Vyhodnocení Povídkové soutěže Jurský park

15. října 2013 v 15:59 | HAAS |  Naše soutěže
Po dlouhé době čekání jsem se konečně rozhodl vyhodnotit povídkovou soutěž Jurský park, jejíž zadání jsem napsal 7. srpna. Úkolem bylo napsat příběh na motivy nešťastného přistání dvou výletníků ve filmu Jurský park 3, čehož využil také známý spisovatel Scott Ciencin v jedné ze svých knížek-Jurassic Adventures: Survivor. Stejně jako on, i vy jste měli napsat pobyt chlapce Erica Kirbyho na ostrově během osmi týdnů až do chvíle, kdy potká doktora Granta obklíčeného raptory a s pomocí posledních plynových granátů ho vysvobodí. Přihlásilo se pět lidí, povídku mi však poslali tři. Jsou to Deinonych, Dinosaurss a Antroz a společně se teď na jejich výborně vymyšlené výtvory podíváme:

Deinonych

Sám mezi raptory

Nad tropickým lesem pomalu klouzal podivný objekt. Při bližším pohledu bylo
vidět, že jde o padák, na kterém jsou zavěšeny dvě osoby. Byli to muž ve
středních letech a mladý chlapec. Vítr je zanášel pomalu do vnitrozemí
tropického ostrova. Najednou se vítr utišil a padák přistál v koruně
stromu. Muž povídá chlapci, "Eriku teď tě odepnu a seskoč". "Ano Bene",
zněla odpověď. Když Erik seskočil, všiml si, že ještě nevypnul kameru,
kterou natáčeli svůj let, tak jí vypl. "Počkej teď seskočím já" volal Ben
stále ještě visící na padáku. Náhle se z nedalekého houští ozval příšerný
skřek a všude kolem se mezi stromy míhaly stíny podivných tvorů. Eriku
rychle se schovej, křičel Ben stále ještě visící na padáku. Sotva se Erik
schoval v blízké houštině, vyrazili ze všech stran velociraptoři a zaútočili
přímo na visícího Bena. Byla to příšerná podívaná. Skákali na něj a zaživa
mu z těla rvali kusy masa až krev stříkala všude kolem. Benův bolestný křik
se mísil se skřeky raptorů. Bez milosti ho trhali na kusy až měli tlamy celé
od krve.

Erika ukrytého v houštině si naštěstí nevšimli. Vynikal mezi nimi jeden
obrovský, který byl asi jejich kápo. Erik si všiml, že má jen jedno oko, na
místě druhého měl jen krvavou díru. Surově se ohnal po menším raptorovi,
který mu vzal maso před nosem a způsobil mu na boku tři táhlé škrábance.
Když se raptoři zabývali, už mrtvým Benem, Rozhodl se Erik, že se odplíží
pryč. Ovšem netrvalo dlouho a velociraptoři mu byli v patách. Slyšel jejich
skřeky a viděl jejich postavy míhat se mezi stromy. Myslel si že tohle
prchání a pronásledování je snad nekonečné. Za zády slyšel jejich dupot.
Probíhal menší bažinou a už si myslel, že ho dostihnou, když tu před sebou
spatřil opuštěnou cisternu. Rychle do ní vlezl a zabouchl dveře. Bylo to jen
tak tak. Venku se rozléhal strašný řev. Raptoři byli nepříčetní, drápali do
cisterny ve snaze se dostat dovnitř. Obzvlášť jednooký obr dorážel na dveře
cisterny s velkou agresivitou. Ale dveře nepovolily. Po asi dvou hodinách
obléhání odtáhli otrávení raptoři zpět do pralesa. Erik ovšem zůstal v
cisterně zalezlý dále a vylezl až druhý den.

A tak začal jeho život v pravěkém pralese uprostřed ostrova Sorna. V
cisterně nalezl zásoby jídla, plynové granáty, světlice a další věci, které
mu pomohly přežít na ostrově. Na své oblečení si ještě pověsil popínavé
rostliny, aby více splynul s okolím. První tři týdny strávil prozkoumáváním
svého okolí a poznáváním všeho co tu žije. Na svých průzkumných cestách
viděl Ankylosaury - pomalé pancířem kryté býložravce, Parasaurolophy a
Corythosaury - také býložravce žijící ve společných stádech. Jednou na
vlastní oči viděl jak jednoho parasaurolopha usmrtil strašlivý
Tyrannosaurus. Naštěstí to bylo z velké dálky a dravec si ho nevšiml. Každou
noc se vždy schoval do cisterny, která ho chránila před nevyzpytatelnými
compsognathy, kteří vždy za soumraku vycházeli ze svých úkrytů. U malého
jezera, které zde sloužilo, jako napajedlo všem tvorům se mu jednou naskytl
úchvatný pohled na samici mamenchisaura s odrostlým mládětem.

Největší problém mu dělali raptoři. Snad na každé výpravě se mu plížili ve
stopách a vídal jejich stíny míhat se mezi stromy. Útočili vždycky
znenadání. Když se přiblížili příliš blízko, hodil po nich plynový granát
nebo světlici a když ani to nepomohlo, tak rychle vyšplhal na nejbližší
strom a čekal, až odtáhnou. Zvlášť agresivní a útočný byl jednooký raptor.
Naštěstí ho Erik nepotkával příliš často.

Jednou ale získal něco, co mu hodně pomohlo při odhánění raptorů. Bylo to
během čtvrtého týdne jeho pobytu na ostrově. Toho dne se zatoulal příliš
daleko od své skrýše a zdálo se, že neví kudy se k ní vrátit. Už byl večer,
pomalu se stmívalo, když došel do takové skalnaté krajiny. Minul několik
ankylosaurů, kteří tu okusovali nízké keříky a vůbec mu nevěnovali
pozornost. Byla už hvězdná noc, když před sebou uslyšel těžké kroky. Rychle
se skryl v malém keříku. Na mýtinu mezi skalami vyšel tyrannosaurus, nejspíš
ten samý, kterého viděl trhat nešťastného parasaurolopha.

Dravec chvíli větřil a pak pomočil zrovna ten keřík, ve kterém se Erik
ukrýval. Značkoval si totiž území. Potom zmizel ve tmě. Erikovi se udělalo
zle. Ten smrad byl totiž příšerný. Ovšem nabral si trochu moče do sklenice
(napadlo ho, že to použije jako plynovou bombu). Zbytek noci strávil pod
nedalekým skalním převisem, protože v keři se opravdu nedalo vydržet. Druhý
den ráno se vydal ze skal a doufal, že jde dobře zpět ke skrýši. I když se
snažil vykoupat v potoce, smradu se nezbavil. Pozděj zjistil jakou to má
výhodu. Když přišel na místo, které už poznal, že není daleko od jeho
skrýše, obklíčili ho velociraptoři. Nebylo úniku, byli všude kolem. Z levé
strany se ozval příšerný řev, byl to jednooký. Pomalu se k němu blížil,
náhle se zastavil a ztuhl. Ostatní raptoři se také přiblížili, ale když
nasáli vzduch tak odstoupili. Na jejich tvářích viděl Erik výraz, který by
se dal přirovnat k odporu nebo znechucení. Bylo vidět že raptoři mezi sebou
něco řeší, vydávali zvláštní skřeky a vrhali na Erika nenávistné pohledy.
Jednooký se na něj obrátil a cosi zavrčel což byla patrně nadávka adresovaná
Erikovi. Potom se otočil a odcházel pryč do lesa, ostatní ho následovali.
Když to Erik viděl, rozhodl se, že se bude močí potírat každý den. Ovšem
ještě téhož dne své rozhodnutí změnil. Zrovna procházel plání, která byla
nedaleko jeho cisterny, když se z lesa odkud před chvílí vyšel, ozval
strašný řev. Nic podobného tu ještě neslyšel. Corythosauři pasoucí se na
vzdáleném okraji pláně, rychle zmizeli v lese. Otočil, z rovna ve chvíli,
když se z lesa za ním vyřítilo ohromné monstrum, ještě větší než t-rex.
Spinosaurus! Erik utíkal, co jen mohl, ale dravec mu byl brzy v patách.
Vběhl do lesa, Spinosaurus za ním. Naštěstí v hustém lese se mu podařilo
dravce setřást, protože byl příliš velký a nemohl se tu vůbec snadno
pohybovat. Jeho vzteklý řev mu ještě dlouho zněl v uších. Erik zjistil, že
moč t-rexe sice odradí malé dravce, ale naopak přivábí obří monstra, pro
které je i mocný t-rex kořistí.

Po další tři týdny co tu pobýval, se nestalo nic zvlášť zajímavého. Osmého
týdne se vydal opět na prohlídku laboratoří v údolí. Vešel do hlavní budovy,
procházel kolem nádrží s nevyvinutými embryi různých dinosaurů a jeho
pozornost upoutaly těžké dveře s nápisem "Top secret" S velkou námahou je
otevřel a zjistil, že se nachází v další místnosti s nádržemi. V těchto
nádržích byla embrya jakýchsi podivných dinosaurů a jiných tvorů, jaké v
životě neviděl. Spíš než normální tvory, připomínali jakési mutace.
Nejpodivnější ovšem byla poslední a největší nádrž. Bylo v ní cosi, co mělo
spodní část jako raptor, ovšem horní část vypadala skoro jako lidská. Na
rukách to mělo jakási podivná pera. Nikdy dřív něco takového neviděl. Erik
by na podivné stvoření zíral určitě dlouho, kdyby ho neupoutal podivný
šramot vycházející s předešlé místnosti. Vrátil se tam, chvíli tam chodil,
ale původ šramotu nenašel. A v tom zpoza jedné klece vyskočil před něj
jednooký raptor. Erik se dal okamžitě na útěk, ale dravec mu byl v patách.

Erik doběhl až ke kovové konstrukci, na které se nacházel jakýsi barel, dál
už se utéct nedalo. Jednooký se k němu pomalu plížil jako by si vychutnával
jeho strach. Erik koukal na jeho strašlivou mordu plnou ostrých zubů. Ani ta
nejděsivější chiméra, se kterou bojoval, ve své oblíbené počítačové hře
nebyla ničím ve srovnání s monstrem, jež tu na něj civělo. Raptor skočil.
Erik v poslední chvíli uhl a raptor narazil vší silou do kovové konstrukce.
Ta se nárazem zbortila a barel co stál na ní spadl raptorovi přímo na hlavu
a zabil ho. Erik se pomalu zvedl, ale než odešel, odřezal svým kapesním
nožíkem raptorovi jeden trhací dráp ze zadní nohy a schoval si ho, jako
trofej z dravce se kterým tu dlouhých osm týdnů válčil. Odcházel z
laboratoří plný různých pocitů.

Druhého dne se opět vydal na průzkum. Neudělal ani pár kroků a už slyšel
skřeky raptorů. Tentokrát to ale vypadalo, že loví něco jiného. Pomalu šel
tím směrem, odkud se ozývaly jejich skřeky a uviděl že raptoři obklíčili
jakéhosi muže. Neváhal a začal po nich házet plynové granáty………

Za tento mimořádný příběh dostáváš samozřejmě diplom s Velociraptorem z filmu Jurský park 3:


Dinosaurss

První den přistání na ostrov, poté, co se Ben s Ericem odepli z padáku,
zkoušeli, zdali se z ostrova nedá zavolat telefonem pomoc, ale bylo to
beznadějné, jelikož neměli satelitní telefon. Sundali padák ze stromu,
poskládali ho a šli se porozhlédnout po okolí, doufaje, že najdou nějaké
lidi. Ze všech směrů slyšeli nebezpečné zvuky zdejších tvorů. Moc dobře
věděli, co ty zvuky vydává. "Chtěli jsme JE vidět a teď možná budou jejich
čelisti to poslední, co na světě uvidíme", řekl rozrušeně Eric. Ben ho však
povzbudil. "Tohle se nestane, neboj, nějak se z tohohle zatracenýho ostrova
dostaneme! To ti slibuju. Věř mi". "Dobře", odpověděl Eric. Ben: "Tak jo,
půjdeme…". Stmívalo se. Eric s Benem, doprovázeni ohlušujícími táhlými zvuky
ušli asi šest kilometrů. "Bylo by dost nebezpečný pokračovat za tmy", řekl
Ben a Eric souhlasil. Vyšplhali na strom. Eric se podíval na padák a řekl,
že se na něj můžou zítra pořádně podívat, jestli se nedá použít. Ben: "To je
dobrý nápad, zítra ho omrkneme, ale teď už spi, musíme si pořádně
odpočinout, jo a taky bychom měli sehnat nějaké jídlo". Eric: "To jo, už mám
děsnej hlad". Ben: "Dobrou Ericu". "Dobrou", odpověděl Eric.… A oba během
několika minut usnuli. Přes večer se malinko rozpršelo, ale nic prudkého to
nebylo. Půda zvlhla, takže všechny stopy byly vidět, což mohlo znamenat
značnou výhodu pro Erica a Bena, protože tak mohli poznat, zdali jsou
čerstvé a zdali je třeba se ukrýt před možným nebezpečím. Ráno je probudilo
jakési divné křupání. Nebyly to větve, ale přímo pod nimi si dopřávali
snídani dva mladí samci teropoda. Ben potichu vzbudil Erica a šeptem se
zeptal, co si myslí, že jsou zač. "Ty jsem viděl v knize Doktora Granta,……….
Jsou to Ceratosauři, můžou být docela nebezpeční". Ben: "Aha, no, tak
počkáme, až odejdou a pak se vrhneme na ten padák jo?" Eric přikývl. Po
zhruba půl hodině Ceratosauři spokojeně odkráčeli, aniž by zaregistrovali,
že se nad nimi v koruně stromu nachází dva lidé. Ben slezl jako první a Eric
mu hodil padák. Když ho chytil, počkal, až sleze i Eric. Padák rozložili a
zdálo se jim, že se dá použít. To byla dobrá zpráva. Špatná byla, že jen tak
ze země nevzletí, musí proto najít nějakou skálu, či co, aby jej mohli
vyzkoušet. Vzali padák a po rozhlédnutí se ze stromu našli vhodné místo. Šli
pralesem a Eric měl pocit, že je něco sleduje, řekl o tom Benovi, ale nikde
nic nebylo. Po uplynulých minutách šustění nepřestávalo, teď už se oba
začínali docela strachovat. Přesto ale pokračovali. Za hodinu obezřetné
chůze došli k nějaké hoře, která se tyčila nad pralesem. Vyšplhali a
rozhlédli se dolů. Tam se nacházela velká propast. "Není to nebezpečné?",
tázal se Eric. Ben: "Nemáme na vybranou". Podali si přátelsky ruce a Ben
seskočil s padákem. Vše vypadalo, že je v pořádku, pak ale chytil hodně
silný vítr, který si s ním chvíli pohrával ve vzduchu jako s loutkou. Poté
se s padákem zřídil do korun stromů. Eric: "Pane Bože!" a rychle sestoupil z
hory, ale je to jako hledat jehlu v kupce sena. Eric zachoval chladnou hlavu
a doufal, že když dojde po stopách, které nyní jdou lépe vidět, díky dešti,
zpátky ke stromu, kde strávili noc, dojde na to místo snad i Ben. Po cestě
Eric potkává skupinku Compsognathů, ti si ho ale nevšímají, protože jsou
zaneprázdněni dvořením. Eric si uvědomil, že by ho měl jít asi hledat, i
když to znamená, že bude v dost velkém nebezpečí. Nejdřív si ale natrhal
nějaké červené bobule. Chutnaly docela dobře, takže si natrhal další na
cestu. Snažil se zorientovat v prostoru a najít místo, kam Ben spadl s
padákem. Bloudil lesem nekonečně dlouhou dobu a pak to uviděl. Zavěšený
padák visící směrem dolů a nahoře ve větvích byl Ben obsypaný červeními
obrovskými mravenci, kteří ho ohlodávali na kost. Byl to nesnesitelný
pohled, Eric se snažil být silný, ale i tak se zděsil. Bylo mu to líto, ale
nemohl tam jen tak stát, teď už s tím stejně nic nenadělá. Najednou uslyšel
zlověstné řvaní. Schoval se za trsy kapradin. Byli to velociraptoři,
sledovali je už, když šli pralesem k hoře. To oni byli schovaní v křoví.
Celou dobu je pozorovali a čekali na svoji příležitost. Eric se pomalu a
nenápadně odplížil a pak rychle utekl. Nevšimli si ho. Eric se vydal neznámo
kam. Šel velmi dlouho a už byl docela vyhladovělý. Když v tom objevil na bok
převrácené, obrněné, docela velké auto připomínající jakousi dodávku. Byl to
majetek, který zde zanechal InGen. Dodávka se nacházela ve vodě a kolem bylo
všude nějaké rákosí. Eric se rozhodl používat dodávku jako úkryt, protože k
němu nebyl moc snadný přístup ze strany dinosaurů. Voda se dala přejít,
nebyla příliš hluboká, navíc k úkrytu to nebylo daleko. Přešel vodu a
otevřel na dodávce víko, vlezl dovnitř a vyházel nepotřebné větší věci, po
kterých bude chodit, aby se nemusel pořád brodit vodou. Poté, co rozmístil
tyto věci, vrátil se zpět do krytu, kde našel laboratorní plášť InGen,
oblékl si ho. Taky tam byly různé zásoby a kromě několika plynových granátů,
žádné zbraně. Zásob tam bylo docela dost, hlavně různé tyčinky, konzervy
apod. Eric se tedy najedl. Ven už si netroufl, protože se začínalo pomalými
krůčky smrákat. Ve vozu našel i lampičky, takže si mohl svítit. V noci se mu
zdály děsivé sny o Benově smrti, pořád to viděl.., ty ohnivé mravence……Ráno
se probudil, odhadoval, že mohlo být tak sedm hodin. Opatrně otevřel poklop,
kterým vlezl dovnitř, žádné nebezpečí poblíž neviděl, takže si s sebou vzal
dva plynové granáty a šel na průzkum. Cestou necestou přišel až k raptořímu
hnízdišti. Nikdo snůšku nehlídal. Koutkem oka si Eric všiml, že u jednoho z
hnízd je nějaký předmět, z poloviny zahrabaný v hlíně. Přišel k němu a
zjistil, že to je dráp. Jistě patřil Velociraptorovi. Sebral ho z půdy a
ještě, než odešel, prohlédl si vajíčka, ale nesahal na ně, nechtěl na nich
totiž zanechávat svůj pach, aby si raptoři nemysleli, že je chtěl vzít, to
by ho pak mohli pronásledovat a nemuselo by to dopadnout zrovna dvakrát
nejlíp. Eric odešel prozkoumávat oblast o kousek dál. Pro lepší splynutí s
přírodou si vyrobil maskování z trávy a listů. Každým dalším dnem se tady
orientoval lépe a lépe. Očima si dokonale zmapoval region, v němž se
nacházela jeho skrýš. Pohyboval se hlavně kolem budov InGenu. Několikrát tu
potkal i Spinosaura, říkal mu "Ten obří s ploutví". Nacházeli se tu i jiní
dinosauři, včetně Tyrannosaura, či Triceratopse. Své průzkumy podnikal každý
den. Všiml si, že menší dinosauři, jako jsou například Compsognathové se
nejen bojí samotného T-Rexe, ale odrazuje je i jeho moč. Pomyslil si, že
kdyby ji získal, bude mít jistotu, že ho tito zákeřníci nebudou ohrožovat.
Věděl přesně, co musí udělat, ale odložil to na zítra, chtěl se na to trochu
prospat. Další den ráno vstal, oblékl si svůj zhotovený maskovací oblek,
vzal si menší skleněnou nádobu a vydal se hledat T-Rexe. Po nekonečném
obcházení byl již přesvědčen, že dnes se tu Tyrannosaurus neobjeví. Už to
vzdával a vracel se přes les do krytu. Jakmile přecházel menší pláň, uslyšel
z lesa hrozivý řev. Eric celý strnul. Pomalu se otočil a necelých dvacet
metrů od něj stál mohutný samec T-Rexe, který se díval přímo na něj.
Vyděšeně začal utíkat a Tyrannosaurus se pochopitelně rozhodl pelášit za
ním. Eric prudce zabočil a vlezl do starého, spadeného stromu, kde se ukryl.
Tyrannosaurus ho nikde neviděl. Ztratil ho. Ještě chvíli to tu obcházel a
pak odešel. Eric zpozoroval, že z kmene prosakuje nějaká tekutina, která
hrozně zapáchala. Když Tyrannosaurus procházel svým teritoriem, pomočil kmen
a jeho moč teď kapala Ericovi na záda. Eric měl v tu chvíli vážně divný
pocit, ale měl to, za čím se dnes vydal. Posunul se o kousek dozadu, vytáhl
z kapsy od InGen pláště laboratorní kuželovitou nádobku a dal ji pod moč. Ta
kapala do nádobky. Měl docela radost, že ji získal. Teď už nebude ohrožován
menšími dravci. Za pár dní, když ji poprvé použil na dotěrné a drzé
Compsognathy, objevil menší nevýhodu jeho nové "zbraně". Sice menší dravce
pomocí ní zahnal, ale zato moč přilákávala Spinosaura, takže ji moc často
nepoužíval, aby si s ní nezpůsobil problémy. Dny za dnem utíkaly. Ericovi to
však připadalo jako věčnost. Každým dnem mu šlo o život. Jednou, při své
každodenní obhlídce zaslechl raptory, což nemuselo znamenat nic zvláštního,
protože je slyšíval často, ale tentokrát mu ty zvuky přišly odlišné.
Opatrně se přiblížil kapradinami a vysokou trávou k nim, aby viděl, co se
děje. Uviděl člověka obklíčeného těmito tvory. Naštěstí si s sebou vzal
poslední plynové granáty. Neváhal a hodil je k raptorům. Nepříjemný kouř,
který dráždí především dýchací cesty, je samozřejmě odehnal. Zakrývaje si
ústa bílým šátkem vběhl do oblaku kouře, popadl toho muže za ruku a oba
zmizeli v zeleném tropickém lese.

Myslím, že výborně vymyšlená je i smrt Bena Hildebranda, kterého zabili mravenci. Za tento skvělý příběh dostáváš diplom s Tyrannosaurem z Jurského parku 3:


Antroz

"Dobře Ericu! Odepínám tě od lana! 3... 2... 1... teď!"

Eric dopadne na zem.

Najednou se z lesa ozve řev... Je stále blíž.

"Utíkej Ericu! Utíkej!!" křičí na Erica Ben který je stále připoután na
padáku. Eric se rychle rozběhne pryč do jungle. Ohlédne se a vidí, jak
raptoři dobíhají k Benovi a začínají ho trhat na kousky...

Eric utíká co mu síly stačí. Najednou za sebou uslyší nějaký řev, ohlédne se
a spatří dalšího raptora jak za se na ním rozbíhá. Eric kličkuje junglí,
raptor rychle a obratně běží za ním. Eric se zastaví a začne lézt na strom,
vyleze na jednu z větví. raptor pod ním skáče a řve. Eric ulomí jednu z
větví a hodí ji někam do dálky doufajíce, že tím raptora odláká. Deynonichus
se otočí, ale neodběhne. Náhle se začne třást zem... Eric si uvědomí, že je
zle a začne lézt až do koruny stromu. Otřásání zemí zesílí... Eric pohlédne
dolů a spatří obrovskou blánu a dlouhou hlavu. Deynonichus křičí a snaží se
uniknout, ale Spinosaurus ho kousne do ocasu a praští s ním o strom.
Deinonichus má polámaná žebra, Spinosaurus tedy jedním kousnutím rozdrtí
jeho slabý krk a začne žrát. po asi 15 minutách zbudou je ohlodané kosti a
na nich ještě kousky masa.

Spinosaurus tedy odejde. Eric po 5 minutách tedy usoudí, že je zde relativně
bezpečno. Sešplhá dolů a ohlédne se po kostře raptora. Uvidí jeho zadní
drápy.
"Hmm.. jeden by se mi určitě mohl hodit!" Pomyslí si a vezme si raptoří
dráp.

vyrazí na sever, směrem od místa, kde spadli s Benem. Později začne mít
hlad. Proto se začne porozhlížet po nějakém ovoci. Najednou šlápne na
nějakou plechovku. zvedne jí a přečte si název: "fazole v plechovce". Přijde
mu to divné, že se uprostřed jungle najde takováhle plechovka. Jde tedy dál.
najednou Narazí nějaké teréní auto, už polorozpadlé, zabořené v zaschlém
bahně. Eric se tedy k němu podívá. Uvidí, že vzadu je mnoho plechovek s
nápisem: "jídlo v plechovce" a něco napsané malým písmem pod ním. Otevře
tedy dveře a vezme si pár plechovek do trička. Koukne se i dopředu. Zahlédne
tam malou nádobku. Tu si vezme do ruky. Poté vyrazí dál a dojde mu, že je
takto snadným cílem pro raptory. Proto začne rychle hledat nějaký úkryt.

Po necelých deseti minutách objeví něco velkého, trochu zapadlého v zemi.
prozkoumá to, a najde malé okýnko, uvědomí si že je to zřejmě nějaký obytný
přívěs. Otevře okýnko a nasouká se dovnitř. uvidí spoustu malých polic a 2
bedny. Nad sebou má malou lucernu. vyndá si všechny plechovky z trika a dá
je na poličky. Koukne se ještě do beden, najde asi 5 kouřových granátů.
pomalu se začíná stmívat. Eric si lehne na jednu z beden a po chvíli usne.

Ráno ho probudí otřásání země. Lekne se a skrz okno se rozhlédne kolem, nic
nevidí, pouze stromy. Po chvíli otřásání přestane. Eric se odváží ven a
otevře poklop. Vyleze ven. v dálce asi třiceti metrů v jungli uvidí jakousi
kaluž. doběhne k ní. zjistí, že je to moč. velká kaluž moči. Vytáhne tedy
malou nádobu co získal v autě z kapsy a nabere trochu do ní. najednou uslyší
nějaké malé pištění, připomínající řev raptorů. otočí se a uvidí 2 malé
dinosaury, prakticky totožné s mláďaty Deinonycha. Ti se na něj zničeho nic
rozběhnou a zpoza spadlého kmene se na nej rozběhne asi dvacet dalších.
Rozběhne se bez váhání ke své skrýši, ale ti malí dinosauři sou mu v
patách... proto zkusí tedy otevřít nádobu s močí velkého dinosaura a trochu
na ně vyšplíchne. Dinosaury to odradí a zase zmizí v jungli. Eric se vrátí
zpět do svého úkrytu. Sní jednu z plechovek a půjde spát.

Ráno se probudí docela pozdě. a uvědomí si, že ho sužuje žízeň. proto tedy
vezme všechny prázdné plechovky od jídla co zatím snědl a vyjde opatrně ven.
Poté začne hledat malou říčku pitné vody. Dlouho nic nenachází, avšak
najednou uslyší zvuk tekoucí vody. Rozběhne se za zvukem. Po chvíli najde
menší tekoucí a hlavně pitnou vodu. Vyčistí všechny plechovky od zbytků
jídla a nabere do nich vodu. Najednou uslyší kroky. Podívá se před sebe a
uvidí přes řeku raptora jak na něj kouká. Eric se rychle rozběhne zpět.
Deinonychus je mu v patách... Poté Erica napadne použít jeden ze dvou
kouřových granátů, co si dal pro jistotu do kapsy. Odjistí ho a hodí za
sebe. Uslyší jen výbuch, šum unikajícího plynu a řev raptora. Mezitím Eric
doběhne ke svému úkrytu a vleze do něj. Poté si konečně dopřeje doušek
studené a dobré vody....

Příští ráno se probudí a nají a napije se. "dnes žádná výprava!" řekne si.
Takto to jde dalších pár týdnů, Eric si ještě dvakrát dojde pro zásoby do
auta a pro vodu k řece.

Jednou odpoledne ho vyruší vzdálený raptoří křik a zvuky běhu. vyběhne tedy
ven a začne se rozhlížet. Vezme si zbylé 3 plynové granáty a vyběhne do
jungle. Raptoří řev a zvuky pronásledování sou stále blíž. Najednou Eric
uvidí nějakého člověka a nedaleko za ním raptora. hodí tedy 2 plynové
granáty k raptorovi. třetí těsně za toho člověka... Raptor se zmítá v plynu
a nakonec odběhne zpět. Eric doběhne k tomu člověku a zavede ho do své
skrýše.

I Antrozova povídka je jistě velmi podařená, proto za ni dostáváš diplom s Pteranodonem ze třetího dílu Jurského parku (v povídce jsem poupravil pouze pár pravopisných chybiček):


Obrázky na diplomy jsem pro Vás všechny vybíral s největší pečlivostí, abyste si užili pohledu pravěkých zvířat, výhradně těch dravých. Tímto tedy končí tento dlouhý článek. Je ale možné, že tato povídková soutěž nebyla na mém blogu poslední, jelikož jsem už před dvěma lety plánoval jinou s trochu odlišným dějem-možná se k ní časem dostaneme...Usmívající se
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Který z těchto seriálů je podle Vás lepší?

Planet Dinosaur 44.8% (13)
Dinosaur Revolution 55.2% (16)

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 15. října 2013 v 16:03 | Reagovat

Prosímvás, omlouvám se, že se povídky tak divně rozhodily, asi je to tím, ve v mailu jsem to měl trochu jinak a pouze jsem je zkopíroval do administrace blogu a pak zveřejnil. Možná si s tím ještě pohraji, kdyby Vám to vadilo. ;-)

2 siamotyran siamotyran | Web | 16. října 2013 v 5:57 | Reagovat

Nedal jsem ti A,B,C protože je v tomhle kole na tobě co chceš udělat :)

3 deinonych deinonych | Web | 16. října 2013 v 12:37 | Reagovat

Dík za diplom :)

4 dinosaurss dinosaurss | Web | 16. října 2013 v 15:34 | Reagovat

Paráda, díky mooc! :-)

5 Antroz T6 Antroz T6 | Web | 17. října 2013 v 14:43 | Reagovat

opravdu moc díky, i třetí místo je moc pěkné. diplom se mi také moc líbí :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama