Leden 2014

Hroznýšovec duhový-Menší ale přesto nebezpečný had

21. ledna 2014 v 8:31 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Dnes si představíme slibovaného hroznýšovce duhového a doufám, že popisy současných plazů budu uveřejňovat trochu častěji...

Latinské jméno: Epicrates cenchria
Rozšíření: Střední a Jižní Amerika
Velikost: 1,5 až 2 metry.
Tento had narozdíl od svých obrovských příbuzných, jako jsou šestimetrové anakondy nebo dokonce desetimetrové krajty mřížkované, není tak velký. Dosahuje délky 150 až 200 centimetrů. Přesto je to postrach pro obyvatele tropických lesů Střední a Jižní Ameriky, alespoň tedy pro ty zvířecí. Živí se totiž malými druhy savců a ptáky. Na lov se vydává po setmění. Existuje několik poddruhů hroznýšovce duhového a všechny z nich jsou typické svými lesklými a hladkými šupinami. Tyto šupiny se ještě překrývají. Barva kůže tohoto hada je temně oranžová až tmavohnědá...

Příště vlnožil užovkový!

Coelurosauravus

20. ledna 2014 v 15:54 | HAAS |  Popisky prvohorních živočichů
Coelurosauravus ("ještěr s dutými kostmi") byl drobný plaz, doslova "létající dráček". Žil v období Permu před 250 miliony let a jeho zkameněliny byly nalezeny v Německu, Anglii a dokonce i stovky kilometrů odsud na Madagaskaru, což potvrzuje, že tento plaz byl během údobí prakontinentu Pangaea rozšířen minimálně po jedné půlce světa. První fosílie však byly nalezeny v Anglii v roce 1910 v měděném dole. Byl dlouhý 30-40 centimetrů a mohl vážit jen velmi málo gramů. Coelurosauravus je velmi výjimečným zvířetem evoluce. Prozatím je to totiž nejstarší obratlovec, který byl schopen minimálně plachtění, tedy klouzavého letu. Aktivně jako ptáci nebo pterosauři však nelétal, k odletu potřeboval vysokou plochu jako dnešní dráček druhu Draco volans, který využívá stejného způsobu cestování. Rozpětí křídel dosahovalo 30 centimetrů. Nebyla to však přímo křídla, ve skutečnosti se jednalo o velmi dlouhá žebra, jež v případě potřeby rozprostřel. Byla potažena blánou. Plachtil pravděpodobně s roztaženými končetinami. Živil se zřejmě velkým hmyzem, a měl pozoruhodnou tlamu plnou maličkých zoubků, které měly oběť uchvátit. Dlouhý štíhlý ocas zase Coelurosauravovi pomáhal udržet při klouzavém letu rovnováhu. Paleontologové se také začali domnívat, že křídla mohl otevřít na slunci, aby se rychleji ohřál a sloužila tak i k termoregulaci. Možná létal ve skupinkách...
Tento létající dráček je celkově známý. Jeho popis najdete v knize Dinosauři-Fascinující svět pravěkých obrů, zmínku o něm najdete také ve Velké obrazové encyklopedii Dinosauři a významnou roli má také v seriálu Pravěk útočí.

Příště Cacops!

Úžasný nález týkající se mořských plazů

19. ledna 2014 v 9:40 | HAAS |  Nejnovější zkameněliny
Každý přírodovědec touží po tom vědět, jakou barvu kůže, peří či srsti měla dávno vyhynulá zvířata. Za posledních pár let vědci odhalili zachovalé pigmenty peří několika dinosaurů a prehistorických ptáků. Peří by ještě snad mohlo zachovat pigmenty jeho barvy, ale o kůži už vědci jako o samozřejmosti nemluvili. Každý by chtěl vědět, jakou barvu kůže měl T-Rex nebo Triceratops, ale podle vědců a veřejnosti bychom museli zajít hodně daleko, abychom to skutečně zjistili. Ale tento nový skvělý nález všechno změnil. Už 8. ledna 2014 napsala Science Daily článek popisující vědeckou senzaci. Pigmenty barvy kůže se totiž skutečně zachovaly v pradávných skalách! Vědcům se tak podařilo zjistit zhruba barvu kůže tří mořských plazů, z nichž ani jeden nežil ve stejném období, jako ten druhý: 55 milionů let starý druh kožatky, 85 milionů let starý mosasaur a cca 196 milionů let starý ichtyosaur. Vzorky analyzoval Technický výzkumný institut ve Švédsku. "To je fantastické!" řekl o objevu pigmentů mořských plazů vědec Johan Lindgren, "když jsem začal studovat na univerzitě v Lundu roku 1993, dávali poprvé film Jurský park a to byl jeden z důvodů, proč jsem se začal zajímat o biologii a paleontologii." Per Uvdal, jeden ze spolupracovníků na studii, řekl: "Nyní můžeme konečně použít sofistikované molekulární a zobrazovací tehniky, abychom zjistili, jak tato zvířata vypadala a jak žila." Ze studia otisků v pradávných skalách vyplývá, že prehistorická kožatka měla podobné zbarvení, jako její dnešní příbuzné. Zkoumaní mořští plazi z dob dinosaurů měli tmavou barvu kůže. Je to další úžasný objev, který zase posunul dějiny paleontologie o velký krok dál...

Více informací se dozvíte na adrese stránek Science Daily. Pokud Vás stejně jako mne objev zaujal, komentujte...

Krokodýli z dob dinosaurů-Allodaposuchus

18. ledna 2014 v 11:20 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
V pravěku žila spousta nestvůr a také Allodaposuchus, suchozemský krokodýl, mezi ně patřil.

Druhy: Allodaposuchus precedens, Allodaposuchus subjuniperus
Délka: 3 metry
Doba, ve které žil: Pozdní Křída, před 80-70 miliony let.
Allodaposuchus, dlouhé jméno pro krokodýla se silnými čelistmi, který žil v jižní Evropě především ve Španělsku, Francii a Rumunsku před 80 až 70 miliony let. Zjevně k životu vodu příliš nepotřeboval tak, jako dnešní krokodýlové. Vzhledem ke své velikosti, délce přes 3 metry, se mohl živit i dinosaury. Skus jeho čelistí byl velmi silný a mohl v rychlosti a z ničeho nic uchvátit dinosauří mládě. Jiní jej zase vyobrazili jako děs nahánějícího mrchožrouta, který udělá vše proto, aby se nasytil masem již zabitého zvířete. První druh, A. precedens, byl pojmenován Franzem Nopcsou roku 1928. Dlouho byl považován za jediný druh tohoto krokodyliana, ovšem teprve minulý rok byl popsán další druh tohoto děsného tvora-A. subjuniperus. Sám o sobě byl tento krokodýl velice zvláštní. Jisté je, že musel patřit do kladu Eusuchia, ale o dalším zařazení vědci stále diskutují. Mnozí paleontologové provedli nejrůznější analýzy vzorků zkamenělých kostí, aby se pokusili odhalit Allodaposuchova tajemství. Jedním si ale můžeme být jistí-že to byl velmi krutý živočich s krátkou lebku a ostrými zuby v dlouhých čelistech...
Proslavil se také svou rolí v epizodě Podovy cesty ze seriálu Planeta dinosaurů (Discovery Channel, 2003).


Příště Malawisuchus!

Správce dinosauřího parku - Rodríguezova smrt se definitivně potvrdila

17. ledna 2014 v 14:17 | HAAS |  Správce dinosauřího parku
Už nějakou dobu to s problémy Dinosauřího parku vypadá černě, co se stane teď?

Rodríguezova smrt se definitivně potvrdila

"Říkali, že našli lidské ostatky v doupat jednoho z pravěkých savců, snad to byl Repenomamus. Byla to lýtková kost, roztříštěný kus lidské lebky a úlomky žeber potažené cáry spáleného oblečení. V doupěti byla i pilotova čepice. Ano, rozumím. Hoši, vystrčte kapsy ven. Až to pošleme do světa, budou po nás chtít 12 milionů." Tolik Oliver ze své vysílačky. Pilot Rodríguez je definitivně mrtvý. V mělčinách na jihu ostrova (mimochodem velmi daleko od místa, kde se pilot pokusil o vzlétnutí) byly nalezeny zbytky vraku letadla. Nápis byl jasný: OK-607. Vysílačka i pod vodou stále blikala a letecká kabina byla rozřezaná na několik kusů. Některé z nich naši lidé ani nenašli. Části vyzviženého plechu byly prohnuté od dlouhých, krokodýlových zubů. Vzledem k tomu, že Rodríguez před vzlétnutím letadla volal do vysílačku, že vidí příšeru jako z filmu Jurský park 3, musel narazit na Spinosaura. Stopy tohoto dinosaura už den předtím našel Oliver s týmem na pláži. Charles je velmi zklamaný a zkleslý. Zjistil, že vybudovat rezervaci na chov a studium jinak dávno vyhynulých zvířat bude jednoduché. Teď jsme ale přišli už o prvního pracovníka a další rychle mizí. Ne, že by je něco zabilo, to naštěstí ne. Mají ale strach a tak ve středu podali výpověď dva lidé. Charles ostatní v rozpacích přesvědčuje o bezpečnosti jejich práce, že Dinosauří park je mnohonásobně bezpečnější než Isle Of Die. Oni ale mají strach oprávněně. Oliver je dosud na Isle Of Die. Táboří na pláži a hledá další stopy. Až zítra zpráva o smrti seňora Rodrígueze přijde do Kostariky, budeme muset zaplatit spoustu peněz...

Deště stále pokračují. V takovém sezónním počasí nemůžete skoro ani vyjít ven. Kdybyste si vzali deštník, déšť ho zničí ještě dřív než dojdete do auta. Prašná cesta, kde jsme chtěli začít vytvářet skutečnou silnici, se proměnila v bahnité peklo. Ani ten nejlepší řidič by z toho nevyjel, je to jako tekutý písek. Cryptoclidové rostou rychle. Dino je spokojený a také rychle sílí. Tsintaosauři musejí být zavřeni pod střechou a do silného deště se jim ani moc nechce. Stejně je v kotci jen písek a žádná potrava, tu jim ošetřovatelé hází do krytu. Včera blesk srazil jeden strom. Zavalil kus ohrady pro Tsintaosaury, kteří výběh obývali předtím, než ho rozbořili. Z přístavu se nedá ani vyjít, úředníci a námořníci jsou nuceni trávit dlouhé dny na našem ostrově. Také spojení s okolním světem není moc dobré, hromy a blesky ruší signál. A my navíc musíme zaplatit 12 milionů za Rodríguezovu smrt...

Navíc raději prozatím nechtějte vědět, co bude čekat Dinosauří park nadále, jaké mezinárodní problémy budou brzy odstartovány a co budou muset Dan Jameson, Oliver Marsh a Charles Ted dělat, aby zachránili situaci!

Nipponosaurus

16. ledna 2014 v 15:25 | HAAS |  Popisy pravěkých zvířat
Nipponosaurus, což znamená "japonský ještěr" byl úplně prvním dinosaurem, kterého kdy našli v Japonsku. Byl to velký býložravec ze skupiny hadrosauridů, tedy kachnozobých dinosaurů. Měl velký "kachní" zobák k rozmělnění potravy. Uvnitř tohoto zobáku byly stovky maličkatých zoubečků, kterými drtil tuhou rostlinnou stravu. Tvořily ji nízké keře a listy stromů. Na hlavě měl podobně jako většina jeho příbuzných hřebínek. Stejně jako v případě Parasaurolopha, i u Nipponosaura měl tento hřebínek vzdušné průduchy a byl spjatý s nosem. Vydávanými zvuky mezi sebou jednotliví Nipponosauři komunikovali. Byl dost velký, asi 7,6 metru a na výšku měřil před 400 centimetrů-zhruba 12 stop. Mohl snad vážit 3 nebo 4 tuny. Byla nalezena jediná kostra tohoto dinosaura a navíc muselo jít patrně o mladého jedince. Dospělí Nipponosauři tedy mohli být ještě větší, než je uvedeno. Ví se ale, že hadrosauridi žili ve stádech a díky dokladům ze Severní Ameriky víme, že vytvářeli hnízdní kolonie. Nipponosauři se mohli chovat stejně...
Popis tohoto dinosaura najdete v knize Gerrieho McCalla "Speciální průvodce Dinosauři od Allosaura po Tyrannosaura".


Příště Jaxartosaurus!

Soupis pravěkých žraloků-2. část

15. ledna 2014 v 14:36 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Další čtveřice žraloků, kteří plavali v mořích dávno před příchodem prvního člověka...

Název: Cladoselache,
délka: 1,8 metru,
Výskyt: Ohio, Severní Amerika, před 400 miliony let.

Tento raný žralok neměl špičatý čenich, jako mají dnešní žraloci, měl štíhlé proudnicovité tělo a je znám z nálezů šupin a zubů v clevelandských břidlících z Ohia.

Název: Tristychius,
délka: 60 centimetrů,
Výskyt: Ve Skotsku před 360 miliony let.

Tento malý žralok patřil do skupiny hybodontoidů. Vypadal podobně, jako dnešní máčky.

Název: Hybodus,
délka: 2 metry,
výskyt: celý svět od doby pozdního Permu až po konec Křídy.

Hybodus byl jedním z nejúspěšnějších a jako rod nejdéle žijících žraloků vůbec. Měl dva typy zubů a připomínal trochu žraloka modravého.

Název: Nanocetorhinus,
délka: 1 metr,
výskyt: Slovensko po celé období Miocénu.

Nanocetorhinus je známý z 28 zachovalých zubů. Byl popsán teprve v roce 2011.
Jelikož tento tvor ještě nebyl zrekonstruován, nenašel jsem jeho obrázek, za to se moc omlouvám.

Na další Soupis pravěkých žraloků se můžete těšit už v blízké době!!!

Basilosaurus

14. ledna 2014 v 15:33 | HAAS |  Galerie mořských živočichů

Jméno: Basilosaurus,
Potrava: Maso,
Výskyt: Eocén, před 40-36 miliony let,
Velikost: Až 18 metrů.
Popis:
Basilosaurus, nebo-li plazí král, byl jedním z prvnéch velkých kytovců. Za své latinské jméno zakončené slovem "saurus" nebo ještěr nebo plaz, vděčí staré vědecké domněnce, kdy si paleontologové mysleli, že před sebou mají fosilie plaza. Při náhledu do zkamenělých čelistí pak ale přišlo překvapení, protože tento dlouhý tvor měl stoličky a byl to tedy savec, jako my! Basilosauři žili v období Eocénu před 40-36 miliony let na území saharské pouště, kde také nacházíme jejich ostatky. Další významné objevy Basilosaura pocházejí z Louisiany ve Spojených státet. Měli tu bohatou společnost, mohli lovit žraloky, ostatní kytovce, větší savce a mnoho ostatních živočichů. Odhaduje se, že samci byli větší samice. Plně vzrostlý samec mohl mít až 18 metrů. Basilosaurům také zůstaly po dávných předcích dvě zredukované končetiny vzadu, které už k pohánění vodního proudu nestačily a u jejich potomků zmizely docela. Tento tvor je známý ze seriálů Putování s pravěkými zvířaty a Putování s dinosaury: Monstra pravěkých oceánů...


Na další zvíře si patrně nějakou dobu počkáte, protože BBC začala obrázky charakteristických znaků odstraňovat. Snad se Vám popis líbil!


V Saúdské Arábii poprvé našli dinosaury

13. ledna 2014 v 15:54 | HAAS |  Nejnovější zkameněliny
Někteří lidé, kteří se o pravěk příliš nezajímají, si možná myslí, že dinosauři byli nalezeni opravdu doslova po celém světě. Je to pravda, ale ne ve všech státech světa. Nejčastěji vykopávkám fascinovaných paleontologů brání politická situace v zemi nebo jiné faktory. A v Saúdské Arábii nemohly žádné vykopávky kvůli rizikové situaci také probíhat. Pak se ale vědecký tým právě z této země s pomocí paleontologů pocházejících z Austrálie a Švédska podíval po dinosauřích zkamenělinách uprostřed arabské pouště. Povedl se jim velmi fascinující objev! Našli totiž pozůstatky hned několika druhohorních zvířat, která tudy kdysi chodila. Byl zde nalezen nějaký nový druh abelisaurida, který byl podle odhadů týmu dlouhý tak 6 metrů a také nějaký nový titanosaurid. Zvláště tento nález je uchvacující, protože titanosaurid měřil podle všeho až 20 metrů. To je na dinosaury slušná velikost. Oba žili před 70 miliony let. Problém ve zkoumání života v prehistorické Saúdské Arábii spočíval dříve v tom, že výzkumy dovedli vědce k informaci, podle které byla tato země a vůbec většina poloostrova, na němž leží, zalita druhohorním mořem. Zcela jistě se tu ale musely nacházet minimálně nějaké ostrovy, na kterých žili opravdu gigantičtí dinosauři, jako nově nalezený sauropod. Pro začátek roku 2014 je to významný objev, snad z ostatních lokalit naší planety budou vědci nalézat i další a další kosti pravěkých živočichů...

Na obrázku vidíte nalezené obratle a zuby... O tomto objevu jsem se dozvěděl především díky stránkám Fox News a DinosaurusBlog. Doufám, že Vás objev potěšil!

Historie létání-Vzduch už patří pterosaurům

12. ledna 2014 v 12:18 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Po nějakém čase je tu znovu Historie létání...

Naposledy jsme se seznámili s primitivními jurskými ptakoještěry, jako byli Dorygnathus či Dimorphodon. Tito ptakoještěři žili před 180 miliony let a stále, ačkoliv už objevení prvních pterosaurů uběhlo asi 40 milionů let, byli vybaveni prvotními ptakoještěřími znaky. Nemusíme ani počítat dlouhý ocas, který bude u pterosaurů typický ještě po celé jurské období, měli však ještě stále velké lebky. Ovšem, jak toto geologické údobí pokračovalo, primitivní znaky se u ptakoještěrů počaly ztrácet. Objevuje se nová čeleď pterosaurů-Rhamphorhynchidae. Mezi tyto ptakoještěry patří například Pterorhynchus, rod objevující se na Zemi před 164 miliony lety, tedy v období střední Jury. Lebkajiž byla menší, měřila 11 centimetrů a nebyla ani tak těžká. Uvnitř čelistí byla spousta ostrých zubů a tento tvor je používal výborně k lovu ryb. Rozpětí křídel dosahovalo asi 85-90 centimetrů. Pterorhynchus žil na území dnešnímu Vnitřního Mongolska v Číně. Dalším vyspělejším ptakoještěrem je Darwinopterus, který byl pojmenován podle jednoho z největších přírodovědců, jací kdy žili, tvůrce evoluční teorie Charlese Darwina. Darwinopterus, popsaný teprve v roce 2010, žil před 160 miliony lety, což je stále doba střední Jury. Jeho příbuzným byl čínský Wukongopterus, popsaný jen o rok dříve. Rozpětí křídel dosahovalo pouhých 70 centimetrů, lebka však byla již protáhlejší a na čele byl umístěn zvláštní útvar. Měl zhruba středně dlouhý krk a ještě pořád dlouhý ocas. Ptakoještěrům se rozhodně nesmírně dařilo. Ve střední Juře se vyvinulo i množství dalších a dalších rozmanitých a krásných rodů a druhů, kteří obývali celý svět. Bylo jich mnohem více, než těch, kteří byli zmíněni. Nejednalo se však už o jediné obratlovce ve vzduchu. Planetě pod jejich křídly dosud vládli pozemští dinosauři. Ale v Jurském období se někteří malí masožravci vyvinuli ve zcela novou skupinu obratlovců, jež jsou dnes všude kolem nás. V této chvíli začíná také historie létání prvních ptáků...

Ale o těch až příště!