Září 2011

Obojživelníci kolem nás

21. září 2011 v 16:29 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Na našich loukách a u vody se můžeme setkat s řadou obojživelníků, mezi které patří například žáby, čolci nebo mloci. Jedním z nejznámějších u nás je skokan. Skokani loví mouchy a jakýkoliv jiný hmyz, které jim usedne do blízkosti jejich lepivého jazyka. Tento lepkavý jazyk pak zasunou zpátky do tlamy, kde hmyz skonzumují. Dalším z známým obojživelníke, sice se u nás vyskytjícím po málu, ale též zde žijícím, je ropucha. Té se ale nikdy nedotýkejte, protože za očima má jedové žlázy a po celém jejím těle se táhnou žlázy, na nichž je vystavený nebezpečný sekret. Čolky a mloky taky není zrovna lehké spatřit. Mloka můžete najít hodně na souši, ale ve vlhku, to znamená, že třeba na mechu nebo tam, kde spadalo hodně listí. Úkryt ale opouštějí jen za šera. Čolci naopak žijí takřka pořád jenom ve vodě... A i já jsem měl šanci se s obojživelníkem setkat a sáhnout si na něho. O letních prázdninách jsem si sáhl na mločka nebo čolka...

Líbil se Vám tento článek? Jestli-že ano, komentujte prosím...

Diplocaulus

20. září 2011 v 16:10 | HAAS |  Popisky prvohorních živočichů
Diploacaulus ("dvojí tělo") byl permský obojživelník, žijící v Severní Americe. Jeho hlava měřila na obojživelníka neuvěřitelných 40 centimetrů a k tomu celé jeho tělo 1,2 metru. Vážil až 15 kilogramů. Vědci se domnívají, že Diplocaulus na kořist zřejmě číhal ve vodní hlubině a mohl být i částečně zahrabán do bahna a písku. Jakmile něco uviděl, mohl ihned zaútočit. Měl však pomerně malé zadní končetiny a ty ho činily jednoduše velmi zranitelným na souši. Tlama byla také poměrně úzká, takže si možná nemohl dovolit na kořist větší, než obří vážku nebo třeba malou ještěrku. Oči měl však umístěny vysoko. To nejpodivuhodnější na Diplocaulovi je ale jeho hlava v podobě jakéhosi bumerangu. Tento trojúhelníkovitý tvar byl dán zjevně dvěmi kostmi, které vybíhaly do stran. Vědci se domnívají, že ale mláďata takový tvar hlavy neměla. Kosti dorostly a hlava se měnila postupně, jak stárli. A jako typický obojživelník, i on kladl vejce do vody.
Jeho popis najdete třeba v "Dinosauři fascinující svět pravěkých obrů". V litaratuře o něm najdete hodně.


Příště Dunkleosteus!

Prehistorická monstra

19. září 2011 v 16:39 | HAAS |  Fotogalerie BBC
Odhalení nejtajuplnějších tvorů, o jejichž chůzi kdy Země věděla...





Prehistorická monstra (v anglickém originále Prehistoric Monsters Revealed) je americký, poněkud populární dokument z produkce The History Channel. Jeho úkolem je odhalit několik, a že jich není málo, pravěkých monster. Od děsoptáků, přes ohromné vážky až po dinosaury. Dokument je plný animací, zajímavých momentů a poněkud fascinujícího vysvětlování. Pod tímto českým názvem jsme si jej mohli zakoupit v dubnu 2011, na ZGScience později běžel ve zcela jiném dabingu pod jménem "Odhalení monster pravěku". Počítačová animace je tedy skvělá. Jediné, co se Vám na něm může zdát zvláštní jsou jen některé pomalé pohyby zvířat. Například sledujte, jak kráčí Tyrannosaurus a jak rychle se otáčí-při té možnosti vidíte sice jeho celé tělo, bohužel tak ale vypadá tak trochu nepřirozeně. Přesto mě dokument velmi zaujal. Podle zahraničních zdrojů ale pravděpodobně nejde o samostatný dokument, ale o jakýsi jeden, i když hodinu a půl dlouhý, díl rozsáhlé série History Alive. Doporučuji jej ale shlédnout-za to to určitě stojí.

Savci (1/2) Co to je savec?

18. září 2011 v 14:40 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Nějakou tu dobu jsem připravoval tento "dokumentární cyklus" a tedy doufám, že se Vám bude líbit. Bude se týkat různých skupin živočichů, včetně savců, pátků, plazů atd. Každý dokument z tohoto cyklu by měl obsahovat dvě části, a to o dané skupině živočichů a o jejich věku. Snad se Vám první dvě epizody budou líbit...

