Prosinec 2011

Život dinosaurů I.: Život Daspletosaura 2/4

31. prosince 2011 v 14:35 | HAAS |  Příběhy na vyprávění

Život Daspletosaura 2/4:
Mláďata, která se již před smrtí matky osamostatňovala, přežila o hmyzu, vodě a malých obratlovcích ještě dlouho. Jeden ze tří sourozenců pak ale náhle zahynul... Proč? Na tom zase tak nezáleží... Náš Daspletosaurus, v této době již dvouletý, dva a půl metru dlouhý, už rozhodně vážky a můry nehonil. Se svým sourozencem lovil už mnohem větší kořist. Tak třeba jednoho dne, kdy slunce opravdu hodně svítilo, rostlinám se dařilo a Maiasaury - kachnozobí dinosauři o šesti metrech - se objevily na pláních. Oba samci se rozdělili, tak aby, sourozenec zaútočil ze zálohy na nějaké mládě. Náš Daspletosaurus se schoval dopředu. Jakmile se sourozenec chopil útoku a Maiasauří mládě utíkalo přímo k ukrytým spárům našeho Daspletosaura, rozhodlo se obrátit a skončilo u matky. Na lov museli být Daspletosauři alespoň tři, a oni byli jen dva. Ale týdny ubýhaly... Nastávalo sucho... Quetzalkoatlové se shromažďovali v okolí malých jezírek v ohromných počtech a prali se o zbylé, rozpadlé a shnilé ryby. Toto období sucha ale bylo rozhodně horší, než jakékoliv jiné. Sluneční svit úplně vysušil potok. Tam, kde se kdysi Maiasaury s mláďaty shromažďovaly, dnes občas ležely kosti teropodů, kteří pošli hlady. Oba Daspletosauří bratři k němu došli. Bratr ale bohužel nevydržel a spadl ze skály, roztříštil si kosti a následkem sucha zahynul. Náš Daspletosaurus mu už nemohl nijak pomoci. Sucho stále trvalo...

Daspletosaurus

Náš samec se potloukal po matčině starém teritoriu, které mu nyní patřilo. Hladověl. Ale velice. Kdyby tak alespoň našel nějakou mršinu nebo ohlodané kosti a dostal se ke kostní dřeni... To byl ale jeho pouhý sen, který ho donucoval prohledávat křoviny a hledat potravu. Jak tak okolí pozoroval, všiml si, že náhle, daleko před ním všichni malí savečkové zmizeli. Než se stačil nadát, už ho něco tak tisklo za krk... Byla to samice Daspletosaura z vedlejšího teritoria, vytlačená velkým samcem. Bez myšlení se vrhla na dvouletého Daspletosaura a škrtila ho. Samec se teď nemohl nijak bránit, jen řval na tolik, že ho samice nakonec pustila. V zápětí však po něm vyskočila a ukousla mu kus kůže na boku. Malý Daspletosaurus ale nemohl nic dělat; pro to, aby se zachránil, musel jediné: utéci. A tak to také udělal. Nepřáteli ale teď patřilo matčino staré teritorium. Daspletosaurus byl vytlačen do neteritoriální země. Nějakou dobu se zde zdržoval a připravoval se na odchod do skal, když tu uslyšel prastaré a známé volání... Maiasaury! Bylo tu obrovské stádo, a protože tato země žádnému Daspletosaurovi nepatřila, byl tu opravdový ráj býložravců. Samec se udiveně díval na to, co to vlastně našel. A sotva vyšel na kopec, hned další stádo Maiasaur se páslo na žlutých pláních. Teď našel opravdový ráj...

Snad se Vám i druhá část Života Daspletosaura líbila... Ještě tu ale budou další dvě části, takže se těšte!

Blog polárních medvědů-30.12.2011

30. prosince 2011 v 18:20 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Konec roku se neúprosně blíží, a s ním i další díl mé série o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: -13°C
Gillam, Manitoba: -10°C
Winnipeg, Manitoba: -9°C
Arviat, Nunavut: -14°C.
Je konec roku a zima v arktické Kanadě samozřejmě pokračuje... V okolí Churchillu v národním parku Wapusk dochází k dalším pozorováním medvědů ledních. V minulém týdnu jich sice přibylo, naopak však ubylo soubojů mezi medvědy. Další souboje se budou odehrávat až na jaře... Tento týden však velice svědčil Arviatu v Nunavutu, kde sněžilo (a sněží). Žádní vlci arktičtí, žádní pižmoni severní, pouze sobi karibu, kteří zde žijí již týdny. Ti se však většinou přibližovali k lidským obydlím, tentokráte o tom ani zmínka... Tento ledový a sněhový kraj bude ve svém živlu ještě opravdu dlouho... Místo nového roku ale tito tvorové budou možná zažívat těžké chvíle...

Samozřejmě já Vám šťastný nový rok opět popřeji zítra (tentokráte ale ne již k tomu věnovanému článku). Další část zase příští týden!

Mé obrázky IV.

29. prosince 2011 v 14:08 | HAAS |  Mé obrázky
Z kolekce Dino Cards Typic Fact jsem uvedl již 6 karet, nyní přináším další 3. Ještě bych Vám však rád vzkázal: klidně si karty stáhněte k sobě (nemusíte se zeptat) do složky, pokud chcete být sběratelé...
A tady jsou tedy další tři karty z kolekce Dino Cards Typic Fact...

Velociraptor

Pteranodon

Mosasaurus I.

Příště tu už budou tři karty z kolekce Dino Cards Battle (tedy bitevní karty)... Snad se Vám i tyto líbily...

Život dinosaurů I.: Život Daspletosaura 1/4

28. prosince 2011 v 12:36 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Tak už je to zase tu, po relativně dlouhé době (poslední příběh skončil v září) je tu konečně nový, mnou již nějakou dobu slibovaný příběh. Bude opět zobrazovat život dinosaurů, tentokrát ale zcela od začátku, tedy od narození až po smrt zvířete... Jako prvního jsem vybral Daspletosaura...

Život Daspletosaura 1/4:
Bylo pozdě večer v pravěké Montaně před 75 miliony lety. Ne dlouho, a mělo se setmít. Zrovna v tuto dobu chodila samice Daspletosaura po svém teritoriu, hledajíce perfektní místo pro hnízdo. Ještě nějakou tu dobu hledala, až našla hezké místečko přímo v křoví. Začala hrabat a pomalu nakladla vejce... Několik týdnů poté začalo první vejce praskat a vykoukla z něj malinká Daspletosauří hlavička. Byl to malý sameček, hrdina tohoto příběhu... Malý Daspletosaurus začal ihned zkoumat okolní svět a se svou bandou - dalšími pěti Daspletosauřátky - žili kolem hnízda. Matka jim nosila převážně malou potravu, kterou v okolí hnízda našla. Pak ale nastal den, kdy se i matka musela pořádně nažrat. Hladem chřadla několik týdnů a kromě drobných savců nepozřela nic. Ráno za úsvitu bez rozloučení vstala a opustila hnízdo. Mláďata podle insinktu věděla, že je neopouští, ale právě v tuto chvíli začalo první riziko v životě Daspletosaura. Náš malý sameček měl žízeň a chtěl se jít napít k jezeru, kam je matka vždy brala. Když tu teď nebyla, šel sám. Dokonce i bez sourozenců. Sotva se ale pokusil napít, slunce zakryl velký stín... Stín Quetzalkoatla... Sameček se díval na poletující ptakoještěry, občas chytli nějakou tu rybu. Pro malého Daspletosaura, neznámý svět. Až se ale zobák Quetzalkoatla nad ním s krví obarvenou rybou zavřel, pospíchal zpátky k hnízdu... Mezitím matka křižovala teritoriem, aby sehnala potravu, ale bezvýsledně. Quetzalkoatlové na nebi, "křičící" malí savci na větvích stromů a silný, studený vítr... Pak se opodál něco pohnulo. Byl to jiný Daspletosaurus, mladý samec lovící v jejím teritoriu. Matka na něj začala ihned výhružně řvát a on se pomalu dal na odchod. Aby to provedl rychleji, matka po něm vyskočila a on v tu ránu zmizel za hranicí jejího teritoria. Zřejmý nedostatek vody ale zahnal všechna zvířata v matčině teritoriu více na jih za dešti, a tak tu nežilo takřka nic... Pak ale matka uviděla ve vysokém křoví pohybující se ocas. Sama věděla, že nemá útočit na zvířata s kyjem na ocase... Pomalu se začala chystat na útok...

