Pravěká zoo-Před výbuchem Toby-4.

22. července 2010 v 15:07 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Pokud Vám nějak unikla minulá část mého seriálu, můžete ji najít v rubrice Příběhy na vyprávění .
Dnes sem přináším další část...

PRAVĚKÁ ZOO-PŘED VÝBUCHEM TOBY-část 4/5:
Pravěcí leopardi na nás začali řvát a z jejich tlam tekli sliny. Najednou se však za námi ozval hluk. "Jacku, uhni! Jelen!" stačil mně včas zavarovat John. Mezi námi proběhl Megaloceros a jednoho leoparda nabral na parohy. Ten potom jen zakvíkal a z červeným břichem odešel. Druhý leopard se také raději vzdálil. Mamuti šli však v poklidu dál. Náhlé hlasy to však všechno zkazili. Nad srázem se znovu objevili neandrtálci. Na pružných kožešinových lanech měli připravené kameny, a kdyby někdo z nich sekl do kožešiny oštěpem, kameny by se rázem snesli jak na mamuty, tak i na nás... Mezitím v Zoo přijel hlavní ošetřovatel Charles do výběhu dvou malinkých Daspletosaurů. Projížděl mezi kapradinami autem, až je uviděl. Už nebyli nějací malí-měřili už 4 metry ve srovnání s dvěma metry, když jsem je přivezl. V těch chvílích v pravěké Evropě neandrtálci připravovali další past. Pomalu se začalo stmívat... My jsme však udělali jedno. "Johne, dej si pod obličej baterku. Vypadá to dost strašidelně a tito lidé to ještě nikdy neviíděli. Mohlo by je to zastrašit." řekl jsem. "Výborný nápad. Jeden neandrtálec přišel na kopec a hned nás uviděl. Jak se lekl, utíkali za ním i další. Protože se však již setmělo, museli jme zpět do parku. Zase bez úspěchu...

Hned ruhý den v Zoo jsem se šel z veterinářkou Ann a Charlesem podívat na lva. "Pořád je v té jeskyni." řekla Ann. "Už vím, oč se jedná." řekl jsem. "V jeho době byl všude chlad a on zřejmě v jeskyni přenocoval zimu. V jeskyni je trochu chladněji, takže se tam schovává. Charlesi, vymysli si něco na jeho schlazení. Určitě to dokážeš." řekl jsem ještě dále. "Ano, já vždycky něco vymyslím." řekl lichotně Charles. Hned po hodině jsme nachystali portál, a vydali se zpět do doby před 75 000 lety. Tentokrát už jsme chtěli mamuta přivést s určitostí. Ale před námi stáli Giganthopithekové. Zdálo se, že jim nejde moc dýchat. Bylo to jasné. "Výbuch není daleko. Támhleto jezero, kde jsou teď Megalocerové, za necelou hodinu vybuchne!" řekl jsem. Hned na to jsme se vydali zpět ke stádu mamutů. V lesíku ještě šlo dobře dýchat...

Vrátí se vůbec naši vědci z mamutem zpět do současnosti? Nebo se s ním nevrátí a budou pro něho muset znovu do jiné a horší či tragičtější doby? Ale, co když je Toba pohřbí? Poslední část by měla proběhnout během příštího týdne...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mojeznamkyavatar mojeznamkyavatar | Web | 22. července 2010 v 15:49 | Reagovat

dobře já to tam psát budu

2 Eva Eva | Web | 22. července 2010 v 18:32 | Reagovat

Nádherné, ti maamuti jsou úžasní!

3 Denis Denis | Web | 22. července 2010 v 19:17 | Reagovat

super!

4 mojeznamkyavatar mojeznamkyavatar | Web | 22. července 2010 v 19:29 | Reagovat

Toba ale není v evropě

5 mojeznamkyavatar mojeznamkyavatar | Web | 22. července 2010 v 19:35 | Reagovat

je to přez pc anebo si ještě stáhni Picasu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama