Únor 2014

Správce dinosauřího parku - Na stavbách

28. února 2014 v 14:12 | HAAS |  Správce dinosauřího parku
Zase jste se dočkali! Příběh Správce dinosauřího parku pokračuje dalším Danovým přehledem událostí za poslední týden...

Na stavbách

Koční únor a tady v tropech to znamená, že silné deště a celé období dešťů pomalu končí. Hned toho musíme využít. Pokračujeme ve výstavbě silnice, která vede od východního přístaviště až do centra rezervace. Za poslední týden jsem zapracoval na stavbě Tsintaosauřího výběhu a výsledek je takový: Dnes časně zrána byli naši dva svěřenci převezeni do svého výběhu. Kotec je konečně prázdný a připravený pro další nezvladatelná zvířata. Jsem si jistý, že Tsintaosauři tak skvěle postavený výběh neprorazí, ale u nich nikdo neví. A snad se taky už nebudou nikdy toulat po tomhle prokletém ostrově! Krmím teď Othnielie jiným zrním, ale ony po sobě pořád zanechávají řídký trus. Tim hodlá udělat velký vzorek a rozluštit záhadu. Samice Wuerhosaura, pojmenovaná Wuerho, tráví první týden života v parku uprostřed kotce. Až přivezou dřevo na výstavbu plotu, nebudu váhat a postavím jej. Siamotyrannus se zabydluje ve svém novém domově. Včera jsem byl nakrmit Erythrosucha Erica. Je to radost na něj pohledět. Hrozně mi připomíná krokodýla, ale spíše je na souši než ve vodě. Samice Lagosucha dráždí samce, který je z ní celý pryč. Je to strašná škoda, ale asi je budeme muset rozdělit. Charles vydrží koukat na Adelobasileji na své zahradě celé hodiny. Tenhle chov pravěkých zvířat už začíná být vážně jedno velké horké peklo, člověk neví kam dřív skočit, ale stejně mám tu nejlepší práci na světě. O tom není pochyb, ale jak už to u všech těch nadšených přírodovědců bývá, vždycky přivezou, co neslibovali...

A to udělal zrovna Oliver. A jeho nové superzvíře? Jmenuje se Dsungaripterus a je to čínský ptakoještěr. Všeobecně je známý jako strašná šelma a tak byl přivezen ve speciální kleci. Aviarium, které jsme postavili, je naštěstí takřka prázdné, doteď ho obýval jen Rhamphorhynchus. Máme dva Dsungariptery. Měl by to být pár. Samec má na hlavě výraznější ozdoby, než samice. O těchto ptakoještěrech toho podle Olivera moc nevíme, takže bude zajímavé je chovat. Přivezl však také tři Ardeosaury, což je raný typ gekona, jenž žil v období Jury. Zvířata jsou to všechna nádherná, ale určitě nám dají zabrat. Oliver se hodlá specializovat na pravěké želvy, hady a krokodýly a tak budeme muset postavit velké terárium, kde je "uskladníme"...

Příští část snad zase za týden! Nezapomeňte však, že od začátku března, tedy od zítřka, začíná zcela nový příběh ¨plný bitev prehistorických tvorů (viz. článek Nový příběh s vyhynulými zvířaty)...

Protorosaurus

27. února 2014 v 8:56 | HAAS |  Popisky prvohorních živočichů
Protorosaurus byl ještěrovitý plaz, jeden z prvních známých archosauromorphů. Infratřída Archosauromoropha, do které se tento živočich řadil, byla složena z plazů, výborně přizpůsobených životu na souši. Skupina se objevila asi v polovině průběhu permského období. Jedním z podřádů Archosauromorphů byli archosauři, předci dinosaurů. Protorosaurus vykazoval v porovnání se svými příbuznými mnoho primitivních znaků. Fosilní pozůstatky tohoto plaza se našly v Německu. Jejich stáří ukazuje, že žil v pozdním Permu před cca 250 miliony let. Byl dlouhý až 2 metry. Soudě podle jeho nohou i dlouhého ocasu si vědci myslí, že Protorosaurus byl celkově velmi rychlý a obratný. Šlo o predátora, malé pilovité zoubky mu mohly posloužit k uchytnutí hmyzu. Končetiny tohoto tvora byly umístěny pod jeho tělem. Krk tvořilo sedm celkově dlouhých obratlů. Před 250 miliony let se v Evropě rozkládaly takřka nekonečné pouště, ale Protorosaurus byl se všemi svými znaky dokonale přizpůsoben životu v extrémních podmínkách...
O Protorosaurovi se v knihách moc nepíše, ale jeho popis můžete najít v publikaci "Ilustrovaná encyklopedie dinosaurů a pravěkých zvířat", jež napsal kolektiv autorů (mj. Barry Cox a Brian Gardiner).


