Leden 2010

Život v suché oblasti-část 6.

31. ledna 2010 v 10:44 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Obsah minulé části:
Gorgonopsid se zvedl a podíval se do křoví. Odstoupil, a uviděl zde Lycaenopsy. Malí dravci se ho lekli, a tak vylezli na strom, kde zároveň samec uviděl mrtvého Dicynodona, kterého celý den lovil. Pokusil se ho dostat zpět, ale neúspěšně. Gorgonopsid to nakonec vzal. Až se setmělo, usnul. Z nebe spadl déšť, a stále hladoví dravci začali zkoumat Gorgonopsida. Ten se ani nehnul...

Co se s ním však stalo?

ŽIVOT V SUCHÉ OBLASTI-ČÁST ŠESTÁ-NOČNÍ BOUŘE:
Lycaenopsové se rozhodli pro to, že by se samec Gorgonopsida, který se ani nehnul, měl zavřené oči, mohl stát jejich kořistí. Obstoupili napolo ztuhlého Gorgonopse, ale v tu chvíli uhodil do lesa blesk. Tak to zahřmělo, že se ztuhlý Gorgonopsid probudil!!! Lycaenopsové se strašlivě lekli. Oko tvora se otevřelo, jako oko zabijáka. Malí dravci se ihned rozeběhli. Jak ale uhodil blesk po druhé, jeden strom začal hořet. Oheň se stále pohyboval z místa na místo, a zapaloval stromy a houštiny. A uhodil další blesk. Strom spadl, a zavalil jednoho Lycaenopse. Náš samec rychle uháněl z místa, co nejrychleji mohl, ale po vyčerpávajícím dni, kdy stále běhal za Dicynodonem, byl pomalejší. Jeden strom spadl zrovna za jeho tělo. Náš samec jen tak tak stačil uskočit. Trvalo ještě asi pět minut, než našel pravou cestu z oázy. Nepřestával utíkat. Když se konečně zastavil na kopci, uviděl, co se z oázy za těch deset minut stalo. Lycaenopsové nebyli na dohled, je dost pravděpodobné, že uhořeli. Náš samec se stále hladový vydal zpět. Po cestě v noci, se mu však podařilo najít stopy nějakých zvířat. Byli menší, ale i větší, takže co by to mohlo být? Nasytí se náš samec? To zjistíte asi až zítra (pokud to půjde)...

Popisek k obrázku: Když samec konečně zastavil na kopci, uviděl, co se z oázy za těch deset minut stalo. Pokračování až příště-----.

Život v suché oblasti-část 5.

30. ledna 2010 v 12:53 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Obsah minulého dílu:
Gorgonopsid, který se hnal ještě po stopách Dicynodona se na chvíli ztratil. Zanedlouho se však dostal k nějakému malému jezírku, kde svoji uprchlou kořist našel ještě živou. Měl ale žízeň, a tak odlákal mladšího Gorgonopsida. Skrz vodu se na něho podíval Labyryntodon. Samec Gorgonopse se potom vydal za Dicynodonem, který mu nešťastnou náhodou pláchnul. Samec se dostal do pralesa, kde usnul, ale uslyšel podivné šustění v křoví...

ŽIVOT V SUCHÉ OBLASTI-ČÁST PÁTÁ-MALÁ OÁZA:
Gorgonopsid se probral ze spánku, a vykročil směrem ke křoví. Něco podivného se tam hýbalo. Samec dostal strach, a odkročil... Z křoví vyběhl malý, ale rychlý živočich. Samec se za ním rychle rozběhl. Malé zvíře se zastavilo, a začalo pískat. K tomu přiběhli ještě dva malí živočichové. Byli to Lycaenopsové, malý Gorgonopsidní zabijáci. Když však viděli takového obra, podobného jim, hbitě vylezli na strom. Když se tam Gorgonopsid podíval, tak uviděl, že ulovit Dicynodona už nebude muset. Malí dravci ho měli přímo na větvi, a okusovali z něho kousky červeného masa. Hladový samec Gorgonopsida to už dále nevydržel, jeho hlad sílil a sílil. Přiběhl ke stromu, stoupl si na dvě zadní, a předními končetinami se pokoušel kořist ze stromu setřást. Bylo to však na nic. Lycaenopsové pískali, jako kdyby se našemu samci smáli. Náš Gorgonopsid se na ně ušklíbl, a znovu si lehl do porostu. Spal asi dvě hodiny, až se setmělo. Na nebi uhodil hrom. A začalo pršet. Mokrý samec se však neprobouzel. Jenomže, co když se mu něco stane. Malí dravci byli stále hladoví, když tu najednou se stalo to že...

Popisek k obrázku:Gorgonopsid se probral ze spánku, a vykročil směrem ke křoví...
Pokračování našeho příběhu zítra!!!!

Obrázek týdne-29.1.2010

29. ledna 2010 v 18:08 | HAAS |  Obrázky týdne
Otevírám novou rubriku, ve které by měl být každý týden jeden obrázek, ale hlavně ty, které mně v něčem zaujaly, anebo jsou pro mně nádherné...


Popisek k dnešnímu obrázku:
Samice Saltasaura bojuje z Raptory, kteří jí zřejmě chtěli ukrást vejce...

Co naplat, je to krásná podívaná. Obrázek je z www.pravekysvet.blog.cz .

Soutěž PLANETA DINOSAURŮ-4.kolo

28. ledna 2010 v 13:03 | HAAS |  Naše soutěže
A je tu další kolo naší soutěže!!! Uvidíme, jak obstojíte v nových otázkách, protože někteří z Vás měli první chyby v této soutěži!!! Rozhlášení bodů: Ingenpark a Mojeznamky:15 bodů (dvě chyby), Alfaraptor též 15 bodů (jedna chyba), Juriju stejně jako ostatní 15 bodů (úplně stejná chyba) a Deinonych 17 bodů (všechno správně), takže Deinonych vede!!! Nejvíc chyb: První otázka!!!

Dnes budou pouze čtyři otázky, a jen z prvního dílu:
JAKÉ MĚLA BÍLÁ ŠPIČKA PEŘÍ?
Za A:Bílé, za B:Modré.

JAKÉHO DINOSAURA SE POKUSILA ULOVIT BÍLÁ ŠPIČKA DŘÍVE?
Za A:Oviraptora, za B:Prenocephale.

U JAKÉHO DINOSAURA ZÍSKALA BÍLÁ ŠPIČKA NOVOU SMEČKU?
Za A:U Protoceratopse, za B:U Oviraptora.

KOLIK VAJEC SNESLA BÍLÁ ŠPIČKA NEJPRVE?
Za A:5, Za B:4.

Odpovědi pište do komentářů...

Isla Sorna MA-TA-NUY

27. ledna 2010 v 18:23 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Tento ostrov, nikdo z Vás určitě nezná...
Jeho autorem jsem totiž já. Podle popisků byl ostrov objeven v roce 1840, ale lidé si ho nevšimli. Jde o území podobné např. Trespasseru, nebo Gottie. Žijí zde pravěká zvířata, a je jich překvapivě hodně (a nejen to, i rostliny jsou tu pravěké). Vzhledem k tomu, že je ostrov Gottia větší, neroste na něm tolik prehistorických rostlin, jako na menším Isla Sorna Ma-Ta-Nuy. V dnešní době je o ostrov skoro nezájem, takže se zde pohybují jen kamery.

Rozmístění kamer k pozorování pravěkých druhů na ostrově:
Jedna z kamer leží poblíž sopky, kde se převážně pohybují Gallimimové nebo ptáci Dodo.
Jiná kamera je umístěna v robotovi, který vypadá jako Gallimimus.
Další dvě kamery jsou v Opolidských skalách, kde vypadají jao Australopithecové.
Jiná kamera pozoruje čištění vody na Přehradní nádrži.
A poslední je na Pláži Iguanodonů a Mantella.

Hlavní osoby, které ostrov navštívily:
Andrew James Johnson, vědec a paleontolog, zároveň velmi zkušený dobrodruh.
Mantellové (nemám namysli nálezce Iguanodona), rodina z vědeckými úmysly.
John Archon, dělník, který sem přijel těžit hnedé a černé uhlí.
Robert Golgota, dělník, který má skupinu "Golgota", těžící síru na celém světě.
Číňané, skupina prchajících vědců za druhé světové války, útěk před vojáky.

Snad jste se dozvěděli hodně, o ostrově se budete dozvídat stále více.

Život v suché oblasti-část 4.

26. ledna 2010 v 15:07 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Obsah minulé části:
Gorgonopsid, který mířil za skálu, se dostal až ke smečce svých druhů. Jeho oběť mu však nečekaně upláchla přímo před očima!!! Mladý Gorgonopsid pak ale sledoval zpovzdálí boj dvou samců o vůdcovství smečky. Boj trval nějakou chvíli a zvítězil starší samec. Ten si prošel smečku, když tu zjistil, že jeden člen zmizel... A my si můžeme být jisti, že to byl ten, který unesl Dicynodona.

ŽIVOT V SUCHÉ OBLASTI-ČÁST ČTVRTÁ-JEZÍRKO A POTOK:
Gorgonopsid se mezitím hnal ještě po stopách Dicynodona, neboť mu něco říkalo, že je ještě šance ho ulovit. Jediné, co však samec viděl, byly malé stopy, a pomalu je zasypával bělounký písek. Za chvíli všechny stopy zmizely, a Gorgonopsid byl dočista ztracen. Instinkt mu však napověděl a Gorgonops se hnal dál, přesto, že žádné stopy neviděl. Za chvilku doběhl k nějakému jezírku, můžeme říci nádrži. Byl tam jeden mladý Gorgonopsid, který popíjel doušky vody. A jinak náš samec viděl také Dicynodona!!!
Po cestě měl však žízeň, a tak se chtěl napít, ale mladý samec odporoval. Náš samec skočil rychle do vody a pocákal mladšího, který se dal raději na útěk... Z nádrže najednou vykoukl obojživeník. Náš samec se trochu polekal, ale za chvilku viděl, že je to známý Labyryntodon. I když to byla jen hlava, poznal ho velmi důkladně. Ale jeho zrak se více upínal na Dicynodona. Bleskurychle oběhl jezírko, a když to Dicynodon viděl, dal se rychle na útěk. Byl však příliš rychlý, ale samec Gorgonopsida neztrácel stopu, a utíkal podél malého potůčku. Jak si tak nevšímal všeho kolem, zjistil, že už není však v poušti, ale v nějaké oáze. Neviděl ani neslyšel Dicynodona, a tak si lehl na zemi, a usnul. Když tu v zápětí uslyšel v křoví nějaký zvuk, a ucítil, že je tady několik nepřátel...

Jak to dopadne z naším samcem? Kdo se schovává za keři?
Tak to se dozvíte v sobotu nebo v neděli!

VODNÍ LEV?

25. ledna 2010 v 16:03 | HAAS |  Podivní netvoři
V Africe prý žije tzv.Vodní lev, ale doopravdy je to šavlozubý tygr!!! Tento šavlozubák je však přizpůsoben životu ve vodě. Dle všech popisů má stavbu těla podobnou lvům, hlava je zas trochu úzká. Vodní lev má také ocas levharta... A jak říkají domorodci, vydává opravdu hlučný řev. Když táhl Súdán v období války těmito kraji, jednoho z vojáků odnesla smrt! Neznámá šelma ho odnesla někam do neznáma. Kromě toho byl Vodní lev pozorován při lovu koně, a jedním mužem dokonce popsán jako "lev se zuby mrože"!

Obrázek i informace jsou ze stránky www.deinonych.blog.cz .
Snad se Vám tento popis líbil...

Obrana u triceratopsidů

24. ledna 2010 v 11:30 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Už jsem psal o obraně stegosauridů i sauropodů. A nyní zase budu psát o obraně triceratopsidů.

Život triceratopsidů nebyl zdaleka tak lehký, ale co jejich bizarně vypadající rohy a tváře? Právě že tito dinosauři, žijící v křídě, je potřebovali, neboť byl už stále omezenější lov dinosaurů-dravci neměli co lovit. Vetšinou útočili na Triceratopsidy jen ti nejsilnější (např.Tyrannosaurus Rex). Když byl také poprve objeven Triceratops, dostal jméno "třírohá tvář". Není to nic zvláštního, protože se nedávno našly v pánvi Triceratopse znaky od kousnutí T-Rexe. To ale vědcům nijak nepomohlo, a stále soudili, že Triceratopsidi prostě jen bezvýznamně utíkali před dravci. To však nenese pravdu. Jiné nálezy z Montany ve Spojených státech Amerických ukázali, že se triceratopsidé uměli bránit. Důkazem byl ulomený roh Triceratopse, a nejen to. Další důkaz:Vyvýšenina na límci triceratopa. To ukázalo, že se triceratopsidi hojili. Ale boje stále pokračovaly. Naštěstí:triceratopsidi se přece uměli bránit. Vědci vypočítali, že kdyby triceratopsid (např.Torosaurus latus) přišel blíže k útočníkovi, mohl by do něho vpíchnout svůj roh.......
Tito skvělí a zajímaví dinosauři bohužel vymřeli...

Někdy později se dozvíte i o boji mezi Triceratopsidy.

Život v suché oblasti-část 3.

23. ledna 2010 v 9:49 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Obsah minulé části:
Stádo Scutosaurů, které se usadilo na malé pláni, ve dne i v noci mělo postavené u stáda své hlídky. Pak se ale v noci objevili Dicynodonti a začali běhat do keřů, kde se nasytili. Když ovšem začalo svítat, jeden Dicynodon nezalezl do díry a uviděl ho Gorgonopsid.
Poškrabal ho na boku, ale nezabil. Kam ale mířil???

ŽIVOT V SUCHÉ OBLASTI-ČÁST TŘETÍ-
UVNITŘ SMEČKY GORGONOPSIDŮ
Lovec s Dicynodonem v tlamě zaběhl za nějaký kopec.
Ozývaly se tam nejrůznější zvuky a řev. Gorgonopsid zaběhl za jeden menší kopeček, kde žila smečka Gorgonopsidů. Byla to ta stejná, co napadla naše stádo Scutosaurů (viz.část první). Lovec opatrně položil zraněného Dicynodona na zem, aby ho zakousl, ale kořist rychle vstala a utíkala kamsi daleko. Gorgonopsid se hnal za ním, ale za chvíli bylo zřejmé, že dohnat tak rychlého tvora není jen tak lehké. Lovec se vrátil zpět do skupiny a co najednou slyší? Dva samci Gorgonopsidů začínají bojovat o vedení celé smečky. První samec je o rok starší než druhý útočník. Mladší samec vzápětí sekl drápy staršího nad oko. Ten se ale jen tak nevzdává...
Odrazil se a skočil přímo na svého soka. Ten se povalil na zem, ale hned se zase zvedl a položil tlapy na sokův krk. Starší samec se ale po mladším ohnal tlapou a dostal se tak ze spárů svého nepřítele. Mladší samec se chystal k dalšímu útoku, když tu najednou na něho starší skočil a prudce položil své přední končetiny na nepřítelův krk. Zařval tak, že se až podíval do slunce a zakousl svého mladšího nepřítele do krku. Pod poraženým se objevila trochu krve. Vítěz si prošel smečku, když náhle vidí, že jeden samec chybí. Ano, jde o toho, který unesl Dicynodona...

Co se stane s uprchlým Gorgonopsidem? TO BE CONTINUED... Toho se dočkáte až v úterý.

Apatosaurus (Brontosaurus)

22. ledna 2010 v 14:02 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Apatosaurus (dříve Brontosaurus) byl dlouhý až 21,3 metru. Patřil do čeledi Diplodocidae a byl to také býložravec. Živil se zejména cykasy a vyššími rostlinami. Vážil až 20 tun, takže se řadí k těm větším Sauropodům. Prvním nálezům Apatosaura chyběla hlava, takže dostali jméno Brontosaurus, což znamená "hromový ještěr". Ocas Apatosaurovi asi sloužil jako opora, aby se neskácel na zemi. Zuby těchto býložravců byly hladké na okusování listů ze stromů a dorůstaly jim také podle toho, jak to Apatosauři potřebovali. Stehenní kost zase měřila úctyhodných 1,5 metru. Tento druh Sauropoda žil v Severní Americe před asi 150 miliony lety.
Jeho popis najdete v knize:"Dinosauři objevy druhy zánik", na straně 58-59.





Příště:Deinonychus!!!