nálezy jeho fosílií v Německu, Švýcarsku, Anglii, Švédsku, Francii a Grónsku.
Jde o prvního dinosaura, o kterém víme, že žil ve stádech. Ta pravděpodobně neustále migrovala za potravou. Živil se nízko rostoucím rostlinstvem, ale byl schopen se postavit na zadní a spásat horní větve stromů či stromových kapradin.
Plateosaurus disponoval relativně dlouhým krkem a ocasem, podobně jako jiní vyspělí plateosauridi. Na dlouhém krku měl hlavu, jež byla robustnější než například u anchisaura. V tlamě měl mnoho malých lopatkovitých zubů, které mu pomáhaly ukusovat potravu. Ta se zpracovávala až
v žaludku pomocí gastrolitů - kamenů, které drtily potravu. Ze sudovitého trupu mu vyrůstaly dlouhé zadní končetiny, dvakrát tak dlouhé jako přední, které byly sice krátké, ale silné. Z pěti prstů předních končetin byl největší palec, zatímco krajní dva prsty zakrněly. Na prvních třech prstech byly velké zahnuté drápy, kterými se bránil a kterými vyhrabával podzemní části rostlin..."

Příště Plesiosaurus!!!

Torosaurus

22. srpna 2009 v 8:53 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Torosaurus byl velké zvíře, vzhledem se podobající Triceratopsovi. Na délku měřil až 9 metrů a spásal nízké rostliny. Žil v Montaně a Albertě před 69-65 miliony let. Patřil k čeledi Cerato-psidae a byl to gigant nad giganty. Torosauři žili v malých stádech, které se potloukali kolem a hledali potravu. Podle pravěkých skal měl kůži do zelena zbarvenou. Mezi samci se odehrávali i nemalé potyčky. Když se začali samci prát o teritorium, zasadili rohy do svých "kanýrů" a přetla-čovali se, dokud jeden neustoupil. Torosaurus vyhynul s ostatními plazy při pádu meteoritu.




Příště Plateosaurus!

Megalosaurus

20. srpna 2009 v 10:26 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Megalosaurus byl také velkým dravcem a žil v době Křídy. Jeho potravou se stávali třeba Iguanodonti, kteří byli jeho velikosti. Na předních i zadních končetinách měl "pouhé" tři prsty. Zuby byly zasazeny tak, aby daly do zvířete velikou ránu a jedním kousnutím ho zabily. Byl dlouhý 9 metrů a živil se masem. Jeho zkameněliny nacházíme zejména v Evropě a v Africe. Všichni tito ještěři žili samotářsky nebo pouze ze sourozencem. Patřil do čeledi Megalosauridae a skupiny Tetanurani. Jeho kůže byla podle skal možná hnědá nebo tmavě černá. Hlavní údaje o něm najdete v knihách: "Dinosauři miniknížka nebo Dinosauři objevy druhy zánik".



Wikipedie:
"Megalosaurus byl prvním dinosaurem popsaným ve vědecké literatuře. Část jeho kosti byla nalezena ve vápencovém lomu u Cornwellu, nedaleko Chipping Nortonu, v Oxfordském hrabství
v Anglii v roce 1676. Tzv. Cornwellská kost byla popsána nejprve Robertem Plotem, který její popis publikoval ve svém díle Natural History of Oxfordshire (Vývoj přírody oxfordského hrabství) v roce 1677. Plot fragment sice správně určil jako spodní výběžek stehenní kosti, která ale vzhledem ke své předpokládané velikosti nemohla patřit žádnému známému tvoru. Usoudil tedy, že patřila patrně obrům, například takovým, jako jsou popsáni v Bibli (Gn 6,4; Nu 13, 33). Znovu byla popsána Richardem Brookesem v roce 1763.

Příště Torosaurus!!!

Ceratosaurus (rohatý ještěr)

20. srpna 2009 v 10:04 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Ceratosaurus, což znamená "rohatý ještěr", byl jedním z velkých predátorů doby svrchní Jury. Ještě dodnes se neví, k čemu sloužil ten malý růžek na nose.
Ceratosaurus byl delší než 6 metrů. Živil se masem z menších tvorů. Jeho zkameněliny patří
k velmi významným. Patřil k čeledi Ceratosauridae. Jeden dospělý vážil 2 tuny. Ceratosauři žili možná v malých smečkách. Podle pravěkých skal byla jeho kůže jemně zelená a trochu našedlá. Samci možná žili samotářsky a v pravěkých jeskyních. Smečka dokázala porazit i dospívajícího sauropoda (pouze z dobrým vůdcem). Zkameněliny se našly zejména v Coloradu, což znamená, že zde možná ceratosauridové i přežívali.


V příští části Megalosaurus!!!!!!!