Příště Eucritta!

Pravěk v Čechách-Po stopách našich dinosaurů

26. února 2014 v 8:34 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Po přesně týdnu je tu další část Pravěku v Čechách, se kterým se opět vrátíme do druhohorní éry...

Místa: Lom U Devíti Křížů, Červený Kostelec a Troja, Praha
Období: Nepříliš známé, určitě však druhohory.
Všeobecně si lidé v Česku myslí, že z dinosaurů tu nebylo nalezeno téměř nic, ale bohužel neví, jak strašlivě se mýlí! Pozůstatků dinosaurů bylo v České republice objeveno již několik. Nejsou sice tak časté, jako nálezy trilobitů nebo pozůstatky mamutů, o to jsou však cennější a nakládá se s nimi opatrněji. Tentokrát se zaměříme na dinosauří stopy. První stopa dinosaura byla v Česku objevena Jaroslavem Zajícem na počátku 90. let minulého století. Měla 14 krát 18 centimetrů a zachována byla výborně. K nálezu došlo v lomu U Devíti Křížů nedaleko města Červený Kostelec v Královéhradeckém kraji. Podle stopy odborníci usoudili, že musí jít o nějakého teropodního dinosaura, takže tudy kdysi před těmi desítkami až stovkami milionů let procházel nějaký masožravý dinosaurus, hledajíce k snědku dalšího ze svých příbuzných, nejpravděpodobněji nějakého býložravce nebo prostě jen obcházel své teritorium, jako to dělával již dlouho. Jediné, co na stopě chybělo, byla část prostředního a levého prstu, jinak byla zachována perfektně! Další dinosauří stopa byla nalezena 31. března 2011 Radkem Mikulášem na území botanické zahrady v pražské Troji. Podle velikosti stopy by měl být dinosaur dlouhý asi 2,5 metru, i když je to stále jen odhad. Odhadované stáří je 210 milionů let, takže tento živočich tudy prošel v období Triasu...


Na prvním obrázku vidíte našlapujícího dinosaura (obrázek je namalován podle nálezu stopy v pražské Troji), na druhém ilustrativně Compsognatha, který také mohl dělat pěkné stopy. Příště o dalších českých dinosaurech!!!

Labidosaurus

25. února 2014 v 8:41 | HAAS |  Popisky prvohorních živočichů
Labidosaurus patřil mezi tzv. plazotvaří, velmi charakteristickou skupinu obratlovců. Byl to sice plaz, jeho tělo však vykazovalo některé velice primitivní plazí znaky, což znamená, že nepatřil mezi ještě zcela vyvinuté plazy. Někteří paleontologové skupinu plazotvařích považují za přechod mezi obojživelníky a plazy. Labidosaurus žil v období raného Permu, před asi 290 miliony let v Severní Americe. Doklady o jeho výskytu byly objeveny ve státě Texas, součásti Spojených států amerických. Nebyl příliš velký, měřil asi 75 centimetrů. Patřil do čeledi Captorhinidae. Stejně, jako jeho příbuzní, i Labidosaurus měl jakožto typický zástupce své čeledi několik řad zubů. Používal je všechny současně. To vytvářelo v jeho tlamě velký povrch, mohl tedy rozmělnit tuhou rostlinnou potravu anebo si poradit s tvrdými schránkami plžů. Labidosaurus se řadil zřejmě mezi všežravce, nelze to však říci s jistotou. Možná se více specializoval na masitou potravu. Zaoblení čelistí by napovídalo, že mohl stisknout tělo některého z živočichů a způsobilo, že dravec již nepustí. Dalšími typickými znaky Labidosaura byly velká hlava a také celkově krátký ocas...
Labidosaurus není v knihách zase tak častý, ale jeho popis můžeme najít například v knize Ilustrovaná encyklopedie dinosaurů a pravěkých zvířat, jež byla napsána kolektivem autorů (mj. Barry Cox).

Příště permský Protorosaurus!

Nový příběh s vyhynulými zvířaty

24. února 2014 v 8:21 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Nyní dávejte pozor, protože už od začátku března se na těchto stránkách dočkáte zcela nového příběhu! Inspiroval jsem se v nápadu hned několika díly, mj. například seriál Dinosauří bitvy na www.siamotyran.blog.cz a také částečně bitvami v proslulém seriálu Jurrasic Fight Club. Jak jste tedy již mohli postřehnout, půjde o boje mezi různými pravěkými zvířaty. Nebudou zde jen dinosauři, dočkáte se i soubojů mezi obřími členovci a prvními obratlovci nebo známými vyhynulými savci. Nepůjde zde však o to, kdo vyhraje tak jako například v Jurassic Fight Club, ale vlastně o celý průběh děje, který se pokusím trochu rozvést. Takže nezapomeňte: Již od začátku března na Vás čeká Boj mezi příšerami!


Soupis pravěkých žraloků-5. část

23. února 2014 v 9:25 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Zatím poslední část Soupisu pravěkých žraloků byla uveřejněna 1. února, ale teď už přináším další. Doufám, že si ji s radostí užijete!

Název: Macrourogaleus,
délka: neznámá (?),
výskyt: Celý svět, Jura.

Tento primitivní druh žraloka patřil do skupiny neosechalianů.

Název: Otodus,
délka: 9 až 12 metrů,
výskyt: Asie, Afrika, Evropa, Severní Amerika v obdobích Paleocén a Eocén.

Otodus byl jedním z největších masožravých žraloků vůbec, byl jen o pár metrů kratší, než slavný Megalodon. Jeho zuby měřily cca 10,5 centimetru. Živil se mořskými savci, žraloky a rybami.

Název: Helicoprion,
délka: 5,5 metru,
výskyt: Celý svět, raný Perm až Trias.

Helicoprion, což znamená v překladu z latiny "spirálová pila" byl velmi zvláštním druhem žraloka; měl protáhlý čenich a zvláštní disk plný zubů na dolní čelisti. Ve středu spirály bychom našli staré zuby, zatímco ty nové vyrůstaly při kraji. Nikdo neví, jak mu tento disk sloužil ke zpracování potravy, Helicoprion však vydržel po tři geologická období, z čehož lze usoudit, že byl velmi úspěšný.

Název: Notorynchus,
délka: 3 metry,
výskyt: Celý svět, Paleocén (před 56 miliony let) do 21. století.

Na závěr jsme se dostali ke druhu žraloka, který není již obestřen tajemstvím tak jako všichni další, jež byli uvedeni v tomto projektu. Notorynchus, dnes známý jako žralok širokonosý či žralok sedmižábrý (má sedm párů žaberních štěrbin, narozdíl od svých příbuzných, kteří jich mají pouze pět). Notorynchus je dokladem velkého úspěchu žraloků, jelikož se v chladnějších vodách celé planety drží už 56 milionů let...

Upřímně doufám, že se Vám celá série Soupis pravěkých žraloků líbila. Mohl bych takto pokračovat i nadále, čím jsem se však dostával hlouběji do historie žraloků, tím méně jsem o nich mohl psát, jelikož některé uvedené druhy jsou opravdu tak málo známé, že o nich ani na internetu nenajdete ty nejdůležitější informace. Pokud se Vám však projekt líbil, komentujte. Brzy také přijde něco zcela nového!

Obývali Spinosauridi i Malajsii?

22. února 2014 v 9:56 | HAAS |  Nejnovější zkameněliny
A zase nějaká dinosauří novinka. BBC News o ní informovala teprve před dvěma dny, 20. února. Za posledních několik let totiž probíhá paleontologický výzkum i v zemích, které zatím nebyly takto prozkoumány (např. v nedávné době to byly nálezy dinosauřích kostí ze Saúdské Arábie). Jihovýchodní Asie je také jednou z takových oblastí světa. Před pár lety byl v Laosu objeven pozůstatek Ichthyovenatora, nového spinosaurida. Nový nález z Malajsie byl také součástí jakéhosi spinosaurida. Nalezen byl zub, podle vědců starý cca 75 miliónů let. Tvor tedy žil v období pozdní Křídy. Všechny výzkumy, které badatelé provedli napovídají tomu, že zub patřil nějakému spinosauridovi. Nápadně se totiž podobá zubům evropského Baryonyxe, nebo afrického Suchomima či Spinosaura. Stejně, jako všichni jeho příbuzní, i neznámý spinosaur byl rybožravcem. Mohl však požírat také mršiny dalších dinosaurů. Jedná se však o vůbec první dinosauří nález z Malajsie, nikdy předtím z této země nebyl ohlášen žádný paleontologický objev, který by se týkal druhohor! Univerzita Malaya také uvedla, že bude pátrat po pozůstatcích dinosaurů dál, zub by mohl být dobrým spouštěčem malajsijské dinosauří horečky!

Obrázek je z www.bbc.co.uk/news . Doufejme, že v Malajsii budou objeveny i další fosilie dinosaurů!

Správce dinosauřího parku - Býložravci zlobí

21. února 2014 v 14:23 | HAAS |  Správce dinosauřího parku
Znovu jste se dočkali! Další Správce dinosauřího parku s dalším zvířetem i novými událostmi!

Býložravci zlobí

Mám takové menší problémy s množstvím býložravců, kteří obývají Dinosauří park. A konkrétně jsou to Othnielie. Máme jich devět, Oliver je přivezl jako jedny z prvních. Vždycky to pro mě byla radost pohledět na ně, jak hledají zrní a výhonky cykasů a kapradin, berou potravu do zobáku a polykají. Jsou to taková sympatická pravěká zvířata, vždycky se mi jevili jako dinosauři, po kterých se nemusí tolik uklízet... Jenže to se právě změnilo. Normálně je krmím zrním už od doby, co tu s námi jsou, ale tohle jsem ještě neviděl. Vlastně každý den musíme uklidit devět krát dvě hromádky řídkého trusu, který by zastavil i nějakého masožravce (kdyby na něj šlápnul, tak by mu mohlo být i zle). Je to trochu problém uklidit jejich trus. Otázkou pro mne zůstává, je-li zrní nějak zkažené nebo napadené parazitem či něco takového? Nebo chytili nějakou nemoc z rostlin, které nalézají ve svém výběhu? Bude se to muset vyřešit. Ale nejdříve bych rád vyřešil kriminální případ týkající se našich dvou svěřenců, pánů Tsintaosaurů, kteří mě neuvěřitelně otravují, neboť probořili společnými silami bránu od kotce a toulají se zase po ostrově. Samozřejmě i po nich zůstává na místě pěkný nepořádek, ale jde spíše o to, že na co přijdou, to zboří anebo co hůř, sežerou. Ohrada pro ně byla skoro hotová, než ji Siamotyrannus minulý týden při incidentu na ostrově prorazil. No a Leptoceratops Dino mě také pozlobil, když mi sežral mapu ostrova...

Oliver v pondělí přivezl nové zvíře - mládě Wuerhosaura. Byl to čínský stegosaurus, v dospělosti mohli dorůst šesti metrů na délku a měli zvláštní pláty na hřbetě, možná k zastrašení nepřítele nebo snad i kvůli udžování tělesného tepla, byly-li silně prokrveny. Zkoumání prokázalo, že je to samice. Jsem hrozně zvědavý, kam ji dáme, stavím tolik výběhů a Oliver mi mezitím dělá z mé práce peklo. Mohl by mi jednou říci, na co se mám nachystat. Charles takové problémy neřeší, protože je fascinovaný skupinkou Adelobasileů na své zahradě. Prý u nich vydrží sedět celý den a jsou velice čistotní... Proč nemůže Oliver vozit více takových tvorů? Teď je zase zpátky na Isle Of Die a hledá další pravěké zvíře...

Komentujte, zda-li se Vám tato část líbila... Bohužel mám teď virózu a nemohu potvrdit, jestli budu v příštích pár dnech psát nějaké články, ale moc se o to pokusím...

Historie létání-Pterodaktylové a jejich příbuzní v pozdní Juře

20. února 2014 v 14:18 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Vzduch byl v pozdní Juře útočištěm už pro nejméně dvě skupiny obratlovců: aktivně létající hbité ptakoštěry, kteří vzešli z jednoho zřejmě nelétavého předka někdy v období Triasu, a rané ptáky, u kterých však nevíme přesně, zda-li létali aktivně a zda-li pouze neplachtili ze stromu na strom. Evoluce ptáků pokračovala... Stejně tak vývoj ptakoještěrů. Mnoho lidí i samotných paleontologů často ptakoještěry čili pterosaury shrnuje jediným slovem "pterodaktylové". Pterodactylus je název pro proslulého létajícího plaza, který se objevil v pozdní Juře na území Německa i v dalších státech. Žil tam také se svým blízkým příbuzným, Rhamphorhynchem z jiné čeledi. A samozřejmě sdílel území i s praptákem Archaeopteryxem. Bylo tomu tak v pozdní Juře, před nějakými 150 až 148 miliony let. Zástupci skupiny Pterodactylidae nebyli příliš velcí. Jako "pterodaktyloidní" pterosauři jsou však někdy označováni i krátkoocasí ptakoještěři a samotný Pterodactylus byl opravdu vybaven krátkým ocasem, natozdíl od Rhamphorhyncha. Byla to jakási ztráta primitivního znaku, který se v té době ještě některým skupinám létajících ještěrů hodil, ale v budoucnu u jejich potomků vymizí úplně. Pterodactylus je také vůbec prvním známým kdy identifikovaným druhem ptakoještěra. Jeho rozpětí křídel dosahovalo tak 1,5 metru. Pozdní Jura byla pro jeho příbuzné rájem. O něco větším bratrancem Pterodactyla byl např. takový Gnathosaurus, měl 1,7 metru. Vyvinuly se také mnohem menší formy ptakoještěrů. Jedním z nich je Anurognathus, malý létající plaz žijící v Severní Americe před 150 miliony let. Je možné, že se živil hmyzem, přiživoval se na mršinách anebo pojídal plody prehistorických stromů. Také další části světa nezůstávaly pozadu a probíhala v nich evoluce pterosaurů...

Na obrázku je Rhamphorhynchus! Snad další část přibyde opět brzy...

Pravěk v Čechách-Český ptakoještěr

19. února 2014 v 14:14 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Jak jsem slíbil, nyní již opustíme časy dob ledových v Čechách a zamíříme mnohem hlouběji do minulosti, do dob, kdy po nebi létali proslulí ptakoještěři nebo-li pterosauři...

Živočich: Ornithocheirus hlavatschi,
Období: Křída, před 92 miliony let (stupeň turon).
Česká republika sice nemá na nálezy druhohorních obratlovců takové štěstí, jako její sousedi-Německo a Polsko, ale přesto i odsud pochází několik takových fosílií. Jednou z nich jsou například drobné zuby malých rybožravých ptakoještěrů, které byly nalezeny na severovýchodě státu v Úpohlavech v jednom z místních lomů. Podle malých zubů samozřejmě není jasné, jak tvorové vypadali, ale přece jen se zdá, že byli ptakoještěry. Pocházejí z období rané svrchní Křídy, asi před 92 miliony let. Ze stejného času však pochází i mnohem úplnější pozůstatek, zatím jediný prokázaný český ptakoještěr!!! Dostal jméno Ornithocheirus hlavatschi a patřil tedy do proslulého rodu Ornithocheirus, který se chlubil i 12ti metrovým rozpětím křídel! Avšak Ornithocheirus hlavatschi byl malý, rozpětí křídel dosahovalo jen zhruba 1,5 metru a tak si vědci vzhledem k porovnání s velikostí dalších druhů myslí, že nalezen byl pouze nedospělý jedinec. Došlo k nálezu šesti kostí. Tento nález byl ohlášen již roku 1880. Tehdy lékárník a sběratel fosílií František Hlaváč upozornil na nález nedaleko Chocně Antonína Friče (viz. Pravěk v Čechách: Obludný ještěr z Nýřan a Karbon v Nýřanech na této stránce). Frič zvíře popsal v časopisu Vesmír roku 1881 jako pravěký druh ptáka Cretornis hlavatschi. Když se však setkal s paleontologem Harrym Govierem Seeleym, došli k názoru, že šlo o pterosaura a skutečně! Jak už bylo napsáno, jde o jediný prokazatelný nález ptakoještěra u nás a tak jsou jeho cenné pozůstatky vystaveny v Národním muzeu v Praze...


Na prvním obrázku Ornithocheiři na útesu, na druhém tento pterosaur na krásné večerní obloze ve čtvrté epizodě seriálu Putování s dinosaury. Snad se Vám tento článek líbil, pokud ano, budu velmi rád... Příště o dalších prazvířatech z Čech!