Leden 2011

Obrázek týdne 21.1.2011

21. ledna 2011 v 16:14 | HAAS |  Obrázky týdne
Je tu další obrázek týdne. Tentokrát si stejně jako vždy myslím, že tento obrázek je nádherný, a poroto jej zde zveřejňuji:

Popisek k dnešnímu obrázku: Carnotaurus honí stádo Orodromeů před 85 miliony lety v Patagonské části Chile. Z obrázku je patrné, že pro jednoho Orodromea může za několik vteřin skonřčit život. Nad lovcem a kořistí se vznáší neurčený druh pterosaura, zřejmě však Cearadactylus.

Ještě bych rád upozornil, že nedávno mně blog www.mossyplains.blog.cz
přiměl některými obrázky, abych zde já uveřejnil své také. Na galerii mých obrázků se můžete těšit v rubrice Mé obrázky .

Quetzalkoatlus

20. ledna 2011 v 17:44 | HAAS |  Ptakoještěři: znaky a charakteristika
Jméno: Quetzalkoatlus nothropi,
potrava: ryby, olihně a možná i mršiny,
doba: Křída, před 80-65 miliony lety.
Popis:
Quetzalkoatlus byl jedním z největších pterosaurů kteří kdy žili, rozpětí křídel dosahovalo až 14ti metrů a tělo bylo dlouhé něco okolo 4 metrů. Quetzalkoatlsu měl hodně dlouhý, protáhlý zobák takže mohl ponořit tlamu hlouběji do vody. Quetzalkoatlsu byl krátkoocasý ptakoještěr a dostal jméno podle aztéckého boha.Jméno "Quetzalkoatlus" totiž znamená "had s křídly". Toto zvíře bylo objeveno na území dnešního Texasu, i když Quetzalkoatlus žil i na území Jižní Ameriky a pravděpodobně v Severní Americe až po Kanadu. Quetzalkoatlus byl jedním z posledních pterosaurů na Zemi, tvorů, kteří obloze vládli po 100 milionů let...
Příště přijdou některé informace o pterosauřím letu, přehled těchto neznámějších ptakoještěrů a po té popisky pterosaurů podobné, jako v rubrice Popisy pravěkých zvířat.

Khaan

19. ledna 2011 v 14:50 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Khaan ("asijský válečník") byl až 1,2 metrru dlouhý oviraptoroid. Dříve se myslelo, že jde o příbuzného rodu Ingenia ale prý mu moc příbuzný nebyl. Stejně jako velká většina oviraptoroidů i on žil v Asii, byl objeven v Ukhaa Tolgod což je v Mongolsku. Khaan měl dlouhý krk, silné přední a trochu odlehčené zadní končetiny a měl mohutnou hlavu. Zatím byly objeveny tři téměř úplné kostry Khaana s téměř úplnou hlavou. Khaan byl pravděpodobně také velký potravní specialista. Jméno Khaan mu dal Clark a další na počest amerického paleontologa Malcoma McKenna.
Jeho popis najdete třeba v knížce "Dinosauři průvodce 270 rody".

Příště Chirostenotes!

Deinocheirus

18. ledna 2011 v 14:44 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Deinocheirus ("hrozná paže") byl vůbec tím největším Ornithomimimosaurem, který kdy žil. Tento úžasný tvor byl 7, ale možná i 12 metrů dlouhý a mohl výžit i tři tuny. Deinocheirus žil v Mongolsku v období Křídy, v její poslední části s názvem maastricht. Přední končetiny Deinocheira měřily něco přes 2,5 metru a byly vybaveny obrovskými drápy, takže zvíře mohlo vypadat podobně jako Therizinosaurus. Deinocheirus byl objeven v roce 1970 a ve stejném roce mu Roniewicz vymyslel jméno. Existují dva druhy Deinocheira: D.mirificus a druhý zatím nebyl pojmenován. Byl však tento tvor opravdu převážněji býložravec nebo šlo o masožravce?
Deinocheirus je v knihách velmi častý, najdete jej například v knize "Dinosauři průvodce 270 rody."

Příště Khaan!

Nebeští zabijáci-část 6.

17. ledna 2011 v 15:19 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Ornithocheirus se probudil ráno v pravěkém Mexiku a uviděl stádo Gondwanatitanů, kteří zde pravděpodobně ani neměli žít. Dopoledne přistál na nížině, ale jeho klidnost přerušil trochu jiný Utahraptor než v Evropě. Také zde uviděl Gastonii. Poté se ale vydal zpět domů. Do pravěké Jižní Ameriky!

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST ŠESTÁ-OBROVSKÝ BOJ:
Ornithocheirus po pěti dnech usedl na kámen obřího útesu. Žili tu úplně jiní pterosauři, byli to Tapejarové. Jejich podivné červené znaky na hlavě ukazovaly, že šlo pouze o samce. Tu a tam někde prolétla nějaká samice která ulovila rybu. Ornithocheirus poznal svůj domov, i když tam ještě nebyl. Ornithocheirus se přiblížil k vodě aby si ulovil jednu rybu. Jeho přítomnost však upoutala jednoho velmi agresivního samce Tapejary. Tento Tapejar byl nejen agresivní ale také velmi vyhladovělý a proto útočil na každého, kdo něco ulovil. V tomto případě to byl Ornithocheirus. Vylétl po něm a zobákem ho silně klovl do přední končetiny před křídlem a zacvakl. Rychle na to odletěl. Ornithocheirus si to nenechal jen tak líbit; vylétl po něm a udělal veliký nálet. Tapejara mu ale uhnul a svůj první útok zopakoval. Ornithocheirovi by už hrozila i zlomenina ale Tapejara si musel sednout. Z letu byl unavený a navíc musel neustále kroužit. Zkusil to na jediném možném místě, u gejzíru s horkou vodou. V tu chvíli si ani neuvědomil že nad 50°C vařící voda bude na několik sekund vyvrhnuta. Ornithocheirus ssi ulovil rybu a odlétl na jiný útes. Tapejara se zrovna chystal vzlétnout když ho omyl vařící gejzír. Spláchl ho s sebou a Tapejara se doslova uvařil. Ornithocheirovo křídlo na tom ale nebylo v pořádku. Přesto se eozhodl letět dál. Už byl velmi blízko svého domova. Asi o dva dny později se pod dním začala lemovat černá poušť...

Popisek k obrázku: Tento Tapejar byl nejen agresivní ale také vyhladovělý...

Poslední část tohoto dílu tu bude již brzy. Poté poznáte další příběh!

Pravěká zoo-Za úsvitu mořských plazů-1.

16. ledna 2011 v 13:27 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Jestli Vám nějak unikla minulá část tohoto seriálu, najdete ji zde: Příběhy na vyprávění .
Dnes přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-ZA ÚSVITU MOŘSKÝCH PLAZŮ-část 1/5:
Můj sen o vytvoření parku plného prehistorických druhů zvířat se stal skutečností. Dva už docela velcí Daspletosauři, dva velcí pravěcí krokodýlové nebo devonští obojživelníci byli v té době jen někteří z obyvatel Pravěké Zoo a brzy jich ještě mělo přibýt. Zatímco já jsem plánoval další výpravu do minulosti, tým ošetřovatelů měl menší problémy... V poslední době musel Charles spojit ohrady Sarcosucha a Deinosucha do jedné aby měli oba dostatek prostoru ale nyní musel stavět ještě jeden výběh, protože krokodýlům společný výběh také mnoho nevyhovoval. Já však plánoval svou další vodní výpravu. "Toto je obrázek kostry jednoho z triaských obyvatel vod-Nothosucha. Moc rád bych ho přivedl..." řekl jsem si. Když před 210 miliony lety Nothosuchus vymizel, nebyl úplně jediný. "Můžete to položit chlapi! Tohleto je asi 2,5 metru dlouhý krk Tanystrophea, dalšího z velkých triaských mořských ještěrů... Moc rád bych přivedl jak Nothosucha, tak i jednoho či dva Tanystrophey.". Cesta mně měla zavézt do pravěké Severní Ameriky, kde oba druhy žily... Nasedli jsme s Johnem do jeepu a rozjeli jsme se směrem do portálu... Ocitli jsme se někde na pobřeží pravěkého moře...

Zastavil jsem jeep a vylezl jsem před sklo. Vzal jsem si dalekohled a díval jsem se kolem. John uviděl něco ve vodě... "Nebude to vůbec lehké, alespoň ne tak, jak jsem si myslel.". Nepřijeli jsme zrovna vhod. Zanedliuho se mělo setmít a my jsme museli vybalit tábor. Postavili jsme jej na vrcholu útesu který ležel u moře. Konečně jsem zahlédl první obyvatele pravěkého Triasského světa. "Támhle jsou nějací malí pterosauři!". Nademnou jeden proletěl. "Jsou to Peteinosauři, úžasní tvorové. Zanedlouho vymřou, ale teď stále vládnou obloze. Za velmi krátkou dobu je nahradí mnohem větší ptakoještěři, tito mají pouze 50 cm rozpětí křídel!". Než by se však setmělo, chtěl jsem Nothosaury najít...

Jack má jednu výhodu narozdíl od Peteinosaurů. Ale o tom až příště...

Nebeští zabijáci-část 5.

15. ledna 2011 v 14:39 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Ornithocheirus se vydal na let přes mladý Atlantský oceán. Na své cestě se mimo jiné také musel přiživovat a setkal se se svými přemožitely-ptáky, kteří však oproti němu vypadaly jako nějaký otravný hmyz. Mohl být ohrožen Kronosaurem ale to se už vůbec nestalo. Nakonec dorazil k Mexickým břehům a uchýlil se v malé jeskyni.

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST PÁTÁ-V PRAVĚKÉM MEXIKU:
Ornithocheirus vystoupil z jeskyně ráno kdy po břehu putovalo stádo obrů. Byli to Gondwanatitani. V Mexiku sice zatím nebyli objeveni ale stádo těchto gigantů tudy šlo. A nebylo v historii rodu jediné. Ornithocheirus spolkl pár ryb ve vodě a pak vyletěl do vzduchu. Letěl poměrně krátkou dobu a přiletěl nad krásné místo. Žlutá tráva a zelené keře se pod ním lemovaly zde se pásla velká Gastonia. Ornithocheirus si jí prakticky nevšímal ale musel si odpočinout. V této nížině ale nikde nebylo ani jedno vyšší místo a několik jehličnatých stromů v údolí pro něj bylo málo. Ornithocheirus musel vše risknout: přistál na planině. Ani nevěěděl že i ten strom by byla lepší možnost. I tady totiž žili Utahraptoři. Vypadali sice úplně jinak, než v Evropě ale hrůzu dělali jejich drápy. Tento druh Utahraptora měl červenou chocholku na hlavě a jeho tělo nebylo bíločerné ale spíše lehce nažloutlé. Ornithocheirus si jich ani nevšiml. Jeden Utahraptor vyrazil! Skočil na Ornithocheira a ten vzlétl. Rychlé vzlétnutí mu ale nedalo výšky a on nebyl více než dva metry nad zemí. Utahraptor po něm chňapal a chytl jeho zadní končetinu. Ihned přiběhli další tři Utahraptoři. Ornithocheirus už ale vzlétl a uletěl. Musel si ošetřit zadní končetinu a tak si znovu sedl v nížině. Jeho vzhled tentokrát upoutal Gastonii. Navíc ji rozrušil pach krve z Ornithocheirovi končetiny. Pomalu se k němu rozběhla a začala mávat silným ocasem. Ornithocheirus opět neuspěl. Nádherná údolí pravěkého Mexika pro něj prostě nebyla uzpůsobená. Teď se musel vydat zpět do své rodné Brazílie. Netuší, že zažije jednu ze svých vůbec nejhorších chvílí svého života...

Popisek k obrázku: Žlutá tráva a zelené keře se lemovaly pod Ornithocheirusem a dole se pásla velká Gastonia.

Jestli chcete vědět, jaké chvíle zažije Ornithocheirus, čtěte příští část!

Obrázek týdne 14.1.2011

14. ledna 2011 v 13:56 | HAAS |  Obrázky týdne
Je to již docela dávno, co začal nový rok. Tento obrázek vypadá opravdu dobře, je to jeden z nejlepších rukou malovaných obrázků, co jsem kdy viděl:

Popisek k dnešnímu obrázku: Coelophysisové loví v Severní Americe před 215 miliony lety ryby. Někteří jedinci odbíhají kamsi do hlubší části lesa, což znamená, že je tam pravděpodobně kořist.

Příště uvidíte jeden z dalších nejpěknějších obrázků, ale až příště!

Velká ledno-únorová soutěž: Kolo 1.

13. ledna 2011 v 14:20 | HAAS |  Naše soutěže
Diplomy pro účastníky minulé soutěže Vám už ukázaly, že nyní bude na tomto blogu probíhat velká ledno-únorová soutěž! Vyhodnocení se bohužel nedočkáte, jelikož soutěž bude mít hodně kol. Kdo by se chtěl přihlásit tak ať napíše, ke přihlášení pište rovnou také odpovědi na následující otázky:
Upozornění: Počet soutěžících je neomezený, což znamená, že se může zúčastnit jakýkoliv počet zájemců.

Otázka 1:
Dinosaury dělíme na dvě velké skupiny, řekněte, jaké.

Otázka 2:
Vyjmenujte některé z katastrof, které zapříčinily vyhynutí dinosaurů, tedy ty, které se udály po pádu meteoritu.

Otázka 3:
Kdy se na Zemi objevili amoniti a kdy vymřeli?

Otázka 4:
Ve kterém geologickém období žil rod Atlascopcosaurus?

Otázka 5:
Která zvířata jsou tzv. anapsidní (Nápověda: žijí už od prvohor a jsou tu stále).

Odpovědi pište do komentářů a kdyby se vyhodnotily jako spam, nepište nic znovu, pokud Vám neřeknu. Pozor: V soutěži se opět bude soutěžit o diplomy takže víte, co můžete dostat! Nezapomeňte, že ale diplomy dostanete všichni!

Dromiceiomimus

12. ledna 2011 v 15:04 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Dromiceiomimus, tedy "Napodobitel emu" byl jeden z největších Ornithomimidů, kteří kdy žili, protože jeho délka 3,5 metru je taaké docela úchvatná. Jméno "napodobitel emu" dostal od Russela v roce 1972, Dromiceiomimuse prve popsal William A. Parks v roce 1926. Dromiceiomimus se vyjímečně vyskytoval pouze na území dnenší Kanady, kde byl také nalezen. Tvořil obrovské Kanadské společenství tvorů, keré objevil například také Lambe. Vědci tvrdí, že Dromiceiomimus byl schopen běžet 73 km/h. Za tuto rychlost mohl být vděčný zejména svým dlouhým holením, keré byly hubenější a delší než u jiných Ornithomimidů. Od rodu Dromiceiomimus jsou známy dva druhy, a to Dromiceiomimus brevitertius a Dromiceiomimus samuelli. Dromiceiomimus byl všežravý, živil se malými rostlinami nebo také různými slimáky, které na zemi našel.
Dromiceiomimuse vystavuje každá třetí kniha, najdete ho například v "Dinosauři průvodce 270 rody".

Příště neskutečně obrovský ornitomim Deinocheirus!