Obojživelníci jsou ve velkém ohrožení

26. července 2014 v 11:31 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Tento článek je kritickým voláním o pomoc mnohých obojživelníků na naší planetě. Snaží se shromáždit co nejvíce informací o katastrofě, která momentálně ničí svět původních druhů. V zájmu rozšíření povědomí o tomto palčivém tématu můžete odkaz na tuto stránku posílat i svým přátelům a známým. K záchraně druhů snad stačí jen to, aby si lidé uvědomili, jak na tom tito krásní tvorové jsou...

Obojživelníci patří mezi nejstarší obratlovce vůbec a existují už bezmála více než dlouhých 350 milionů let. Byli to právě oni, kteří jako první mezi živočichy s páteří udělali ten důležitý krok ven z vody na suchou zem, vyvinuly se jim plíce a postupně začaly ovládat mělčiny a pobřeží. Právě na nich a jejich předcích rybách stojí celý systém obratlovců. Za stovky milionů let už tyto významné tvory potkala řada vymírání, ale nikdy je nesmazala z povrchu Země. Obojživelníci vzdorovali a ohromné společenství přežilo do dnešních dnů a své postavení v ekosystému má pevně zakotveno. Bohužel, během 20. a 21. století vkročil do jejich světa nepřítel. Je to člověk, druh podle své libosti měnící planetu. Nikdy jindy v historii této planety nedošlo k tak děsivému vyhynutí druhů, jako v minulých desítkách let, a ještě horší budete mít pocit, že za to všechno může právě lidský druh. Úbytek obojživelníků, jasných a důležitých zvířat na jejichž přežití v ekosystému je postaven veliký a složitý systém, nebyl nikdy právě tak velký. Vše způsobuje úbytek přirozeného prostředí, klimatické změny (především globální oteplování) a také moderní lékařství. To totiž z 25 % funguje právě díky pralesům, v nichž žije vysoká diverzita obojživelných druhů. Za posledních 20 let lidstvo způsobilo zánik 250 druhů obojživelníků! To však stále není nejhorší, když si představíte, že v příštích 50ti letech můžeme přístupem, který většina lidí k přírodě užívá, ztratit 3000 ze 6000 žijících druhů obojživelníků!!! To je dvanáctkrát více, než lidstvo dosud vyhubilo. Které rody a druhy teď momentálně potřebují naši pomoc? Co můžeme dodatečně učinit, abychom ekosystém, na jehož vrcholu jsme my, udrželi a udrželi tak nejen obojživelníky, ale i sami sebe na živu? Právě to se dozvíte v následujících řádcích...


Zaprvé je třeba zjistit, které druhy lidé dohnali až na pokraj vyhynutí. Ohroženy jsou obě základní skupiny obojživelníků, ocasatí i bezocasí. Během posledních několika desetiletí se snižují počty velemkloků čínských (viz. obrázek nad textem), kteří jsou závislí na studených řekách ve východní Číně. Zde tito tvorové převládají, zde loví svou potravu, zde se rodí jejich mláďata a zdá se, že žádné jiné místo ve volné přírodě není k jejich přežití tak příhodné. Pokud máme tento poklad, 2 metry dlouhého mloka bez očních víček, ochránit, budeme muset vynaložit množství financí na jeho záchranu. Vidět tohoto obra v přírodě je už tedy celkem vzácnost. Ještě hůře jsou na tom ale tři dále uvedené druhy. Na červeném seznamu IUCN jsou uvedeni tři ocasatí, jejichž populace jsou na pokraji vymření. Již mnoho let nebyl spatřen axolotl lermský, endemit jezera Lerma v Mexiku, populace těchto tvorů poškodilo znečištění a stavba přehrady. Mločík pouštní, známý pouze z Riverside Country v Kalifornii, Spojených státech amerických, na tom není značně nejlépe kvůli snižující se hladině vody, čímž jeho přirozené prostředí mizí. Třetím nejohroženějším ocasatým je podle IUCN čolek sardinský, nejohroženější obojživelník Evropy. Velkou hrozbou pro něj je vysazování pstruhů, snižování hladiny vody v souvislosti se zemědělstvím i používání pesticidů ve vodních nádržích. Kriticky ohroženým je však i pamlok afgánský. Tento endemit nacházející se pouze v Afgánistánů obývá jediné jezero o ploše 10 kilometrů čtverečních. Zbývá jich už pouhý jeden tisíc. Ztrátou prostředí trpí také pamlok džungarský z Číny a Kazachstánu. Naštěstí je tento pamlok v relativním bezpečí díky svému výskytu v lidmi nepříliš obsazovaných oblastech, včetně horských lesů a dokonce i tundry. Ve velikém nebezpečí jsou však i bezocasí obojživelníci, žáby, z nichž mnoho obývá deštné pralesy...


Na obrázku vidíte Panamský prales. Problém je v tom, že lidstvo potřebuje stále větší a větší zásoby dřeva. Plícemi naší planety jsou právě deštné pralesy. Jejich vykacování snižuje populace všech živočišných a dokonce i rostlinných druhů. Mezi těmi živočišnými samozřejmě nechybí ani žáby, nejpopulárnější ze všech obojživelníků. Mezi vyhynulé se řadí i slavná ropucha zlatá. Byl to druh, který vyhynul roku 1989, pouhých 23 let po zhotovení vědeckého popisu, což je přímo strašné. Tento fascinující druh ropuch žil zřejmě pouze v jedné Kostarické rezervaci. Ptali-li byste se, proč tak krásný tvor vyhynul (pod textem obrázek ropuchy zlaté), dostali bychom se k současnému docela dost palčivému tématu-oteplování způsobenému spalováním fosilních paliv, lépe řečeno přes všechny faktory mělo na ropuchu zlatou vliv globální oteplování. Tento styl oteplení sice začíná v okolí pólů, ale projevuje se téměř vždycky právě nedaleko rovníku, jehož lesy a pralesy jsou přeplněny biodiverzitou, avšak kvůli oteplování se tato diverzita snižuje. Nikdo neví, jak rychle, nikdo si není zcela jist, o kolik čísel se počty žab v deštných lesích každý den sníží. Jasné ale je, že se snižují. Ropucha zlatá tentokrát, narozdíl od jiných vymřelých tvorů, nedoplatila na svou krásu, ale na něco, co se jí vůbec netýkalo. A to je na vymírání nejen obojživelníků, ale všech živočichů i rostlin to nejhorší. K prospěchu lidskému druhu vymírají i nejvzácnější přírodní poklady. Kdyby se náhodou prokázalo, že někteří herpetologové považující druh místo vymřelého za kriticky ohrožený měli pravdu, jásali bychom, i tak by nám však dalších 250 jedinečných druhů scházelo...


Jen málokdy obojživelníky ohrožuje lov. Je pravda, že mnozí mloci byli ve východní Asii vybíjeni z důvodu pověstí a povídaček, podle nichž po vypití lihu s mrtvým mlokem dojde k zastavení střevních potíží. Není to ovšem pravda, a přesto taková spousta krásných salamandrů vymizela. Žáby jsou ovšem také v problémech. Kriticky ohroženým druhem je například atelopus panamský, krásná žlutá žabka (viz. obrázek pod textem), která donedávna žila ve volné přírodě panamských lesů. Dnes je již v přírodě vyhynulá a malé populace přežívají v zajetí. Podaří-li se je navrátit do divočiny, to mnozí odborníci odmítají tvrdit. Dále ubývá i ropuch jihoasijských, atelopů proměnlivých nebo i kako kapských, jimž k přežití pomáhají alespoň špatně odvodněná jílová pole v Jihoafrické republice. Máme však stále naději na záchranu nejstarších suchozemských obratlovců. Aby se scénář s vyhynutím poloviny dosavadních známých druhů nestal pravdou, musí se lidé pokusit zabránit takové výrobě tepla, jaká jen způsobuje globální oteplování. Více národních parků ve více zemích bohatých na obojživelníky by jim také mohlo pomoci. Nesmíme znečišťovat vodní plochy, například jezírka a rybníky, protože i to může zdecimovat celou jednu populaci čolků a právě i ta může hrát v budoucnu velkou roli, i když se to prozatím nezdá. Zkrátka, chce to být ohleduplný k přírodě. Tento ekosystém, v němž mimo jiné žijí i obojživelníci, stvořil nás a nebudeme-li k němu ohleduplní, zničí nás... Každý zásah člověkem do původního ekosystému se totiž obrátí právě vůči lidstvu...


Doufám, že Vás tento článek nijak nevyděsil, stále je zde šance na záchranu obojživelníků a pokud ji využijeme, spadne nám všem určitě ze srdce veliký kámen...

Důležité informace o ohrožených nebo dokonce i vyhynulých druzích se dozvíte na těchto webech: http://dinosaurss.blog.cz/1407/bufo-periglenes, https://www.youtube.com/watch?v=3UFOhuBy7fk, http://www.edgeofexistence.org/amphibians/top_100.php a www.arkive.org .
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jano Jano | Web | 26. července 2014 v 13:39 | Reagovat

Pravda, pravda.
Tomuto článku by sa hodilo dať 6 hviezdičiek. :D

2 Johnston Johnston | 26. července 2014 v 17:00 | Reagovat

Je to strašné kam až lidstvo s tím vším zašlo. Sám se ve své knize o zvířatech vymíráním žab dost zaobírám no je to zdrcující a to video které tu uvádíš je vážně pravdivé

[1]: Možná i 10 ale uvědom si že byl napsán pouze z důvodu toho co udělali těm tvorům lidé. Kdyby byl náš druh až na ochránce přírody trochu chytrý tak by se tohle nikdy nestalo.

Jinak super článek a doufám že některým co to nevědí, to téma aspoň trochu vleze do hlavy....................

3 martinoraptor martinoraptor | Web | 26. července 2014 v 17:51 | Reagovat

Máš to nádherně napsané. Poměrně brzo napíšu článek, který se bude zabývat podonou tématikou.

[2]: Souhlasím s tebou. Je naprosto hrozné co lidé dokáží udělat. Nedokážu si představit, že by obojživelníci zmizeli jako dinosauři. Doufám, že tu vydrží ještě dlouho po nás.

4 dinosaurss dinosaurss | Web | 26. července 2014 v 17:51 | Reagovat

Za dobu mé nepřítomnosti tu přibylo mnoho báječných článků, skvělé pokračování Správce i nový komiks, jsem velmi potěšen!!

5 dinosaurss dinosaurss | Web | 26. července 2014 v 17:58 | Reagovat

Co se týče tohoto článku,  tak nemám, co dodat, pravda pravdoucí.. Nicméně je smutné, že tak krásní a úžasní živočichové vymírají... Tento článek má podle mě naprosto relevantní zakončení, moc se Ti povedl, je vskutku velice zajímavý, naučný a inspirativní..

6 blogplateosaurus blogplateosaurus | 26. července 2014 v 18:39 | Reagovat

Škoda, že tolik obojživelníků vyhynulo, nebo im vyhynutí hrozí. Je to velice smutné. Je to výborný a velice přehledný článek.

7 siamotyran siamotyran | Web | 26. července 2014 v 20:51 | Reagovat

Opravdu skvělý článek, živočichů jako jsou velemloci bychom si měli vážit jsou na této planetě o mnoho milionů let déle než my.Na druhou stranu máme velké množství ohrožených obojživelníků, ale také druhy převážně žab, které ohrožují jiné živočichy například v Austrálii

8 Jano Jano | Web | 27. července 2014 v 9:07 | Reagovat

[2]: Náš druh je veľmi bystý. Sme takí bystrí, až to je na škodu. Ale - ako sa spieva v jednej pesničke - Ľudia vôbec nie sú zlí, len ľudstvo je príšerné. No tiež je pravda, že keby bol na našom mieste iný živočíšny druh (Vojna s mloky, poznáte? Celkom príhodné...) napr. kebyže sa kalamiticky premnožia psy, neozývali by sa medzi nimi hlasy -Zachráňte planétu! - ako je tomu v našom prípade. Akurát by sme sa mali pokúsiť byť viac ľuďmi ako ľudstvom.

[7]: Na tom niečo bude. Je to jeden z dôvodov, prečo je situácia taká zložitá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama