Leden 2011

Diplomy pro účastníky novoroční soutěže

11. ledna 2011 v 18:32 | HAAS |  Naše soutěže
Novoroční soutěž, kterou jsem 1.ledna vyhodnotil byla u účastníků velmi úspěšná. Jelikož Vás bylo překvapivě málo, i tak jsem na diplomy nezapomněl. Jsou zde:

Toto je diplom pro Deinonycha. Na obrázku jsou Velociraptoři.


Toto je diplom pro Forusrakose. Jsou na něm Smilodonti.

Diplom pro Theropodu za Novoroční soutěž. Na obrázku je Australovenator.

Nová soutěž a to velká ledno-únorová Vás kromě běžných otázek přivede i k otázkám ohledně dinosauří anatomie!

Trailer k novému příběhu-Wallangova teorie

11. ledna 2011 v 14:14 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Nedávno jsem ve čtvrté části příběhu Nebeští zabijáci upozornil na nový příběh, který zanedlouho bude na tomto blogu běžet. Bude se jmenovat Wallangova teorie a zavede Vás na jeden z obvyklých dějů, kdy dinosauři přežijí do současnosti a jedna výprava se za nimi na pozoruhodný geologický útvar vydá. Příběh nebude moc originální, musím tedy uvézt, že nebýt komiksu Daily Gazette: První výprava do Ztraceného světa, nikdy by mně tokový námět nenapadl. Jestli-že by se mi jednou podařilo tento příběh zfilmovat, nešlo o by o díly ale pouze o jeden díl. Jaký bude průběžný příběh děje Vám však ještě neřeknu, ostatně, počkejte si nějakou tu chvíli a první část příběhu Wallangova teorie k Vám přijde!

Gasosaurus

10. ledna 2011 v 15:40 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Gasosaurus ("plynový ještěr") byl čínský karnivor, o němž se toho mnoho neví. Existuje jen jediný druh a to Gasosaurus constructus. Popsali ho Dong a Tang v roce 1985. Gasosaurus rovněž dostal jméno podle lomu Dashampu kde byl objeven a společnosti, která ho nalezla. Tato společnost totiž při hledání plynu narazila na fosilii Gasosaura a vykopala ji. Gasosaurova rekonstrukce je často založena na úplně jiných dinosaurech, vědci tvrdí, že nejčastěji je jeho podobnost srovnávána se dvěma druhy dinosaurů, a to Coelurosaurem a Megalosaurem. Gasosaurus mohl vypadat jako směsice obou druhů: jeho přední končetiny byly neobvykle malé a lehké, zatímco robustní karnosauří hlava s krátkými čelistmi čněla z tlustého krku a ten opět z hubeného těla. Je pravděpodobné, že Gasosaurus byl dlouhý něco kolem 4-6 metrů a vážil "pouhou" půl tuny.
Gasosaurus je v knihách neobvykle vzácný, jeho popis najdete například v encyklopedii (podle mé informace asi A5) "Dinosauři a život v pravěku".

Příště Dromiceiomimus!

Liliensternus

9. ledna 2011 v 13:47 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Liliensternus, jež dostal jméno pos vém objeviteli von Lilinsternovi žil na konci období Triasu a byl objeven v Německu, avšak, vědci se domnívají, že jako jeho příbuzní, mezi něžn patřil například Sintarsus žil i on v Severní Americe. Liliensternus patřil mezi ceratosauridní dinosaury a se svou pětimetrovou délkou si mohl dovolit i na větší prosauropody, jako třeba Efraasia. Existutuje mnoho druhů Liliensterna, a to L.orbitoangulatus, L.airelensis a L.liliensterni. Přední končetiny Liliensterna byly pětiprsté, jeho krk i tělo bylo štíhlé a stavěno k delšímu běhu. Možná žil u řek a i v lesích. Čtvrtý a pátý prst Liliensterna na přední končetině byly velmi zakrnělé a tak s nimi Liliensternus nemusel zrovna lehce manipulovat.
Jeho popis najdete třeba ve knížce "Dinosauři průvodce 270 rody", avšak je vystavován v každé třetí knížce.


Příště Gasosaurus!

