Listopad 2013

Sinovenator

10. listopadu 2013 v 10:48 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Sinovenator byl malý teropodní dinosaurus, který žil před 120 miliony let na území dnešní Číny. V té době žil v krajině sopek, neprostupných deštných lesů a také divokých dinosaurů, které lovil nebo se před nimi ukrýval. Sinovenator, což znamená jednoduše "čínský lovec" patřil do skupiny Troodontidů a území sdílel ještě se svým blízkým příbuzným Mei Longem. Původně byly nalezeny dvě zkameněliny v souvrství Yixian. Tento dravec lovil různé malé savce, pravěké ptáky (jako například Konfuciusornis), požíral vejce dinosaurů a možná i lovil některé menší dinosaury, jako byl Psittacosaurus a pokud žil ve smečce, byl schopný zabít i nedospělého Beipiaosaura. Na zadní končetině měl stejně jako další maniraptoři, tedy příbuzní ptáků, zahnutý prst, kterým si mohl přidržovat maso, aby z něho mohl trhat kousky. Sinovenator byl dlouhý 180 až 260 centimetrů. Pokud byl opeřený, mohli být samci zbarveni výrazněji než samice, jako je tomu u dnešních ptáků. Podobně jako jemu příbuzní, i Sinovenator byl jedním z nejchytřejších dinosaurů...
Jeho popis naleznete v knize Svět dinosaurů: Základní příručka cestovatelů druhohorami od Henryho Geeho a Luise V. Reye.

Příště Beipiaosaurus!

Monstra pravěkých oceánů dnes slaví 10 let

9. listopadu 2013 v 10:57 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Představte si, že právě dnes, 9. listopadu 2013 v 19:30, oslaví britský seriál Putování s dinosaury: Monstra pravěkých oceánů už 10 let! Tedy právě ve stejný den a v uvedený čas před deseti lety byl vysílán první ze třech dílů tohoto úžasného seriálu, ve kterém se přírodovědec Nigel Marven vypravuje do sedmi různých období, aby nám ukázal nejnebezpečnější tvory ze sedmi nejnebezpečnějších moří všech dob, vypravěčem se stala Karen Hayley a dále se zde objevuje například kameraman Peter Thorn, asistent kamery takřka ve všech dílech ze série Putování s... i v množství přírodovědných dokumentů od Nigela Marvena a jeho firmy Image Impact. Monstra pravěkých oceánů byla také druhým plnohodnotným pořadem, který vyrobila společost Impossible Pictures, která byla založena režisérem seriálu Jasperem Jamesem a jejím výkonným producentem Timem Hainesem. Popřejme tedy Monstrům pravěkých oceánů, tomuto skvělému seriálu vše nejlepší!


Pokud budete chtít, můžete si dnes Monstra pravěkých oceánů pustit, najdete je i na tomto blogu v sekci Videa .

Obrázek týdne 8. 11. 2013

8. listopadu 2013 v 14:21 | HAAS |  Obrázky týdne
Protože tu teď Obrázky týdne nebudou minimálně jeden rok a možná i delší dobu, dal jsem si tentokrát opravdu záležet na výběru toho posledního z posledních. Tady je, není nádherný?

Popisek k dnešnímu obrázku: Takto vypadal svět v období pozdní Křídy Mongolska. Vpravo dole vidíme Psittacosaura, který se přišel napít k řece, dále je tu obrněný Pinacosaurus a vzadu v močále hledají dva Saurolophové měkčí rostliny (i když dnes už víme, že byli schopni požírat hlavně suchou a tvrdou vegetaci). V pozadí utíká trojice Gallimimů. Obrázek namaloval Zdeněk Burian...

Snad se Vám výběr na čas posledního Obrázku týdne líbil! Příště se už dočkáte deníku ošetřovatele Dana, který má za úkol starat se o zvířata ve speciálním dinosauřím parku!

Nigerpeton

7. listopadu 2013 v 15:11 | HAAS |  Popisky prvohorních živočichů
Nigerpeton ("obojživelník z Nigeru") byl další velký pravěký obojživelník ze známé skupiny temnospondylů. Kosti prvních kdy nalezených jedinců byly odkryty v roce 2000. K objevům dalších zkamenělin došlo o tři roky později, tedy roku 2003. Všechny nálezy pocházejí z Moradi Formation, formace, kde došlo později k objevení Saharastegy, dalšího nigerského temnospondyla. Známe jediný druh Nigerpetona, jímž je Nigerpeton ricqluesi. Byl popsán C. A. Sidorem v roce 2005, autor popisu mu dal také jméno. Nigerpeton se na území dnešního Nigeru a možná i větší části severní Afriky vyskytoval v pozdním období Permu, před 250 miliony let, tedy nedlouho předtím, než začaly druhohory geologickou periodou Trias. Nigerpeton mohl lovit jiné, menší obojživelníky, ryby nebo vodní členovce. Lebka byla dlouhá 60 centimetrů a byla plná malých ostrých zoubků...
O Nigerpetonovi se téměř vůbec nepíše, ale na Wikipedii najdete jeho hodně krátký popis.

Příště Proterogyrinus!!!

Nález malého Parasaurolopha

6. listopadu 2013 v 14:11 | HAAS |  Nejnovější zkameněliny
Dinosauřích celebrit je už několik, jako například Allosauří samec Big Al, známý ze speciálního dílu Putování s dinosaury Balada o Alosaurovi, nebo Sue, největší objevený Tyrannosaurus (přes její jméno stále nevíme, jestli se jednalo o samici nebo samce). Jsou tu Tyrannosauři Jane (mládě) a Stan (nejzachovalejší lebka T-Rexe), Velociraptor bojující proti Protoceratopsovi a také několik dalších. A teď je tam dokonce i Parasaurolophus!!! Nově objevené mládě se jmenuje Joe, říká se mu také Little Joe. Student Kevin Terris objevil fosílie Joea už v roce 2009. Joe byl dlouhý jen 2,5 metru, zatímco dospělci jeho rodu dosahovali délky 10ti metrů. Ostatky pocházely z utažské přírodní rezervace Grand Starcaise-Escalante National Monument. Joe se nám velice dobře dochoval a zkamenělina obsahuje dokonce otisky jeho kůže. Kůže, která pokrývala jeho tělo před 75,5 miliony let, kdy možná nějak tragicky zahynul. Parasaurolophové jsou nicméně známí především svým útvarem na hlavě, kterým se zřejmě svolávali. Joeovi tento útvar jen rostl, takže měl na čele takovou zvláštní bouli. Joe se právě stal zatím údajně nejroztomilejším mládětem dinosaura všech dob...

Joe se stal tak populárním, že o něm byl vytvořen i samostatný web - www.dinosaurjoe.org, možná o něm bude napsána i kniha a kdo ví, jestli o něm nevznikne i film...

Nebezpečné užovky

5. listopadu 2013 v 15:43 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Užovky jsou lidmi často podsceňovaní hadi. Především tady, v Evropě, si lidé myslí, že jsou to pouze neškodní hadi a o jejich lovecké metody se příliš nezajímají. Pravda je ale taková, že většina užovek má vzadu jedovou žlázu, která se nazývá Duverneyova žláza, podle jejího objevitele. Jed je schopný protéct rýhami v jedovýchz zubech, ovšem ty jsou nepohyblivé. Užovky se v tomto však od zmijí nebo jiných jedovatých hadů liší tím, že jed není jedovými zuby vytlačován a proto když had kousne svou kořist, ránou proteče asi jen polovina jedu. Většina užovek má jed slabý, jako například africký šipovec prudký, který žije v pouštních oblastech včetně Sahary. Ale kdyby se do rány dostala plná dávka jejich jedu, pro člověka by to mohlo znamenat smrt. Už se bohužel stalo, že několik herpetologů (vědců, zabývajících se plazy a obojživelníky) zemřelo na účinky užovčího jedu. Od ostatních jedovatých užovek se ale trochu liší vodnářka pruhovaná, ta má Duverneyovy žlázy v přední části čelisti, stejně jako rýhované zuby, takže se do těla oběti dostane jedu víc. Tento had žije v jihovýchodní Asii, nikde jinde ho nenajdete, je však běžný. Naštěstí jsou ale oběťmi nejčastěji žáby a malé ryby, než lidé...


Na obrázku vidíte mladou vodnářku pruhovanou. Snad se Vám článek líbil, kdyby se tak stalo, komentujte...

Správce dinosauřího parku - Úvod do rubriky!

4. listopadu 2013 v 15:28 | HAAS |  Správce dinosauřího parku
Jak jste si určitě zvykli, po téměř dva roky tu teď byly každý pátek k vidění Obrázky týdne. Ty by tu ale byly nepřerušeně ještě delší dobu, kdybych je na téměř rok nepřerušil a nevkládal sem Blog polárních medvědů. Aby si teď Obrázky týdne trochu "odpočinuly", vymyslel jsem tuto rubriku, kam budou také nové články vkládány každý pátek. Půjde o takový "deník" správce dinosauřího parku, budou v něm popsány všechny možné příhody ošetřovatele nebo třeba problémy se zvířaty. Více Vám zatím neprozradím, ale rubrika plně odstartuje už příští týden v pátek, takže se máte na co těšit!

Putování s dinosaury, 4. Giganti oblohy

3. listopadu 2013 v 10:28 | HAAS |  Díly seriálů o pravěku

Giganti oblohy je čtvrtou epizodou seriálu BBC Putování s dinosaury. Stejně, jako v minulém díle, i tady nesledujeme pouze dinosaury, ale především létající plazy-pterosaury. Příběh nás zavede do období Křídy před 127 miliony let...

Příběh sleduje poslední velký let čtyřicetiletého samce Ornithocheira, jednoho z největších ptakoještěrů všech dob. Díl začíná na pobřeží Brazílie, které samec sdílí s Tapejary. Ornithocheirus potřebuje dorazit k hnízdištím na severu a proto Brazílii opustí. Cestou nad Severní Amerikou potká ohromné stádo Dakotadonů, kteří jsou popsáni, jako Iguanodonti. S nimi je vyobrazen i ostnatý Polacanthus, který je na cestách doprovází. Když Ornithocheirus přeletí raný Atlantský oceán, podaří se mu dostat konečně do Evropy. Tady žijí Utahraptoři, kteří sice jdou po evropských Iguanodontech, ale na Ornithocheirovi by si jistě taky smlsli. Když ovšem samec dorazí na hnízdiště, jeho místo ve středu pláže, kde vždycky sedával, je už zabrané a proto musel přistát na jiném. Odtamtud ale nepřilákal žádnou samičku a pod žárem slunce nakonec tento obr zemřel. Hudba v tomto dílu je majestátní a opravdu zobrazuje velkého Ornithocheira na jeho pouti...

Pravěká zvířata z dílu:








Iguanodon (v Severní Americe Dakotadon),








Ornitocheirus,








Polacanthus,








Tapejara (v díle se kromě samců s barevným útvarem na hlavě i objeví nepříliš výrazná samice),








Utahraptor.

Dále se zde objevuje také raný pravěký pták Iberomesornis, pliosaur Plesiopleurodon a také pravěký parazit Sauropthirus, který na Ornithocheirovi parazitoval. Pak se tu objevuje ještě mininálně jeden neidentifikovaný druh ptakoještěra.

Příště už popis pátého dílu "Duchové polárního lesa"!

Psittacosaurus

2. listopadu 2013 v 9:48 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Psittacosaurus ("papouščí ještěr") byl raný ceratopsidní dinosaurus, který žil před 120 miliony let na území dnešní Číny. Byl to raný zástupce čeledě, ze které později vzešli jedni z nejmajestátnějších dinosaurů jako Triceratops, Zuniceratops a další. Psittacosaurus byl ale poměrně malý, měřil 80 až 250 centimetrů. Někteří vědci se domnívají, že na ocase mohl mít peří, což však pravda být nemusí. Na každé "tváři" vyrůstal Psittacosaurovi jeden roh. Zobák mu sloužil ke sbírání semen, ovoce, listí nebo tvrdých rohů. Podle hlavy se tedy určitě jedná o jednoho z prvních ceratopsidů, ale co zbytek těla? Ten připomínal spíše nějakého baculatého hypsilophodonta. Zadní nohy byly mnohem delší než přední, což znamená, že Psittacosaurus se pohyboval především po dvou končetinách, ale mohl se čas od času postavit i na všechny čtyři. Psittacosaurus patřil mezi řádku podivných dinosaurů, kteří obývali lesy pravěké Číny...
Popis Psittacosaura najdete v knize Svět dinosaurů: Základní příručka cestovatelů druhohorami nebo také ve filmu Ve stínu dinosaurů.

Příště dravý Sinovenator!!!

Obrázek týdne 1. 11. 2013

1. listopadu 2013 v 14:21 | HAAS |  Obrázky týdne
Začal předposlední měsíc v roce, listopad, a díky tomu, že začíná v pátek, je tu tedy i první listopadový Obrázek týdne...


Popis k obrázku: Dva odvěcí nepřátelé, masožravý Tyrannosaurus rex a býložravý Triceratops horridus se opět střetli. I když jsou čelisti T-Rexe dostatečně silné, aby mohly zakousnout kořist, dnes patrně masožravec nevyhraje, protože zezadu se blíží posila...

Slibuji Vám, že v tomto měsíci se budu snažit na blog co nejvíce. Pokud se Vám tento obrázek líbil, můžete komentovat...