Daspletosaurus kontra Sauropelta

Vyskočila po tom ocase. Zvíře se ale náhle obrátilo. Samice div úlekem neutekla. Byla to Sauropelta, nodosaurid, příbuzný ankylosaurům s kyjem na ocase. Po obou ramenech měla několik ostrých ostnů. Matka se pokusila o útěk, ale rozzuřená Sauropelta se proti ní rozběhla a ostny se zaryly přímo do pravé zadní končetiny. Na místo přiběhl i vyhnaný mladý Daspletosaurus. Jen chvíli přihlížel - věděl už, že toto teritorium mu může brzy patřit, pokud Sauropelta napomůže ke smrti samice. S rozdrásanou končetinou se kulhávaje matka vrátila k hnízdu... Mláďata, hladová, se na ni vyděšeně dívala. Matka už věděla, že konec se nachýlil. Pár hodin poté nad dvěma malými Daspletosauříky skonala a tím přišel nejen konec matky, ale i dvou sourozenců našeho samečka. Naproti tomu měla ale mláďata štěstí - právě v tuto dobu by se totiž ona sama mohla stát synem smrti; takto zahynula pouze matka se sourozenci...

Snad se Vám první část Života Daspletosaura líbila... Toto ale není úplný konec - ještě tu budou další tři části!

Soutěž Dinosauři 2011

27. prosince 2011 v 14:13 | HAAS |  Naše soutěže
Jde vlastně o obdobu letošní Novoroční soutěže... Soutěž Dinosauři 2011 jsem Vám sliboval již delší dobu a nyní je zde. Celkem půjde opět o 20 otázek, z nichž můžete dostat maximálně 20 bodů. Nezapomeňte: Všichni zúčastnění dostanou diplom (napište prosím, co na něj chcete). Odpovídejte buďto na můj e-mail haasvojta@volny.cz anebo do komentářů (pokud napíšete e-mail, napište do komentářů, že se hlásíte)... A nyní můžeme začít:

1. Lystrosaurus, Kannemeyeria a Cynognathus byli...

2. Název skupiny živočichů, kteří jsou označováni jako předci dinosaurů - vyjmenujte také alespoň jednoho zástupce.

3. Co znamená název "Gallimimus"?

4. Podle čeho byl pojmenován ptakoještěr Quetzalkoatlus?

5. Kde žil Sinornithoides, jaká byla jeho velikost apod.? (Sestavte kratičký popis, stačí jedna věta).

6. Víte, co je to Dammarites albens?

7. Jak se nazývá kalifornské proslulé naleziště? Vypište také několik tvorů, kteří v něm byli nalezeni.

8. Co znamená název "Megalodon"?

9. Co znamená název "Carcharodontosaurus"?

10. Kdy a kde žil Stygimoloch?

11. V Křídě žil malý, nelétavý pták schopný plavání... Byl vyobrazen v seriálu Monstra pravěkých oceánů s Nigelem Marvenem... Znáte jeho název?

12. Víte, jaké proslulé naleziště leží v Monatně (byli v něm nalezeny pozůstatky dinosaurů z doby před 65 miliony lety - triceratops, tyrannosaurus...)?

13. Sestavte krátký popis Phorusraca.

14. Je jako první druh člověka pokládán Australopithecus, nebo ne?

15. Co se nachází na obrázku:


16. Byl Cryolophosaurus jediný dinosaurus nalezený na antarktickém kontinentu?

17. V říjnu tohoto roku došlo k novému objevu nodosaura - jak zní jeho jméno?

18. Tento rok byl nalezen, podle vědců nejstarší, srstnatý nosorožec v Tibetu - jak zní jeho jméno?

19. Šestitunový Utažský sauropod pojmenovaný "hromové stehno" byl také nalezen tento rok - jak zní jeho jméno?

20. Co se nachází na obrázku:


Doufám v to, že všichni správně odpovíte... Už se těším, kolik se Vás přihlásí!

Podivuhodná divočina jižní části Jižní Ameriky 1/2

26. prosince 2011 v 13:41 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Skandinávie, Hokkaidó, západ Spojených států, jihovýchodní Asie a Madagaskar. Celkově jde o 10 dílů a já nyní přináším nový dvoudílný dokument z této série, tentokrát s cílem jižní část Jižní Ameriky...

Jih Jižní Ameriky... Většina lidí pokládá jako opravdový jihomerický ráj Amazonský prales. Naši filmaři, natáčející 7 měsíců, se však vydali na zcela odlišné místo a na stejném kontinetu. Nejen Amazonie oplývá živoucím rájem. Podíváme se na souš, pod vodu i na ostrovy a uvidíme nejfantastičtější tvory, kteří v těchto oblastech žijí... Bolívie, Paraguay a Uruguay. Andy... Jedno z největších pohoří světa. Táhne se od státu Peru až do Argentiny. Tyto Bolivijské končiny, což je zhruba čtvrtina chodu And, jsou domovem jedněch z nejpodivuhodnější tvorů, kteří zapadají do této divočiny... Jeden takový, pták pilan černolící, dorůstá asi 40 cenimetrů. Tito ptáci jsou málo dotčení a číhají na kořist z výšky. Hnízdí v těchto norách, což jsou vyhloubené jamky v zemi. Většinou se vyskytuje ve Střední Americe, Bolívie jakožto Jižní Amerika se mu ale stala tak velkým domovem, že tu jde o typického ptáka... Bolivijské pláně ale obývají i jiní živočichové... Tvorové, kteří se přizpůsobili životu na pláních a pojídají hmyz; mravenečník obrovský. Je to zranitelný druh a váží něco okolo 50-70 kilogramů. V současné době je ohrožuje méně početný lov, ale také ztráta lokalit... Lesy Bolívie naopak obývají tito medvědi brýlatí - též zranitelní. Pokud nám nejde o pandu velkou, tak je medvěd brýlatý nejvíce ohrožený druh medvěda na světě. Vyskytuje se takřka ve všech státech Jižní Ameriky s výjimkou Brazílie a Argentiny. Většinou je potravou pro domorodce, v Bolívii však jejich počet v posledních letech klesl. Medvědi brýlatí nejsou teritorální a jsou to samotáři. Je dost schopný vyšplhat do korun stromů, kde se živí převážně listy, ale také ořechy... Bolívie je skutečným divokým rájem, stejně, jako Paraguay... V těchto travnatých "pampových" oblastech se vyskytuje nelétavý, 20 kilogramů vážící nandu pampový. Tvor je to téměěř ohrožený a obývá pouze Bolivijské a Paraguayské oblasti. Nepřítelem pro ně není jen člověk, ale také tento vlk hřivnatý, který je také téměř ohrožený. Jsou zhruba 110 cenimetrů dlouzí a váží stejně jako nandu, 20 kilogramů... Toto je prase pekari, málo dotčený živočich, který obývá třičtvrtinu Jižní Ameriky. Žijí pouze ve skupinkách okolo 5 - 7 jedinců. Živí se kořeny, plody, ale také malými obratlovci (myši...). Jde o nenápadně zabarvené zvíře, váží až 30 kilogramů a měří až jeden metr. Paraguayská podivuhodná divočina je skutečně unikátní, nyní se ale přesuneme do moře... Moře v okolí Uruguaye jsou domovem skutečně unikátních tvorů. Tento žralok bronzový vděčí za své jméno opravdu bronzové barvě - na první pohled dokonce vypadá tak kovově, že první badatele mátl jako historickou památku. Tyto vody ale obývají také velryby jižní, které váží až 100 tun a měří do 20 metrů. Je to ohrožený druh, který obývá vody od Antarktidy, přes Jižní Ameriku až po jihovýchodní Asii. Bohužel tato krásná zvířata v posledních letech mizí, buďto kvůli nedostatku potravy, nebo kvůli rybářským sítím, do kterých se velryby často nechtěně zamotají... Divočina jižní části Jižní Ameriky je skutečně unikátní. Viděli jsme neuvěřitelné a nádherné tvory žijící v Bolívii, Paraguayi a Uruguayi... K tomuto však stačí říci už jen jediné - že bychom měli ve prospěch těchto tvorů naši planetu chránit...

Snad se Vám první část Podivuhodné divočiny jižní části Jižní Ameriky líbila, jestli-že ano, prosím, komentujte...
Již zítra můžete také očekávat Soutěž Dinosauři 2011 (prosím, nehlaste se mi předem, Megaraptore!)...

Isanosaurus

25. prosince 2011 v 16:14 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Isanosaurus ("ještěr Isanu") byl thajský býložravý dinosaurus živící se vysokou vegetací, primitvní sauropod. Dříve se mělo za to, že historie sauropodů sahá do Triasu, pozdější nálezy to však začaly vyvracet. Isanosaurus, který byl před více než 10 lety nelezen ale potvrdil původní teorii. V Triasu však byli sauropodi velice málo rozšířeni. Isanosaurus je znám jen díky nálezu neúplné páteře, lopatky, stehenní kosti a žeber. Jakožto sauropod je toto zvíře bráno kvůli prodloužené páteři, která vědcům identická s prosauropodími není. Zvíře měřilo asi 6 metrů na délku. Jméno mu dali Buttetaut, Suteethorn, Cuny, Tong, Le Loeuff, Khansubha a Jongathariyakui v roce 2000. Známe dva druhy; I.attavipachi a I.russelli...

Příště Antetonitrus!

Šťastné a veselé Vánoce 2011!

24. prosince 2011 v 9:03 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Rok zase uběhl, a jsou tu Vánoce. Podobně, jako každý rok, i já pro Vás mám přání (mimochodem, nachystal jsem si ho už předem):

Šťastné a veselé Vánoce, hodně dárků, jídla, potěšení, radosti a hlavně ať jste všichni spolu!

Samozřejmě i já budu nadále po Vánocích i příští blog na tento blog psát. Už příští týden se budete moci těšit na Podivuhodnou divočinu jižní části Jižní Ameriky, Soutěž Dinosauři 2011 anebo na zcela novou sérii příběhů Život dinosaurů. Takže Vám ještě jednou přeji šťastné a veselé Vánoce...

HAAS

Blog polárních medvědů-23.12.2011

23. prosince 2011 v 13:47 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Vánoce se blíží, ale ještě den před mým přáním je tu další díl mé série o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: -20°C
Gillam, Manitoba: -15°C
Winnipeg, Manitoba: -20°C!
Arviat, Nunavut: -17°C.
Vánoce se blíží - zda-li pak je budou slavit i arktická zvířata? Bohužel ne... Místo toho se však zdejší unikátní příroda probouzí do opravdového blahu... I za teplot hluboko pod mínusem se v okolí Churchillu shromažďují polární medvědi a v Národím Parku Wapusk (čtěte "wapask") stále, ale již méně bojují na sněhové pokrývce. Hudsonův záliv je zcela zamrzlý, takže Medvědí sezóna stále trvá. Daleko na severu, v Arviatu byli tento týden spatřeni dokonce sobi karibu! Jako každou zimu, když se pžibližují k lidským obydlím, ale nyní moc nevypadají - spíše se jim vyhíbají... Arktičtí vlci a pižmoni každopádně stále s ničím... Vánoční ozdoby ale obklopují Churchill i hranice Wapusku. Nezbývá nám tak nic jiného, než popřát polární zvířeně šťastné a veselé, pro ně netušící, Vánoce!

Já Vám osobně hezké Vánoční svátky snad popřeji zítra... A příští Blog polárních medvědů opět v pátek!

Letošní Vánoce - Sníh nebo bláto?

22. prosince 2011 v 14:51 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Tak to přesně se za dva dny uvidí. Pokud sledujete zprávy anebo se jen tak brouzdáte po internetu (často narazíte na nové události), tak jste určitě zaslechli něco o tom, že tento rok by měly být správně Vánoce na sněhu... Bohužel tomu tak podle nejnovějších předpovědí asi nebude. Z rána by v několika regionech měl sice sníh napadnout, v nížinách však rychle roztaje... To znamená, že po roce by Vánoce opět mohly být na blátě... Co se ale týče odletu a příletu ptáků, různých zvířecích aktivit a vůbec celé přírody, tak by tato zima měla vypadat celkově normálně, tj., že by mohla být na sněhu. Co se ale stane, to teprve uvidíme...

Snad se Vám tento jaksi "předpovědní" článek líbil, prosím komentujte. Na Vánoce to snad bude obvyklé, takže se mého přání snad dočkáte... Proslov mám již připravený...