Cryolophosauří život 15/30

26. prosince 2012 v 12:38 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Náš samec se druhý den na pláních rozhodl strávit lovem. Podařilo se mu dostat jednoho samce Anchisaura, který ho sice trošku zranil, ale Cryolophosaurus ho nakonec zakousl. Ačkoliv již náš samec necítil nebezpečí ze strany velkého samce, žijícího na druhé straně plání, večer se konkurent náhle objevil. Obě zvířata na sebe chvíli jen vrčela a původní samec nakonec odstoupil. Pak se ale po našem Cryolophosaurovi vrhl, ze zadu přímo na krk...

Cryolophosauří život 15/30:
Náš Cryolophosaurus chvíli nemohl co dělat. Ohromné zuby velkého samce jej držely zezadu na krku a rozhodně nechtěly pustit. Samec se začal všelijak kroutit, aby se z nepřátelských spárů vymotal, ale nějak to nešlo. Nakonec sebou prudce trhl, větší Cryolophosaurus ho pustil. Samec krvácel, naštěstí to ale nebylo tak hrozné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dravci se navzájem pozorovali velmi nenávistivými pohledy, nepříjemně vrčeli a občas i jeden z nich zdvihl hlavu a pořádně zařval na celý les. Po chvíli se starší samec znovu vrhl do boje. Náš Cryolophosaurus uhnul jeho čelistem a kousl ho do levé přední končetiny, pak trhl tak silně, že se ozvalo hlasité křupnutí; kost se zlomila. Starý samec bolestivě zařval, pak hlavou srazil toho našeho na zem a zavřenými čelistmi jej začal bít do pravého boku. Náš samec se však nevzdal a při nepřítelově útoku vyskočil a odstoupil trochu dál, potom maximálně otevřel čelisti a kousl ho přímo do krku. Mrskal hlavou co nejvíce, aby konkurent utrpěl maximum možného zranění. Po zhruba dvou minutách, kdy ještě boj chvilku trval, starší samec vykrvácel, vyšel z lesa a zahynul na pláních. Postupně se pomalinku setmělo. Předtím, než náš samec usnul, pozoroval ještě poletujícího Eudimorphodonta, který se schoval v koruně stromů. Pak to ale znovu přišlo - strašný řev, který se ozýval zezadu, z dálky, ale pomalinku se blížil. Cryolophosaurus nevěděl, co to je, jediné, na co přišel, bylo, že je to další jedinec jeho druhu, tentokrát však hluboký "hlas" zvířete prozrazoval nějakou velikost, ještě větší, než měl předešlý nepřítel...


O asi hodinu později zvuků přibyla celá kopa. Samec se opatrně přibližoval k jejich zdroji, až náhle uviděl tři Cryolophosauří samice. Postupně zde přibyly další. Byla to pochodující kolonie, podobná té, kterou znal od malinka. Už za chvilku ale samice zavštřily jeho pach a našly jej. Cryolophosaurus teď nic nezmohl, byl velmi vyčerpán, zraněn a navíc proti němu stála smečka opravdových zabijáků. Raději opustil les a vydal se na pláně. Mělo to být zřejmě nové území této větší skupinky a samec musel místo opustit. Znovu se z něj stal tulák pochodující nekonečnou antarktickou divočinou. Na druhé straně plání z mírného kopečka se ještě naposledy podíval na stádo i v noci se pasoucích Anchisaurů, pravděpodobně zavzpomínal na lov na jednoho z nich, a pak pomalu odešel do další džungle...

Pokračování zase za týden... Pokud se Vám patnáctá část mého příběhu líbila, komentujte...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který díl seriálu Prehistoric Park je podle Vás nejlepší?

T-Rex se vrátí 24.3% (910)
Projekt Mamut 14% (524)
Dinosauří ptáci 15.2% (570)
Jihoameričtí predátoři 14% (524)
Obří hmyz 16.1% (602)
Superkrokodýl 16.3% (610)

Komentáře

1 dinosaurss dinosaurss | Web | 26. prosince 2012 v 20:39 | Reagovat

Výborné!!

2 megaraptor megaraptor | 26. prosince 2012 v 20:54 | Reagovat

Odpovídám na komentáře na mém blogu:
1) JP the game a spoustu knih
3) Pravděpodobně zítra

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama