Únor 2014

Putování s dinosaury Speciál: Obří dráp

8. února 2014 v 10:21 | HAAS |  Díly seriálů o pravěku
Na úžasném dobrodružství budeme následovat zoologa a dobrodruha Nigela Marvena na fantastické cestě přímo proti proudu času, abychom se shledali s největšími a nejbizarnějšími živočichy všech dob! Další pokračování úspěšného dokumentu BBC Putování s dinosaury s názvem Obří dráp...

Nigel Marven se vrací zpět v čase o 75 milionů let do pouště Nemegt v Mongolsku. Chce vypátrat majitele obří prehistorické záhady: Drápu, který měří 75 centimetrů. Paleontologové to zvíře nazvali Therizinosaurus, nebo "ještěr s kosou". Stan mu ale zboří Saurolophus, jeden z celého stáda, které obývá buši. Nigel natočí Saurolophy a poté se vrátí ke stanu. Doufá totiž, že se mu majitele obřího drápu podaří najít. Po cestě pouští narazí na hnízdící kolonii Protoceratopsů a projde jimi jen za pomocí červené vlajky, kterou je odláká od vajec. Dorazí k pralesu, který je snad domovem velkých masožravých dinosaurů. Jakmile prochází řekou, všimne si, že je sledován. Uvidí Velociraptory a naštěstí zjistí, že kořistí, kterou stopují, není on sám. Velociraptoři zabijí starého samce Protoceratopse. Nigel si musí v pralese postavit stan. V noci jej vyruší Mononykus, Nigel si ho chytí, prohlédne a zase pustí. Druhého dne pokračuje. Najde hnízdo Therizinosaura, je však vykradené nějakým druhem pravěkého varana. Kolem vajec masožravce však najde i trus býložravce a nedokáže si záhadu vysvětlit. Na stepi zahlédne Tarbosaura, který se přiblíží hodně blízko, avšak Nigel naštěstí setkání přežije. U velkého sladkovodního jezera pak konečně Therizinosaura najde. Proběhne souboj Tarbosaura s Therizinosaurem a poté Nigel zjistí, že tvor, kterého hledal, je ve skutečnosti celkem mírumilovný býložravec... Tím končí jeho úžasné dobrodružství. Tento speciál Vás jistě nadchne... Z pravěkých zvířat jsou zde: Therizinosaurus, Tarbosaurus, Saurolophus, Velociraptor, Protoceratops, Mononykus a Azhdarcho.

Příště popis epizody "Země obrů"!

Správce dinosauřího parku - Pláž zemřelých

7. února 2014 v 14:05 | HAAS |  Správce dinosauřího parku
Snad se Vám bude i tato část Správce dinosauřího parku líbit...

Pláž zemřelých

Když jsem se včera ráno vzbudil, čekalo mne překvapení. Z okýnka jsem totiž viděl mnoho lidí z naší základny, jak stojí na pláži. Mnozí se k něčemu skláněli. Neviděl jsem, co to bylo, ale podle počtu přítomných jsem si uvědomil, že chybím už jen já. Ještě v pyžamu jsem vyběhl bos na rozpálený písek pláže. Hned ke mě přišel Oliver a říkal: "To je neuvěřitelné! Podívej!" a ukázal na prazvláštní nehybné tělo živočicha, které moře vyplavilo na břeh. Bylo to tak zvláštní zvíře, že jsem ho nedokázal k ničemu přirovnat. Vypadalo opravdu zvláštně, u ústního otvoru mělo dvě dlouhé "ruce", kterými možná chytalo kořist. Oliver řekl, že je to Anomalocaris, prý kambrický dravec a také zatím největší predátor svého období. Je považován za jednoho z prvních dravých živočichů vůbec. Že se udržel do dneška někde v hlubinách kolem Isle Of Die jsem se jenom zasmál, ale kdybyste viděli kolik jich tam bylo!!! Nejméně čtyřicet a možná ještěb víc! Bylo tomu tak u jižní strany pláže. I dnešní živočichové v moři umírají a občas mořský proud nehybná těla odplaví v obrovských množstvích na pláž. Ale mrtvoly Anomalocarisů, podivných členovců, nikdo nikdy na suché zemi neviděl (každopádně ani ne pod vodou). Mezi těly byly i nějaké ryby a něco, co mi připomínalo trilobita. Večer pak příliš všechna těla spláchl zpět do hlubin moře. Olivera mrzí, že těla neprozkoumal, protože je již nikdy neuvidíme. Jižní pláž nazveme Pláž zemřelých...

Kvůli situaci, která se teď točí okolo Isle Of Die přivážíme více a více zvířat. Oliver přivezl během týdne tři další druhy: Samce a samici Lagosucha, triasského archosaura, tři Archaeopteryxe a kolonii patnácti Adelobasileů, které nalákal do pasti na sýr (nejsou ti první savci opravdu myši?!). Také konečně prošel prales a objevil kouzelný úsek u skal. "Byli tam Brachiosauři, Stegosauři, Diplodokové, Ankylosaurus a po skalní římse pochodoval nějaký dravec." napsal Oliver. Chce se tam vrátit a přivést nějakého z těch gigantů. Snad pak budeme mít peníze na jejich údržbu...

A Oliver nebude meškat a pro nějakého tvora zajede! Který to bude, to Vás čeká příští týden v pátek!!!

Diadectes

6. února 2014 v 14:13 | HAAS |  Popisky prvohorních živočichů
Diadectes ("překusovač") byl obojživelníkem, žijícím v období Permu. Nalezené zkameněliny Diadectese pocházejí z jihu Spojených států amerických. Byl to býložravec, který slídil mnohdy i po tuhých rostlinách, jež se vyskytovaly v okolí jezer a řek. Ty byly jeho domovem. Nemusel však být spjat s vodou neustále. Lebka Diadectese se totiž výrazně podobá lebce jiného obojživelníka permského období-Seymouria. Ta navíc žila na stejném území, jako Diadectes. Je možné, že byli příbuznými živočichy. Diadectes měřil na délku 3 metry, byl to tedy pořádný obojživelník, dosahující zhruba velikosti krokodýla nilského. Paleontologové se původně domnívali, že silné končetiny toto zvíře používalo k hrabání v zemi. Tvrdili, že se možná pro obranu zahrabával v hlíně. Dnes se má spíše za to, že silnými končetinami vyhrabával rostlinnou vegetaci, jíž se živil. Přední zuby byly výrazně lžícovité a zadní zuby připomínaly stoličky. Pokud jimi Diadectes opravdu potravu překusoval, pak opravdu je jeho jméno "překusovač" výstižné...
Popis tohoto prazvláštního obojživelníka můžeme najít v knize Gerrieho McCalla Dinosauři od Allosaura k Tyrannosaurovi.

Příště kambrický Anomalocaris!

Pravěk v Čechách-Jeskynní šelmy

5. února 2014 v 14:38 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Poslední část Pravěku v Čechách jsem napsal asi před dvěma týdny, teď je ale na čase pokračovat... Snad se Vám bude líbit i tato část...

Živočichové: Panthera leo spelaea (Lev jeskynní), Ursus spelaeus (Medvěd jeskynní),
Období: Pleistocén, v době ledové.
Dnes je největší šelmou České republiky medvěd hnědý, který se zde však vyskytuje vzácně. Občas se někde při hranicích objeví i vlci a velmi vzácně plachý rys. Ale v době ledové tu žili tvorové, kteří rozhodně plaší nebyli. Byly to nejstrašnější dravé šelmy z celé Evropy. Patřil mezi ně i dýkozubec moravský, Homotherium moravicum nalezené v Českém a Moravském krasu. Mimo něj se tu vyskytovali dva další, více známí dravci: Lev jeskynní, latinsky Panthera leo spelaea a medvěd jeskynní, Ursus spelaeus. Žili u nás v období Pleistocénu a existují dostatečné doklady o jejich výskytu na našem území. Hliněné nánosy koněpruských jeskynní odhalily paleontologům zuby, úlomky kostí a nejcenněji dokonce části čelistí lva jeskynního. Jejich pravá podoba se zachovala také na malbách pravěkých lovců při stěnách jeskynní. Nejčastějí kořistí lva jeskynního byli asi divocí koně, kteří se u nás tehdy vyskytovali ve velkém množství. Avšak snad ještě silnější šelma, proslulý jeskynní medvěd, také vládl krajině obývané velkými býložravými mamuty a srstnatými nosorožci. Český a Moravský kras nám kromě Homotheria nabídl i ohromující množství pozůstatků tohoto druhu medvěda. Odtamtud pochází hlavně nalezené lebky, ale došlo i k objevu pár úplných koster. Představte si, že v jedné z lebek nalezené v Moravském krasu byl dokonce pazourkový hrot! Pravěcí lovci se asi tyto převážně býložravé medvědy nezdráhali lovit. S koncem doby ledové však lvi a medvědi jeskynní zcela vymizeli...


Na prvním obrázku vidíte lva na sněhové pokrývce tak, jak u nás kdysi žili, a na druhém je dvojice jeskynních medvědů... Příště se zaměřím zřejmě na mamuty!

Historie létání-Raní ptáci

4. února 2014 v 15:39 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Po miliony a miliony let byli vládcem vzduchu ptakoještěři. Uplynulé díly nám představily vyvíjející se pterosaury, kteří žili od období Triasu až po střední Juru. Ale zhruba v této době se objevila další skupina obratlovců, kteří se rozhodli vydat se do vzduchu. Paleontologové už dlouho předpokládají a vše se dá i doložit zkamenělinami, že se ptáci vyvinuli z dinosaurů. Nebyli to potomci těžkopádných dlouhokrkých sauropodů ani kdejakých pterosaurů, kteří mezi dinosaury navíc ani nepatřili. Vyvinuli se z malých masožravých dinosaurů. Nejznámější prapták - Archaeopteryx litographica, to znamená pravěké křídlo. Křídlem je v řečtině míněn pták. Tento fantastický nález z německého Solnhofenu v Bavorsku, k němuž došlo prve roku 1861, je už tak dobrým dokladem evoluce dinosaurů na ptáky. Mezi čelistmi měl zuby, prsty na předních končetinách nebyly pokryty peřím jako tomu je u dnešních ptáků, byl však opeřený a měl i výrazný ptačí ocas. Dosahoval velikosti holuba, možná byl 35 centimetrů dlouhý. Minulý rok vědci dokonce odhalili jeho zbarvení. Žil před 150 miliony let. Až zarážející je podoba jeho kostry s kostrou dravce Compsognatha, který žil na stejném území ve stejném čase a pouze nebyl opeřen. Nedávné nálezy však potvrdily, že Archaepteryx nebyl prvním ptákem vůbec. Už dlouho se spekuluje o tvorovi s názvem Proavis, což by měl být jakýsi raný pták, jenž nebyl schopen aktivního letu. Loni zase vědci popsali Eosinopteryxe, který žil před 160 milióny roky, deset miliónů let předtím, než se vůbec Archaeopteryx vyvinul. Eosinopteryx nebyl pravý pták, byl příbuzným maniraptora rodu Troodon, peří bylo na létání hodně krátké, ale přesto je to další nález potvrzující již dávné domněnky, že ptáci jsou potomky dinosaurů. Nález pochází z Číny. Dalším minidinosaurem s peřím, tentokrát starým už téměř zarážejících 170 milionů let, je Anchiornis, další zvíře u kterého bylo díky přítomnosti melanosomů na zkamenělině zjištěno zbarvení peří... Pozadu však nezůstávali ani ptakoještěři! Pozdní Jura byla jejich zlatým obdobím...

Historii létání se pokusím psát častěji! Snad se Vám tato část líbila...

Eudimorphodon

3. února 2014 v 15:35 | HAAS |  Ptakoještěři: znaky a charakteristika
Eudimorphodon ("raný Dimorphodon") byl jedním z prvních létajících plazů všech dob. Byl také nejranějším zástupcem řádu Rhamphorhynchoidea. Fosilní doklady tohoto plaza pocházejí z Itálie. Sedimenty, ve kterých byl Eudimorphodon nalezen, prozradily, že žil skutečně na počátku období Triasu, prvního ze tří období mezozoika nebo-li druhohor. Rozpětí křídel dosahovalo asi 75ti centimetrů. Tělo Eudimorphodona bylo dlouhé téměř 70 centimetrů, téměř dosahovalo délky rozpětí křídel. Trup tohoto ptakoještěra byl kompaktní, krk byl sice krátký, ale zato ohebný. Lebka byla dlouhá a její tvar jakoby se šípovitě sbíhal dopředu. Čelisti měl plné zubů. Zuby v přední části čelisti byly delší, zato vzadu byly kratší a širší. Ocas byl také dlouhý a konec byl rozšířený, jak jsme u řádu Rhamphorhynchoidea zvyklí. Při pobřeží pravěkých moří lovil tento ptakoještěr ryby možná až přímo těsně u hladiny. Podle některých fosilií se mu dokonce podařilo přežít až do období Jury, takže to byl velmi úspěšný živočich...
A popis Eudimorphodona můžeme najít například v knížce "Dinosauři objevy, druhy a zánik" a také v mnoha dalších knihách.


Zvláštní ještěr z Colorada

2. února 2014 v 10:40 | HAAS |  Podivní netvoři
Colorado je podle některých svědků domovem velice zvláštního druhu ještěra, který až zarážejícím způsobem připomíná některé malé teropodní dinosaury. K jeho pozorování údajně došlo již několikrát a pokaždé šlo podle výpovědi pozorovatelů o zvíře stejné barvy i velikosti. Ještěr by měl mít mezi prsty plovací blány a sledován byl vždy v blízkosti vody. Místní mu říkají Mini Rex. Zvíře dokonce jako masožraví dinosauři i chodí-je to bipední tvor, pohybuje se po zadních nohou, ocasem prý udržuje rovnováhu těla a hlava skutečně připomíná dravce. Přední končetiny jsou prý opravdu kratší, než ty zadní. Tvor by měl mít zhruba žlutozelenou barvu kůže. Pokud ale tvor skutečně existuje, není jasné. Jako "důkazy" mohou svědci předložit fotografie, ty však mohou být jednoduše podvrhem. Ještěr prozatím není přirovnáván k nějakému konkrétnímu druhu dinosaura, je však také možné, že skutečně žije a ve skutečnosti se jedná pouze o zatím nepopsaný druh plaza. Kdo ví, život je plný tajemství...

Myslíte si, že se jedná o podvrh, nebo tento živočich opravdu žije na území státu Colorado?

Soupis pravěkých žraloků-část 4.

1. února 2014 v 11:10 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Zase je zde Soupis pravěkých žraloků a já upřímně doufám, že se Vám již čtvrtá část zalíbí!

Název: Wodnika,
délka: 1 metr,
výskyt: Německo a Rusko, pozdní Perm.

Tento žralok z čeledi Ctenacanthidae byl díky větší zadní ploutvi velmi dobrým plavcem.

Název: Orthacanthus,
délka: 3 metry,
výskyt: Evropa a Severní Amerika na rozhraní Karbonu a Permu.

Orthacanthus byl příbuzný Xenacanthovi. Jsou známy tři druhy Orthacantha. Jeho zkamenělé čelisti jsou vystaveny v Přírodovědném muzeu v New Yorku. Žralok se také objevil v seriálu Discovery "Týden se žraloky" (Shark Week).

Název: Cretolamna,
délka: 2,5 metru,
výskyt: Severní Afrika a Severní Amerika před 90-50 miliony let.

Cretolamna byla velmi úspěšnou parybou-tento žralok vydržel na Zemi 40 milionů let, od doby střední Křídy až po Eocén, druhé období třetihor. Nalezené zuby měřily až 2 centimetry.

Název: Akmonistion,
délka: 1,5 metru (?),
výskyt: Skotsko, raný Karbon.

Nejprve byl považován za příslušníka rodu Stethacanthus, nyní je však zván novým latinským jménem Akmonistion. V bažinách pravěkého Skotska lovil ryby a obojživelníky.

Doufám, že se Vám čtvrtá část líbila, jestli-že tomu tak je, komentujte a hodnoťte hvězdičkami!