Savci (Mammalia) jsou teplokrevní, pokrytí srstí, rodí živá mláďata a ta poté sají mateřské mléko. Dělíme je do třech hlavních skupin: placentálové (lidé, psi, kočky, sloni atd.), vačnatci (koaly, klokani, ďáblící atd.) a ptakořitní (ptakopysk a ježura). Vačnatci, narozdíl od nás, lidí nosí svá mláďata ve vaku měsíce, dokud nejsou dostatečně velká, aby se do něj nevešla. Ptakořitní dokonce nerodí živá mláďata, ale kladou vejce, takže například ptakopysk je vejcorodý savec. Každý savec dýchá vzduch a každý savec má páteř složenou z obratlů. V latinském názvu můžeme vidět odvozenou zkratku od slova Mammae, podle mléčných žláz a tento název dali vědci již asi 5000 dnešních i vyhynulích savců.

Savci, stejně jako všichni ostatní teplokrevní tvorové (tedy ptáci) potřebují příjem potravy v blízké době. Daní tím daň za teplokrevnost. O fosilních savců se toho můžeme dozvědět jako hodně, tak i velmi málo. Tuk a chlupy se na fosiliích savců málokdy uchovají a takový nález je pak velmi ceněný. Avšak známky uchovalé na kostech končetin, tam, kde kdysi byly svalové úpony nám dokáží prozradit, jak fosilní savec chodil. Asi nejvíce informací nám ale prozradí kostra zvířete, pokud je zachována páteř, lebka a končetiny, dokáží vědci zjistit o vyhynulém savci mnoho informací. Jelikož jsou savci docela mladá stvoření, tedy alespoň už ti větší, jako první velryby, některé svalové úpony a kusy kůže se mohou zachovat. Na to je i větší šance. Jak dlouho tu ale savci jsou a kdo jsou jejich předci?

Příště se dozvíte o věku savců. Líbila se Vám první epizoda? Jestli ano, komentujte.

Thompson kontra KryptoAfrika (3/3)

17. září 2011 v 16:27 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Motto příběhu: "I když tento příběh na pravdě být založen nemusí, Afrika je opravdu neprobádaným světadílem... Cokoliv, co se mihne kolem Vás v zeleni může být krásné i strašné... Tak copak se tam, za hranicemi naší mysli asi skrývá?". Minulá část: http://blogorgonopsid.blog.cz/1109/thompson-kontra-kryptoafrika-2-3 .

Thompson kontra KryptoAfrika, část třetí:
Za Adalbertem se začalo hýbat něco velkého. "Je to támhle!" vyhrkl Adalbert. Rychle se pokusil o útěk a tento pokus se stal vydařeným. Pak ale náhle sledoval jakousi "automatickou reakci" náčelníka domorodců. "Proč se klaní?!" podivil se Adalbert. "To je Buru, o tom jsem četl v časopise!" řekl Donald. Toto čtyřmetrové monstrum s hezky dlouhými špičáky se po náčelníkovi vrhlo. "Podej mi pušku!" vykřikl Adalbert, ale Jima něco ve vodě chytlo a stáhlo ho to mezi vodní rostliny. Adalbert ho ale v tu chvíli nijak nelitoval a pušku si vzal sám. Až poté ale zjistil, že je pozdě. "Aka nara Buru!" vyslovil ještě náčelník a pak ve spárech příšery zahynul. Znamenalo to něco, jako: "Dejte pozor na Buru.". To ale zmizelo, jakmile sežralo náčelníka. "Jsem přesvědčený, že to je to zvíře, co zabilo Mbielu. Jime..." řekl nejistě Adalbert. "Kde je Jim?" zeptal se Adalbert. "To nevím." řekl Donald. "Když teď vzpomínám na to, co bylo předtím, než byl zabit náčelník, tak Jim spadl do vody..." zavzpomínal Adalbert. Ve vodě se začalo něco také hýbat. Adalbert udělal pár kroků dozadu a z vody vyskočilo Mokele-Mbebe s nějakou modrou košilí. "Ty stvůro!" naštval se Donald. "Klid... Mokele Mbebe je býložravec a se zmizením Jima nemá podle mě nic společného. Podíváme se odtamtud ze stromu." řekl Adalbert. Vylezl na strom a ozvaly se mu velmi známé zvuky. "Vrtulník." řekl s patrnou určitostí Adalbert. Schoval se v hnízdě Kongamata a viděl, že vrtulník s nějakou sítí poletuje nad Stinným údolím. Na jeho levém boku bylo napsáno "The Cryptid Hunting". Adalbert se vylekal: "Loví kryptidy! Ví o jejich životě jako pravdou už mnohem dříve, než my jsme je tu spatřili.". Pak mohl sledovat, že Kongamato, který byl nalákán na hnijící kus prasete se uchytil do sítě, ta se automaticky zbalila a lidmi byla vytažena do dopravního prostředku. To se už jen kolikrát opakovalo. "Puška!" pomyslel si Adalbert. Dveře vrtulníku se vysunuly a objevila se tam puška s uspávácí šipkou. Při prvním pokusu bez úspěchu, podruhé však zasáhla jedno Mbielu-Mbielu-Mbielu. To později usnulo. Adalbert slezl a vytáhl ze stanu svoji brokovnici. Jakmile se lidé, lovci kryptidů, dostali na zem, začal na ně křičet: "Kdo jste a co tu chcete?! Nevíte, že tohle bude brzy chráněné území?! Kdo Vám dovolil lovit tyhle nevinné tvory, kteří žijí ve svém světě?!". Bez odpovědi. Pak se zezadu, od jezera, ozvaly známé zvuky. "Nabíjení..." řekl si Donald sám pro sebe. Ohlédl se a na člunu zde seděli dva lovci kryptidů, jeden měl pistoli namířenou na Jima. "Tohle je Váš kamarád, co? Dokud odtud nezmizíte a nebudete spolupracovat, zůstane tady. A ta stvůra Buru, která žije tam, mezi keři bude tím, kdo má rád čerstvě udělané maso, hezky nadušené a..." řekl ten muž. "Sadisto!" vykřikl Adalbert a střelil po něm, kulka ale muže zasáhla jen do ruky a v tu chvíli skočil do vody. Stejně tak ten druhý. Jim popadl pistoli a začal střílet po lovcích kryptidů. Ti se stáhli. Zvířata kolem byla zcela vyděšená a utíkala se schovat. Jenom poněkud velmi špatně slyšící Mbiela si stoupala na zadní a s pachem agresivity se rozehnala proti lovcím kryptidů. "Do vrtulníku!" přikázal vůdce lovců kryptidů. Sotva ale vrtulník vylétl, Mbielu jej zasáhlo ostnatým ocasem a vrtulník se v ohni rozpadl. "Chytla tráva! Vodu!" začal řvát Adalbert. Oheň byl ale již na dobré úrovni a celé území se stalo černotou. Se sbaleným táborem členové KryptoAfriky a domorodci nasedli na náklaďák a odjeli co nejrychleji odtud. "Zachánil jsem jen tato vejce Kongamata." pomyslel si Adalbert. Druhý den ráno se Adalbert probudil s myšlenkou, že půjde ohlédnout Kryptidy. Probudil se ale na střeše náklaďáku a ani ne v pyžamu. Podíval se ještě naposledy na Stinné údolí, a vrátil se zpět do Velké Británie. "Je po Kryptidech... Ne tak docela, ale z velké části..." řekl si Adalbert. "S trochou štěstí ale zvířata možná utekla a teď tvoří menší populaci živočichů v Africe. Jime?!" řekl Adalbert dále. "Ahoj Adalberte, máš nějaký nový nápad?" zeptal se Jim. "Co vejce Kongamata v inkubátoru?" řekl Adalbert. "Už se asi vylíhnou." řekl Jim. A ještě na to se zeptal: "Co plánuješ, Adalberte?". "Příště jedem něco natočit do Austrálie... Studuju sklípkany a doufám, že to příště bude stejně tak velké dobrodružství, jako bylo třeba toto..." řekl ještě Adalbert... "Můžeš se vydat kamkoliv a tam taky najít to, co tolik chcete vidět...".

KONEC
Líbil se Vám můj příběh? Jestli-že ano, prosím komentujte. Je docela pravděpodobné, že příběh ale později ještě rozšířím...

Blog polárních medvědů-16.9.2011

16. září 2011 v 16:39 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Je tu další část mé série o akrtické Kanadě... Co bude dnes?

Churchill, Manitoba: 9°C
Gillam, Manitoba: 8°C
Winnipeg, Manitoba: 18°C!
Arviat, Nunavut: 7°C.
Za poslední dobu se toho již hodně změnilo. V arktické Kanadě, respektive na severu Hudsonova zálivu je již moře zamrzlé. Poslední běluhy opouštějí řeku Churchill. V Churchillu se ledním medvědům více daří. Atmosféra je zde již zcela jiná, než v létě. Je více chladná. Zato ve Winnipegu dosáhly stupně do rekordních hodnot v září. Je to zakončení pro lední medvědy dlouhého a v kožiších se pařícího léta. I na severu Hudsonu se toho objevuje více. První mroži míří na jih. S nimi i led. To znamená, že lední medvědi budou moci brzy opustit Churchill, aby mrože lovili... Kdo ví, co bude, ale jedno je jisté... Suparktida, arktická Kanada, se již brzy může těšit na něco úžasného... Své mínusové teploty...

Zima se nám taky blíží... Schválně se podívejte na Polar Bear Alley, a zjistíte, že autoři blogu zcela změnili tapetu. Je již taková zimní... Další část zase v pátek!

Anoplosaurus

15. září 2011 v 16:40 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Anoplosaurus ("neopancéřovaná ještěr") je nodosaurid ze skupiny ankylosauridae, žijící ve Velké Británii před asi 100 miliony lety. Jde o takový "protějšek" Panoploaura, jehož jméno znamená "plně opancéřovaný ještěr". Anoplosaura pojmenoval Seeley už v roce 1878. Známe celkem tři druhy Anoplosaura, a to: A.curtonotus, A.major a A.tanyspondylus. Jediné, co je z prvního druhu důvěryhodně známo je vlastně několik krčních obratlů, avšak, ty jsou dokonce promíchány s kostmi Iguanodonta a proto se v popisu Anoplosaura neustále objevují problémy. Také když byl Anoplosaurus nalezen, považoval se za příbuzného Iguanodonta. Když vědci ještě neměli nashromázděna fakta tak, jak je tomu dnes, byl zařazen do jakéhosi sběrného taxonu Acanthopolis. Zato nověji nalezený Anoplosaurus major je znám lépe. Zachovaly se z něho třeba části žeber, čelistí nebo končetin...
Anoplosaurus je v knihách opravdu hojný: objevuje se třeba v "Dinosauři průvodce 270 rody" nebo je také vyobrazen v "Příručka pro pravěké safari".


Příště Tsagantegia!

Kolekce, které u nás nevyšly-6.část

14. září 2011 v 14:27 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Je tu zcela poslední část Kolekcí, které u nás nevyšly. Jsou zde ty poslední tři, které jsem vybral. Dole pod nimi se pak dozvíte o něco více informací...

Ultimate Dinosaur Collection DVD Set
Obsahuje:
Walking with Monsters
Chased by Dinosaurs
Cena: 39.95 dolarů.

The big dinosaur box DVD Set
Obsahuje:
Walking with Dinosaurs
The Ballad of Big Al
Chased by Dinosaurs
Cena: 25 liber.

Dinosaurs: Giants of Patagonia DVD Set
Obsahuje:
Dinosaurs: Giants of Patagonia
Cena: 24.98 dolarů.

A zcela nakonec, jak jsem již slíbil minule, přijde otázka: Řekněme, že by Vám v Discovery Shopu náhle zdělili, že si můžete vybrat dvě kolekce ze všech 18ti, které jsem zde uveřejnil zcela zdarma. Jaké by to byly? Odpovězte prosím do komentářů. Ale nebojte se, již brzy zde uveřejním zdá se že dvoudílný speciál Kolekce, které u nás vyšly!

Kolekce, které u nás nevyšly-5.část

13. září 2011 v 13:09 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Je tu další část mého seznamu o kolekcích, které jsme u nás prozatím bohužel neviděli... Půjde zdá se o předposlední část...

Dinosaurs: Perfect Predators DVD Set
Obsahuje:
Clash of the Dinosaurs (Perfect Predators)
Monsters Ressurected (Great American Predator)
Beyond T-Rex
Cena: 14.95 dolarů.

Dinosaur Revolution DVD Set
Obsahuje:
Dinosaur Revolution
Dino Gangs
Dinosaur planet (White tip´s journey a Little Das hunt)
Cena: 29.95 dolarů.

Jurassic fight club season 1 DVD Set
Obsahuje:
Jurassic fight club
Cena: 29.99 dolarů.

Příště se na Vás těší poslední tři kolekce!

Thompson kontra KryptoAfrika (2/3)

12. září 2011 v 15:06 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Motto příběhu: "I když tento příběh na pravdě být založen nemusí, Afrika je opravdu neprobádaným světadílem... Cokoliv, co se mihne kolem Vás v zeleni může být krásné i strašné... Tak copak se tam, za hranicemi naší mysli asi skrývá?" . Minulá část: http://blogorgonopsid.blog.cz/1109/thompson-kontra-kryptoafrika-1-3 .

Thompson kontra KryptoAfrika, část druhá:
Byl to vodní lev. "Podívej se na tu roztomilou kočičku." řekl Jim. Za kmeny stromů se skrávalo něco, co vypadalo jako koťátko. "Tomuhle ty říkáš roztomilá kočička?!" vylekal se Adalbert. "Vždyť to je vodní lev!" vyhrkl hned na to. "Ara meseza!" vyhrkl též domorodec. Překladatel tak přeložil: "Vodní lev!". "Jakmile tohle vyfotíme, padáme odsud!" řekl Adalbert a vyfotografoval vodního lva. Toho ale blesk vyrušil a vyskočil po týmu. Naštěstí se už neodvážil dál. Vylezl na strom a bylo po všem. Kolem se mezitím objevovaly desítky zvířat Mbielu-Mbielu-Mbielu a ve vodě se pohyboval prazvláštní spinosaurid. "Trochu mi to připomíná jeden obrázek Baryonyxe, který jsem viděl na internetu." řekl Donald. "Čipekve..." řekl jen Adalbert. Čipekve bylo zcela zaneprázdněno do chytání ryb. Nevšímalo si lidí. Stejně jako zvířat Mbielu-Mbielu-Mbielu. Jak se slunce posunovalo, Mbiela spásala stále více potravy. "Jako kdyby věděli, že v noci by mohli mít hlad..." vyslovil takovou teorii Adalbert. "Co za to..." jen tak si zamumlal Jim a lekl se, stejně jako všichni ostatní. Přímo za nimi skočil na jednoho domorodce vodní lev. "Šavlozubec zase zaútočil!" vykřikl Adalbert a ukázal značku pro útěk přímo do kapradí. "Vodní lvi možná útočili na vojáky, když táhli ze Súdánu. Ale je to ohromující stvoření..." řekl Donald. "Fotku, prosím." poprosil Adalbert. Vodní lev se dobře nakrmil obsahem domorodcova břicha a hned, jakmile odešel zpátky do pelechu na větvi, slétli se k mrtvole Kongamatové. "Typičtí mrchožrouti. Viděli, jak vodní lev sežral člověka a když má břicho plné, jsou tu, aby zbytky dojedli oni." opět udělal tak trochu chytrého Adalbert. "Ale je to neobvyklé, že vidíme kryptidy takto zblízka." řekl Jim. Rozhodli se tedy, že ve Stinném údolí přenocují. Adalbert byl zcela posledlý výzkumem kryptidů. I když ne všechna setkání byla tak skvělá, jako ta předtím, s výjimkou vodního lva. Když Adalbert opět pokukoval po Kongamatech, něco chytlo kapradinu pod ním a sthlo ji do vody. Adalbert se příšerně vylekal. Za chvíli se z hlubin vynořila jakási "vodní příšera", která ale polykala zeleň. "La ma se te maki ra ma sutere ta Mokele Mbebe." řekl náčelník. Překladatel odpřekládal, že se prý pod hladinou každého jezera skrývá býložravé Mokele Mbebe. "Abych pravdu řekl, tak mi to trochu připomíná takového toho dinosaura, který byl ve dvojce Jurského parku, když tam mezi nima projížděli ti lidi. Myslím, že se takovým zvířatům říká Sauropod." řekl Jim, "a tohle je tak trochu Brontosaur.". "Dnes již Apatosaurus..." odvětil Adalbert. Ještě několikrát v noci se Adalbert vzbudil. Ale až k ránu zjistil, že něco opravdu nepříjemného po něm leze. "Kobra!!!" vylekal se. Jakmile ji ale sundal a hodil zpátky do kapradí, něco mu ve Stinném údolí nehrálo. A Jim řekl: "Nezdá se Ti, že tu něco nepříjemně páchne?". "S prominutím, ale pánové, nepodíváte se do svých kalhot..." řekl docela rozčíleně Donald, když ho rozhovor vzbudil. "To je mršina... Mbielu!" ukázal Adalbert. V noci něco velkého dokázalo skolit Mbielu. "Něco tady určitě je, ale co? Mám pocit, že mě něco sleduje..." řekl si jen tak pro sebe Adalbert. "Co chceš vidět ale skrývá se Ti, rychle odhal, než se přiblíží tvůj konec!".

Líbila-li se Vám druhá část mého příběhu, komentujte prosím. A jak již vidíte, blížíme se ke konci!