Život šavlozubého mláděte 2/3

25. září 2014 v 15:38 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Můj příběh nás zavádí do střední Bolívie v srdci Jižní Ameriky, do doby před 1 milionem let... V úvodní části jste se seznámili s Merrym, malým samcem druhu Smilodon populator, jenž již po pár měsísích života přišel o svou jedinou sestru... Co bude následovat?

Život šavlozubého mláděte 2/3:
Merryho z hlubokého spánku probudilo děsivé vrčení. Chvíli nevěděl, co ho vydává, ale za chvíli si už všiml své matky, která do něj vrážela čumákem, pokrčovala kůži u horní čelisti a tím ukazovala své tesáky v celé délce. Od té doby, kdy si s matkou lehli do jeskyně před deštěm už uplynula celkem dlouhá doba, a Merry se měl konečně osamostatnit. Matka ho již nechtěla. Merry to nedokázal pochopit, nakonec ale vstal a odešel z jeskyňky. To bylo naposledy, co ji měl v bezpečí navštívit. Svět už mu nepřišel takový přátelský, jaký ho doteď znal. I zbytek smečky, tedy jeho tety a babičky, se na něj nedíval zrovna nejpřívětivěji. Když si chtěl Merry lehnout vedle staré samice, ta se rázem zvedla a se zataženými drápy mrskla svou levou přední tlapou po Merryho hlavě. Než ten stačil uhnout, schytal již tvrdou ránu. Toho odpoledne se na scéně objevil i jeho otec-jediný samec a zároveň vůdce této smečky. Už na první pohled vypadal velice podrážděně. Merry ho chvíli podezíravě pozoroval. Samec si ho ale nevšímal. Jen zavelel a tři samice s ním náhle odešly. Zmizely ve vysokém křoví. Merryho moc zajímalo, co se vlastně děje. Zbytek smečky na něj vrčel, a tak se mu celkem chtělo následovat dospělce a zjistit, co provádějí. Pomaloučku se plazil mezi keři, až jej něco vystrašilo. Byl to had! Něco takového Merry nikdy předtím neviděl. Začal na zvíře vrčet, ale to bylo patrně ještě více šokované, než on sám, a tak se drobný křovinář raději odplazil pryč. Merry pokračoval ve špionáži. Našlapoval zlehka, potichu, plížil se opravdu jako kočka, občas úplně narovnal páteř, v ne pohodlně vypadající pozici mírně nadzvedl hlavu a zavětřil. Po chvíli ucítil pach svých známých, a zanedlouho je už i viděl. Všichni už stáli na pláňce s krátkou zelenou trávou, on sám ale raději nevyšel a stále se kryl tropickými křovinami. Samec i tři samice očichávaly jakýsi jiný keř. Poté bez jakéhokoliv hluku opět upalovali pryč. Merrymu se to zdálo divné. Přišel k tomu keři a také jej očichal. Poprvé v životě tak ucítil pach jiného Smilodonta. Zdá se, že nějaký samec z cizí smečky se dostal do teritoria té naší a tento keř si označkoval. Což ale bylo něco, co vůdce a Merryho otec nedokázal tolerovat. Dál si už ale Merry netroufl, insinkty mu napovídaly, aby se do sporů mezi jednotlivými smečkami nemotal. Vždyť byl stejně ještě mladý, byl přeci ještě pořád mládětem! Ani šavlovitě zahnutých špičáků mu ještě nebylo vidět. Po několik dalších dní však pro něj byl život v domovské smečce jako studená sprcha. Tety a babičky spolu s matkou jej vyháněly pryč a on tak strávil tyto dny pobíháním po teritoriu a poznáváním nového světa. To však ještě nevěděl, co se má brzy stát... Ani po několika dnech se tři samice s jeho otcem nevrátily. Ovšem za jedné strašidelné, bouřlivé noci, se v dálce objevil pár svítících očí. Merry měl na chvíli od ostatních členů loveckého klanu pokoj, protože všichni pozorně hleděli jen na předmět, který se neustále přibližoval. Ať už to byl jakýkoliv šavlozubec, jasné bylo, že tohle není ani jeden z těch, které Merry předtím znal. Nakonec z temna vyšel obrovský mladík s krvavým šrámem na rameni pravé přední končetiny, a krví kapající z malého zranění na hlavě. Byl to zcela nový vůdce smečky-to on sem před pár dny vnikl! Však ho už Merry krátce po jeho příchodu po čichu ihned poznal, a začal výhružně vrčet. Dospělec poznal, že Merry je samcem potencionálně pro něj v budoucnu nebezpečným, a jediným zařváním mu dal najevo, aby utekl. Sám pak převzal vládu nad novou smečkou, kterou si přišel vydobýt. Pro Merryho to byl jen další šok... V průběhu následujícího dne, kdy smečku ještě sledoval, zjistil, že asi bude nejlepší opustit teritorium ovládnuté novým samcem a začít život někde jinde, kde by on sám v dospělosti mohl získat smečku a tím i cennou ochranu. Zatím na to ale musel jít popořádku. Bylo třeba doučit se to, čemu ho jeho matka nenaučila. Například jak poznat vhodnou kořist či zvířata, se kterými není radno si zahrávat. Při průchodu lesem narazil Merry na něco naprosto kolosálního-na obřího lenochoda jménem Megatherium. Instinkt tvrdil, aby se mu vyhnul, a Merry poslechl. Velkého lenochoda i tak nezajímalo nic jiného, než strhávání listí z korun vysokánských stromů. U říčky si Merry všiml starých známých. Jednalo se o dvojici Toxodontů, kteří byli pravděpodobně vyloučeni ze stáda. Oba byli slabí a nemocní. Merryho napadlo, že by mohl počkat, dokud jeden z nich nepadne, a obstarat si tak lehce potravu. Při čekání ale z lesa vyrazila puma a jednoho z umírajících Toxodontů sama zabila. Druhý Toxodon měl ještě dost síly na to, aby se ztratil kdesi v neznámu. Merry po pumě vyběhl, ale brzy zjistil, že i ona je větší, než on sám. Dravá kočka jen švihla ocasem, zasyčela, a Merry pádil podél toku řeky. Netušil však, že právě tímto se dostává do dalšího nevídaného nebezpečí. Místní území totiž patřilo smečce, z níž pocházel i samec, jenž Merryho od původní smečky vyhnal. Merryho přítomnost okamžitě spustila poplach...


Tentokrát to byla mladá šavlozubá samice, kdo způsobil Merrymu problémy. Byla však starší, což se dalo poznat podle dlouhých šavlovitě zahnutých zubů. Vyběhla po Merrym, hryzla ho do přední tlapy, dala mu pár ran těmi svými a vyděšený sameček strachy raději skočil do řeky, což mu patrně zachránilo život. Brzy se na scéně objevila i větší samice. Merry nechtěl nic riskovat, a raději se jen chytil velkého kamene, vyšel na břeh a vrátil se tam, odkud přišel. Byla to jeho první veliká lekce... Po následujících několik měsíců přežíval Merry snad tak, jako každý jiný samec Smilodonta. Byl z něj samotář, který nespatřil jediný exemplář vlastního druhu. Toulal se deštnými lesy, lovil ptáky a občas chytil i nějakou tu rybku v řece, i když vodu opravdu rád neměl, a namočit se pro něj také nebylo nic pěkného. Život o přežití však může přinést i více zajímavých momentů. Jako například veliký tah skupiny podivných kopytníků, na které již čekali velcí draví ptáci. A Merry se konečně odhodlal k velké lovecké akci...

O tom příště!!! Do komentářů zatím můžete psát, jak se Vám nový příběh líbí. Nebudu Vás napínat příliš dlouho a tak doufám, že poslední část zhotovím již brzy!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Máte rádi hady?

Ano 81.4% (395)
Pouze některé druhy 7.4% (36)
Určitě ne 11.1% (54)

Komentáře

1 dinosaurss dinosaurss | Web | 25. září 2014 v 16:00 | Reagovat

To je tak úžasný příběh, moc se mi líbí, má zkrátka své kouzlo! Velice se těším na zakončení, i když mě možná bude trošku mrzet, že to už skončí .. Každopádně tuhle část jsem si velmi užil, byla výborná!!

2 dinosaurss dinosaurss | Web | 25. září 2014 v 16:36 | Reagovat

Není vůbec zač :-))

3 blogplateosaurus blogplateosaurus | Web | 25. září 2014 v 16:49 | Reagovat

[1]: Souhlasím.

4 kryptopovidky kryptopovidky | 26. září 2014 v 14:40 | Reagovat

K tomu scénáři k filmu, jak jsi mi psal, uvažuji o tom, že později Cryo přepracuji do formy animovaného filmu. Zatím jsem ve fázi výroby postav. Jestli bys chtěl, dám ti odkaz na obrázek nějaké té  postavy, jak by v tom filmu mohla vypadat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama