Říjen 2010

Herrerasaurus

31. října 2010 v 13:07 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Herrerasaurus ("Herrerův ještěr") byl čtyřmetrový theropodní dinosaurus z období svrchního Triasu. Spolu s Eoraptorem, se kterým zdílel zdější území formace Ischigualasto v Jižní Americe byl Herrerasaurus jedním z prvních dinosaurů, na to byl překvapivě veliký. Herrerasaura sice našel Victor Herrera ale jméno mu dal až známý paleontolog Paul Sereno. Právě on objevil v roce 1998 Herrerasaurovu úplnou kostru. Neúplná byla nalezena Herrerou v roce 1959. Herrerasaurus se na území dnešní Jižní Ameriky živil menšími savcovitými plazy. Je možné, že mohl lovit i ryby. Známe jen jeden druh Herrerasaura a tím je H.ischigualastensis. Herrerasaurus měl podle ústních kůstek neobyčejně dobrý čich, takže pro něj nebyl problém vystopovat kořist, která se prohnala na místě asi už den před tím. Jako klasický theropodní dinosaurus měl Herrerasaurus tři prsty, vzadu měl jeden malý. Na předních končetinách měl zase pět prstů.
Jeho popis naleznete třeba v: "Dinosauři průvodce 270 rody" nebo "Dinosauři a život v pravěku".


Příště Staurikosaurus!!!

Poslední dny dinosaurů

30. října 2010 v 13:08 | HAAS |  Fotogalerie BBC
Konec dinosaurů se dá podat i jako příběh...

Poslední dny dinosaurů (Last days of dinosaurs nebo Last day of the dinosaurs) je dokument televize BBC Discovery Channel. Tento film v podání příběhu poukazuje na vymření dinosaurů za tři měsíce, kdy se na naší Zemi udály katastrofické události. V tomto filmu vystupují: Queztalkoatlus (popsán jako Quetzalkoatl), Triceratops (popsán jako Triceratop), Tyrannosaurus Rex, Alamosaurus, Charonosaurus, Saurornithoides, Ankylosaurus a Mosagma. Setkáváme se tu ale právě s těmi modely, které jsme mohli vidět už v Clash of the dinosaurs. Proto dokument vypadá, že je to jen sestřihané právě z původního dokumentu. Tento film jste si mohli koupit ve středu v edici Když dinosauři vládli světu, kde neočekávaně vyšel. Doporučuji ho shlédnout...

Obrázek týdne 29.10.2010

29. října 2010 v 12:34 | HAAS |  Obrázky týdne
Jak jsem slíbil, dnes tu uveřejním jeden z novějších obrázků od Mesosoic Earth, určitě si vzpomínáte, kdy na mém blogu byly každý týden a není to tak dávno, jen asi tak tři měsíce.

Popisek k obrázku: Dva Muttaburrasauři procházejí před 112 miliony lety jezerem kdesi v Qeeslandu v Austrálii. Jde o nový druh, který se v tuto dobu na Zemi objevuje. Za 12 milionů let však to jezero už nebude napajedlo pro tato zvířata, ale jen pro menší zástupce ornitopodních druhů dinosaurů.

Jestli-že se Vám obrázek od Mesosoic Earth líbil, okomentujte to. Jinak bych chtěl říci, že i když sestra nemá teď moc času na blog, já tu jsem pořád protože já mám čas, takže u mně se nic nemění.

Zvířata v ohrožení-Kůň Převalského

28. října 2010 v 11:04 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Toto je společný projekt blogů www.forusrakos.blog.cz, www.prehistoricworld.blog.cz a mého blogu Blogorgonopsid. Po dlouhém rozhodování jsem se rozhodl napsat o jednom z více ohrižených savců-koni převalském.

Jméno: Kůň Převalského (Equus przewalskii),
Velikost: Délka cca 2 metry,
Potrava: Tráva,
Původní rozšíření: Zelené pláně střední Asie.

Kůň Převaslkého nebo-li svým latinským názvem Equus przewalskii patří k jednim z více ohrožených savců. Kdysi tento rod koně pobíhal po zelených pláních střední Asie, dnes však žije už jen na seschlejších místech. Na Zemi žije jen asi tisícovka koní převalkého. Každý ale také musí vědět, že kůň převaslkého je posledním divokým koněm na světě. Není ale úplně kriticky ohrožený, protože v posledních letech růst populace těchto koní vzrostl. Aby tento druh nevyhynul, je chován většinou v zoo a jen někteří jedinci jsou vysazeni do přírody. V Mongolsku, kde kůň převalského žije, jsou také vytvořeny chovné stanice, kde je zajištěna bezpečnost těmto koním. Největší radost zoologům v minulých letech však přineslo to, že kůň převalského není ještě ten, který stojí u vyhynutí jako člověk vysící na laně nad ostrými bodci. Většinou se však koně převalští vyskytují nejen už v Mongolsku, ale i v Číně, a to je radostná zpráva.