Brachiosaurus

20. srpna 2009 v 9:42 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Tento sauropod byl největším zvířetem, které kdy žilo na naší planetě. Známe ho z nejrůzněj-ších filmů o dinosaurech. Brachiosaurus dosahoval výšky 13ti metrů a vážil bez pochyby 80 tun. Existuje mnoho druhů sauropodů, ale žádný nedosahoval této velikosti. Brachiosauři, stejně jako jiní sauropodi, žili ve velkých stádech v nichž tvořili menší skupiny, které prohlíželi okolí. Živili se rostlinnou stravou jako třeba šiškami a listy dalších obřích rostlin (např. přesličky). Tento dinosaurus žil v Coloradu a Wiomingu před 158 miliony let. Brachoisaurus měl podobnou stavbu těla jako dnes žirafa.



A co nám o nich říká Wikipedie:
"Brachiosaurus ("ramenatý ještěr") patří k největším známým sauropodním dinosaurům (a tím i největším suchozemským živočichům všech dob). Tento obr žil na konci jurské periody před asi 150 miliony let na území dnešní Afriky (Tanzanie, Alžírsko), USA (Colorado, Wyoming, Utah) a Evropy (Portugalsko) minimálně ve dvou druzích Brachiosaurus byl až 26 metrů dlouhý, 13 metrů vysoký a mohl vážit kolem 70 až 80 tun.
  • Hmotnost mozku tohoto dinosaura nepřesáhla jednu stotisícinu váhy těla (u průměrného člověka je to jedna padesátina).
  • Pokud byl brachiosaurus teplokrevný,
  • tak musel pohltit až 300 kg rostlinné potravy denně.
  • tak trvalo mláďatům minimálně 10 let než dospěla.
  • Pokud byl brachiosaurus studenokrevný, tak by mláďatům trvalo dospět více než 100 let. Odhaduje se, že se tito sauropodi mohli dožívat i věku přes 200 let."
Příště Ceratosaurus!!!

Ankylosaurus (velké obrněné stvoření)...

19. srpna 2009 v 12:15 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Ankylosaura zná snad každý vědec! Tento "obrněný tank" byl velice mohutné zvíře. Přežíval
v hranicích Mongolska. Jeho nejvýznamější nálezy pocházejí také ze Severní Ameriky. Ankylosaura poznáme podle obrněných zad a "mohutného" kyje na ocase. Byl dlouhý přibližně asi 10 metrů, což je úctyhodná velikost. Byl vysoký 5 metrů. Vážil 5 tun, z toho kyj asi dvě tuny. Ankylosauři žili samotářsky ale občas se zamotali do menší skupiny. Tyto skupiny po pár týdnech zase zmizely a utvořily se nové. Ankylosauři spásali kapradiny, ale také větší keře. Podle některých teorií se dokázali postavit na dvě a tím mohly dosáhnout na mladý výrůstek cykasu.



A co nám o něm říká Wikipedie, otevřená encyklopedie?:
Ankylosaurus ("Vyztužený ještěr") je rod ptakopánvého dinosaura, jež zahrnuje jediný popsaný druh. Fosílie tohoto mohutného obrněného býložravce jsou známy z nejmladších vrstev křídového útvaru (asi před 68-65,5 miliony let).
Vzhledem ke skutečnosti, že není známa ani jediná kompletní kostra ankylosaura, jeho délka i hmotnost zůstává nejistá. Každopádně však šlo o největšího zástupce své čeledi. Některé odhady délky se pohybují až okolo 11 metrů, jiné pouze okolo 6,25 m.
Hmotnost tohoto velkého dinosaura se vzhledem k jeho mohutnosti mohla pohybovat až kolem 12 tun. Pro ankylosaura je typické kostěné "brnění", které chránilo celé zvíře před útoky velkých dravců. Ke stejnému účelu sloužila i masívní kostěná koule na ocase, představující nebezpečnou zbraň.


Příště Brachiosaurus!!!!!!!!!!

Putování s pravěkými lidmi

18. srpna 2009 v 13:54 | HAAS |  Fotogalerie BBC
Z říše vývoje člověka




Seriál o tom, jak vznikl člověk (neuvěřitelná jízda časem)!


Dromaeosaurus

18. srpna 2009 v 13:28 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Tento tvor žil ve Svrchní Křídě a lovil malé ještěrky a myši. Patřil do čeledi Dromaeosauridae. Čeleď dromaeosauridae se vyznačuje tvory s velkým srpovitým drápem na zadních končeti-nách. To stejné měl na sobě Dromaeosaurus. Toto zvíře měřilo na délku až dva metry. Jeho výška dorůstala velikosti 1,3 metru. A teď se podívejte na obrázek, na čelisti. Dromaeosaurus jimi dokázal sevřít dokonce i novorozené tyranosauří mládě. Když mluvíme však o této potravě, dromaeosaurus spíše kradl než lovil. Jeho uloupenými věcmi se stávali například dinosauří vajíčka. Když dromaeosaurus sevřel v čelistech vajíčko, získal nejen maso z malého ještěra, ale také spoustu živin ze žloutku.




Příště ANKYLOSAURUS!!!

Nový objev hobitta

17. srpna 2009 v 19:56 | HAAS |  Nejnovější zkameněliny
Tohoto tvora proslavila Tolkienova kniha "Pán prstenů". Hobitt je pravým latinským jménem Homo florensiensis. Je to tvor trochu zblíženě příbuzný druhu Homo erectus. Hobitti lovili "miniaturní slony" a "obří krysy". Druh "Homo florensiensis je skvělým druhem člověka.

Co nám říká Wikipedie?:
První nálezy učinil spojený australsko-indonéský tým paleoantropologů a archeologů, kteří na ostrově Flores hledali doklady pravěké migrace H. sapiens z Asie do Austrálie, v září roku 2003. Objev nového druhu neočekávali a nález kostry hominida ve vápencové jeskyni Liang Bua, označeného jako LB1, je překvapil. V blízkosti pak objevili ještě čelist dalšího jedince, kterého označili jako LB2. V průběhu následných vykopávek v roce 2004 odkryli části sedmi dalších koster pocházejících z období před 38 000-13 000 lety, označené jako LB3-LB9. Jedna nalezená pažní kost, rovněž předběžně připisovaná H. floresiensis, je asi 74 000 let stará. Na rozdíl od téměř kompletní kostry LB1, jediné s celou lebkou, byly tyto další nálezy velmi neúplné. Nejkompletnější z nich je kostra označená jako LB6, sestávající ze spodní čelisti, vřetenní kosti, části loketní kosti, části pravé lopatky, jedné kůstky z chodidla a několika kostí prstů horních i dolních končetin. Vřetenní kost nese známky vyléčené zlomeniny. Kromě toho se v jeskyni nacházely též důmyslné kamenné nástroje, jejichž rozměry naznačují, že je užívali lidé vysocí asi 1 metr. Tyto nástroje pochází z archeologických horizontů datovaných do doby před 95 000-13 000 lety a zřejmě se používaly ke zpracování zabitých mláďat trpasličí formy Stegodona, o nichž se předpokládá, že byly kořistí LB1.
Nalezené kosti nejsou zcela fosilizované, jejich konsistence po nálezu připomínala mokrý savý papír. Po odkrytí bylo nutné je nejprve nechat vyschnout a potom je teprve archeologové mohli vykopat. Výzkumníci původně také doufali, že v nich naleznou zachovanou mitochondriální DNA, kterou by mohli porovnat se vzorky z podobně nefosilizovaných koster Homo neanderthalensis a H. sapiens. Možnost nálezu využitelného vzorku DNA je však v kostrách velmi malá, neboť DNA obvykle teplému tropickému prostředí rychle podléhá, často během několika desítek let. Vyloučit nelze ani možnost kontaminace z okolního prostředí.
Archeologové se do jeskyně znovu vrátili v roce 2007 a od té doby odkryli řadu dalších kostí, kte-ré připsali H. floresiensis. Podle zpráv z konce roku 2008 byly objeveny části koster již 14 jedinců, ovšem žádná z nich není ani zdaleka tak úplná, jako LB1. Mezi nálezy nebyla ani žádná další lebka.



Mastodonti

16. srpna 2009 v 9:58 | HAAS |  Popisky zvířat z doby ledové
Tyto tři druhy, které popíšu, nežili samozřejmě jen v Evropě. Jde o tři druhy chobotnatců, mastodontů.
(Platybelodon grangery)
Podivný druh mastodonta, vyznačující se ohromnou dolní čelistí která sloužila k tomu, aby platybelodon mohl hrabat v hlíně, kde nacházel kořeny, které díky této čelisti výborně rozkou-sal. Žil v Severní Americe a Asii. Platybelodon byl mnohem více příbuzný k mastodontu Gomphotheriu než k slonům.

(Gomphotherium angustidens)
Gomphotherium je nejznámnější mastodont. Gomphotherium mělo čtyři kly, dva tam kde dnešní sloni, dva na dolní čelisti. Tento tvor měl poměrně dlouhý chobot. To znamená, že dorozumívání mezi členy stáda bylo slyšet až daleko. Stejně jako Platybelodon, žilo Gomphotherium v Severní Americe. Bylo doslova "zahuštěno" obrovskými chlupy (není divu, žilo v době ledové).

(Deinotherium)
Možná poslední mastodont v tomhle článku. Deinotherium žilo v Africe, Severní Americe, a tro-chu i u Nás. Bylo to ohromné, když vědci vykopali obří lebku v České Třebové. Deinotherium po-znáte podle toho, že má dva dolů zahnuté kly na dolní čelisti. Jen se podívejte na obrázek. Na rozdíl od rodu Gomphotherium, bylo Deinotherium (čti dinotérium) houževnatější.
A tímhle končí tenhle článek.

Příště Homo sapiens sapiens!!!