Červen 2011

Potomci pravěku

30. června 2011 v 14:54 | HAAS |  Fotogalerie BBC
Kdo všechno přežil meteorit a v co se vyvinul?

Potomci pravěku (orig.eng.Meteorite survivors) je asi hodinový dokument, nejpravděpodobněji z produkce BBC. Tento dokument je tak trochu tajemný, jelikož vyšel na DVD, ale já ho nemám, neznám o něm mnoho faktů. Je však zcela jisté, že dokument pochází z Velké Británie. Též vyšel na DVD v roce 2009 a byl vydaný společností KM Records. Možná má jít o film ze série "Svět zvířat", které KM Records předtím vydávalo. I grafika z podtrženým Meteorite survivors je tomu podobná, vlastně úplně stejná. Dokument pojednává o tom, jací živočichové a snad i rostliny přežily pád meteoritu před 65 miliony lety, který vyhubil dinosaury. Mnoho vlastních animací zde zjevně použito nebylo. A co se z oněch tvorů, kteří přežili vyvinulo? Na to právě dokument odpovídá. Vřele bych ho doporučil a i když jsem ho nikdy neviděl, pochází zřejmě ze série nedávno vysílané na TV Public, která je nádherná...

Datování pravěku

29. června 2011 v 16:45 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Nedávno mě při prohlížení knihy "Abeceda dávných věků" od B.Záruby napadl tento článek. Proto bych chtěl na tuto knížku odkázat.

Geologie je věda, která se zabývá horninami a mnohdy i nerosty, ale narozdíl od tak "barevné" minerálologie se geologie zabývá ještě něčím-datováním oné horniny či nerostu. Každý geolog ale i minerálolog dokáže popsat, o jaký kámen jde, jaké je jeho složení a může zjistit i jeho historii. Možná se to nezdá, ale každý kámen má za sebou dlouhou cestu, starou i miliardy let. Kdysi ale i zkušení vědci nevěděli o historii nerostů a hornin. V Anglii pak přišel převrat: Ernesta Rutherforda, Arthura Holmese a jejich přítele američana Bertama Boltwooda napadlo, jak to zjistit. Když budou znát sílu radioaktivních prvků, dokáží to snad zjistit. Rychlost rozpadu minerálu může umožnit něco jiného, než teplota, a to všichni tři věděli. Vězměme si dva vzorky: uran U238 a olovo PB206. Když se počet atomů vyrovná, je to asi poločas rozpadu. Pokud my, tak 4,4 miliardy let. Asi nejpoužívanějším je dvojice prvků K40 (draslík) a AR40 (argon). Poločas rozpadu je tu kratší. Může nám pak pomoci i radiometrická metoda, při které zjistíme stáří hornin. Ta nám umožní "sledovat" časovou stupnici Země a její horniny...

Doufám, že se Vám tento článek líbil... Jestli ano, okomentujte. Také se však blíží prázdniny a já sem budu psát i víckrát denně...

Mamuti a medvědi krátkočelí v současnosti

28. června 2011 v 15:18 | HAAS |  Podivní netvoři
Někteří vědci se domnívají, že na Sibiři by stále mohla přežívat stvoření z doby ledové. Je to tak? Josif Uchull se domnívá, že to tak je. Prý na jedné expedici v drsných podmínkách nalezli stopy, velikosti sloních. V dálce prý zahlédli trojici zvířat, která se slonům podobala, ale byla chlupatá. Uchullovi to však nikdo nevěří. Před 10 000 lety totiž mamuti definitivně vyhynuli a jejich trpasličí druh pak před 4000 lety. Způsobila to otrava jejich potravy sopečnými úlomky. Ale tito mamuti nemusí být jediní. Podle některých zoologů medvěd krátkočelý, což je největší medvěd, který kdy žil, ještě také přežívá. Ideální prostředí je snad podle vědců pro něj na severu Sibiře, kde žijí i medvědi lední. Proto ještě není zcela pokládán za vyhynulého. Jestli však tvorové z doby ledové přežívají v drsných podmínkách Sibiře dnes, není potvrzeno.


Doufám, že se Vám tento článek líbil, jelikož jsem dlouho o kryptozoologii nic nepsal, budu se jí teď hodně věnovat.

Utah-Centrum zla?!

27. června 2011 v 14:50 | HAAS |  Podivní netvoři
Tom Gorman vlastní svůj ranč v Utahu, v poslední době je však přímo obestřen tajemstvím. Jakýsi vlk prostrčil hlavu skrze plot, Gorman po něm střílel a nedokázal ho vůbec zabít. Při šesté střele vlkovi utrhla kulka kus kůže. Při sedmé už odešel. Chvíli pak Gorman vlka stopoval, ale ten jakoby najednou úplně zmizel. Druhý týden se pak s vlkem setkala i jeho žena-vlk je zřejmě o velikosti pravlka Canis dirus. Kromě vlka se však v Utahu objevuje zlo. V noci na pláni prý cosi svítilo a pod zemí snad pracují nějaké stroje. Jakési monstrum tam zabilo krávu jako zabijácká (a ostrovní, aniž by o tom ti čtyři věděli) Chupacabra. Návštěvu vyděsil jakýsi medvěd, ale možná i větší, než jenom Grizzly. Tento medvěd pak také zmizel. A vůbec. některé Gormanovy krávy nevysvětlitelně zmizely. "Co to je?" taková teď panuje v Utahu otázka. A co když k nám přece jenom něco proniklo? Co když velký vlk je opravdu Canis dirus a medvěd Arctodus simus-medvěd krátkočelý? Co když ty stroje je zemské lámání a čas u Gormana se mění? Kdo by to chtěl vyřešit, musel by se NEBÁT!



Tento článek bych nikdy nenapsal nebýt blogu www.deinonych.blog.cz, který o těchto událostech napsal...

Na podivném ostrově (1/2) Drápy a čelisti

26. června 2011 v 12:05 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Po trilogii Pravěcí Robinsoni přináším další příběh z jednoho hrozivého ostrova. Bude to tentokrát pro obyvatele ostrova lepší než pro čtyři ztroskotalce?

NA PODIVNÉM OSTROVĚ (1/2) DRÁPY A ČELISTI:
Bylo poklidné odpoledne, 14:47 hodin, když veterinář Will vstoupil na schody výběhu zabijáckého Dilophosaura. Od poslední kompikace, kdy zde ztroskotali a poté i zemřeli čtyři lidé uběhly 4 měsíce. Noví zoologové zde založili park. V tomto parku, v němž byla zvářata klonovaná z jejich dávného DNA, žilo prozatím 10 druhů pravěkých zvířat. Byli to: Anurognathus, Velociraptor, Stegosaurus, Hypsilophodon, Elasmosaurus, Meganeura, Nyctosaurus, Smilodon, Edaphosaurus a Dilophosaurus. Will zrovna jediného Dilophosaura krmil. Když odešel z výběhu, vstoupil do hlavní budovy. Tam byl Roland Trees, ředitel parku. "Jedu na dovolenou," řekl Will, "nechám tu svého bratrance, aby se tu o zvířata staral.". "Dobře, máte volno na 5 dnů ale ani o hodinu déle! Uvidíme, co ještě pak bude..." řekl Roland a poslal Willa na dovolenou. Tým Willova bratrance čekal asi hodinu. Poté přijel. "Dobrý den, jmenuji se Peter." řekl Willův bratranec. "No..." pomyslel si Roland, "snad to vyjde.". Asi o dvě hodiny později se náhle z hlavní budovy ozvalo zvonění. V jídelně byl připravený oběd. Peter na něj odešel ale nezamkl výběh Stegosaura, pouze ho zavřel...

Přesně ve 13:35 druhého dne se tak při obědu ozvalo cinkání. "Pozor, útěk nebezpečného zvířete!" křičel jeden z rangerů do megafonu. "Kdo nezamknul Stegosaura! Petere, vy jeden blázne, víte, co jste teď způsobil?!" křičel Roland. Stegosaurus prošel cestou a zbořil klec Dilophosaura, který pak zbořil klec Hypsilophodontů a takto to pokračovalo, jen Meganeura a Smilodon pak byli zavřeni. Z věže Rangerů vzlétl vrtulník ale sedl si na něj Nyctosaurus. Ranger nemohl vrtulník takto ve vzduchu udržet a tak spadl. Peter, Roland a veterinář Billy se schovali do veteriny. Venku se cosi pohybovalo. Roland cosi uviděl a pak uslyšeli hrozivý křik. Dilophosaurus zabil desítky lidí a většinu z nich z části vyjedl. Nyní se dostal až k oknu veteriny. Roland si stoupl těsně za okno, aby ho nebylo vidět. Dilophosaurus se ale spíše spoléhal na svůj čich. Z druhých otevřených dveří cítil pach lidí. Těmi vnikl co nejrychleji do veteriny. Roland rychle otevřel dveře a s Billym utekl. Peter už ale nestačil dveře zavřít a skončil s červenou hlavou na chodníku. "Billy, rychle, pojďte! Bille!" křičel Roland ale nikdo neodpovídal. Pak najednou Bill vyběhl, v patách majíce dva raptory. Roland nastartoval Jeep a potom rychle pryč. Oba vjeli přímo do bažiny. Mezitím se posledních pět rangerů snažilo zadržet hladovéhk Stegosaura, který rozbil Smilodonovu klec. Jakmile byl pro šavlozubce východ volný, skočil po jednom z rangerů a zabil ho. Ostatní začali beznadějně utíkat...

Roland s Billem mezitím vnikli do Instektária. To rychle zablokovali a pak rychle odjeli do klece se Smilodonem. "Kde je?!" zhrozil se Roland. Pak mu na záda rychle skočil jeden ranger. "Vypadněte, šéfe, tohle je boj na život. Vypadněte z ostrova, jestli chcete žít!". Pak najednou ranger upadl a Roland si všiml, že má hrozivou ránu v břiše. "Bille, musíme se dostat do přístavu!" řekl Roland. Bill neváhal a běžel co nejrychleji k Jeepu. Při cestě do přístavu viděli opravdu krvavé věci. Dilophosaurus si ještě vybíral mezi mrtvolami lidí, Stegosaurus bořil poslední dřevěné výběhy a raptoři vnikli do uzamčeného Insektária. Obrovské stádo Hypsilophodontů běželo před nimi. Nebylo divu, že jich několik přejeli. "Jdu tam, zůstaňte tu, Rolande!" řekl Bill v přístavu. "Připravte nejbližší loď. Potřebujeme vysílačku!" přikázal Bill lodníkovi, který si právě četl knížku. "Potřebuji dalekohled, podívám se na majáku." pomyslel si Bill. Z majáku zahlédl parník plující k ostrovu. I ve dne tedy začal svítit. Horší to měl ale Roland. Zatímco pozoroval okolí a dobíjel rádio, cosi skočilo na střechu Jeepu. Začalo to po něm chodit a pak to rozbilo sklo a hrozivými pařáty to začalo rvát sedadla...

Jak to dopadlo?! Příští neděli se to dozvíte!

Kožatka velká-podivuhodně nedesčitá želva

25. června 2011 v 15:45 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Po kajmance supí přináším popis želvy, která nemá desčitý krunýř. Je to kožatka velká.

Latinské jméno: Drmochelys coriacea
rozšíření: celý svět-moře mírného a subtropického pásu
velikost: Až 1,8 metru.
Kožatka velká je největší želvou v 21.století na světě. Rozpětí jejich ploutví dosahuje takžka 2,5 metru a kožatka nemá desčitý krunýř, jako ostatní želvy (hlavně karety). Její krunýř připomíná spíše tuhou gumu, jelikož z něj vystupují podélnné kýly. Kožatky jsou však kriticky ohrožené kvůli lovu. Zvláště pak zřejmě proto, že se vyskytují na obou stranách Atlantiku. Jedna želva byla kdysi chycena u břehů Jižní Ameriky a pak, u Afrického pobřeží, byla chycena ona stejná. Jelikož jsou však kožatky hojně rozšířené, hrozí jim nebezpečí lovu na více místech. A to negativně ovlivňuje jejich populaci.


Příště nádherný chřestýš rohatý!

Blog polárních medvědů-24.6.2011

24. června 2011 v 15:17 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Je tu další díl Blogu polárních medvědů... Co se dozvíme dnes?

Churchill, Manitoba: 4°C
Gillam, Manitoba: 5°C
Winnipeg, Manitoba: 19°C
Arviat, Nunavut: 5°C
Již tři dny po začátku léta se tedy teploty o mmoc nezměnily. V Churchillu, hlavním městě ledních medvědů, se tito velikáni ještě stále pohybují. Hudsonův zíliv už rozmrzl a medvěědi jsou zde vězněni až do října. Do té doby se budou muset spokojit jen s lumíky a rybami a živit se vegetací. Ti, co měli to štěstí odejít, nyní loví o trochu výše mrože. Polární lišky mají už hnědou srst a mláďata mohou být už více jak 8 týdnů stará, některá ještě o moc starší. V hlavním městě Manitoby, Winnipegu, sužují lední medvědy ještě vyšší teploty. Tady se vyskytuje stále více veverek a lumíků, kteří obklopují místní krajinu. V řece Churchill už žijí stovky běluh, v létě jich tu však budou tisíce. Zatím se však zdá, že vše bude v pořádku.

Příští část opět v pátek, což bude již 1.července a začnou prázdniny!

Pravěký svět

23. června 2011 v 16:06 | HAAS |  Fotogalerie BBC
Zpět do dávného světa, z něhož se nám zachovaly jen fosilie...


Pravěký svět (orig.eng Paleoworld) je dokumentární seriál z televize TLC-The Learning Channel a Discovery Channel. Každá epizoda je dlouhá asi 25 minut a seriál má celkem 4 série. Místo páté řady poté byla natáčena šestidílná série Když dinosauři vládli světu. Coby animace, tak jich seriál moc neobsahuje. Místo nich se zde pohybují modely dinosaurů. Seriál je též specializovaný na obrázky od malířů pravěku. Pak se hlavně zaměřuje na natáčení fosilií. První řada je z roku 1994 a má 13 epizod, druhá 14 a je z roku1995, třetí má 13 a je zo roku 1996 a čtvrtá je z roku 1997 a má 10 epizod. Celkově se vlastně seriál zaměřuje na vše v okolí pravěku, ovšem, jelikož je práce starší, nemusí obsahovat někdy přesné informace, o kterých jsme se teprve nedávno něco dozvěděli. Vypravěčem seriálu se stal Ben Gazzara (1 série), Nick Schatzki (2 a 3 série) a Ted Maynard (4 série). Premiéru měl seriál 28.září 1994. Nyní také některé díly tohoto seriálu můžete sledovat na mém druhém blogu (www.max-tvspecial.blog.cz), nebo si je zakoupit na DVD (každou středu).

Hanssuesia

22. června 2011 v 15:44 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Hanssuesia (podle palentologa Hanse Dietera Suesse) byl pachycephalosaurid, žijící v Křídě v Severní Americe. Jeho zkameněliny byly objeveny v Albertě a v roce 1943 tuto zkamenělinu přiřadili Brown a Schlaiker k rodu Stegoceras. Až v roce 2003 Sullivan přejměnoval toto zvíře na Hanssuesii sternbergi. Avšak původně byly zkameněliny Hanssuesie přirovnávány k rodu Troodon. Hanssuesia byla asi 2,5 metru dlouhá, živila se spásáním nízké vegetace a stejně jako jiní pachycephalosauridi i tito tvorové těžkou obrněnou lebku. Tou si samci při bojích naráželi jeden na druhého do boků. Co je na Hanssuesii však nejpodivuhodnější je to, že jednoduše nemá plošinu lebeční klenby. Tento tvor se tedy od ostatních zjevně značně lišil a tak nám může připadat tak podivuhodný.
Jeho popis najdete třeba v "Dinosauři průvodce 270 rody".

Příště Colepiocephale!

Tanius

21. června 2011 v 15:55 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Tanius (pojmenovaný po objeviteli) byl tak trochu neurčitý člen hadrosauridů žijící v Číně. Jejich původní fosilie objevil H.C.Tan, podle jeho jména se i zvíře nazvalo. Tania nalezli v roce 1923 a zvíře pojmenoval Wiman v roce 1929. Tanius byl nalezen jen v odlehlých částech Číny u pobřeží. Tvor je velmi nejasný, co se týče jeho fosilií. Zaprvé nám není jisté, zda-li jde o člena skupiny Hadrosauridae, jelikož lebka je nejasná. Zadruhé se může jednat o člena skupiny Hadrosauridae, ale může jít jen o Tsintaosaura, který ztratil hřebínek ve skále. Avšak Tanius je přesto přiřazován do této skupiny, jako člen podskupiny Edmontosaurinae. Zvíře mělo zadní končetiny delší než přední, přední pak byly kratší a zvíře si stoupalo na zadní. Tanius vypadal jako jiní velcí ornithopodi s délkou přes 9 metrů.
O Taniovi se moc nepíše, ale pokud už jde o nějakou literaturu, tak se objevuje v "Dinosauři průvodce 270 rody" a "Dinosauři-přírůčka k seriálu".

Příště Hanssuesia!