Příští část uvidíte na blogu www.forusrakos.blog.cz . Doufám, že se Vám tato část líbila.

Hmyz a jeho předci-část 3.-Pavouci

27. října 2010 v 12:09 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Trochu déle jsem teento projekt nedělal, ale teď s ním pokračuji. Minule jste se dozvěděli něco o stonžokách, dnes to budou pavouci.

HMYZ A JEHO PŘEDCI-ČÁST 3.-PAVOUCI:
Pavouci... Pavoučí sítě, nebo-li pavučiny... Pavouci jsou jednimi z nejznámějších pavoukovců světa. Jsou malí i velcí. V pravěku měli někteří délku tla i lidské hlavy. Mezi potomky těchto karbonských obrů patří hlavně sklípkan. Tato "nestvůra" loví i ve skalách a její kořistí jsou klidně i malé žabky. V minulosti existovalo ale hned několik takových velkých pavouků, ti ale nevypadali tak přesně, jako ti současní. Mesotheale byl pavouk velikosti lidské hlavy a žil v Karbonu před třemi sty patnácti miliony lety. Pavouci jako Mesotheale se svou velikostí  mohli jednoduše lovit malé plazy nebo brouky. Pavouci si dělají své vlastní úkryty v dírách v podzemí nebo na zdech. Někteří menší pavoučci si ale své útočiště a stanoviště zároveň udělají na své síti, kde číhají na potravu. Jenomže kamp, který velmi lehce vlaje na plotě třeba na Vaší zahradě se jednoduše rozbije náletem větru. Proto musí být každý pavouk připraven na evakuaci. V dokuemntu BBC Putování s pravěkými monstry jsme mohli vidět něco podobného-obří pavouk Mesotheale musel opustit svou skrýš, protože se mu rozmočila. Život na síťce je proto ještě obtížnější. Pavouci ale naštěstí u nás nejsou třeba jedovatí, aby se bránili, když jim něco s jejich obydlím uděláte. Spíš tuto horší věc dělají pavouci v cizích zemích. Nejsou ale jedinými pavoukovci...

Zajímavost: Pavouci umější špatně polykat, proto do své kořisti nejdříve stříknout trávicí šťávy, a počkají chvíli, než se kořist "nerozpadne". Pak jí v klidu mohou vysát.

Doufám, že se Vám tato část líbila. Zítra tu ale uveřejním další část projektu, který je ale tentokrát společný.

Johns Mantell

26. října 2010 v 12:14 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
John Mantell a jeho rodina přijeli na ostrov Isla-Sorna-MA-TA-NUI 19.září 1961, kdy jim omylem na výletní lodi došla nafta. Nebýt však toho, John Mantell by nikdy neprohlédl západní část ostrova. Napsal také knihu, "Vyhynulá zvířata stále žijí, je to jen jedno místo...". I když Johnsovo přijmení a přijmení všech z rodiny přistupuje skoro až ke slavnému doktoru Gideonu Mantellovi, nijak si s ním rodina nebyla příbuzná, ani to nebyli jeho potomci. Možná šlo jen o příbuznost ve přijmení. Vzadu ve své knize Johns popisuje zhruba 50 pravěkých rostlin, které na západní části ostrova našel. Jsou to všechny od Lepidodendronu až po Jurské kapraďorosty. Právě Johns Mantell pojmenoval ostrov Isla-Sorna-MA-TA-NUI. Johns Mantell byl nejdříve povoláním geolog a botanik, studoval hlavně vrstvy hornin a zaabýval se pokojovými rostlinami, ale příjezd na ostrov ho proměnil v paleontologa. Jeho kniha, originál a asi dalších sto výtisků existuje dodnes. Originál je přísně chráněn pod dozorem. Pár lidí už kdysi podepsalo, aby se kniha znovu vydala...

Johns Mantell je nyní pocovaný kdesi ve Francii a neví se přesně, na jakém je to hřbitově. Na jeho památníku ale stojí: "Hrdě se postavil na pevnou zem, aby lidstvu předal zprávy o věci, o které neměl žádný potuchy...". John se hlavně vyznačoval delším nosem, a stále nosil modré tričko a červené dlouhé kalhoty. Na loktech měl stále chrániče. Na ostrově, tedy na západní části, kde byl, popsal zhruba 10-20 druhů pravěkých zvířat, ale rostliny u něj měly větší úspěch. Právě on jich popsal nejvíce-50! Mantell Johns zemřel teprve ve svých 51 letech, kdy ho nakazila chřipka v době, kdy zažíval velké zdravotní potíže s klouby a chodidly...

Příště napíši o Johnu Archonovi, dělníkovi, který chtěl na ostrov spíše pro svůj užitek z peněz a těžby uhlí. A brzy za to tvrdě zaplatil...

Pravěká zoo-Za Patagonskými obry 6.

25. října 2010 v 15:51 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Pokud Vám nějak unikla minulá část mého seriálu najdete ji zde: Příběhy na vyprávění .
Dnes přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-ZA PATAGONSKÝMI OBRY-část 6/7:
Procházeli jsme rozbahněnou krajinou kaňonu. Hned u skály jsem si všiml, co se i snámi mohlo stát. "Chudák Patagonykus." řekl jsem. Kolem nás proběhl párek Iguanodontů a nad námi kroužili ptakoještěři. Pořád jsem se nějak nemohl vymotat z myšlenky, že jsme Jeep museli nechat v bahně. "Doufal jsem, žee to něějak nadějně ještě bude vypadat, ale začátek je lepší než konec. Když jsme přijeli, bylo tu sucho a málo vody, typický kaňon. Teď ale po sezóním dešti je to tu jenom samé bahno a bláto..." řekl jsem. "Musíme Argentinosaury najít rychle." skočil mi do řeči John. "Teď se ale vlastně v bahně můžou perfektně uchovat stopy." řekl jsem Johnovi. V tu chvíli jsem začal doufat, že Argentinosaura najdeme. Mezitím však v Pravěké Zoo měl hlavní ošetřovatel Charles novinu, kterou si pro mně chtěl nechat na můj příjezd. I když byl rád z toho, co objevil, na druhé straně byl naštvaný na Orodromei, kteří sežrali ta nejlepší jablka ze sadu a to Charlese pěkně otravovalo. V těch chvílích se však u nás, v pravěké Argentině před 79 miliony let, stávaly stále větší otřesy. "Co se to děje?!" řekl jsem v náhlém zmatku.

"Támhle! Voda!" všiml si důvodu John. Bohužel jsme najednou oba dbali jen na sebe a každý jsme se vydali na jinou cestu výš do kaňonu. Voda se rozehnala jen pár desítek metrů podemnou. John to měl lepší, protože snáze vylezl kamsi nad "propast" a nemusel se strachovat, že se mu něco stane. Za to u mně nadcházely horké chvilky. Na kaňon za mnou se podařilo vyšplhat jednomu Giganotosaurovi. "To je můj konec!" pomyslel jsem si. Giganotossaurus stál těsně u mně a v jeho slinách bylo vidět, že je hladový. Ohnal se po mně svou velkou hlavou ale já jsem uskočil a spadl na záda. Podemnou se bahno začalo lámat. Giganotosaurus zařval a já vstal. Uskočil jsem mu... Mezitím však kus skály spadl i s Giganotosaurem. Byla to nádherná podívaná, když přede mnou spadl jeden z největších masožravců, kteří kdy chodili po Zemi. Oddychl jsem si a utřel si pot. Jak voda spadla do dalšího údolí sestoupil jsem k Johnovi. "Teď máme jedinou šanci. Za pár desítek minut se zřítí další potopa, takže nemáme moc času!" řekl jsem a myslím, že John viděl v mých očích strach.

Co se přesně stane? Jack, John a filmový štáb jsou nyní v nebezpečí. Musejí dojít pěšky přes rozbahněnou krajinu. Zda-li Argentinosaura najdou, uvidíte příště!

Jiná zvířata z doby dinosaurů

24. října 2010 v 11:06 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Kdysi jsem psal o jiných zvířatech z doby pravěkých savců, teď to budou jiná zvířata z doby dinosaurů.

PLAZI, kteří vládli oceánům po dobu dinosaurů:
Mořští plazi byla velká monstra která vládla, podobně jako dinosauři, oceánům asi 140 milionů let. V jejich době uvolnili mořští plazi vývoj i například pro další žraloky. Největším z mořských plazů byl bezpochyby Pliosaurus s délkou 15 metrů, po ním byl nejvěětší Liopleurodon, s 9 metry délky a pak Mosasaurus, ten byl dlouhý okolo 6-7 metrů. Mořské plazy dělíme na dvě hlavní části-plesiosaury a ichthyosauridy.

VLÁDNOUCÍ VZDUCHU po 100 milionů let:
Létající plazi, ptakoještěři nebo také pterosauři po 100 milionů let vládli obloze, dokud nepřišel konec dinosaurů a vzduch ovládli ptáci. Ptakoještěři po dobu své vlády stále rostli a nakonec dorostli neuvěřitelných velikostí, jako Quetzalkoatlus nothropi, který dosahoval 13 metrů rozpětí křídel. Dalšími velkými byli třeba Ornithocheirus nebo Pteranodon.


SAVCI, dorůstali větší velikosti, než se tušilo:
Savci byli od začátku druhohor společníky obrovských plazů. Ale teprve nedávno se našly zkameněliny obrovského, asi půl metru dlouhého savce, Repenomamuse. Repenomamus se objevoval pouze na území dnešní Číny, ve svrchní Křídě zde mohl krást vejce dinosaurů.

SAVCOVITÍ PLAZI, další z mnoha velkých:
Savcovití plazi žili na Zemi, tedy v době druhohor, jen velmi krátkou dobu. V době Triasu ale někteří, třeba Placerias, alespoň mohli představovat jistou kořist pro první masožravce. Důsledkem masového vymírání, kdy se před 200 miliony lety Pangaea roztříštila na dvě části-Laurasii a Gondwanu. V této době savcovití plazi vyhynuli.

KROKODÝLOVÉ, kteří byli i zvláštními:
Po dobu dinosaurů nesmíme zapomenout ani na vývoj krokodýlů. Ti se před 230 miliony let odštěpili od skupiny Archosauria. Krokodýlové nebyli v mezozoiku ale jen masožraví, byli i býložraví. Mezi ně ptařil třeba Desmatousuchus. Mezi největší masožravé krokodýly ptařili např. Deinosuchus, Majungasuchus nebo Sarcosuchus.

Doufám, že se Vám tento článek líbil, jestli ano, okomentujte to...

Dinosauří ostrov-obchod s dopravními prostředky

23. října 2010 v 14:53 | HAAS |  Naše soutěže
Ve středu jste se někteří přihlásili do této nové hry. Jelikož nemám ještě všechny vlajky zhotovené, nezveřejňuji je zde (to ale bude až se dostaneme konečně do hry). Dnes si vyberte dopravní prostředky. Ze začátku máte jen 4 miliony dolarů, proto dbejte hlavně na ceny, ale také na vlastnosti. Později přijde i obchod se zbraněmi.

Motorový člun
rychlost: hodně rychlý, vhodný pro rychlé akce na vodě.
poškození: snadno se poškodí nájezdem na překážku.
cena: 40 000 dolarů.

Osprey
rychlost: může být docela rychlý (pokud ho nařídíte).
poškození: náletem malého pterosaura se nepoškodí, ale větší ho můžou nárazem rozbít.
cena: 1 000 000 dolarů.

Bugina
rychlost: docela pomalá, slouží spíše k nalákávání pomalých pravěkých zvířat.
poškození: nemůže se o nic poškodit, je pomalá a dobře se s ní dělají zatáčky.
cena: 50 000 dolarů.

Náklaďák
rychlost: neosvědčuje se svou rychlostí, ale spíše převoznictvím, může převážet přes 14 metrů dlouhého dinosaura.
poškození: pravěká zvířata ho můžou ze vnitřku rozbít, to se ale jen tak nestane.
cena: 2 000 000 dolarů.

Vrtulník
rychlost: dosahuje velké rychlosti.
poškození: nemůže létat mezi úzkými skalami nebo stromy.
cena: 500 000 dolarů.

Teď si vyberte dopravní prostředky, které chcete koupit. Nezapomeňte, že ještě máte od přihlášení zdarma Jeep. Zdroje: Obrázek náklaďáku z www.pravekysvet.blog.cz .

Obrázek týdne 22.10.2010

22. října 2010 v 9:06 | HAAS |  Obrázky týdne
Uběhl další týden a já sem teď, v pátek, přidávám další obrázek týdne. Tentokrát je od společnosti DinoRauL. Také bych chtěl upozornit, že brzy přidám nové obrázky od Mesosoic Earth.

Popisek k dnešnímu obrázku: Dva Allosauři v období Jury ve Wyomingu před 145 miliony let stopují potravu v nádherné scenerii. Za nimi se rozléhají skály, lesy, ale kdy najdou potravu... To nikdo neví...

Tento nádherný obrázek od DinoRauLu je sice už starší, ale stále pěkný. Chtěl bych také říci, že do hry Dinosauří ostrov se dnes můžete naposledy přihlásit, protože zítra už hru jakž takž rozjedeme.