Prosinec 2010

Obrázek týdne 31.12.2010+šťastný nový rok!

31. prosince 2010 v 10:21 | HAAS |  Obrázky týdne
Jak už jsem říkal včera u soutěže, rok uběhl jako voda. Toto je poslední den roku 2010. Minulý týden, ještě na Vánoce, byl také pátek a já nevynechal obrázek týdne i v ten den. Proto je tu obrázek týdne i s přáním (níže uvedené pod popisem).


Popisek k Silvestrovskému obrázku: Pokračování z minulého obrázku s Hippariony je zde, totiž, že se některým členům skupiny ostražitost vyplatila. Ale jeden Hipparion na tom není zrovna nejlépe... V zadu můžeme shlédnout nádhernou scenerii hor...

Přeji Vám všem, abyste příští rok a i tento poslední den letošního roku prožili jak nejlépe to jen půjde... A nedopadněte hlavně tak, jako Hipparion na obrázku!

Novoroční soutěž

30. prosince 2010 v 13:10 | HAAS |  Naše soutěže
Jelikož rok uběhl jako voda, tak přináším novou soutěž (informace pro ty, kteří hrají Dinosauří ostrov-ta hra bude pokračovat dál, nekončí). Počet soutěžících je neomezený. Vyhodnocení bych podle mého "výzkumu" napsat o víkendu, záleží však na tom, kolik Vás bude. Pozor, za tuto hru jsou diplomy, takže máte o co soutěžit. Stačí odpovědět na tyto otázky. Pokud nebudete na otázku mít odpověď, jednoduše napište slovo nevím nebo jen pomlčku.

1. Z Argentiny pochází popis jednoho dinosaura, který připomínal vzhledem Allosaura. Jak se tento živočich jmenoval? Jeho jméno je docela náročnější na výslovnost.

2. V jakém roce byl popsán Australopithecus?

3. V Los Angeles leží velké naleziště pravěkých savců, dříve asfaltové jezero, ve kterém savci z doby ledové uvízli. Jak se toto známé paleontologické naleziště jmenuje?

4. Ve kterém období žila Kannemeyeria?

5. Byl schopen Ichthyornis victor aktivního letu?

6. Kdy probíhalo alpinské vrásnění?

7. Byl Phorushracos největší dravý nelétavý pták?

8. Ve kterém geologickém období začalo jehličnanů uývat a vyvinuly se první kvetoucí rostliny?

9. Byl Purgatororius primát?

10. Kde byl nalezen Cedarosaurus, nebo-li "ještěr z pohoří Cedar"?

11. Jak se jmenoval amatérský sběratel, který v roce 1993 odkryl kostru Giganotosaura?

12. Je lom Dashamp v Číně velkým nalezištěm dinosaurů?

13. Řekněte, co česky znamená Lesothosaurus.

14. V kterém světadílu bylo objeveno Leptictidium?

15. Co znamená Cynognathus?

16. Vysvětlete, proč žili Notoungulati, Litopterni a Glyptodonti pouze na jihoemrickém kontinentu, tedy až do té doby, než se obě Ameriky spojily.

17. Celé jméno třetihorního žraloka Megalodona.

18. Co byly rostliny jako Lepidodendron, Sigillaria nebo Calamites?

19. Vyvinuli se plazi z obojživelníků?

20. Do jaké čeledi patřil rod Supersaurus?

Pokud se Vaše zpráva vyhodnotí jako spam, nepište do komentáře odpovědi znovu. Jelikož bych je měl vidět v administraci, přečtu si je i nezveřejněné...

Ophtalmosaurus

29. prosince 2010 v 12:31 | HAAS |  Galerie mořských živočichů
 Jméno: Ophtalmosaurus,
potrava: ryby a olihně,
období: Jura, před 155 až 145 mil.lety,
velikost: délka asi 2 metry.
Popisek:
Ophtalmosaurus byl typický jurský ichthyosaurid, který žil téměř po celém světě a tak obklopoval různé oceány. K pozornosti patří zejména jeho velké, "vypoulené" oči. Ophtalmosaurus mohl díky nim vidět i ve špatném světle, a pokud ve vodách byla zrovna noc, neměl problém lovit i ve tmě. Stejně jako jiní ichthyosauři tak pravděpodobně rodil živá mláďata. Ta neměla moc dlouhou dobu na to, aby se poprvé nadechla. Největší Ophtalmosauři dorůstali délky kolem 1,5 až 2 metrů a vážili přibližně 90 kg.

Doufám, že popisek dalšího mořského tvora napíši již brzy. 

Robert Golgota

29. prosince 2010 v 12:25 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Robert Golgota nebyl a není také zrovna oblíbená postava z dějin ostrova Isla-Sorna-MA-TA-NUY, ovšem on věděl více o dinosaurech, kteří zde žijí. Na ostrov přiletěl se svou skupinou "Golgota" v roce 1975. Když na jaře roku 1977 vybuchla na ostrově sopka, odjeli zpět do Chicaga, kde Robert bydlel. Hned na to, ještě téhož roku v létě se Golgota se svou skupinou vrátil a vytvořil s dovolením Andrewa Jamese Johnsona na řece Elasmo-Nil přehradní nádrž. Ta prý měla zadržet a filtrovat znečištěnou vodu, vzhledem však k tomu, že Golgota umístil přehradní nádrž takřka na nesprávné místo, znečištěná voda z uhelných dolů které rozkopal John Archon tekla setjěn záptky do moře. Robert Golgota přijel na ostrov ale těžit síru. V sírových jamách, na jihozápadě ostrova, jsou dodnes vidět některé odřené jeepy nebo zrezivělé lopaty, kterými dělníci síru přemisťovali do aut. Golgota zemřel v roce 1991, kdy mu bylo 45 let. Svůj deník, do kterého psal dvakrát až třikrát za týden ponechal v Chicagu, deník se později dostal na skládku, a až v roce 2000 byl objeven v neurčeném materiálu v New Yorku, kde se měly ze starých papírů vyrobit nové sešity.

Golgota znal pouze pět druhů pravěkých zvířat která na ostrově žila, šlo o: Stegosaura, Allosaura, Ceratosaura, Diplodoka a samozřejmě Apatosaura, tehdejšího "brontosaura". Golgota píše na 43 stránce svého deníku, která je jedna z posledních, že na ostrově prožil ty nejkrásnější chvíle svého života, i když málem zemřel. K jeho prý nejoblíbenějším chvílím patří jeho první procházka po sírovém poli...

Příště přinesu článek o Billu Johnsonovi, synu Andrewa Jamese Johnsona který odhalil velkou řadu ostrvních tajemství a byl prvním člověkem, který našel trosky v záchranném člunu.

Nebeští zabijáci-část 1.

28. prosince 2010 v 14:09 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Toto jsou už třetí čtyři příběhy pseudo-dokumentu Pradávný život. V těchto dílech se naposledy uvidíte s dinosaury a jinými druhohorními zvířaty, dále už budou následovat povídky z jiných dob. Tento příběh, Nebeští zabijáci, bude mít sedm částí... Snad si ho užijeete!

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST PRVNÍ-EVROPA V DOBĚ KŘÍDY:
JIžní Evropa, Řecko, před 120 miliony lety. V této geologické periodě zvané Křída se na Zemi poprvé objevily kvetoucí rostliny. Dinosauři se vyvinuli do nových druhů, vznikly nové čeledě a Země se doslova změnila. Lehký vánek větru v jižní Evropě dohnal krásné počasí. V letních dnech vypadalo oné místo jako ráj. U vody se objevila skupina býložravců rodu Iguanodon. Téměř všichny začali pít průzračně čistou vodu, jen pět z nich bylo na hlídce. Na pláži putovalo stádo velkých Titanosaurů. Byla to zvířata neschopná žít bez skupiny. Jejich třináctimetrová těla se pomalu pohybovala stejným směrem. Jeden Titanosaurus však nad sebou zahlédl stín. Něco nad ním proletělo. Nějaký obří poděs se proháněl nad nevině putujícím stádem sauropodů a pak chytil v moři rybu: Ornithocheirus. Obrovský ptakoještěr se sám proháněl po obloze a se svým jedenáctimetrovým rozpětím křídel dominoval obloze. Přeletěl pláž a zamířil k jezeru s Iguanodonty. Ti se mezitím z vody přehnali na nízké kapradí. Polykali potravu a Ornithocheirus se uchystal přistát...

Na krásnou zelenou krajinu mezitím zasvítilo slunce. Ornithocheirus nevypadal s Iguanodontů nijak nadšeně, u Iguanodontů to bylo jinak: ani si ho nevšímali. Parné vedro planinu s jezírkem ale po chvíli zachvátilo a mláďata Iguanodontů se vydala do vody. Tito tvorové to měli o moc snažší, žili tu po celý rok, ale Ornithocheirus na tato místa přiletěl jen na letní dny. Jeho jihoamerický domov ho totiž lákal zpět. Oněch pár dní si na místě Ornithocheirus nebude moct užít. Asi o hodinu později k jezeru přišlo stádo Titanosaurů z pláže. Slaná voda se nadala pít a tak vyrazili zpátky na zelenou krajinu. Až v této chvíli začali Iguanodonti vyvádět. Broukavým zvukem se snažili odehnat Titanosaury ale nešlo to. Titanosauři se napili a vlezli do jezera. V tu ránu tu už moc místa nebylo. Ornithocheirus vzlétl a letěl pryč. Jeho tušení, že pouze tady je bezpečno se vypařilo. Vzletěl nad planinu a neuvědomoval si, kam letí...

Pokud chcete vědět co se stalo, přečtěte si příští část...

Siamotyrannus

27. prosince 2010 v 13:12 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Siamotyrannus ("ještěr ze Siamu") byl spodnokřídový tyrannosaurid, který, podobně jako obří sauropod Phuwiangosaurus žil v Thajsku v Asii. Siamotyrannus byl až 7mi metrový predátor. Mohl vážit až 3,5 tuny. V pravěkém Thajsku byly v době před 110 miliony lety, kdy na Zemi ještě stále žil, byly obrovské močály bez stromů. Po jeho domovinách tekla tedy všude řeka, ale kolem ní nebyly žádné stromy. Siamotyrannus navíc byl jedním z jediných tyranosauridů, kteří nežili v Severní Americe a nebo v Mongolsku či Číně. Tento druh byl tedy jedním z opravdu hojných dravců pouze na území dnešního Thajska. Někteří vědci si myslí, že Siamotyrannus se kromě velkých sauropodů živil i mršinami. Dnes se tomu však mnoho nevěří.
Popis Siamotyranna je docela častý, najdete ho například na Wikipedii.

Příště Liliensternus!

Pravěká zoo-Masožraví kopytnatci-5.

26. prosince 2010 v 12:22 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Pokud Vám nějak unikla minulá část mého dokumentu, najdete ji tady: Příběhy na vyprávění .
Dnes přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-MASOŽRAVÍ KOPYTNATCI-část 5/5:
Hned ráno nás zastihlo skučení. Na pláži se objevilo stádo velkých uranotérů-Arsinoitherií a putovalo po pláži hodně daleko. Slunce na moře krásně svítilo ale my museli zrovna od té pěkné podívané. Kousek za stádem Arsinoitherií jsem uviděl jedno Moerithrium jak se koupe ve vodě. "Je to nádherné zvíře... Přesto tady něco není v pořádku, něco mi tu..." nedořekl jsem větu. Strašlivý řev mně vyrušil. "To bude Andrewsarchus!" lekl jsem se. "Musíme odsut rychle do křoví, pojďte!" řekl jsem. Jeden Andrewsarchus se na pláži právě objevil. To byla naše poslední šance. Připravil jsem časový portál. Zkusil jsem ho nějak nalákat, ale on se soustředil na to Moeritherium. "Buď se vrátíme bez něj, nebo s ním a i s Moerithriem!" rozhodl jsem se rychle. Vylákal jsem na pomeranč Moeritherium z vody a spustil portál. Moeritherium proběhlo, ale Andrewsarchus teď ztratil potravu. A já byl tím, co uviděl první. Rozběhl se po mně. Hned jsem vyběhl směrem k portálu a Andrewsarchus se hnal asi deset metrů za mnou. Proskočil jsem portálem a rychle utíkal k řízení brány. "Zavřete bránu, Charlesi!" volal jsem. Brána se zavřela a já byl v bezpečí. "Chechej! Hurá! Nemůžu tomu uvěřit!" říkal jsem a nevěděl jsem, jestli je to vůbec pravda...

O tři dny později jsem se do zoo přijel podívat na nemocné mládě rodu Huayangosaurus. Sice ještě nebylo v ohradě s matkou ale vypadalo o mnohem lépe, než dříve. "Podívej, vypadá to, jako by se na nás usmívalo!" řekl Charles. "No, já bych řekl, že je spíše rádo na nohách. Skvělá práce!" řekl jsem. Teď bylo na čase podívat se na Daspletosaury. "Tak už jste je naměřili, Charlesi?" zeptal jsem se. "Přesně těch 7,5 metru, jak jsem říkal." odpověděl mi Charles. Samozřejmě jsem se nemohl vynadívat na pláž, protože tam byla ohrada s naším Andrewsarchem. "Nádherná zvířata jsi přivezl, Jacku, jenom se tě na jedno chci zeptat: zdá se mi, že ty opice nám přidělají víc práce, než jsem myslel." řekl Charles a vypadal opravdu ospale. "Ale, to kvůli nim snad nemůžeš spát?" zeptal jsem se ho.

Příští Jackova vodní výprava a zároveň poslední výprava do pravěkých vod se odehraje před 210 miliony lety. Jack bude chtít zachránit gigantického a dlouhokrkého Tanystrophea a dravce Nothosaura. Jeho úkol však bude těžší, než si myslí...

Příště: Za úsvitu mořských plazů .

Phuwiangosaurus

25. prosince 2010 v 14:20 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Phuwiangosaurus (ještěr z Phu Wiang) byl titanosauridní sauropod který žil na Zemi v období spodní Křídy, před 115-105 miliony lety. Mezi jeho oponenty v pravěkém Thajsku patřil například tyrannosauridod Siamotyrannus. Phuwiangosaurus byl 18 až 20 metrů dlouhý titanosaurid a včetně ocasu byl na jeho těle dlouhý i krk. Tento gigant žil v Thajsku, v Asii a když byl tento sauropod nalezen, mělo se za to, že v Asii v Thajsku byla úplně jiná fauna než na jiných částech světa. Víme, že zrovna to pravda nebyla ale pravěké Thajsko vypadalo v té době jako obří močál bez močálovitých stromů. V těchto malých říčkách žil právě i Phuwiangosaurus. Phuwiangosaura popsali v roce 1994 Martin, Biffetaut a Suteethorn.
Popis Phuwiangosaura najdete ve větším množství knih, třeba "Dinosauři průvodce 270 rody".

Příště Siamotyrannus!

Obrázek týdne 24.12.2010+veselé Vánoce!

24. prosince 2010 v 9:47 | HAAS |  Obrázky týdne
Tak a je to tady! Přišly Vánoce! A proto je zde i obrázek týdne, jelikož Vánoce tentokrát vyšly právě na pátek! A s touto tématikou jsem přinesl i obrázek:

Popisek ke speciálnímu Vánočnímu obrázku: Skupina mamutů srstnatých už před 10 000 lety přežívá jen velmi zřídka. Tito mamuti sice neslaví Vánoce jako my, lidé, ale narozdíl od nás si umějí vyhledat štědrovečerní večeři bez vaření, kolem nich je spousta jehličnanů...

A teď je na čase, abych odhalil jedno překvapení, které jsem chystal. Na tomto blogu již byly spousty projektů, z nichž už mnoho skončilo. Žádný však nepřinášel současnou přírodu, jen společný projekt který děláme z Forusrakosem a PrehistoricWorldem. Ale jen díky jejich nápadu vytvořit právě takový projekt jsem pak dostal nápad pro svůj, který budu provozovat tady. Bude se jmenovat "afričtí lovci" ale více Vám zatím neprozradím. Přeji Vám bohaté, chutné a hlavně šťastné Vánoce a do nového roku Vám přeji jen to nejlepší!!!

Pravěká zoo-Masožraví kopytnatci-4.

23. prosince 2010 v 15:14 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Pokud Vám nějak unikla minulá část mého seriálu, najdete ji zde: Příběhy na vyprávění .
Dnes přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-MASOŽRAVÍ KOPYTNATCI-část 4/5:
Vyrazili jsme v kameramanem přímo na člun a rychle jsme spustili motor. Andrewsarchus odplouval kamsi na malý ostrůvek porostlý mangrovem. "Myslím sice, že tam toho moc nenajde, ale musíme ho následovat.". Andrewsarchus plaval docela pomalu a nějakou chvíli se málem i potopil, moc dobře tedy plavat neuměl. "Tenhle masožraví kopytnatec nemá tělo stavěné k plavání jako sloní Moeritherium, tento dravec loví na plážích a dokonce i na mělčinu se vydá jen velmi zřídka.". Mezitím však v Pravěké Zoo mládě Huayangosaura bojovalo o holý řivot. "Pusťe to!" nařídil Ron, jeden z pomocníků na veterině. Rentgeny ukázaly, že Huayangosauří mládě bylo nakažené nějakou těžkou nemocí. "Stříkněte mu sedativa, musí usnout. Musíme provézt něco jako malou operaci." poslouchal za dvěřmi Charles až do té doby, než si vzpomenul, že musí nakrmit Yangchuanosaura. My jsme však před 30 miliony lety pluli za Andrewsarchem na moři. "Už jsme téměř na souši." řekl jsem. Andrewsarchus vystoupil na bílou pláž a teorve v té chvíli jsme si uvědomili, že mangrovový porost je asi jen deset metrů od písku...

Pomalu jsem vystoupil na pláž a kameraman za mnou. Andrewsarchus nás ale za chvíli zavětřil a rozhlédl se na nás. Nečekal ani deset sekund a vyběhl po nás. "Můžeš zahodit kameru, ale musíš za mnou nebo je po tobě! Zahoď ji!" říkal jsem kameramanovi, ten ji ale vydržel držet celou dobu. Oba jsme vběhli do mangrovového porostu a Andrewsarchus se přes velké kořeny a větve nemohl za námi dostat. Andrewsarchus se snažil za námi dostat, ale za chvíli se vrátil zpět na pláž. Jeho pozornost upoutala ryba ale ta už také odplula. Když jsme vyšli z mangrovových porostů, Andrewsarchus už plaval pryč. Teď už byla obloha docela červená a my jsme to s rychlostí vzali zpět k táboru. "Zatím se nám podařila jen Apidia a jinak nic. Jestli zítra Andrewsarcha nechytíme, budeme se muset vrátit..." řekl jsem. Můj počítač už začal pomalu ukazovat náznaky pravěké katastrofy někde poblíž Antarktidy...

Co se stane s Jackem, Johnem a jeho týmem před 30 miliony lety v Pákistánu?