Leden 2012

Pravěké safari I.-16.

11. ledna 2012 v 14:58 | HAAS |  Naše soutěže
Minule jste po delší době opět napsali všichni, což je dobře nejen pro mě, ale spíše pro Vás (čím déle se budete zdržovat, tím déle také mise trvá). Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Jdeš sice v dešti dál, ale široko daleko nic není. Až pak ucítíš na patách opravdu nepříjemný pocit, strašně to studí...
A: Rychle tady postavíš stan,
B: Sundáš si boty a postavíš tábor,
C: Půjdeš přesto dál.

Betaraptor
Nyní máš ve svém rozsáhlém batohu i uspávací pušku... Vrátil jsi se tedy ke stádu Lexovisaurům...
A: Pozorovat jedince,
B: Pozorovat celé stádo,
C: Začít popisovat.

Oceanpraveku
Je dobře, že jste zapálili oheň. Kolem slyšíte spoustu zvuků, pak je ale mezi nimi i ten nepříjemný Tarbosaurův. Je tak hlasitý, jakoby byl blízko...
A: Schováš se,
B: Ještě do ohně přiložíte,
C: Zůstane to bez povšimnutí.

Mojeznamkyvatar
Zapálil jsi oheň, a v tu chvíli odběhlo docela veliké zvíře s plachtou na zádech...
A: Poběžíš za tím, je dost možné, že jde o Spinosaura,
B: Zůstaneš tu a schováš se,
C: Zavoláš štáb a potom poběžíte.

Alfaraptor
Ty jsám si se už probral. Ptáš se svého společníka co se vlastně stalo, a on Ti to vypověděl...
A: Jít hledat toho tvora, co jsi měl na zádech,
B: Vrátit se k Troodonům,
C: Přečkat noc ve stanu.

Dinosaurss
Otevřel jsi ústa... Je to Ornitholestes! Našel jsi ho...
A: Schováš se a budeš ho pozorovat,
B: Necháš ho a půjdeš hledat jiného,
C: Vrátíš se dál a k Archaeopteryxům.

Vašek
Jsi v bezpečí... Ale pozor, světélkující objekt se blíží...
A: Zapálíte oheň,
B: Zapnete všechny svítilny,
C: Schováte se.

Král Teluris
Musíš tedy najít návnadu... Máš několik možností...
A: Najdeš nějakou rybu a použiješ ji,
B: Najdeš nějakého bezobratlého a použiješ ho na rybu,
C: Zkusíš prutem Crassigirina chytit jen tak.

Siamotyran
Vydal jsi se tedy smíšeným lesem za Supersaury. Vše je v pořádku, až na to, že uslyšíš hrom a uvidíš blesk...
A: Postavíš tábor a schováš se,
B: Najdeš si přírodní úkryt,
C: Půjdeš v bouřce dál.

Vybírejte opět rozvážně... A nezapomeňte: za každý dokončený popis můžete dostat speciální věc... Příští Pravěké safari bude doufám zase příští týden!

Ošklivá zvířata Nigela Marvena

10. ledna 2012 v 15:05 | HAAS |  Fotogalerie BBC
Kdopak asi zůstane poslední na žebříčku a bude ten nejošklivější?

01: Tváří v tvář praseti bradavičnatému

02: Natáčení rypošů

03: Bičovec

04: Žába na Floridě

05: Kajmanka supí - zabiják v Mississippi

Ošklivá zvířata Nigela Marvena (Nigel Marven's Ugly Animals, Ugly Animals by Nigel Marven nebo jinak česky Domácí havěť Nigela Marvena) je britský dokument vyrobený společností Image Impact z roku 2006. Podle mého je dokument skutečně povedený; Nigel v něm cestuje po celém světě, aby ukázal možná jedny z nejošklivějších tvorů, jako jsou kajmanky, prasata bradavičnatá, bičovci, rypoši, rypouši sloní nebo kahau nosatí. Sestavuje tak vlastně žebříček těch nejošklivějších. V České republice byl vysílán již na několika kanálech a v září 2011 vyšel na prvním disku ze série Nigel Marven a jeho příroda na DVD. Osobně bych ho mohl sám doporučit, je to vlastně rychlá jízda po celé planetě, kterou stojí za to shlédnout. Nigel se snaží ukázat, proč jsou tato zvířata pro nás jaksi nedokonalá, ale nejlepší je také to, že sám říká, že tito tvorové nejsou oškliví, ale úžasní! Rozhodně tento dokument shlédněte, ať už kvůli prostředí, nebo Nigelovi, stojí to za to...

Antetonitrus

9. ledna 2012 v 16:51 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Antetonitrus ("před hromobitím") byl jeden z vůbec prvních sauropodů na světě, který se vyskytoval v Jižní Africe a byl až 10 metrů dlouhý... Název "Antetonitrus", který dostal od Yatese a Kitchinga v roce 2003, znamená "před hromobitím" - což se vztahuje k pozdějším sauropodům, zejména Brontosaurům, u nich v českém překladu hromoví ještěři. Původně byl nalezen pouze malý kousek fosilie prosauropoda, který dostal jméno Euskelosaurus, a byl objeven v roce 1981. Až poté se jmenovatelé podívali pozorněji na zkameněliny a zjistili, že šlo vlastně o primitivního sauropoda. Klam je ale zcela jistý; Antetonitrus má totiž typicky prosauropodí končetiny, i když se pohyboval už asi jen po čtyřech. Až adaptace jeho čtyř končetin jako jakési rozložidlo váhy ukázalo, že je to vlastně sauropod. Živil se spásáním vysokého porostu...
Jeho popis najdeme třeba v knize "Dinosauři průvodce 270 rody" od Douglase Dixona.

Příště Pisanosaurus!!!

Podivuhodná divočina Australasie 1/6

8. ledna 2012 v 15:01 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Skandinávie, Hokkaidó, západ Spojených států, jihovýchodní Asie, Madagaskar a jižní část Jižní Ameriky... V celku jde už o dvanáct celých dílů z dokumentární série Podivuhodná divočina. A při slibování, uveřejňuji nyní další šestidílný cyklus, s cílem Australasie...

Australasie... Část naší planety, kterou tvoří Austrálie a přiléhající ostrovy v Tichém oceánu. Našim filmařům trvalo přes jeden rok, aby natočili divočinu, která se zde vyskytuje... Australasie nejsou pouze klokani a psi dingo. Jsou to zvláštní druhy ptáků, jde o ráj plazů a moře jsou plná málo známých tvorů. Pojďte se s námi vydat do světa Australasie... Západní Austrálie. Západní Australii tvoří z velké části poušť, kde se mnoho živočichů muselo přizpůsobit zdejším nepříznivým podmínkám. Existují zde tři velké pouště; Gibsonova, Velká Vikroiina a Písečná poušť. Mnoho tvorů se zde muselo přizpůsobit podmínkám, jako jsou tyto. Sucho a žádná voda. Emu hnědý se těmto podmínkám výtečně přizpůsobil. Je to málo dotčený druh o váze okolo 20 - 55 kilogramy, který se vyskytuje v Austrálii a také na ostrově Tasmánie. Jde vlastně o druhého největšího pštrosovitého ptáka na světě. Úlomky jejich vajec, smíchané s pravěkými ptáky odhalily souvislost, že pštrosi emu jsou na Zemi alespoň již přes jeden milion let... Emu není jediný pták žijící v Australských pouštích. Skvěle zde přežívá například tento kakadu růžový, který ale obývá takřka celou Australskou pevninu. Je to velký papoušek, velký asi 35 cenimetrů na stupni ohrožení stejném, jako pštros emu. I když je rozšířený už téměř všude po Austrálii, právě v Gibsonově poušti zřejmě žije nejvíce jedinců... Kromě emua a kakadu se v Austrálii vyskytuje ještě spousta dalších ptáků. Pinnacles je podivuhodný skalní útvar, který je někdy domovem pro tyto andulky. Způsobem života a svou krásou přivítali tito tvorové dokonce přízeň lidí natolik, že je začali chovat jako domácí mazlíčky po celém světě. Tento osmdesáti gramový, 15 cenimetrů dlouhý plaz je moloch ostnitý. Vyskytuje se v otevřené krajině a společně s ním i mnoho dalších plazů. Moloch je nicméně příbuzný s agamami, které inspirovaly dravého ještěra Dilophosaura pro film Jurský Park... Samozřejmě, že ale největším symbolem Austrálie je klokan, jako tento druh - klokan rudý. Je to vůbec ten největší žijící vačnatec na celém světě, váží i přes 80 kilogramů a dorůstá velikosti až 1,5 metru. Je málo dotčený, protože kromě člověka a několika dalších tvorů nemá žádného nepřítele. Gibsonova poušť jakoby byla těmito tvory "přeplněná". Vyskytují se v buších, jako je tato, ale někdy jsou k nalezení dokonce mezi těmito žlutokapovými lesy. Kažoročně je však mnoho klokanů rudých zajeto, a to kvůli malému množství aut, která se na silnicích vyskytují velice rychle a bezvšimně. Takto ročně zahynou tisíce jedinců klokana rudého... Plšina Kimerley je už jiným bitopem, nejde o poušť, ale o silně lesnatou oblast, kterou porůstají tyto baobaby. Ve Wolfe Creek je zde jáma po pádu velkého meteoritu... Tento dlouhoocasý ještěr je agama límcová, blízká příbuzná moloha. Ta ale není rozšířena jen v Austrálii, ale také například na Nové Gujnei. Má ale až 70 cenimetrů na délku... Dalšími obyvateli západu Austrálie jsou například tito psi dingo. Z tohoto původně divokého tvora se ale stal jeden z nejlepších přátel člověka - australský honácký pes. Loví pouze jednou denně a to za soumraku. Je to zranitelný druh... I vody okolo Severního teritoria a Západní Austrálie obývá spousta tvorů. Krokodýl mořský je největším dnes žijícím krokodylianem na světě. Největší jedinec tohot druhu měřil přes 6 metrů a vážil přes 1,2 tuny. Je to málo dotčený druh... Naproti, na jihu, ale žije velký žralok bílý. Samozřejmě jsou zde k nalezení i tito delfíni... Přírodu západní Austrálie bychom ale měli chránit, aby se zde stále udržely tyto zajímavé druhy... Pokud přestaneme s poškozováním matky planety Země a její divočiny, budou tito tvorové zachráněni...

Snad se Vám první část nového šestidílného dokumentárního cyklu líbila... Pokud ano, prosím, komentujte...

Život dinosaurů I.: Život Daspletosaura 4/4

7. ledna 2012 v 15:09 | HAAS |  Příběhy na vyprávění

Život Daspletosaura 4/4:
Uběhl jeden další rok a šestiletý Daspletosaurus, žil dále ve svém dávném teritoriu. Sopečná činnost se bohužel za onen poslední rok zvýšila zhruba o padesát celých procent a každý týden došlo alespoň ke dvěma zemětřesením. Na začátku podzimu ale vždy dochází k velkým migracím, které mohou za to, že se zvířata, která zde nežijí, dostanou na tato místa v Montaně. Náš Daspletosaurus čekal na tyto migrace celé roky, bohužel ji nikdy nezažil. Měl taky stálé problémy od potyčky s obřím samcem Daspletosaura. Chyběl mu jeden dráp a prozrazovala ho také nápadná stopa po kousanci. To jednou se plížil za mladou samicí Maiasaury, aby ji mohl zabít a sežrat, když pak uslyšel prazvláštní zvuk... Za kopcem, který označoval hranici samcova teritoria se objevil tvor, kterého nikdy předtím neviděl. A bylo jich více; byli to Styracosauři, ceratopsidi z rohem na nose, který mohli použít na obranu, podobně, jako to dělají nosorožci. Několik let po velkých klimatických potížích v Severní Americe se tato migrační stáda dostala až sem. Do Montany. Mezi Styracosaury pobíhala ještě další malá zvířátka - zjevně šlo o Orodromey, drobounké ornitopody. Nad stády se ale už pohybovali první nepřátelé; Quetzalkoatlové. Ne, že by ale tentokráte hledali jen nějaké mršiny, šli přímo po Orodromeech, kteří se skrývali pod těly Styracosaurů. Tato migrace přes teritorium našeho Daspletosaura pokračovala ještě dlouhou dobu. Pomalu se tu ale začali sházet jiní Daspletosauři. V této etapě teritoriální základny přestaly existovat. Potíží tu ale bylo ještě něco jiného, a tentokrát pro všechny: klimatické změny... Daspletosauři se sešli ve smečku, do které zapadl i náš Daspletosaurus. Těchto osm jedinců naplánovalo útok na migraci u sopky Elghornského pohoří. Náš, nedočkavý samec, se ale dolů vrhl ještě dříve. Z kouřící se sopky začaly tryskat kameny...

Daspletosaurus kontra Styracosaurus

Zaútočil co nejrychleji. Orodromeové začali "hvízdat" na poplach. Samec proběhl mezi stádem Styracosaurů jakoby nic a ihned, i v nastálé tmě, si vybral jednoho mladého Styracosauřího samce. Ostatní prchající Styracosauři mu nemohli nijak pomoci a stalo se jim jediné; padli do spárů zbytku Daspletosaurů. Náš samec zaútočil na Styracosaura poprvé, což se mu nepodařilo. Podobně jako lev, i on se ale zaměřil jen na určitou část těla. V tomto případě na končetiny. Pokusil se je stisknout a podařilo se mu to. Styracosaurus ale použil svůj roh na hlavě a píchl ho Daspletosaurovi přímo do břicha! V bolesti se kroutící Daspletosaurus změnil taktiku a zabořil své čelisti do břicha býložravce. Trvalo to ještě nějakou dobu, kupodivu jeden druhého ještě nezabili. Zatímco všichni dinosauři z nížiny zmizeli, tito dva spolu bojovali stále. Bohužel, Elghonrské pohoří, jakoby zapříčinilo pomalému umírání obou dvou... Obrovský žhavý kámen je nakonec zavalil a zničil jejich kosti doslova na prach... Takto smutně skončil Daspletosaurův krátký život...

Snad se Vám i poslední část líbila... Pro druhou řadu chystám příběh Microraptora, snad i on se Vám bude líbit...

Blog polárních medvědů-6.1.2011

6. ledna 2012 v 16:19 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Další a první díl mé série o arktické Kanadě v tomto roce...

Churchill, Manitoba: -21°C!
Gillam, Manitoba: -18°C
Winnipeg, Manitoba: -2°C! (letošní zimu nejvyšší zimní teplota!)
Arviat, Nunavut: -35°C!
Zima stále na severní polokouli trvá... A s ní i velice nízké teploty, tento, první týden v roce snad rekordní! V Churchillu se ale teploty pohybují něco málo nad -10°C, od tohoto pátku by se ale měly pěkně snížit. Do národního parku Wapusk má v neděli vyrazit nová, dvoutýdenní expedice pro sledování života ledních medvědů. Těm právě začínají krušné měsíce; Hudson Bay je sice zamrzlý, ale z Wapusku na záliv je cesta právě už tak zbytečná - tuleni se zcela vytratili a zdržují se pouze na severu. Už tak je v toto období těžké je zahlédnout. Město Arviat ve státu Nunavut je naopak přeplněné, ale jinými tvory: sobi karibu. V tomto roce pak pvní skvělá zpráva: letošní zimu se, tedy po opravdu dlouhé době, přiblížili zpět k lidským obydlím, která patří Inuitům. Budou ale teploty a události také rekordní příště? Na to si musíme týden počkat...

Ohledně expedice do Wapusku, což je pro mě nejnovější zpráva, bych se tedy chtěl věnovat i v příští části (pokud tedy narazím na nějaké nové informace, kterých, s výjimkou teplot tento týden mnoho nebylo). Další část opět o týden později!

Mé obrázky V.

5. ledna 2012 v 16:11 | HAAS |  Mé obrázky
Tak, už je to tady; prozatím jsem uvedl 9 karet z kolekce Dino Cards Typic Fact, což jsou faktické a informační karty... Dino Cards Battle je kolekce pro boje mezi dinosaury, ze které já nyní uvádím 3 karty:

Bitevní Deinonychus

Bitevní Stegosaurus

Bitevní Iguanodon

Informace ke kartám z této kolekce jsou jisté: HP znamená životy. Podobně, jako u všech dalších kolekcí, i tady znamená Retrat Cost vzácnost karty (čím více hvězdiček, tím vzácnější). Weakness je to, co kartě přidává, Resistance, co jí doslova "škodí". A čísla se znaky, které najdete u útoků znamenají, kolik ztratí útočník v případě, že se útok povede.

Příště tu budou další tři karty z kolekce Dino Cards Battle!

Diplomy za Soutěž Dinosauři 2011

4. ledna 2012 v 14:27 | HAAS |  Naše soutěže
Ano, ano, už je to tady! Předání diplomů pro čtyři účastníky Soutěže Dinosauři 2011... Obvykle jste měli správně všechny odpovědi, když nejméně, tak už 19 z 20 bodů. Půjdeme tedy na to:

Diplom pro Isla Nublar Crew
Ty jsi měl všechny odpovědi správně, takže máš 20 bodů!

Diplom pro Deinonycha
I ty jsi měl všechny odpovědi správně, tudíž Ti náleží 20 bodů!

Diplom pro Dinosaurss
Na jedinou otázku jsi odpověděl špatně, ale to nevadí! Máš 19 bodů, tedy, úspěch!

Diplom pro Irriratora
Ty jsi měl také pouze jednu otázku špatně, takže máš 19 bodů, což je ale přesto skvělý výkon!

Snad se tedy nejen vy, ale i mnoho jiných přihlásíte do Soutěže Dinosauři 2012, bohužel, až na konci příštího roku! Ale, pokud jste se někteří nepřihlásili a chtěli jste, nezoufejte, jaro snad přinese speciální Minisoutěž!

Pravěké safari I.-15.

3. ledna 2012 v 17:57 | HAAS |  Naše soutěže
V minulém Pravěkém safari Vás napsalo 8, jediný Mojeznamky nic. Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Takže jsi vyrazil za Dilophosarem... Je tu ale jeden problém, sotva jsi uslyšel zahřmění na obloze, začalo Ti na rameno kapat...
A: Půjdeš se někam schovat,
B: Poběžíš se někam schovat,
C: Půjdeš v dešti dál.

Betaraptor
Gratuluji! Popis dokončen! Nyní si vyber z bonusových předmětů:
Uspávací puška (může dobře posloužit, je dobře ovladatelná),
Příruční pistole (Musíš na ni mít pevnou ruku, ale pak je dobře ovladatelná).
Dále:
A: Půjdeš hledat na moře Liopleurodona,
B: Vrátíš se ke stádu Lexivisaurů,
C: Půjdeš spát.

Oceanpraveku
Vědec šel tedy sehnat dříví na oheň... Za pár minut se vrátil s plným náručím...
A: Zapálíte oheň,
B: Zapálíte oheň a pošleš společníka na průzkum,
C: Dříví necháte být na horší časy, a půjdete spát.

Mojeznamkyavatar
Jsi v táboře. Pomalinku se ale stmívá. A ty máš neustály pocit, jakoby tě něco sledovalo - jenomže ty nevíš co...
A: Zůstaneš tu a zapálíš oheň,
B: Zůstaneš tu, ale bez ohně,
C: Půjdeš se podívat do okolí.

Alfaraptor
Teď tedy pracuješ jako tvůj společník. Zvíře se mu podařilo shodit z tvých zad, to ale náhle zmizelo v šeru. Albertosaurus je také nadobro pryč...
A: Počkáš, až se Alfaraptor probere,
B: Nepočkáš na to a půjdeš za tím,
C: Postavíš tu stan a přesuneš sem Alfaraptora.

Dinosaurss
Sleduješ skupinku Archaeopteryxů, pak ale jeden vyděšeně zavolá znovu a tobě spadne na čelo z ohromné dálky kapička krve...
A: Rychle k tomu půjdeš,
B: Raději zcela dokončíš popis zvířat,
C: Schováš se.

Vašek
Vydal jsi se tedy do tábora okolo toho objektu. Pak ale zase něco zasvítí... Po chvíli nervozity zjistíš, že je to baterka jedno člena štábu...
A: Poběžíš za ním,
B: Půjdeš za ním,
C: Zůstaneš stát a zavoláš na něj, aby k tobě přišel.

Král Teluris
Nic těžkého... Sotva jsi vstoupil do "regionu" severní bažiny a kus půdy se ulomil, asi tři čelisti začaly chňapat...
A: Ponoříš se mezi ně a zkusíš jednoho chytit,
B: Zavoláš si někoho na pomoc,
C: Vyrobíš si precizní rybářský prut (nejdříve však musíš najít návnadu).

Siamotyran
Sice nevím proč, ale je to tvá odpověď. Nechal jsi toho tedy s popisem Archaeopteryxe...
A: Půjdeš hledat Supersaura,
B: Půjdeš si číst do vykotlaného kmenu,
C: Skočíš do vody.

Doufám, že všichni si dobře vyberete... Příští Pravěké safari snad zase příští týden!

Život dinosaurů I.: Život Daspletosaura 3/4

2. ledna 2012 v 16:13 | HAAS |  Příběhy na vyprávění

Život Daspletosaura 3/4:
Tak zase uběhlo pár let a pětiletý Daspletosaurus, nerušeně a klidně žijící ve svém teritoriu, které ve dvou letech našel, hlídkoval po skalách. Naposledy žral před týdnem, kdy se mu podařilo ulovit velkého, starého Maiasauřího samce. Nasytil se tak moc, že týden nic jíst nemusel. V této době ho ale hlad velice překvapil. Chtěl se jít podívat po dalších Maiasaurách, ale zneklid'novalo ho právě to, proč Quetzalkoatlové mizí z vysočiny... Nakonec se ale vydal do nížiny, kde uviděl věc, kterou už za svůj tak dlouhý život ani jednou neviděl... Obrovský samec Daspletosaura, který se vloupal do jeho teritoria. Náš samec rychle vběhl do nížiny mezi úlekem rozprchlé Maiasaury a začal výhružně řvát. Rival ale, jako kfyby ho vůbec neslyšel a v klidu se zakousl do krku jedné Maiasaury. Žádný sedmimetrový Daspletosaurus mu nenaháněl hrůzu. Samec se vzdálil a nechal útočníka, ať si uloví svou kořist. Ten měl ale větší strach z Quetzalkoatlů - chyběla mu jedna přední končetina. Jakmile Maiasauru zabil, vzal si kus masa a odešel co nejrychleji, těsně před tím, než se mrchožrouti jako supi v africké savaně začali rvát o potravu. Nášemu samci ale instinkt jakoby stále říkal, že má samce zastrašit. Chvíli ho sledoval a pak na něj vyskočil, začal výhružně řvát. Obrovský samec si ho nejprve vůbec nevšímal, pak ale do něj tak silně strčil hlavou, že náš samec spadl z kopce, kde si o kámen urazil dráp. Ale vylezl zpátky nahoru, tam ho ale čekal další útok - tentokráte přímo do hrudníku. I když byli oba zhruba tak v souboji vyrovnáni, pak se starý samec odrazil a náš Daspletosaurus v mžiku uviděl, jak se velice prudce blíží...

Náš Daspletosaurus

A jeho čelisti sevřely hlavu našeho Daspletosaura... Na pláních se ale kvůli něčemu splašilo stádo - zřejmě zemětřesení menšího rozsahu. Začali utíkat na kopec s bojujícimi Daspletosaury a tak byl obr nucen toho našeho pustit. Ten v mdlobách spadl z kopce... Ležel tady se zkrvavenou tváří několik hodin, do té doby, než se zemětřesení ozvalo znovu. Samec ale pouze otevřel oči a svalil se na bok. Všechny jeho pohyby za tak dlouhý čas. Uběhl den, až se Daspletosaurus probudil znovu a spatřil před sebou dvě Maiasauří mláďata, která zkoumala, co je zač. Utekla až poté, co se postavil. Vypadal však hrozně. Tvář měl celou zahnisanou. Naštěstí ale viděl, slyšel a cítil stejně dobře, jako předtím a také se mu docela dobře běhalo. Vydal se cestou za těmi mláďaty a pak, co je našel u stáda Maiasaur, jedmo ulovil a sežral. Toto opakoval mnohokrát za den a nakonec se zcela vyléčil... Jen utržený dráp a rána v kůži po zubu soka mu zůstala...

Snad se Vám i třetí část Života Daspletosaura líbila... Bude to ale ještě jedna, poslední část, tak se těšte!