Únor 2013

Cryolophosauří život 21/30

7. února 2013 v 16:20 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Večer chtěl jít Cryolophosaurus už spát, ale náhle se objevila bouřka. Vše živé bylo rázem vystrašené. Cryolophosaurus na to sice nebral nijak ohledy, avšak, brzy se vyhnala i všechna zvířata z lesa. Blesky uhodily do všech možných stromů a skupinky prosauropodů i Coelurosaurů se vyhrnuly na pláž. Všude byl zmatek. Z dálky se v moři objevila silueta obří supervlny, která měla zasáhnout pobřeží. Bylo pravděpodobně již pozdě na útěk...

Cryolophosauří život 21/30:
Dinosauři kolem samce vyděšeni k smrti běhali, ptakoještěři mu kroužili nad hlavou a snažili se najít co nejvyšší bod ve vzduchu a on sám nemohl nic dělat, než jen řvát. Byl to jen asi zlomek sekundy, možná sama vteřina či dvě. Veliká vlna otřásla pobřežím a pobrala vše živé. Nebyla jedinou. Brzy ještě přišly další. Zvířata, zaplavena ve vodě, která se již do moře nevrátila, se buďto pomalu dusila, anebo se pokoušela vyplavat na hladinu. Samec Cryolophosaura otevřel oči a první, co spatřil, byly rozmetané kmeny stromů a kusy dinosauřích těl. Jen občas se tu hnulo nějaké zvíře, vylezlo z písku a vyplavalo na hladinu. To učinil i on sám. Jakmile vynořil hlavu, těžce vydechl a z úst vyplivl spoustu vody. Pravděpodobně byl zraněný, na zádech po poškrábaly ostré kameny, které přišly s vlnou. Kolem plavala skupinka Lufengosaurů a většina jedinců zalehla na nedalekém útesu. Cryolophosaurus tam také zamířil. I když v jakékoliv jiné chvíli by se z něj tato zvířata strachovala, teď nemohli dělat nic jiného, než na něj houkat. Nepřátelství muselo být zamlženo. Na dohled nebylo daleko, ale ukázalo se, že džungle až zase tak moc neutrpěla. Po nějakých dvou dnech voda brzy slehla a ukázalo se poničené pobřeží...


Kam jen oko pohlédlo, ležely kusy stromů, mrtvá zvěř a ohlodané kostry. Lufengosauři pomalu seskálali z útesu dolů, chvíli se porozhlédli po krajině a pak už jen pádili do džungle. Hladový Cryolophosaurus se po nich hnal, ale žádného nedostal. Ačkoliv byla vlna strašlivá, masožravcům nadešly hody. Mrtvoly povalující se na písku byly dokonale získanou potravou. Z lesa přišlo také několik skupin Coelurosaurů, které si každou noc přicházely pro ohlodané kosti mrtvých dinosaurů. I když toto byl první opravdový domoc našeho samce poté, co opustil rodinu, dlouho zde zůstat nemohl. Jak se věc vyvíjela dále však nebude dlouho utajeno...

Pokračování zase příští týden... Pokud se Vám jednadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...

Lycaenops

6. února 2013 v 16:16 | HAAS |  Popisky prvohorních živočichů
Lycaenops ("vlčí tvář") byl savcovitý plaz, therapsid, patřící do skupiny Synapsida, který žil na Zemi v období pozdního Permu. Fosilie tohoto gorgonopsianta byly nalezeny především v jižní Africe (beaufortské pískovce), několik exemplářů nicméně pochází i z nalezišť v ruském pohoří Ural, konkrétně se jedná o jeho západní předhůří. Z nálezů se dá usuzovat, že zřejmě obýval vysočiny a žil okolo větších řek, kde asi číhal na kořist. Co se týče velikosti, nejednalo se o žádného šampióna. Lycaenops mohl měřit maximálně 1 metr. I tak byl schopným zabijákem, zcela určitě lovil ve smečkách větší živočichy, jako například Moschopse, a byl vybaven ostrými špičáky a velkýma očima. Přední část lebky zvířete byla vyboulená. Celá lebka byla zploštělá a příznivá pro vznik dlouhých čelistních svalů - to mu umožnilo hodně otevřít tlamu. Končetiny Lycaenopse byly vtaženy pod tělo a jejich anatomická stavba dokonale umožňovala udělat z něj lěžce...
Popis Lycaenopse najdeme například v těchto knihách: "Dinosauři: Objevy, druhy a zánik" a "Dinosauři: Nalepovací encyklopedie".

Příště Inostancevia!

Pravěké safari II.-18.

5. února 2013 v 14:49 | HAAS |  Naše soutěže
Minule opět odpověděli všichni, to je moc dobře a jsem za to rád. Avšak, kritické situace se nechvalně blíží... Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Velice jsi se vylekal! Jakmile ses příblížil ke křovině, v rychlosti z ní vykoukla menší hlava. Je to Mononykus. Okolo se ukázala být celá kolonie...
A: Raději se vrátíš k vodě,
B: Popíšeš Mononyka,
C: Dostavíš tábor a až potom se k němu vrátíš.

Megaraptor
Je to samozřejmě logické vyřešení situace, ale stádo se ukázalo být ještě větší. Teď se prohání těsně okolo Vás, riskujete klidně i zranění. Kdyby Vás srazili, udupou Vás! Dostal jsi se do kritické situace...
A: Začneš okamžitě utíkat,
B: Zkusíš zůstat stát, třeba se Ti vyhnou,
C: Použiješ flaksu a začneš dělat hluk, třeba od tebe poběží pryč.

Mosasaurus
Jen chvíli po malém incidentu za sebou uslyšíš hluk. Stegosauři jsou znovu vyděšení. Jeden běží přímo proti tobě a vydává strašné zvuky. Právě jsi se dostal, do kritické situace...
A: Zůstaneš nehnutě stát,
B: Začneš okamžitě utíkat ke stanu,
C: Vyndáš flaksu a hlukem ho zkusíš zastavit.

Nony
Střelil jsi do vzduchu. Dromaeosaurus na tebe chvilku podivně zíral. Hned nato je za tebou hrozivý řev - smečka těchto malých raptorů tě začala obkličovat. Střelba do vzduchu moc nepomáhá, zvířata se jenom občas zastaví...
A: Nebudeš šetřit náboji a začneš pálit po každém z nich,
B: Budeš svůj pokus o střelbu do vzduchu opakovat,
C: Pažbou brokovnice jednoho skolíš a budeš utíkat k mrtvole Triceratopse, máš šanci, že ji začnou žrát, nezapomeň však, že jsou to chytré potvůrky.

Alfaraptor
Pět z asi devíti Deinonychů útočí na Acrocanthosaura. Zbylí čtyři se dívají na tebe s takovýma "hodnýma" očima. Alan zůstal radši vzadu a schoval v keři. Po chvíli však raptoři svou náladu změnili a začali na tebe syčet. Jeden po tobě právě sekl přední končetinou. Zdá se, že jsi v kritické situaci...
A: Začneš co nejrychleji utíkat,
B: Použiješ flaksu a odlákáš je jakýmkoliv způsobem.
C: Ani se nehneš, zavoláš na Alana, aby něco zahoukal.

Dinosaurss
Když jsi se vrátil do tábora, čekal tě menší šok. Nikdo tu není. Na jednom stanu je velký cákanec krve. Vypadá to nějak podivně, ale zdaleka na tebe volají asi tři osoby a mávají rukama...
A: Hned za nimi poběžíš,
B: Podíváš se do stanu, na kterém je krev,
C: Raději se ani nehneš.

Vašek
Dostal jsi se asi jen metr pod úrovní Albertosaurovy tlamy, a to jen díky téhle borovici. Dravec ale na tebe kouká strašnýma očima. Pak se větev stromu zlomí, a... ty padáš dolů. Jsi v kritické situaci...
A: Chytneš se rychle další větve,
B: Cokoliv vytáhneš z kapsy a hodíš to po dravci,
C: Budeš jen doufat, že tvůj pád se zdaří a skočíš na zem.

SuperL
Vrhl jsi se sice do vody, ale svého společníka jsi tam neviděl. Až, když jsi vylezl z vody, ukázalo se, že právě vyšel na souš. Má pro tebe fotografie z voděodolného fotoaparátu. Říká tomu Xenacanthus, tedy, jedná se o velkého prvohorního žraloka...
A: Ponoříš se do vody a podíváš se po žralokovi,
B: Pozorně si nejdříve prohlédneš fotografie,
C: Půjdeš k Hynerpetonům.

Siamotyran
Gratluji, zhotovil jsi popis Herpestese! Za to si teď můžeš vybrat jeden z bonusových předmětů:
1. Samopak Kalashinikov (má plný zásobník a velmi dobře se s ním střílí)
2. Lovecká puška (jednoduše od Roberta Muldoona, před střílením musíš vzadu posunout nábojku).
Nyní můžeš pokračovat...
A: Půjdeš raději spát,
B: Ještě zůstaneš venku,
C: Půjdeš k říčce (riskuješ setkání s dotěrnými Dryopythéky).

Jak vidíte, drtivá většina z Vás se dostala právě do (pro některé už několikátých) kritických situací, ve které pomůže jen odpověď, na kterou si jednoduše něco zkusíte domyslet. Počítejte prosím se všemi riziky. Ti, kteří ještě nezažili kritickou situaci, se jí asi také brzy nevyhnou. Další safari za týden...

Dinosauři na Prima Zoom

4. února 2013 v 13:31 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Jak jistě již mnozí víte, před nedávnou dobou, konkrétně v pátek, 1. února 2013, odstartoval nový kanál Prima Zoom, který se, konečně jako první digitální český kanál zaměřuje pouze na dokumenty. Původně jsem měl v plánu napsat další Dokumenty, které stojí za to vidět, nakonec jsem se však rozhodl jít až k tomuto tématu, protože původní článek by se ho stejně ve velké míře týkal. Už od začátku běželo na kanále přes první víkend několik dokumentů, jež se zabývají vývojem života, paleontologií a dinosaury. Prvním z těchto dokumentů se stala Pravěká megatsunami, vysílaná v sobotu ve 15:00. Repríza tohoto dokumentu poběží ještě zítra, 5. února, bohužel však už v 9:20. V sobotu také od 23:00 stanice vysílala Dinosaury pod lupou, repríza půjde ještě několikrát, konkrétně zítra v 11:15, poté v pátek 8. února ve 14:00 a nakonec 11. února v 8:25 ráno. Každou neděli, v pásmu tzv. Tajemství Země a vesmíru, kanál vysílá Vládu dinosaurů (Dinosaur Revolution), tedy onen tak vydařený dokumentární seriál Discovery z roku 2011. Ještě dnes ráno stanice vysílala dokumenty Jak se staví dinosaurus a Den, kdy se Země zachvěla, tyto dokumenty bohužel do dalších tří týdnů v programu na repríze, což je škoda. I tak tu máme stále několik dalších...

Jen pro zajímavost, na stanici také běží dnes od 14:00 Za nosorožci s Nigelem Marvenem, v programu jsou také Za tučňáky s Nigelem Marvenem, Nejošklivější zvířata světa a pokud zdroje nelžou, tak dokument Do nitra tropické Číny by měl být v podstatě před rokem premiérovaný Hainian Adventure With Nigel Marven...

Doufám, že jsem tento článek nenapsal jen tak a nějaký z těch dinosauřích, popřípadě i přírodovědných dokumentů shlédnete...

Největší nerv - Rekord Sauropodů

3. února 2013 v 12:38 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Obrovští Sauropodi, tedy velcí dlouhokrcí sauropodomorphové, sklidili již spoustu různých rekordů, co se týče mohutnosti, velikosti, váhy... Další rekord si ale mohou připočíst také, protože vědce nyní napadlo, že s sebou nosili jednu úžasnou věc. Nejdelší živočišnou buňku, která kdy existovala. Nerv, začínající v hlave a končí u ocasu. Je to neuvěřitelné, ale tím pádem přesáhl ohromující délku. V případě obrovských supersauropodů mohl mít asi 40 metrů, s touto velikostí ho nesli Antarctosaurus nebo třeba Argentinosaurus. Nejneuvěřitelnější ale je, že při délce obřího, avšak záhadného Amphicoelia (viz. článek dole) mohl tento nerv v klidu přesáhnout více než 55 metrů, a je docela možné, že byl dlouhý i celých 65 metrů. Paleontolog Michael Taylor z Velké Británie zkoumal sauropody ohledně tohoto tématu a odhadl, že reakce nervu od konce ocasu až k mozkové části projížděla tělem asi za půl vteřiny...

Sauropodí nerv

Argentinosaurus

Tento článek jsem napsal díky tomuto jedinečnému webu: www.dinosaurusblog.wordpress.com . Na oněch stránkách najdete ještě mnohem více informací...

Gigant mezi giganty - Tajemný Amphicoelias

2. února 2013 v 13:23 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Uplynulo již 135 let od chvíle, kdy došlo k objevu záhadného dinosaura jménem Amphicoelias. Píše se rok 1878 a paleontolog Edward Drinker Cope v 6. stratigrafické zóně Morrisonského souvrství téměř kompletní obratel obřího zvířete, které si snad sám ani nedokázal představit. Byl pojmenován Amphicoelias. Nalezený obratel měřil údajně celých 270 centimetrů na výšku, což samozřejmě znamenalo šokující překvapení. Mohl patřit jen opravdu gigantickému zvířeti, nějakému supersauropodovi. Při převozu do muzea se ale obratel záhadně ztratil. Co to způsobilo, to už se nikdy s největší pravděpodobností nezjistí. Od té doby je existence nálezu velice zpochybňována. Každopádně, dochoval se nákres Amphicoeliasova obratle. Vědci dnes bádají po tom, co vlastně Amphicoelias doopravdy byl. S největší pravděpodobností se opravdu jednalo u velkého supersauropoda, který mohl mít podle odhadů asi 55-65 metrů, což by z něj bezpochyby dělalo největší zvíře všech dob. Podle určitých studií obratle si paleontologové představují Amphicoeliase jako diplodocidního sauropoda, tedy mezi jeho příbuzné patřili například známí Diplodokus nebo Apatosaurus. Odhadují dále, že měl možná až 100 tun, možná ale vážil i více. Něco takového nemají ani plejtvákovci, a to se jedná o největší zvířata současnosti a i nedaleké minulosti. Těžko říci, zda-li bude nalezen nějaký další fosilní materiál, pokud ano, identita obřího Amphicoeliase bude odhalena, jestli-že se tak ovšem nestane, navždy pro nás bude velmi tajuplným. Na onom místě došlo ještě v roce 1994 k hledání dalších zkamenělin. Výprava však skončila naprázdno. Po více než 130 milionech let tedy stále nedošlo k odhalení jeho tajemství...

Nákres obratle Amphicoelia

Mamenchisaurus, patřící mezi Diplodokidy, možný příbuzný Amphicoelia

Doufám, že se Vám článek líbil, kdyžtak komentujte. Rád bych teď psal každou sobotu o nějakých podobných paleontologických tajemstvích, kdyby jste věděli o nějakém zajímavém tématu, které je hodně zpochybnitelné a ne příliš dobře doložené, klidně napište...

Obrázek týdne 1. 2. 2013

1. února 2013 v 13:31 | HAAS |  Obrázky týdne
Je tu další Obrázek týdne, opět od Mauricia Antóna. Samozřejmě jej též považuji za jedno z jeho nejlepších děl...

Popisek k dnešnímu obrázku: Dvojice Hipparionů utíká prehistorickou Evropou před 15 milióny lety. Pravděpodobně na ně nečíhá žádné nebezpečí, takže se mohou brzy v klidu napást. Budoucnost se nicméně teprve ještě uvidí...

Tento víkend se tu ještě objeví článek o jednom z nejtajuplnějších dinosaurů - Amphicoeliasovi. Příští týden bych také rád napsal další Cryolophosauří život... Jestli se Vám obrázek, tak, jako mě, líbil, komentujte...