Nebeští zabijáci-část 4.

8. ledna 2011 v 14:22 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Ornithocheirus zamířil k bažiněě, ve které velmi často požíral mršiny. Kromě jeho se zde objevila i menší populace Pyroraptorů a Tarascosaurů. Zatímco Pyroraptoři to asi z půlky odnesli, Ornithocheirus se vydal zpět domů. Jeho cesta však vůbec nebude jednoduchá, protože pravěká moře a úplně jiná fauna na druhé části Země mohou být nebezpečné...

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST ČTVRTÁ-CESTA PŘES OCEÁN:
Ornithocheirus vzlétl nad otevřené moře. Naposledy sklonil na tento rok hlavu a podíval se na už jen malý zelený poloostrov, který ležel od něj velkou dálku. Ornithocheirus musel vykonat strašnou cestu: přeletět atlantský oceán, který byl ještě mladý, utábořit se v pravěkém Mexiku a až po té se mohl dostat domů. Ornithocheirovi se vše honilo v jeho malém mozku ale dlouho nečekal a lapl rybu. A ta než se vzpamatovala byla rozložená v jeho žaludku a již se trávila. Dny ubíhaly a ony tři dny jeho cesty mu daly dosti zabrat. Jeho instinkt mu napověděl, aby usedl na jeden z útesů, které se pod velkým pterosaurem lemovaly. Na útesích život jakoby vzplanul. I přesto zde hnízdila létající zvířata. Byli to Ichthyornisové, malincí ptáci. Jejich zubatá tlama se vymykala ale kontrole a a začali pterosaura štípat. Vypadali u něj jako nějaký větší otravný hmyz, ale Ornithocheirus jednoho velkým zobákem odkopnula tak se k němu nadále neopovážili jít. Ornithocheirus si ulovil pár ryb a přítomnost ptáků mu přestala vadit. Byli téměř stejní jako on, ovšem, byla to zvířata mnohem lépe vyvinutá: těm dala evoluce budoucnost. Ornithocheirus po spánku vyrazil dál. Širý oceán na něho působil něco jako hypnóza. Všude pod ním byla modrá voda, až do té doby, než se objevil černý fragment deset metrů dlouhého těla. Naštěstí obrovský Kronosaurus nezaútočil na ptakoještěra, jen se nadechl a na další dvě až tři hodiny se opět nevynořil. Ornithocheirus po cestě dlouhé více jak deset dnů dorazil za zacházejícího slunce k pobřeží pravěkého Mexika. Zde se uchýlil v malé jeskyni, která jeho velikosti sotva tak vyhovovala. Čekaly ho další obtížné dny...

Popisek k obrázku: Všude pod Ornithocheirem byla jen voda, dokud se neobjevil černý fragment deset metrů dlouhého těla. Naštěstí na něj obrovský Kronosaurus nezaútočil...

Na Ornithocheira budou čekat ještě velmi těžké chvíle. Ale zda-li chcete vědět, co se stalo, čtěte příští část. Také bych chtěl upozornit, že se chystám rozjet nejnovější příběh...

Obrázek týdne 7.1.2010

7. ledna 2011 v 13:56 | HAAS |  Obrázky týdne
První obrázek týdne v roce 2011 je tu! Tento nádherný obrázek byl nakreslen známou malířskou společností DinoRauL.

Popisek k dnešnímu a prvnímu letošnímu obrázku: Deinonychové před 115 miliony let v Severní Americe v Texasu útočí na býložravého ornithopoda rodu Tenontosaurus. Tento býložravec už ale nemá žádnou šanci.

Tento obrázek byl nakreslen minulý rok (2010). Jestli se Vám líbil, komentujte.

Divoká Evropa

6. ledna 2011 v 16:57 | HAAS |  Fotogalerie BBC
Od vzniku kontinentu až po současné dny...

Divoká Evropa (orig.eng.Wild Europe) je dokument televize BBC z roku 2005 přibližující evoluci kontinentu Evropa. Jde o čtyřdílný seriál, jeho díly jsou: Vznik kontinentu, V zajetí ledu, Zkrocení divočiny a Nové milenium. První dva díly přibližují zvláště období pravěku a byly do nich použity některé scény z dokumentů Putování s dinosaury a Putování s pravěkými zvířaty. Dále v dokumentu obzvláště vystupují současná zvířata. První díl má přiblížit hostorii kontinentu od doby před 300 miliony lety, druhý díl přibližuje doby ledové, jak vypadaly v Evropě, ve třetím dílu už začíná člověk obdělávat pole, vyrábět kovová brnění a využívat přírodních zdrojů a čtvrtý díl nám přiblížil současné dny, ve kterých chce člověk přírodu vrátit zpět. Dokument vyšel naposledy 27.10.2009, ovšem, od tohoto pondělka až po čtrvtek jsme jej mohli sledovat na televizní stanici TV BARRANDOV.

Nejzajímavější kosmické události

5. ledna 2011 v 15:23 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Za dobu, kdy astronomové mohli pozorovat stále výše, jsme se dozvěděli jedny z nejfantastičtějších událostí, které se kdy staly...

200 000 METEROITŮ ZA HODINU!
17.listopadu v roce 1833 mohli obyvatelé USA pozorovat jednu z fantastických událostí, které se nikdy později neudály-smršť meteoritů. Na zem proletělo atmosférou a spadlo přes 200 000 meteoritů za hodinu a proto musela být pro prosté a chudé obyvatele tato úžasná scenerie něco podobného, jako zkázou. Dokážete si představit, jak to muselo vše vypadat?

ZATMĚNÍ SUNCE:
Včera mohli někteří lidé pozorovat zatmění slunce. Měsíc prý překryl Slunce a objevil se jen jakýsi žlutý srp, který zářil. Dnes ráno mohli tento jev asi nejlépe pozorovat obyvatelé Karlovarska protože zde měl být vidět tento úkaz jak unikátně, tak nejlépe... Zatmění Slunce vznikne pouze tehdy, kdy je Země vůči Slunci ve vhodné poloze a mezi Zemí a Sluncem je náš Měsíc. Ten dočasně zakryje Slunce a to buď zanikne (to se však stává málokdy), nebo se objeví jen jeho část.

ZATMĚNÍ V BUOUDNOSTI:
15.června roku 2011 budeme moci pozorovat zatmění Měsíce od 20.00 do 22.15 kdy bude opravdu unikátní. V roce 2015 přijde další zatmění Slunce a v roce 2026 přijde jedno z největších zatmění Slunce od pozorování v 20.století. Na vše si ale budeme ještě muset chvíli počkat...

Jestli se Vám tento článek líbil, prosím, komentujte...

Nebeští zabijáci-část 3.

3. ledna 2011 v 15:18 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Ornithocheirus zaletěl kasmi do pahorkatinatého údolí kde ho ze zadu napadl Utahraptor. Ornithocheirus se z místa vydal pryč a Utahraptor se vydal pryč. Dále Ornithocheira uviděla čtyřčlenná smečka těchto raptorů. Ornithocheirovi dny v Evropě se však krátí, proto zaletěl na krásně slunné lesní místo...

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST TŘETÍ-LÁKAVÁ BAŽINA:
Ornithocheirus se pokusil o přistání na místě, na kterém strávil spoustu svých krásných dní v Evropě a po mnoho let na to místo dolétával-bažina. Bažinatý močál lákal býložravce za potravou za bažinatým jezerem a ti v něm uvízli. Posledně do ní zapadl mladý kus rodu Iguanodon bernitartensis. Mršina páchla a Ornithocheirus nebyl jediný, koho k sobě přilákala. Z lesa přišel pár dravců druhu Pyroraptor olympius. Samec, s červeným chmýřím a samice, s lehce našedivělým. Tento pár se přišel do bažiny nažrat. Jejich velké mozky jim sice říkali, že tu číhá nebezpečí, ale Pyroraptoři páchnoucím mršinám neodolali. Pustili se do mrtvého mláděte a krev jim tekla z tlamy. Ornithocheirus si také přišel na své-našel několik zbytků z Iguanodontích mláďat a tak se do nich pustil. Mezitím Pyroraptoři vytáhli mrtvolu na sluncem prosvítající místo mezi stromy a začali do mršiny drápat a napadat ji, jako kdyby ještě bylo zvíře živé. Přitom ukusovali kousky shnilé Iguanodontí kůže a odhazovali ji dál od sebe. Ornithocheirus se nestačil podivit jejich zvyku ale musel začít s hodováním doslova. Pyroraptoři ale dlouho s mršinou nevydrželi. V lese se ozval řev. Objevili se tři statní a velcí masožravci-Tarascosauři. Samec Tarascosaura se rozběhl k mršině mláděte a začal s mladým samcem Pyroraptora bojovat. Ten za chvíli padl a ani jeho drápy mu k tomu nepomohli. Samice spíše pískala a zaháněla Tarascosaura svým uměním. Nezletilí Tarascosauři se v těch chvílích pustili do pterosaura. Ten ovšem shnilou nožku mláděte Iguanodona sebral do zobáku a odletěl, jak nejrychleji mohl. Toto se mu ovšem v životě nestalo poprvé. O pár dní později přišel jeho den: neustálé cestování ho zavedlo až sem ale on teď musel zpátky, do dnešního Mexika. Naposledy se nadechl Řeckého vzduchu a ze skály u moře vzlétl. O jeho cestě příště...

Popisek k obrázku: Z lesa přišel pár dravců druhu Pyroraptor olympius.

V příští části Ornithocheirus nadobro opustí Evropu a vy budete sledovat jeho dlouhý let zpátky domů!

Nebeští zabijáci-část 2.

2. ledna 2011 v 13:46 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Po pláži putovalo stádo Titanosaurů, na pláni u jezera popíjelo vodu stádo Iguanodontů a to vše bylo nádherně klidné, než se však objevil obrovský ptakoještěr Ornithocheirus. Později však, když k jezeru Titanosauři přišli, odletěl. Letěl co nejrychleji nad zelenou plání až někam daleko. Tam na něj čekalo nebývalé nebezpečí, jež nikdy v životě nezažil. Bylo to ještě tentýž den...

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST DRUHÁ-SKÁLY PLNÉ ZABIJÁKŮ:
Ornithocheirus míjel pláně a pomalu se dostával do mírně hornatého terénu. Vzduch byl naprosto čistý, na obloze nic nelétalo kromě otravného hmyzu, který Ornithocheira píchal, na zemi se také nic nehýbalo. Ornithocheirův dlouhý let ho vymohl sil a on musel přistát. Jakmile přistál na větším kameni, neuvědomil si, že zpoza keře, které bylo těch větších než sto metrů před ním, ho něco pozorovalo. Ornithocheirus si čistil kožní blány, kdežto nějaké zvíře se přikrádalo pomalu blíže ke keři. Byl to Utahraptor, jeden z dromeosauriodních dinosaurů, kteří v Křídě na Zemi byli poměrně častí. Tento americký prototyp raptora pomocí spojené Severní Ameriky a Evropy se dostal i sem, přes oceán přešel díky velkému mostu. Pobřežní pás ho ale minul a on stanul zde, v horách. Žádná potencionální kořist se mírně hornatým terénem netoulala, kromě sedícího jedenáctimetrového Ornithocheira. Raptor toho využil a rozběhl se na něj. Ze zadu mu skočil na záda a přední končetinou vybavenou dlouhým drápem ho pořezal. Ornithocheirus se nemohl nijak bránit, ale vzlétl... Utahraptor se po chvíli pustil a div, že si nezlomil končetinu. Ornithocheirus proletěl výše do skal. Tam si chytil malinkou myšku a spolkl ji. I tady však žili Utahraptoři. Skupina Utahraptorů o čtyř jediních ho také pozorovala. Ta ale neměla kde se skrývat a Ornithocheirus znovu ulétl. Letní dny pomalu končily a on tu měl pobýt už jen krátkou dobu. Druhý den zaletěl do bažiny, kde však žili živočichové, ze kterých by člověk zemřel, a to jen z jejich vzhledu...

Popisek k obrázku: I v těchto skalách však žili Utahraptoři...

Chtěl bych upozornit, že tato část skrývá naprosto nesmyslnou věc z vědeckého hlediska. Najdete ji?