Cryolophosauří život 24/30

25. února 2013 v 14:37 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minulá část:
Náš Cryolophosaurus již věděl, že na pobřeží přišla rovnou celá smečka samic. Samec se je pokusil odlákat hrozivým řevem zpátky do lesa, to nicméně přilákalo jiného samce, kterého náš Cryolophosaurus sice neviděl, ale bylo mu vše jasné. Ráj na zemi se opět proměnil v souboj o přežití, a ačkoliv noc skončila poklidným spánkem, ráno mělo přinést děsivé zážitky...

Cryolophosauří život 24/30:
Samce probudilo odfrknutí a hlasitá výhrůžka pomocí řevu, kterou vyprodukovalo něco před ním. Otevřel unavené oči a snažil se rozkoukat. Tělo měl ztuhlé a celý byl velmi nevyspalý. Když konečně viděl dobře, jakoby to s ním trhlo. Stál před ním velký samec, ale jen pohled na něj říkal, že je mladší, než náš Cryolophosaurus. Zároveň byl ale asi o půl hlavy větší, což se málokdy vidí. Jen pohled na jeho levou přední končetinu odkazoval na strašlivý nespočet bitev - končetina mu chyběla. Byl to hrozivý veterán, který se asi v bojích o území přímo vyžíval. Náš samec si před něj stoupl a mocně zařval. Nepřítel se naň jen podíval a v mžiku se do sebe pustili. Přetlačovali se svými mohutnými trupy a řvali přitom na všechny strany. Zvířata, která pobřeží obývala, stádečko Tanystropheů i skupina Lufengosaurů co nejrychleji zmizeli z potencionálních dalších bitevních polí. Po přetlačované, ve které náš samec soka srazil na zem následovaly už jen rány na vlastní pěst. Nepřítel našeho Cryolophosaura chytil čelistmi za krk, zamával s ním, drápy na předních končetinách mu udělal šrámy na celém levém boku a silnou ránou hlavou mu dočasně pochroumal nohu. Náš samec jen pomalu odcházel z hrozivé bitvy jako poražený...


Tři Eudimorphodoni, sedící na větvích starého stromu, se našemu poraženému samci snad vysmívali. Sám odešel hluboko do džungle, celé roky poté, co je strávil na pobřeží. Uvědomoval si, že na ono místo už se zřejmě nikdy, nikdy nevrátí, a zase bude muset žít tím starým Cryolophosauřím životem, na pláních a v pralesích. Bude muset těžce hledat potravu a znovu se naučit lovu a stopování. Prozatím jen ležel v měkoučkém mechu a slinami si léčil rány utržené v boji. Bohužel se jednalo o jednu z prvních bitev, které kdy s jiným zástupcem jeho druhu prohrál. Každopádně, je jasné, že zranění přežil...

Pokračování zase za týden... Pokud se Vám čtyřiadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Který díl seriálu Prehistoric Park je podle Vás nejlepší?

T-Rex se vrátí 24.3% (910)
Projekt Mamut 14% (524)
Dinosauří ptáci 15.2% (570)
Jihoameričtí predátoři 14% (524)
Obří hmyz 16.1% (602)
Superkrokodýl 16.3% (611)

Komentáře

1 mojeznamkyavatar mojeznamkyavatar | 25. února 2013 v 15:12 | Reagovat

Skvělé.

2 dinosaurss dinosaurss | Web | 25. února 2013 v 15:44 | Reagovat

[1]: Souhlasím
Skvělý děj + nádherný obrázek = moc a moc povedená část!!....naprosto úžasné, nemám co dodat...supeer ;-) Už aby tento týden utekl, aby sem přišel další díl! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama