Ptačí řády a jejich evoluce: Pštrosi

22. července 2014 v 11:18 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
"Všem se líbí ptáci. Které jiné divoké zvíře je více přístupno našim očím a uším blízko k nám i všem ve světě tak univerzálně, jako pták?" David Attenborough

Pštrosi
Stratigrafický výskyt: Eocén (40 ma) až současnost
Areál rozšíření: Starý svět (Afrika a Eurasie)

CO TO VLASTNĚ JSOU TI PŠTROSI?
Pštrosi jsou řádem nelétavých suchozemských ptáků z nadřádu běžců (Palaeognathae). Ti tvoří celkem pět řádů a pštrosi patří mezi ty vůbec největší. Peří není příliš pestře zbarvené, charakteristickým znakem je dlouhý krk a také vysoké nohy, díky nimž pravěcí i současní zástupci řádu mohou rychle běhat a dosáhnout rychlosti i více, než 60 km/h. Jejich přítomnost je zaznamenána pouze ve starém světě, v Africe a Eurasii. Křídla jsou zakrnělá, což je také důvod, proč pštrosi nemohou létat, při běhu si jimi ale mohou pomáhat ke zvýšení obratnosti...

Samice pštrosa dvouprstého se svými mláďaty

EVOLUCE ŘÁDU STRUTHIONIFORMES:
"Pštrosi jsou možná jedněmi z nejbližších žijících příbuzných dinosaurů - mnoho znaků sdílejí se skupinou ornitomimidů." Nigel Marven

To je určitě pravda! Právě Ornitomimidi se jim podobali. Evoluce pštrosů ale začíná až v třetihorách.
Mnozí vědci předpokládají, že všichni běžci (pštrosi, kasuárové, ptáci moa a další) měli společného předka. Právě proto někteří odborníci pštrosy jako samostatný řád neuznávají a řadí je do jediné skupiny právě s jejich příbuznými. Nejstarším známým pštrosovitým ptákem je Palaeotis, který žil před 40 miliony lety, v době středního Eocénu, ve střední Evropě a jeho pozůstatky byly ve 30. letech minulého století vyzvednuty z německého souvrství Messel. Dalším primitivním běžcem je tajuplný Remiornis, u kterého dosud nebylo prokázáno, do kterého řádu patří. Pokud by bylo potvrzeno, že byl pštrosem, posunula by se historie řádu až do středního Paleocénu. I tak víme, že pštrosi jako řád pocházejí z Evropy a v průběhu milionů let se šířili dále a dále po starém světě. Struthio coppensi, nejstarší dosud objevený zástupce pštrosího rodu, žil v Namibii v raném Miocénu, stejně jako Struthio karingabarensis. V pozdním Miocénu se už v Číně vyskytoval druh S. linxiaensis. Bohužel, během doby ledové, jež působila asi 2 miliony let, pštrosi v Číně vyhynuli a tak dnes zbývá jediný druh...

Lebka druhu Struthio linxiaensis vystavená v muzeu

DNEŠNÍ PŠTROSI:
Dnes žije už pouze jeden zástupce rodu Struthio, je to S. camelus, česky pštros dvouprstý. I tak si ale vědci nejsou jisti, nemají-li toto zvíře trochu rozdělit a podle některých znaků zavést ještě jeden platý druh. Přesto je zde pět poddruhů, jeden z nich, arabský pštros, však již bohužel kvůli lidskému působení v 20. století vyhynul. Jinak pštros dvouprstý není člověkem příliš dotčený druh. Vždyť bychom na něj měli být také hrdí! Je totiž největším ptákem 21. století, jen sloní ptáci z Madagaskaru a ptáci moa z Nového Zélandu, kteří již vyhynuli v našem letopočtu, byli větší! Velcí samci pštrosa dvouprstého váží i přes 115 kilogramů a samice jsou jen o patnáct kilogramů lehčí, přičemž měří 280 centimetrů-to jsou přece skoro 3 metry! Rychlost dokáží při běhu zvýšit i na 70 km/h, což z nich dělá některé z nejrychlejších ptáků vůbec (ptáci schopní letu však dosáhnou i vyšší rychlosti). Nejčastěji se živí různými menšími plody, zrním, ale požírají i menší bezobratlé. Zároveň kladou největší vejce, z něhož se líhne malinké mláďátko. Okolo pštrosů však kolují i nepříliš pravdivé informace, není správné tvrdit, že pštrosi při nebezpečí schovávají hlavu do písku-mnohdy by právě to znamenalo jejich konec, jejich instinkty spíše napovídají k rychlému úprku...

Pštrosí mládě


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 blogplateosaurus blogplateosaurus | Web | 22. července 2014 v 12:26 | Reagovat

Pěkné. Je celkem zvláštní, že se podobný tvar těla vyvinul nezávisle na sobě u pštrosů i ornithomimidů.

2 martinoraptor martinoraptor | Web | 22. července 2014 v 14:07 | Reagovat

Velice zajímavé i nádherné.

3 Jano Jano | Web | 22. července 2014 v 16:50 | Reagovat

Sú to veru fascinujúce tvory.

[1]: To je konvergentná evolúcia. Niektoré tvary  tela sú evolučne také výhodné, že sa v prírodnej histórii vyskytujú nezávysle u rôznych, často aj nepríbuzných tvorov. Napr. podobnosť žralokov, delfínov a ichtyosaurov, alebo zhodné znaky šablozubých mačiek a vačkovcov Thylacosmilus z Južnej Ameriky. :D

4 Johnston Johnston | 22. července 2014 v 18:49 | Reagovat

Výborný blog a články též Já nejsem žádný zoolog ale z vlastního zájmu píšu vlastní encyklopedii zívřat a tento článek o vývoji pštrosůů mi pomůže :)) díky za tvůj čas věnovaný tomuto webu :)

5 Johnston Johnston | 22. července 2014 v 18:49 | Reagovat

[3]: Pravda pravda o té konvergentnním vývoji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama