Únor 2011

Velká ledno-únorová soutěž: Kolo 4.

12. února 2011 v 15:11 | HAAS |  Naše soutěže
Čtvtrté kolo této soutěže by pro mnohé z Vás mohlo být již rozhodujícím. Stále však soutěž nekončí!  Rozpis bodů: Deinonych má 14 bodů stejně jako Vendac, Forusrakos vede s 15ti body a Blogoguanlog má stále jen 5 bodů... Dnešní otázky by se měly týkat jak jsem sliboval dinosauří anatomie a také systematických zařazení dinosaurů.

Otázka č. 1:
Řekněte, co v českém překladu znamenají slova theropodní a ornithopodní dinosaurus.

Otázka č. 2:
Do které čeledě patřil Cedarosaurus?

Otázka č. 3:
Jak dlouhé měl zuby největší suchozemský masožravec, Spinosaurus?

Otázka č. 4:
Tyrannosaurus Rex se pohyboval rychlostí...

Otázka č. 5:
Která zvířata jsou tzv. diapsidní? (Nápověda: někteří z nich žijí od doby dinosaurů dodnes.)

Pokud se Vám komentář vyhodnotí jako spam, nepište jej znovu, stačí maximálně na to upozornit, abych dostal vědění o tom, že byl komentář vyhodnocen jako spam...

Obrázek týdne 11.2.2011

11. února 2011 v 16:10 | HAAS |  Obrázky týdne
Jak velmi jistě víte, už je to třetí týden, kdy sem dávám obrázek od Todda Marshalla na kterém jsou ptakoještěři... A ještě jich bude...

Popisek k dnešnímu obrázku: Mnoho obrů padlo stejně, jako tento, který bude okousán rybami. Stojí jen za malou připomínku...

Také bych chtěl upozornit na to, že plány na novou ribriku již budou do týdne dokončené!

Lesní lovec-část 2.

10. února 2011 v 14:50 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Ornitholestes hledal potravu pod stádem Diplodoků, bohužel zde nic nenašel. Vydal se tedy do lesa kde potravu hledal dál ale sežral ho Allosaurus. Ten pak na pláni prohlížel Diplodoky, jestli není někdo z nich nemocný, zraněný nebo starý. Bohužel se mu také nic nepodařilo. Na pláni však zůstal...

LESNÍ LOVEC-ČÁST DRUHÁ-DRAVCI Z DÁVNÝCH DOB:
Začalo se pomalu stmívat a na obloze se objevily mraky. Allosaurus něco zavětřil a něco uviděl. Ve vysokém houští se hnulo něco podivného. Allosaurus se do houští šel podívat ale nějak to přestalo. Poté znovu něco ucítil: byla to mršina. Na pláni ležela mršina mladého Diplodoka a Allosaurus začal žrát. Po chvíli ale znovu uslyšel něco podobného co před tím. Na mršinu skočil nevelký tvor. Podle jeho vzhledu to byl Dilophosaurus. Oproti Allosaurovi byl docela malý-jen šest metrů. Začal na Allosaura syčet a skočil na něho. Allosaurus ho tlamou schodil z těla a prokousl mu břicho. To se už ale objevil další Dilophosaurus a z mršiny ukradl neokousanou kost. Allosaurus ho též uviděl a rozběhl se za ním. Dilophosauři žili už mnoho milionů let ale narozdíl od doby, kdy byli vrcholovými predátory, dnes byli už jen malí mrchožrouti. I když jejich šestimetrová délka byla na zvíře takového druhu veliká, jiní masožravci je brali za malé. Allosaurus se za ním rozběhl kamsi zpátky do lesa. Dilophosaurus opatrně proběhl křovím a Allosaurus ihned za ním. Horší to bylo s vodou. Dilophosaurus měl teď výhodu: byl menší a proto mohl rychleji plavat. Allosaurus se jen jaksi hrnul jezerem a nijak moc rychle. Dilophosaurus v těch chvílích už opouštěl jezírko a vydal se do houštin. Allosaurus se za ním dostal až za několik minut. Až po dlouhé chvíli stopování zjistil, že se vlastně ztratil. Byl to černý les a navíc už se pořádně setmělo a začalo pršet. Allosaurus tuto oblast neznal...

Popisek k obrázku: Podle vzhledu zvířete to byl šestimetrový Dilophosaurus.
Chcete-li vědět, jak to bylo dál, čtěte další část!

Xuanhosaurus

9. února 2011 v 15:16 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Xuanhanosaurus ("šuanský ještěr") byl theropodní dinosaurus žijící na území dnešní Číny a žil ve střední až spodní Juře, před 157-152 miliony lety. Někteří vědci mají za to, že Xuanhanosaurus vypadal podobně jako Megalosaurus, čeleď je zatím nejistá. Možná, že zvíře se často pohybovalo po čtyřech nohou a tak by byl Xuanhanosaurus jedním z mála masožravých dinosaurů, kteří chodili často po čtyřech. Jako každý theropod však chodil jako pták tedy byl bipední (chodil pod dvou). Byl docela malý, asi 5 nebo 6 metrů a vážil asi 250 kg. Přesto měl vyvinuté drápy na předních končetinách a silné čelisti. Xuanhanosaura popsal Zhiming Dong v roce 1984.
Jeho popis najdete například v knize "Dinosauři a život v pravěku" (podle mé informace malé knížce A5, strana 66).

Příště Shuuvuia!

Lesní lovec-část 1.

8. února 2011 v 16:39 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Další příběh ze seriálu Pradávný život bude mít devět částí. Jak už jsem Vám prozradil, bude se odehrávat v období Jury. Více už se v příběhu dočete...

LESNÍ LOVEC-ČÁST PRVNÍ-OTEVŘENÁ PLÁŇ:
Před 150 miliony v období Jury se dinosauři rozmohli po celém světě a narostli do nejrůznějších rozměrů-malých i velkých. V Severní Americe zvláště žili někteří giganti a jejich přežití bylo dlouhé. Bylo zrovna dopoledne když se na území dnešního Colorada usadilo stádo Diplodoků na otevřené pláni. Začali se pást na kapradinách a začali produkovat podivuhodné zvuky. Pod nimi hledal potravu malý Ornitholestes. Tito obři se pásli a za den mohli sníst až tisíc sedmset kilogramů listí. Malý Ornitholestes za chvíli zjistil, že pod obry žádnou mršinu nebo vejce nenajde a tak odešel do lesa. U jezera kde byla mělká půda našel velkou stopu, asi takovou, jako byl on sám velký. Z lesní pustiny plné kapradí že by se do něj nedalo ani nahlédnout se ozval řev. Vyhrnul se z něj obrovský masožravec, který Ornitholesta chytil a spolkl ho. Byl to Allosaurus. Tato potrava pro něj byla ale relativně malá, taková zvířata totiž potřebovala velkou potravu.

Jeho červené růžky nad očima se zaleskly ve slunečním světle když odcházel od jezera. Allosaurus začal nasávat vzduch a i přes čistý a deštivý vzduch tropického lesa ucítil pach velkých zvířat. Došel k pláni a skryl se v malých cykasech a kapradinách na rozhraní lesa a pláně. Diplodokové se pomalu hrnuli na jih, takže od Allosaura. Ten pomalu prostoupil na pláň a prohlížel některé nemocné nebo staré kusy. Jediným možným úlovkem by byla samice která se pomalu dostávala na východ místo na jih, kam pomalu směřovala další zvířata. Neváhal a vyrazil. Za chvíli se ale ukázalo, že Allosaurus nebude mít proti samici Diplodoka žádnou šanci, byla až moc zdravá na to aby se dokázala neohrabaně hýbat. A zalezla zpět do stáda. Allosaurus sklamaně procházel vedle stáda Diplodoků a prohlížel si je. Bohužel už nenašel jiný kus, který by mohl ulovit. Na pláni ale zůstal...

Chcete vědět, co se stalo poté? Tak si zanedlouho přečtěte další část...

Žralok modravý, kladivoun obrovský a žralok obrovský

7. února 2011 v 15:17 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Jen tak při včerejším brouzdání po encyklopedii mně napadlo, že bych mohl napsat o nějakých parybách. Tento článek je o třech parybách...

Žralok modravý:
Žralok modravý je až 3,8 metru dlouhá paryba žijící převážně v tropických ale také mírných vodách celého světa. Žralok modravý má pověst lidožrouta ale pravda je v tom, že rybářům, na které jakoby "zaútočí" pouze proplouvá do sítí, aby se zmocnil chycených ryb. Žraloci modraví loví ve skupinách a přemůžou i velryby a další velké tvory. Je ocelově modrý a štíhlý a je vybaven dlouhými prsními ploutvemi zahnutými k lepšímu chytání ryb.
Latinský název: Prionace glauca.

Kladivoun obecný:
Existuje deset druhů kladivounů a kladivoun obecný je schopen útočit na člověka, což je také jeho nejčastější možnost proti potápěčům a rybářským člunům. Je dlouhý kolem 4 metrů. Vědci si myslí, že podivuhodný útvar na hlavě slouží k hledání potravy i když jeho účel ještě nebyl vyzkoumán. Žije v teplých vodách celého světa a u pobřeží plave na hladině, lze ho tedy zahlédnout.
Latinský název: Sphyrna zygaena.

Žralok obrovský:
Asi největší ryba, která žije v současnosti se výhradně zajímá o plankton. Je jím žralok obrovský. Může měřit i 18 metrů a vážit 20 tun. Klade největší vejce na světě, tedy vejce dlouhá 30 centimetrů. Žije v tropických mořích celého světa. Vzdálenost špičky ocasní ploutve je 2,5 metru, do jeho tlamy by se vešel napříč i potápěč.
Latinský název: Rhinocodon typus.

Pokud se Vám tento článek o třech parybách líbil, komentujte prosím...

Fregatky

6. února 2011 v 13:52 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Tento článek se hodně specializuje na Fregatku vznešenou (Fregata magnificens), pouze upozornění.

Piráti, kteří kdysi sužovaly lodě existují dodnes, stejně však i vzdušní piráti. A tím nemyslíme člověka. Jsou to fregatky. Mezi ně patří i fregetka vznešená (Fregata magnificens). Jelikož byly fregatky zbaveny olejové části peří, je pro ně těžké lovit ryby sami. Ale fregatky se specializovaly na "okrádání". Mohou ve skupinových náletech přepadnout jakéhokoliv ptáka, který letí nad vodou. Jejich strategie je v tom, že však neloupí u pobřeží, ale tam, kde jiní ptáci pro ryby musí letět daleko a pak se vrátit. Fregatky toho umí využít a uloupit jim potravu, i když byly zaznamenány případy, kde to dotyčný pták vydržel a rybu si do hnízda donesl. Samci fregatek jsou vybaveni velkou nafukovací koulí. Pokud chce jeden samec, aby tomu druhému splaskla, stačí jedna dobře mířená rána a je to. Fregatky žijí na stromech anebo keřích kde si také staví hnízda. Někteří samci mají rozpětí křídel až 1,8 metru a váží až 114 kilogramů!

Na tento článek bych si nikdy nedovolil nebýt dokumentárního cyklu Úžasná planeta který byl včera vysílán na TV PUBLIC. Jestli se Vám článek líbil, komentujte...

Antarktida-neznámý a přesto tak krásný světadíl

5. února 2011 v 14:45 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Tento článek bych nikdy nenapsal nebýt italského dokumentu Antarktida, který včera běžel na ČT 2 v 15:15.

Antarktida je jediný kontinent, na kterém nežijí lidé, zatím byl tedy domovem jen pro výzkumníky a vědce a možná nanejvýš reportéry. Jestli na něj jednou lidé běžně přestoupí se neví. S Antarktidou bývají často spojování lední medvědi, polární lišky a další tvorové včetně různých ptáků. Pak si ale lidé pletou Antarktidu s Arktidou, porotože fauna kterou často pokládají jako Antarktickou je vlastně Kanadská a ta zde nežije. Mezi ptáky se zde vyskytují tučňáci, jejrozšířenějším je zde tučňák císařský a mezi létajícími ptáky chaluhy. Jako savci zde žijí pouze tuleni a hlavně obrovské velryby. Je totiž málo tvorů, kteří na Antarktidě žijí. Přizbůsobit se chladnému podnebí není lehké, ale v létě to zde vypadá podstatně jinak. Půda je černá a led taje. Pokud vejdete na nějaký útes či skálu a podíváte se do okolí, budete si myslet, jako kdyby ledovce a skály byly docela blízko ale doopravdy jsou třeba 20 km daleko. Vědci, kteří zde žijí, si museli také zvyknout na syrový vzduch Antarktidy. Vědci žijí v teplých velkých stanech, každý má svou postel a vedle ní svá zavazadla, svou pokrývku a topí se tu pouze v kamnech. Jako dopravní prostředky tu používají skůtry, ve vzduchu vrtulníky ale několikrát bylo použito i letadlo, které přistálo na více jak 10 m tlustém ledu (viz. It.dok. Antarktida). Kromě stanů však v jejich sídlišti jsou také různé budovy, a to zejména nemocnice, která je v každé expedici životně důležitá. Vědci měří živočichy a skály, na Antarktidu se vydávají dokonce i paleontologové.


Jestli se Vám tento článek o Antarktidě a o tom, jak vědci žijí a co dělají na tomto kontinentu líbil, komentujte...

Obrázek týdne 4.2.2011

4. února 2011 v 16:00 | HAAS |  Obrázky týdne
Jak už jste minule uhádli, nyní sem dávám obrázky od Todda Marshalla a to nejen pterosaurů. Tedy je jeden z dalších nádherných...

Popisek k dnešnímu obrázku: Takto nějak vypaadalo pravěké Německo před 160 miliony let, kdy u pobřeží moře létala dvojice Dorygnathů a ryby zde lovil Rhamphorynchus. Je těžké uvěřit, že taková nádherná scenerie je už dávno pryč... Odnesl ji čas...

Ještě bych chtěl připomenout, že obrázky od jednotlivých malířů chci brzy zveřejnit všechny do jednoho článku a založit tak novou rubriku.

Teorie přechodu raptorů do Ameriky

3. února 2011 v 15:06 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Tento článek se schyluje jak k dávné teorii, tak i k té dnešní. Jelikož je těchto teorií mnoho, nemohl jsem vybrat těchto asi třicet, ale maximálně jednu či dvě.

Raptoři, snad nejpopulárnější Spielbergovi stvárnenci v Jurském parku, miniaturní Velociraptoři v Putování s dinosaury Speciál a mnoho dalších... Tito snad nejproslulejší dinosauři hned po T-Rexovi se vyvinuli asi ve střední části geologického období Křídy. Je těžké usoudit, kde začali ale víme dobře, kde jejich cesta pravěpodobně skončila. První teorie zní tak, že raptoři přešli z Asie do Ameriky, do té četné země, Beringovým průlivem kde v té době byl pevninský most. Mohli však také přejít z Evropy, jelikož Atlantský oceán v té době byl něco jako velké vnitrozemní jezero, i když se však už rozrůstal. Jedna z velkých teorií, patřící k této, tvrdí o proslulém Velociraptorovi, který pravděpodobně přešel Berinovým průlivem a pevninským mostem do Ameriky. Tam se mohl vyvinout ve většího Deinonycha. Něco podobného potvrzuje i kniha Roberta T. Bakkera Červený raptor. Jihoamerickým raptorům, jako je Utahraptor nebo dokonce Megaraptor by však trvalo podstatně hůře, aby se vyvinuli z malých Velociraptorůků (Utahraptor žžil i v Severní Americe ale známé i příkldy z Brazílie). Poté by ani nemusela být teorie pravdivá...

Druhá teorie, dříve méně uznávaná, tvrdí, že se raptoři v Americe mohli vyvinout i z menších jurtských dravců, jako byl např. Ornitholestes a další kandidáti. To by však znamenalo něco jako "izolovaný ústup" raptorů a znamenalo by to, že se velcí raptoři museli určitě vyvinout z těch menších. Někteří, jako Pyroraptor, tedy evropští raptoři, byli možná ještě otrochu starší. Pokud by tedy raptoři přešli způsobem první teorie, byla by pravdivější.

Existuje ještě mnoho takových teorií. Jestli-že se Vám článek líbil, prosím komentujte, a napište také, v jakou teorii vyvinutí, případně přechodu raptorů Ameriky věříte...