Prosinec 2012

Mé obrázky VII.

31. prosince 2012 v 13:59 | HAAS |  Mé obrázky
O Vánočních prázdninách jsem se rozhodl, že bych sem na konec roku mohl dát nějaké mé obrázky, avšak, ne jen nějaké karty nebo na počítači kreslené scenérie a zvířata. Například fotografie. Pořídil jsem tedy několik fotografií, z nichž větší část, kterou dnes uvedu, je poněkud schválně černobílá a trochu rozmazaná. Má to symbolizovat něco, jako minulost. Naopak první obrázek, který uvidíte, symbolizuje současnost, a proto je barevný a není rozmazaný...


Lov na Pachycephalosaura

Skupinka lovců chytila Pachycephalosaura, nyní se ho chystá uspat a převést do scého vlastního parku. V pozadí ještě utíká Parasaurolophus. Pro tuto fotografii jsem se nechal trochu inspirovat scénou z filmu Ztracený svět: Jurský park, kdy lovci InGenu také chytají Pachycephalosaura. Ovšem, mým lovcům jsem tolik nepřeplnil vybavení...


Ceratosaurus prozkoumává prales

Ceratosaurus se rozhodl prozkoumat prales. Vegetace v pozadí je schválně taková šedá, snad na Vás zapůsobí nějakou minulostí. Při bližším pohledu si možná všimnete i květináčů...


Cryolophosaurus vs. Massospondylus

Na této ještě méně jasné fotce, než v přechozím snímku, bojuje Cryolophosaurus proti Massospondylovi. Tato fotka má sloužit jako doplněk k mému příběhu Cryolophosauří život, kde náš hrdina bude brzy bojovat o přežití a s tímto zvířetem se vskutku setká znovu...


Blížící se smrt

A nakonec, na tomto nejméně jasném obrázku ze všech dnes uvedených, opeřený Velociraptor zaútočil na jednoho z vojáků, který se vydal do minulosti, avšak, Velociraptorově současnosti...

Doufám, že se Vám úvodní čtyři fotografie líbily, v brzké době uvedu další čtveřici. Dané fotografie mám opět již nachystané, tentokráte budou všechny zasazeny v současnosti (tedy budou barevné) a budou v nich vystupovat lidé...

Soutěž Dinosauři 2012

30. prosince 2012 v 14:18 | HAAS |  Naše soutěže
Tak, jako každý rok, i tentokrát na konci roku tohoto přináším Soutěž Dinosauři, letos s číslem 2012. Na rozdíl od Novoroční soutěže a Soutěže Dinosauři 2011 jsem se rozhodl, že 20 bodů sice bude plný počet, ale můžete si ho i zvýšit. Pod dvaceti otázkami najdete také jednu bonusovou. Pokud správně odpovíte na tuto otázku, můžete mít 21 bodů. Jestli-že na nějakou otázku neodpovíte správně, avšak, odpovíte správně na bonusovou, přičte se Vám tento bod k dobru původního plného počtu... Odpovídejte buďto na můj e-mail haasvojta@volny.cz nebo rovnou do komentářů (pokud se Vám komentář vyhodnotí jako spam, nepište to celé znovu, najdu si to v administraci). Pokud napíšete e-mail, dejte do komentáře vědět, že se hlásíte a z jakého e-mailu mi to přijde. Nyní již jen hodně štěstí...

1. Kde byl nalezen Shamosaurus?

2. Napište minimálně tři rody gorgonopsiantů.

3. Kdy se poprvé na Zemi objevili bezčelistnatci?

4. Jaký název nese lokalita, v níž byl roku 1947 nalezen rod Coelophysis?

5. Víte, co je Bojophlebia prokopi a o jak velké stvoření (nebo případně rostlinu) šlo?

6. Jak velké rozpětí křídel měl obří dravý pták Argentavis magnificus?

7. Co znamená jméno "Atlascopcosaurus"?

8. V době Karbonu žil na Zemi obří druh pavouka. Byl také vyobrazen v dokumentu Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury. Jak se toto zvíře jmenovalo a co o něm víte (napište to jen stručně)?

9. Kdy žil Megazostrodon?

10. Co je pygostyl?

11. Co je to premaxilla?

12. V době Jury žil v Číně rod sauropodního dinosaura, jenž měl na konci ocasu zvláštní útvar, podobný kyji, který měli později ankylosauridi. Byl vyobrazen i v dokumentu Pravda o dinosaurech z minulého roku. Jak se jmenoval?

13. Do jakých skupin (čeleď atd.) řadíme Glacilisaura?

14. Co znamená název "Appalachiosaurus"?

15. Co se nachází na obrázku:












16. Jaké významné objevy učinil badatel Roy Chapman Andrews?

17. Zhruba v říjnu tohoto roku došlo k nálezu prapodivného dinosaura, který byl členem skupiny heterodontosauridů a podle vědců jeho zuby mohly sloužit k rlzným soubojům. Jak se zvíře jmenuje?

18. Na začátku července v Argentině paleontologové našli dinosaura, který má prý blízko k ptákům, a z něhož se našlo celkem 130 kostí v horninách 90 miliónů let starých. Jak se jmenuje?

19. Opeřený tyrannosaurid z Číny byl také jedním z velmi významných dino-objevů tohoto roku. Jaký nese druh název?

20. Kolik druhů dinosaurů veřejnost znala před proslulou Válkou o kosti a kolik jich bylo známo po jejím konci?

Bonusová otázka: Kde byl objeven Epidendrosaurus ningchengensis, v jakém to bylo roce, kým byl popsán, v jakém roce došlo k jeho popisu a v čem je jeho nález tak důležitý?

Doufám, že všichni zúčastnění odpoví správně. A také doufám, že Vás bude hodně... Ještě jednou hodně štěstí.

Život v divočině: Makak magot

29. prosince 2012 v 13:10 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Život v divočině
Makak magot

Bezocasé opice žijí ve vysokohorských oblastech pohoří Atlas na severu Maroka. Není to zvláštní? Jak se daří v tak úctyhodných výškách přežívat skupinkám primátů? I tak je toto, pro ně na výsost přirozené prostředí, zasypáno spíše pískem a kamením, než sněhem a ledem... Pohoří Atlas se nachází na severu Afriky. Obývá ho jeden rod primáta, jehož druhy najdeme spíše v Asii, než tady, v Africe. Jmenuje se makak magot, v latině macaca sylvanus. Makak magot obývá kromě Maroka ještě také převážně Alžírsko a je možné nalézt ho i na Gibraltaru. Jelikož v těchto vysokohorských oblastech tolik těchto opic nežije, přímá konkurence je tu jen něčím velmi výjimečným. Tato skupinka makaků tady žije už velmi dlouho. Jejich vůdcem je King, šéf celé této bandy. Naopak asi nejníže postaveným jedincem je před nedlouhou dobou narozené mládě Rey. Reyova matka je o stupínek výše nad ním, a štáb jí dal jméno El. Ačkoliv je ale malý Rey tak nízko, u makaků magotů postavení nehraje příliš roli, nebo to zatím samec nezjistil. Díky početnosti tlupy a Kingovými zkušenostmi je neustále v bezpečí a nemělo by se mu nic stát. Rey byl tento rok jediné mládě, které se v tlupě narodilo. Celkově ji obývá šest samic a tři samci, ovšem, Reyův otec v ní nežije. Nebyl viděn od chvíle jeho narození...

Doba březosti u makaka magota trvá asi 7 měsíců a rodí se vždy jen jedno mládě. Nyní se tlupa vydala najíst se. Je okolo asi desáté ranní hodiny a v tuto dobu, když už jsou všichni dlouho vzhůru, je čas dát si pozdní snídani. Makakové jsou všežravci, ale převážnou část jejich jídelníčku tvoří rostlinná strava - nejvíce listy, tráva, plody a také se živí drobnými živočichy, nejvíce jedí menší hmyz. Tlupa se na asi půl hodiny rozestoupí. King má vždycky to nejlepší místo, sleze dolů po příkré stěně a zde najde hojnost rostoucí trávy, někdy se mezi ní skrývá i malý hmyz. Tráva je velice dobře zregeneruje, takže za týden se sem určitě vrátí, aby ji pojedl znovu. Rey je sice ještě malý, ale matka ho už mateřským mlékem nekrmí. Teď ho učí, co je dobré a co ne. Ukazuje mu různé druhy listí, dává mu je očichat a pak je pozře, poté nechá mládě, aby si list utrhlo samo a také ho snědlo. Hledání potravy je tu velice jednoduché, zvláště, když jste, tak jako makak, všežravec. S výškou 55 až 70 centimetrů je docela lehké prohledat každou skulinku v horách. Nyní je však čas vrátit se na původní území. Jinak je tu život klidný. Celý den teď ale bude tlupa odpočívat. Proč? Makakové magoti, kromě rána, kdy se znovu po delší době najedí, začínají být aktivní až v noci. Teď teprve chápavými prsty prohledávají škvíry pod stromy. Objevil se zde nepříjemný host, je to nějaký druh pavouka, v takové tmě se bohužel nepodařilo jej identifikovat. I on se stal potravou...

Uběhla dlouhá doba. Teď začíná prosinec a napadla kupa sněhu. Makakové magoti mu jsou ale přizpůsobení. V těchto oblastech je docela dost chladno a sníh a led to každému tvorovi jen ztěžuje. Makakům se však vyvinula dlouhá a hustá srst, která je spolehlivě ochrání před krutými mrazy. Malý Rey je už ponaučený z léta, nyní ví, kde si sehnat potravu a jak vůbec přežít. Jedna věc se ale za ten půlrok změnila. King už není vůdcem tlupy. Vystřídal ho jeden samec, který byl i předtím členem tlupy. Pravděpodobně se mu to ale podařilo jen díky Kingově zranění na levé ruce. Je možné, že se jednou i Rey stane vůdcem, šéfem bandy? To je otázka, na kterou se nám už asi nepodaří odpovědět. Jelikož jsou tyto opice až tak nadmíru fascinující, je potřeba pochopit, že musí být chráněni. Ačkoliv jim vyhubení nehrozí, měli bychom se snažit nekopat a nedolovat v oblastech pohoří Atlas i jinde ve světě, a co nejvíce je respektovat a samozřejmě chránit jejich přirozená prostředí. Pokud je ochráníme, zůstanou tady s námi po ještě velice dlouhou dobu, dokud si evoluce znovu neřekne o nový druh a vyhynutí toho starého...

Snad se Vám poslední část mého dokumentu líbila... Jednalo se o zcela poslední díl a proto jsem si vybral nejvyspělejší zvířata, primáty, pro poslední epizodu... Nezapomeňte také komentovat... Doufám, že se Vám celá tato série líbila a kdyžtak Vám i něco nového přinesla...

Obrázek týdne 28. 12. 2012

28. prosince 2012 v 12:41 | HAAS |  Obrázky týdne
Čas posledního Obrázku týdne v tomto roce nadešel... Dnes je přesně 28. prosince 2012, příští obrázek zde uvidíte až 4. ledna 2013. Jen tak mne napadlo, že bych občas mohl přidat obrázky od Zdeňka Buriana, světově proslulého malíře prehistorie, jelikož jeho obrázky jsou vskutku nádherné...

Popisek k poslednímu obrázku v tomto roce: Dvojice Stegosaurů se pomalinku sune prehistorickým pralesem ve Wyomingu, Severní Americe, před 150 milióny lety. Pravděpodobně hledají potravu...

Musím říci, že tento obrázek shledávám jako jeden z vůbec nejlepších od jmenovaného umělce. O víkendu ještě přinesu poslední Život v divočině a také slibovanou Soutěž Dinosauři 2012, a v pondělí, na poslední den v roce, jsem si připravil malinkaté překvapení, pochází z mé tvorby...

Andrewsarchus

27. prosince 2012 v 13:17 | HAAS |  Z dob savců

Jméno: Andrewsarchus
Výskyt: Mongolsko a Pákistán
Potrava: Převážně mršiny.
Popis:
Andrewsarchus byl asi jedním z nejpůsobivějších kondylalter, jenž žil v pozdním Eocénu, přibližně před 35 - 30 milióny lety. Četné nálezy fosilií tohoto tvora pocházejí především z Mongolska. Andrewsarchus a jeho příbuzní byli velice zvláštní v tom, že jejich končetiny nevypadaly typicky pro současné šelmy. Na končetinách měli kopyta. Vědci předpokládají, že Andrewsarchové žili samotářsky, není však vyloučeno, že se někdy shromáždili do menší skupinky. Také si myslí, že obýval převážně pobřeží. V kohoutku toto zvíře měřilo zhruba takových 140 centimetrů. Andrewsarchus měl také ostré zuby, aby mohl mršinu, kterou našel, rychle roztrhat. Jeho lebka byla 85 centimetrů dlouhá. Jen podle toho paleontologové usuzují, že se jednalo asi o největšího masožravého savce, který kdy žil. I když se ostatní kosti nenašly, podle lebky to usoudit lze...



Příště se dozvíte o dalším tvorovi z druhé epizody Putování s pravěkými zvířaty!!!

Skrytá pravda-První bezčelistní obratlovci

27. prosince 2012 v 13:05 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Další Skrytou pravdu uvádím výjimečně ne o víkendu, z důvodu, že v sobotu zde bude Život v divočině a v neděli Soutěž Dinosauři 2012. Tentokráte je tu znovu paleontologické téma...

Ordovik bylo geologické období paleozoika, česky prvohor, kdy začali poprvé vznikat naši praví předci - obratlovci. Tito živočichové však neměli čelisti. A navíc, skrývají ještě více tajemství, než si většina lidí myslí...

Předci strunatců:
Někteří odborníci hledají mezi předky strunatců právě kalcichordáty. Britský paleontolog R. Jefferies rozeznal mezi fosiliemi těchto živočichů párové žaberní skuliny, štěrbovitý ústní otvor a také zažívací soustavu. Dále tu byl i zvláštní, tyčinkovitý útvar, který považuje za primitivní chordu...

Doklady o historii obratlovců:
Některé z nejstarších zkamenělin obratlovců pocházejí z doby před asi 450 milióny lety. Většinou jsou to fosilizované krunýře primitivních živočichů s rybovitým tvarem těla. Vědci je našli v Estonsku, na Špicberkách, ve Wyomingu nebo v Oklahomě. Ačkoliv se o prvních obratlovcích většinou mluví až při Ordoviku, tato svědectví poukazují na rozsáhlý vývoj obratlovců už v období Kambria...

Bezčelistní - první obratlovci:
Slovo bezčelistní je pro tyto první obratlovce výstižným českým jménem. Neměli žádné čelisti. Jak však tedy mohli přijímat potravu? Ústní otvor byl stále otevřen, pravděpodobně neměli šanci jej zavřít. Jím nasávali potravu s bahnem z mořského dna a filtrovali ji. Téměř kompletní zkameněliny těchto živočichů pocházejí především z Bolívie...


Popisky k obrázkům: Na prvním obrázku si můžete všimnout hojnosti bezčelistnatců. Na druhém pak vidíte rekonstrukci některých z nich...

Pokud se Vám článek líbil, komentujte. Další Skrytá pravda přijde asi příští týden, ale dnes napíši ještě jeden článek, takže se těšte...

Cryolophosauří život 15/30

26. prosince 2012 v 12:38 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Náš samec se druhý den na pláních rozhodl strávit lovem. Podařilo se mu dostat jednoho samce Anchisaura, který ho sice trošku zranil, ale Cryolophosaurus ho nakonec zakousl. Ačkoliv již náš samec necítil nebezpečí ze strany velkého samce, žijícího na druhé straně plání, večer se konkurent náhle objevil. Obě zvířata na sebe chvíli jen vrčela a původní samec nakonec odstoupil. Pak se ale po našem Cryolophosaurovi vrhl, ze zadu přímo na krk...

Cryolophosauří život 15/30:
Náš Cryolophosaurus chvíli nemohl co dělat. Ohromné zuby velkého samce jej držely zezadu na krku a rozhodně nechtěly pustit. Samec se začal všelijak kroutit, aby se z nepřátelských spárů vymotal, ale nějak to nešlo. Nakonec sebou prudce trhl, větší Cryolophosaurus ho pustil. Samec krvácel, naštěstí to ale nebylo tak hrozné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dravci se navzájem pozorovali velmi nenávistivými pohledy, nepříjemně vrčeli a občas i jeden z nich zdvihl hlavu a pořádně zařval na celý les. Po chvíli se starší samec znovu vrhl do boje. Náš Cryolophosaurus uhnul jeho čelistem a kousl ho do levé přední končetiny, pak trhl tak silně, že se ozvalo hlasité křupnutí; kost se zlomila. Starý samec bolestivě zařval, pak hlavou srazil toho našeho na zem a zavřenými čelistmi jej začal bít do pravého boku. Náš samec se však nevzdal a při nepřítelově útoku vyskočil a odstoupil trochu dál, potom maximálně otevřel čelisti a kousl ho přímo do krku. Mrskal hlavou co nejvíce, aby konkurent utrpěl maximum možného zranění. Po zhruba dvou minutách, kdy ještě boj chvilku trval, starší samec vykrvácel, vyšel z lesa a zahynul na pláních. Postupně se pomalinku setmělo. Předtím, než náš samec usnul, pozoroval ještě poletujícího Eudimorphodonta, který se schoval v koruně stromů. Pak to ale znovu přišlo - strašný řev, který se ozýval zezadu, z dálky, ale pomalinku se blížil. Cryolophosaurus nevěděl, co to je, jediné, na co přišel, bylo, že je to další jedinec jeho druhu, tentokrát však hluboký "hlas" zvířete prozrazoval nějakou velikost, ještě větší, než měl předešlý nepřítel...


O asi hodinu později zvuků přibyla celá kopa. Samec se opatrně přibližoval k jejich zdroji, až náhle uviděl tři Cryolophosauří samice. Postupně zde přibyly další. Byla to pochodující kolonie, podobná té, kterou znal od malinka. Už za chvilku ale samice zavštřily jeho pach a našly jej. Cryolophosaurus teď nic nezmohl, byl velmi vyčerpán, zraněn a navíc proti němu stála smečka opravdových zabijáků. Raději opustil les a vydal se na pláně. Mělo to být zřejmě nové území této větší skupinky a samec musel místo opustit. Znovu se z něj stal tulák pochodující nekonečnou antarktickou divočinou. Na druhé straně plání z mírného kopečka se ještě naposledy podíval na stádo i v noci se pasoucích Anchisaurů, pravděpodobně zavzpomínal na lov na jednoho z nich, a pak pomalu odešel do další džungle...

Pokračování zase za týden... Pokud se Vám patnáctá část mého příběhu líbila, komentujte...

Pravěké safari II.-12.

25. prosince 2012 v 14:05 | HAAS |  Naše soutěže
Minule jste opět odpověděli všichni, začež jsem velmi rád. Jen bych Vám rád řekl, že už brzy přijde doba, kdy se určitě dostanete do nějakých kritických situací, protože (neříkám, že ještě v tomto) v některých kolech nebude mít žádná možnost do budoucna hladký průběh... Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Lov se Ti podařilo natočit, teď už jen sleduješ Velociraptora hodujícího na Protoceratopsovi. Koukej, jak ho žere...
A: Budeš Velociraptora chvíli pozorovat,
B: Opatrně proklouzneš a budeš pokračovat v cestě,
C: Vydáš se zpáteční cestou.

Megaraptor
Nová cesta se zdá být mnohem bezpečnější, už jste skoro u skal, když se ale ozve podivné zahučení. Jakoby to někde bouchlo, načež od skal přichází silný a do značné míry i teplý vítr...
A: Budete pokračovat v cestě,
B: Dojdete ke skalám a zkusíte zjistit, o co se jedná (pomocí svého vybavení včetně počítače),
C: Okamžitě, ale okamžitě se vrátíte do tábora.

Mosasaurus
Tábor je postaven, můžeš jít spát. Nic jiného, než Stegosauři, ti se ale začali chovat nějak neklidně, mávají ocasy...
A: Zjistíš, co se stalo,
B: Raději už půjdeš spát,
C: Raději se najíš, beztak máš dle mého asi hlad.

Nony
Zachytil jsi se dřeva a vyklouzl jsi na břeh. Jsi pěkně daleko od tekoucí vody, měl jsi tedy pořádné štěstí a dobře jsi si vybral...
A: Teď se vrátíš k Edmontosaurům,
B: Vrátíš se k Edmontosaurům a tam pak zkusíš překročit řeku a dostat se ke svému vybavení nedaleko Triceratopse,
C: Zůstaneš raději tady.

Alfaraptor
Je to tak krásné, navazovat kontakt s raptory. Problémem je, že tady asi není všechno v pořádku. Ten jejich pohled je hrozně... smrtící...
A: Teď už využiješ situace a zmizíš,
B: Opatrně odejdeš do houštin,
C: Ještě stále s nimi budeš navazovat kontakt.

Dinosaurss
Museli jste použít násilí, abyste je odehnali z tábora, ale pak se to naštěstí vydařilo. I když těch pár kulek v pušce už chybí...
A: Budeš mamuty pozorovat při jejich cestě do údolí,
B: Znovu se vydáte tam, odkud šel ten podivný zvuk,
C: Vydáš se konečně hledat Homotherium.

Vašek
Opatrně jsi se přiblížil. Zvíře stále stojí - je to Troodon! Pak náhle zapískl a utekl do lesa, všude kolem se kapradiny hýbou, je jich tu asi víc...
A: Rychle budeš utíkat za ním,
B: Skočíš do jedné z houštin a nějakého zkusíš chytit,
C: Raději se vrátíš do tábora.

SuperL
Pokračujete sice v cestě, ale tvůj společník je jaksi nesvůj. Od toho incidentu se mu na cestu moc nechce. Nedaleko ale něco šumí...
A: Poběžíte směrem ke zvuku,
B: Půjdete směrem ke zvuku,
C: Zastavíte se a zkusíte odhadnout, co ten zvuk vydává.

Siamotyran
Dostali jste se na kouzelné místo, všude samé kapradiny, hezké listnaté stromy... Ale po zvířatech ani stopa. Problémem je, že štáb nechce pokračovat v cestě do zítřka, jednak je moc unavený, jednak se taky stmívá...
A: Utáboříte se tady,
B: Vrátíte se k řece,
C: Přesvědčíš ho, abyste pokračovali...

Doufám, že zase odpovíte všichni. Další safari za týden, pravděpodobně až po novém roce!

Šťastné a veselé Vánoce - 2012!

24. prosince 2012 v 9:47 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Šťastné a veselé Vánoce, hodně dárků, jídla, cukroví, radosti a hlavně ať se všichni v pořádku sejdete u štědrovečerní večeře!!!

Rok uběhl rychle tekoucí vodopád a Vánoce jsou tu po roce konečně znovu. Dnes večer by pravděpodobně každý z Vás měl pod stromečkem najít nějaký dárek, ať už ten, který si přál, nebo nějaké překvapení...
I po Vánocích však budu ve psaní stále aktivní a můžete se těšit na různé novinky, například Soutěž Dinosauři 2012 anebo také soutěž, která se bude týkat Jurského Parku! Dále chystám popis Andrewsarcha, popisy prvohorních živočichů a také zcela poslední díl Života v divočině...

HAAS

Formicium giganteum

23. prosince 2012 v 13:02 | HAAS |  Z dob savců

Jméno: Formicium giganteum
Výskyt: Messel, Německo
Potrava: Hmyz, malí savci, malí plazi, anebo mláďata gigantických ptáků.
Popis:
Formicium giganteum byl obrovský, pravděpodobně červený, lesní mravenec, jehož zkameněliny byly nalezeny v německém Messelu nedaleko Frankfurtu nad Mohanem. Dělníci měřili až 1-3 centimetry, vojáci pravděpodobně 5 centimetrů a královny 5, 5 centimetru, avšak s křídly dokonce až 13 centimetrů! Byly tedy stejně velké, jako kolibříci. Jednalo se o vražedná monstra, která si dovolila zabít i mláďata savců nebo ptáků. Byli tedy masožravci...

Příště se dozvíte o dalším živočichovi z Putování s pravěkými zvířaty, tentokráte však z druhé epizody...