Září 2012

Cryolophosauří život 2/30

30. září 2012 v 14:58 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
V pravěké Antarktidě před 188 miliony lety se ze snůšky vajec vylíhli čtyři malí Cryolophosauři, jeden z nich byl sameček. Sotva začal poznávat svět, zaútočili na něj Eudimorphodoni. Kdyby nebylo jeho matky, která o něj pečuje, mohl by už dávno zahynout. V křoví se však něco pohnulo...

Cryolophosauří život 2/30:
Z křovin vykoukla malá hlava. Za chvilku zmizela, náhle se však objevili tři roztodivná stvoření. Byli to Coelurosauři. Cryolophosauří matka začala řvát, ale marně. Coelurosauři pochytali pár zbytků z vyvržené potravy a brzy zmizeli opodál. Cryolophosauři se nijak neobtěžovali, aby si potravu vybojovali zpět. Mláďatům, sotva pár hodin starým, tak málo jídla bohatě stačilo. Překvapení se pšak událo ještě mnohem více... Za ranního svítání hnízdo zbořila noha obrovského ještěra. Cryolophosauří matka se úlekem vzbudila, ale řvát nezačala - naopak, zvíře vítala. Byl to samec, otec mláďat. Přišel jen zkontrolovat, co se děje, zatímco malí Cryolophosauři spali. Poté vyvrhnul z jícnu ohromný kus masa a zaběhl pod kopec do lesa. Mělo to být něco jako rozloučení. Malí Cryolophosauři začínali růst. V asi třetím dni stáří se matka, pochopitelně i s mláďaty, vypravila k blízkému napajedlu. Celou dobu, od starání o vejce až po vychovávání mláďat, pila jen zkalenou vodu, která vznikla díky rose, každé ráno. Napajedlo bylo toto odpoledne tiché. V nedaleké mělčině se cachtal pár Eudimorphodonů, ale ti neprojevovali žádné známky obav. Velký Cryolophosaurus začal hltat čistou vodu. Mláďata si mezitím zašla opodál hrát. Jen malý sameček zůstal u matčiných nohou. Samičky ale za chvíli měl čekat nepříjemný zážitek...


Slunce zahalil temný stín. Jen co se mláďata vzpamatovala, dva Coelurosauři pochytaly dvě samičky. Poslední mládě skočilo včas do vody, ale tak malé, neschopné plavat, jen kuckalo vodu a brzy byly jeho šance velice malé. Matka jednoho Coelurosaura chytla a silně mu přetrhla páteř a téměř oddělila hlavu od zbytku těla. Druhý predátor se dal velice rychle na ústup, s jedním mládětem v žaludku. Matka poté ponořila do vody hlavu a v tlamě opatrně vynesla svíjející se mládě, těsně před záhubou, na břeh. Ze čtyř mláďat tak během poloviny prvního týdne přežila jen dvě. A to se mělo brzy osudově změnit. V dalším týdnu se malý Cryolophosauří sameček vydal na průzkum kolonie, ale...

Pokračování napíši určitě příští týden... Doufám, že se Vám druhá část mého příběhu líbila, pokud ano, komentujte...

Život v divočině: Aligátoři

29. září 2012 v 14:19 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Život v divočině
Aligátoři

Bažiny Floridy a Číny jsou domovem pro jednoho z nejznámějších plazů na světě. Přesto však tito aligátoři skrývají víc tajemství, než se na první pohled zdá. Budeme sledovat příběh dvou vzdálených příbuzných a přesouvat se z konce světa na jeho začátek... Nacházíme se na jihu severoamerického státu Florida. Jezero Okeechobee je z části národním parkem známým jako Everglades a tato hustá část neprobádaného pralesa je domovem naprosto fascinujících živočichů. Ne jen, že tuto oblast obývají pumy, jeleni nebo velcí hadi, ale také symbol celé Floridy - aligátor americký. Tento samec je již dospělý, měří 4,5 metru, je tedy o celý jeden metr delší, než samice. Narozdíl od jiných amerických aligátorů, toto je vlk samotář. Jelikož se tihle giganti dožívají až 60 let, můžeme jen hrubě odhadovat, před jakou dobou se narodil, víme však zcela s určitostí, že snůška, ve které byl vychován, mohla čítat až 40 mláďat. Aby tento aligátor přežil následující dny, bude muset hledat nejen vysoké zdroje potravy, ale také bezpečné útočiště, a to se nachází jedině ve skupině... Americký aligátor ale není jediným, který na této planetě žije. Na druhé části světa vládne jeho vzdálený příbuzný. Vítáme Vás v provincii An-chuj, v Číně. Této skupince dominuje také velký samec. Není sice zdaleka tak velký, jako náš hrdina z Ameriky, ale měří 2 metry, což je maximální velikost čínských aligátorů. Náhle se nabízí potrava...

Člověk. Čínští aligátoři ale neloví lidi, živí se však tím, co drží v rukou. Kusy kachního masa jim zde někdo hází takřka každý den. Nacházíme se totiž v rezervaci, které jsou posledními útočištěmi čínských aligátorů. Tato nádherná zvířata by bez ochránů přírody nepřežila, protože z jejich kůže se vyrábějí spolehlivé tašky, boty a všemožné výrobky. Aligátoři čínští jsou jediným druhem aligátora, který se nevyskytuje v Americe. Aktivní jsou hlavně po setmění, ale k jídlu si něco rádi dají i teď. V rezervacích mají klidný život, je to takřka divočina... Náš samec aligátora amerického se mezitím vydal hledat nové útočiště. Přes noc uplaval téměř dva kilometry, ale nenašel nic k snědku. S východem slunce se na padlý kmen stromu, pár centimetrů nad vodní hladinou, přilezla vyhřívat užovka indigová. Je to největší původní had na Floridě. Jelikož je aligátor studenokrevný živočich, pro svůj krevní oběh nemusí věnovat tolik energie v podobě potravy, ale vyhladovělý samotář by se rád něčeho nažral. Užovka si ani neuvědomila, co se stalo, a už skončila z části v útrobách monstra z bažin. Protože však aligátor neumí kousat, spolkne pouze veliký kus masa. Nyní nezbývá nic jiného, než trávit. Zbytek užovky si ale zahrabe pod dno, kde maso nahnije, a poté ho bude moci zkonzumovat. Na to však nyní moc času není. Na půli cesty ke zvláštní chovatelské farmě jej zachytil tento muž. Samec tak nalézá konečně nové útočiště. Chovatelská farma znamená nejen skupinu, kde bude lépe chráněn, a navíc i lidmi, ale také dostatek potravy. I přes svůj vzhled, vypadá to, že je patrně nejmaldším přírůstkem na farmě. Aligátoři, kteří se už v zajetí narodí, se totiž mohou dožít i 70 a více let, takže patrně ještě zažili Canadyho...

I čínské rezervaci, v provincii An-chuj se našemu samci aligátora čínského daří. Je starý asi 50 let, takže ho už brzy může čekat smrt. I on, podobně, jako jeho kolega z Floridy, byl totiž chycen v divočině, před 48 lety. Je však možné, že ve svém asi dvouletém věku by se ještě přechovatelská možnost vydařila. Ke smrti by tak nemusel mít stále tak blízko, jako jeho americký příbuzný, jednoduše řečeno. Teď se však nabízí potrava jako z divočiny. Malá rybka, karas, by byla vítanou potravou. Kachní maso má sice moc rád, ale při pohybu předmětu se u něj začínají projevovat dravčí instinkty. Aligátoři totiž nepřemýšlejí. Ihned vyrazí za předmětem, který se hýbe, i kdyby to měl být pouhý kámen. Řeknou si tak trochu, že když tam něco spadlo, tak to sežerou... Karas se snaží uniknout, ale je pozdě. Končí v aligátořím žaludku. Před 20ti lety by tito úchvatní, fascinující živočichové neměli žádnou šanci na přežití, ale díky tomu, že se našli odvážlivci, jako tihle, kteří pro ně vybudovali ochranné území, je jejich šance na spásu čím dál tím vyšší. Bylo by pak možné, že jednoho dne budou navráceni zpátky do přírody. Stejně tak i náš americký hrdina jednou dostane svou šanci přežívat. Aligátoři jsou nejoblíbenější krokodyliani. A pokud je tedy budeme chránit, zůstanou zde s námi, i tito fascinující tvorové...

Snad se Vám devátá část mého dokumentu líbila... Další díl bude už na konci října, o kterém tvorovi, Vám však neprozradím... Nezapomeňte také komentovat...

Jurský park na plátnech kin i ve skutečnosti

28. září 2012 v 13:55 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Jurský park od Michaela Crichtona - velkolepý příběh, podle mnoha vědců geniálně vymyšlený. Na motivy knihy tak vznikly už tři filmy, dva pod režií Stevena Spielberga, třetí pak režírovaný Joem Johnstonem. "Závěr" celé trilogie byl natočen v roce 2001, tedy před 11 lety. A ačkoliv je celá Jurskoparkovská filmová trilogie tak oblíbená, pokračování již natočeno nebylo. Avšak, zprávy o Jurském parku 4 se hemží už několik let. Před asi rokem vyšla velice důležitá zpráva, Universal tedy Jurský park 4 natočí. Z trilogie se tedy stane tetralogie... Mluví se však o katastrofickém scénáři... Je prý možné, že naklonovaní dinosauři by se mohli stát terčem trénování k vojenským účelům. Podle jiných by zase ve filmu mohlo dojít k rozšáření smrtelné epidemie, která by zahubila všechny dinosaury. Nicméně se mluví o tom, že na závěr tak budou všichni dinosauři vyhubeni... Můj názor k tématu je takový: Pokud se o kvalitním scénáři mluví kdekoliv, je už jisté, že Jurský park 4 bude přinejmenším nesmírně zajímavý. Potíž mi ale dělá myšlenka definitivního vyhynutí všech pravěkých organizmů na ostrově. Nicméně, stačí nám nějakou dobu počkat, a Jurský park 4 bude na světě...


Plátna kin jsou však plátna kin. Přeci jen, nejde o skutečnost, ale vymyšlený příběh. Až doteď. Australský miliardář Clive Parker začal mluvit o tom, že by rád vytvořil zábavní park jurskoparkovského typu. Ne něco podobného dinoparkům s dinosauřími modely, ale s živými dinosaury. Dlouhou dobu se ve světě mluví o projektu DinoChicken, který má v plánu klonovat dinosaury a jedním ze zásadních úkolů je získat "křížence" pštrosa Emu a pravěkého veleještěra, vytvořit tedy Emusaura. Parker je prý s americkými vědci v kontaktu... A kdo ví, je možné, že jednoho dne se scéna, které si můžete všimnout na obrázku z filmu, stane skutečností. Minulý rok se totiž DinoChickenu z vejce vylíhlo prazvláštní kuře s některými jinými znaky. Stačí věřit vědě a genetice, a zrodu pravěkých titánů se nakonec dočkáme...

Usmyslel jsem si, že by možná bylo dobré psát i více článků ve dny, kdy nemám takřka co dělat, například o víkendu. Takže, i když je má aktivita vysoká, čekejte možná ještě její zvýšení...

Cryptoclidus

28. září 2012 v 11:27 | HAAS |  Galerie mořských živočichů

Jméno: Cryptoclidus
potrava: Ryby a olihně
období: Jura, 165-150 MYA
typ: středně velký plesiosaur.
Popis:
Cryptoclidus byl středně velký plesiosaurid žijící v období Jury. Největší exemplář měřil na délku skoro 8 metrů, lebka z toho zaujímala celých 60 centimetrů. Tak obří jedinec mohl vážit aspoň 8 tun. Klasicky ale spíše tito plazi dorůstali asi 4-6 metrů. K nálezům došlo v Anglii, severní Francii, v Jižní Americe a podle mnoha záznamů tvor obýval i pravěké Rusko. Oči byly namířeny vzhůru. Cryptoclidus byl vybaven dlouhými, ale tenkými zuby, které mohly sloužit jako velmi účinná pomůcka při lapání olihní nebo kluzkých rybek. Podle vědeckých odhadů se Cryptoclidus živil také maoými živočichy žijícími na dně oceánu, písek prosíval právě také, díky zubům. Aby nebyl příliš lehký, polykal dokonce kameny...


Popis další mořské "nestvůry" napíši již v blízké době... Pokud se Vám líbil, můžete komentovat.

Obrázek týdne 28. 9. 2012

28. září 2012 v 11:13 | HAAS |  Obrázky týdne
Jak jsem sliboval, na delší dobu znovu končím s přidávání obrázků od firmy DinoRauL a budu se znovu věnovat rukou kresleným prehistorickým příšerám. Rozhodně, jedním z nejlepších pravěkých malířů je i Raúl Martín, a tento jeho obrázek je opravdu povedený:

Popisek k dnešnímu obrázku: Dvojice Brontotherií hledá potravu v menším prehistorickém lesíku, v Severní Americe před 37 miliony lety. Jsou to obrovská zvířata, a tak se nemusí bát, že je něco někdy napadne...

Jelikož je dnes státní svátek, rozhodl jsem se napsat dnes ještě několik dalších článků, díky tomuto mimořádnému volnu. Rozhodně se tak dozvíte o další pra-potvoře z vody...

Cryolophosauří život 1/30

27. září 2012 v 16:28 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Před nedávnou dobou jsem začal přemýšlet o zcela novém příběhu, podobném mému dřívějšímu Životu dinosaurů, avšak, probraného více do hloubky. Jde o velké slibované překvapení...

Cryolophosauří život 1/30:
Před 188 miliony lety vypadala Antarktida úplně jinak, než dnes. Na jižním ani severním pólu neexistovalo nic, čemu by se dalo říkat led. Antarktida se skládala především z obrovského množství deštných pralesů, překypujících svou rozmanitostí rostlinných i živočišných druhů. Dokázal zde přežít takřka každý organizmus, přízpůsoben pro život v tropech. Mimo hmyz však také největší zvířata naší planety - dinosauři. Náš příběh se odehrává na začátku Jurského období, zlatého věku dinosaurů, kdy se narodil, a také zahynul, jeden velikán... Obvyklé ráno, dnešní Antarktický poloostrov. V malém, podzemním hnízdě, se něco děje. Tuto snůšku nakladla před asi jedním měsícem Cryolophosauří matka, jedinec prazvláštního dravce. Ze čtyř vajec se postupně vylíhla čtyři maličká mláďata. Prvním je malý sameček. Jeho sourozenci jsou samičky. Zatímco on se stane jednou vlkem samotářem, jeho sestry budou žít ve smečce. Možná do smrti. Matka si musí svá mláďata hlídat. Antarktický poloostrov je totiž plný nechvalně proslulých predátorů. Cryolophosauři sice patří k těm největším, i tady se ale z lovce může stát kořist. Mláďata jsou jednoduše řečeno velice zranitelná. Malý Cryolophosauří sameček ihned prozkoumává svět. I už u tak malého mláděte se začínají rychle projevovat lovecké schopnosti. Zatímco jednou se jeho obětí stane obrovský prosauropod, teď radostně vydává jen za vážkami. Vážky ale nejsou jedinou potravou jen pro mláďata dinosaurů. Slunce na setinu vteřiny zahalil stín. Nikoliv jeden, rovnou tři. Jsou to Eudimorphodonové, jedni z prvních létajících plazů, ptakoještěrů, a hledají potravu. Nejsou sice moc velicí, ale mláďaty dinosaurů se živí klasicky. Malý Cryolophosaurus tak stojí jednomu z největších nebezpečí, které kdy, alespoň, ve svém mládí, zažil...


První Eudimorphodon se hrdě vrhá vpřed a všichni ostatní s ním. Ostrými čelistmi malého dinosaura bodají, ale nejsou schopny uštědřit mu smrtící ránu. Nic netušící mládě se ve chvíli lekání vydává zpátky k hnízdu. Ačkoliv ptakoještěři tento cíl měli vytypován již dříve, omylem je tak zavádí na stopu svých sester... Hnízdiště však nikdy nejsou zdaleka tak opuštěná, jak se zdá. Matka se vrací. Po dlouhé době už se musela nasytit a v jícnu má kus masa, který přináší mláďatům. Stačilo jí jen jednou trhnout hlavou a zabít jednoho Eudimorphodona, ostatní se však ihned vydali na rychlý úlet. Matka vyvrhává kus masa gigantického Massospondyla, jehož mršinu našla na pláži. Náhlý šelest je však z jídla vyrušil. Něco se děje v křoví... Ale co?

Pokračování se dočkáte ještě tento týden... Řekl jsem si, že každou část napíši vždy, kdykoliv v týdnu... Doufám, že se Vám první část líbila, pokud ano, komentujte...

Dokumenty, které stojí za to vidět - 26. 9. 2012

26. září 2012 v 15:24 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Po nějaké době jsem přináším další Dokumenty, které stojí za to vidět. Původně jsem měl sice v plánu nechat tento článek až na začátek měsíce října, ale díky tomu, že kanál Spektrum vysílá čím dál více o prehistorii, přinesu seznam hned teď...

Každý pátek na ČT2 můžete od 20:00 sledovat cyklus BBC Jižní Pacifik. Pátá ze šesti epizod, Svérázné ostrovy, běží právě tento týden, reprízu poté můžete shlédnout v sobotu po 16 hodině.
Každou neděli pro nás v 17:20 ČT2 jako obvykle přichystala další díl skutečně velmi zajímavého cyklu Tajemství divočiny.
Pokud rádi cestujete, Dvojka Vás nezklame ani při vysílání francouzského dokumentárního seriálu Ushuaia.
Televizní kanál Spektrum rozhodně nikdy nezklame. Přináší opravdu velké množství zajímavých dokumentů o prehistorii - ještě dnes ráno jste měli šanci sledovat dokument Dinosauří gangy.
Toto odpoledne běží na Spektru druhý díl První apokalypsy. Repríza se koná hned zítra v 15:05.
Zítra, v 15:00, nám Spektrum přinese Rekonstrukci Tyrannosaura.
Další dokument, tentokráte s opravdu zajímavým tématem, Titanoboa: Had - Netvor, poběží na Spektru 6. října v 10:35. Druhý díl pak přesně o týden později, v naprosto stejném čase.
A nakonec, Spektrum přináší i další díl Velkých přírodních událostí Davida Attenborougha, 29. září v 11:45.
V sobotu od 20:05 můžete na Animal Planet sledovat dokument z cyklu Přirozený svět - Kladivoun.
Nádherný dokument Poslední lvi poběží na NG Wild toho samého dne v 19:00.
Celý tento týden běží vždy v 19:05 na Viasat Nature cyklus Žraločí ostrov Nigela Marvena.
Každou neděli Viasat Nature vysílá cyklus, kterého si BBC společně s Životem savců, cení nejvíce, Planetu Zemi!
Až 27. října Eden Channel bude vysílat, podobně, jako nyní Spektrum, dokument Rekonstrukce Tyrannosaura.

Doufám, že jsem tento seznam nenapsal jen tak, a že alespoň nějaký z těchto dokumentů shlédnete. Zítra pro Vás chystám veliké překvapení, každá nová část bude přibývat alespoň jednou za týden...

Nový objev Nodosaura

25. září 2012 v 15:03 | HAAS |  Nejnovější zkameněliny
Na konci srpna tohoto roku, tedy opravdu nedávno, nalezl amatérský paleontolog Ray Stanford na svém dvorku stopu Nodosaura, tedy jednoho z nodosaurovitých ankylosauridů... Podle všech indicií se nález odhaduje na stáří asi 110ti milionů let, tedy do období střední Křídy. K objevu Stanford došel ve státě Maryland, nedaleko NASA - Goddardova kosmického střediska. Proto si tato fosilie za nedávnou dobu vysloužila název "dinosaurus z NASA". Maryland je však ohromné dinosauří naleziště a takových fosilií se zde ročně najde opravdu hodně. Nálezy probíhají už od 18. století, kdy zde došlo k otevření centra na důlní těžbu. Společnost NASA prozatím přesnou lokaci nálezu utajuje, aby nedošlo k případnému vandalizmu, nejen ze strany téměř ještě neodkrytých zkamenělin, ale i kvůli vlastní potřebě...


Doufám, že se Vám tento poněkud stručně popsaný, v Marylandu běžný, nález líbil, pokud ano, nezapomeňte komentovat a hodnotit. Na tento týden však pro Vás chystám veliké překvapení, ale do čtvrtka Vám neprozradím, o co půjde...

Discovery Channel

24. září 2012 v 14:34 | HAAS |  Ostatní zajímavosti

Discovery Channel je dokumentárně vzdělávacím kanálem, jenž sídlí v americkém Marylandu. Vysílá dokumenty o různých odvětvích vědy (Utajená historie, Údolí Tyrannosaura Rexe), technologie (Pátá rychlost) nebo teoretické vyšetřování (Bořiči mýtů, Na stopě Yettimu). Hlavním cílem kanálu je tedy diváky vzdělávat.

Česká verze Discovery Channel je úplně stejná, jako verze maďarská, vysílající přes Discovery Hungaria. Většina programů je určena pro všechny věkové kategorie, ať už pro děti, nebo starší publikum, dokumenty o medicíně jsou však určeny spíše divákům starším 12ti let...

Seznam doporučených pořadů:
Nutné k přežití - každý všední den, 18:05
Muž, žena a divočina - dnes, 20:00
Nejsmrtelnější úlovek - každý den, 9:05
Nebezpečné rybaření - sobota, 9:55.

Odkazy:
http://dsc.discovery.com/ (z této adresy též obrázek).

Příště se podíváme na slavný kanál Animal Planet. Na tento týden však chystám ještě Život v divočině, článek o novém dinosauřím objevu anebo popis mořského monstra...

Oceán plný dobrodružství

23. září 2012 v 13:51 | HAAS |  Fotogalerie BBC
Jeden z nejslavnějších mořských výzkumníků a jeho neuvěřitelné cesty...

01: Medvědí rodinka na lovu

02: Kosatka na lovu

03: Želvy v symbióze s motýly

04: Odpočívající kajman

05: Po obědě následuje spánek - klasická scéna tundry

Oceán plný dobrodružství, nabo též Cousteauova dobrodružství v oceánech (Jean Michel Cousteau: Ocean Adventures) je britský dokumentární cyklus televize National Geographic Channel, vyrobený v roce 2009. Má celkem dvě sezóny, každá obsahuje pět dílů, dohromady jde tedy o desetidílný dokument. Každý díl je dlouhý asi 55 minut. V jednotlivých epizodách se oceánolog Jean Michel Cousteau vydává se svým vědeckým týmem do nejrůznějších vodních prostředí, ať už na širý oceán, nebo do neprosekaných pralesů. Popisuje ekologické riziko, proč jsou tyto oblasti důležité nejen pro divoká zvířata, ale i pro naše vlastní přežití... Osobně dokument mohu vřele doporučit, ačkoliv se mi prozatím podařilo spatřit pouze dvě poslední epizody první sezóny. Záběry i informace jsou skutečně nádherné. Bohužel zatím nevím nic o tom, zda-li u nás vyšel i na DVD, přes internet jej však lze sehnat za cenu do dvou stovek korun. Pokud shlédnu i více epizod, rozhodně se pokusím informace o Oceánu plném dobrodružství doplnit...