Croc Anatomy / 2

26. října 2014 v 13:03 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody

Krokodýli jsou neuvěřitelně starobylou skupinou plazů. Spolu s ptáky patří mezi nejbližší příbuzné dávných dinosaurů, ale narozdíl od nich na konci Křídového období před zhruba 65 miliony lety nevyhynuli, a přežili do dnešních dnů. Za tu dobu se téměř nezměnili-a my si budeme povídat o neuvěřitelných znacích, které jim napomohly k přežití...

2. Trup

Další částí těla krokodýlů, kterou si popíšeme, je trup. Začíná krkem následujícím po hlavě, a končí u kořenu ocasu. Povrch těla určitě není hladký, už jen co se kůže týká, je celkem dost složitý. To stejné platí i o vnitřku krokodýlího trupu, který je složen z nejrůznějších kostí i vnitřních orgánů. Jak to vše vypadá dopodrobna?

Kůže:
Začneme na povrchu. Krokodýlové nemají příliš tenkou a hladkou kůži, jakou jsou vybaveni například hadi, ještěři nebo hatérie. Jejich kůže je podstatně drsnější a zrohovatělejší, a po celé délce trupu a následně i ocasu se při horní části táhne tlustý, drsný a tvrdý pancíř, sestavený z desek. Díky tomu připomínají i některé již dávno vymřelé dinosaury, například skupinu Ankylosaurů, obrněných dinosaurů z období Křídy, jejichž trup byl zeshora též pokryt tvrdým, neprostupným pancířem. Vnější povrch plátů tvoří tuhý beta-keratin, zatímco pantová oblast je složena z alfa-keratinu. Na zádech krokodýlům pancíř vystupuje a tvoří tak podélné přímky, jež se stále zvětšují, až nakonec dosáhnou samého konce těla. Těmto deskám se říká osteodermy. Některé pláty jsou dokonce vyztuženy cévami a pomáhají tak krokodýlům při získávání tolik potřebného těla z okolního prostředí. Na břiše je ale kůže více ohebnější a měkčí...


VNITŘEK TRUPU
Srdce:
Krokodýlové mají skutečně podivuhodné srdce: je čtyřkomorové a jedinou skupinou živočichů, kteří se tak krokodýlím podobají s ohledem na tento orgán, jsou ptáci (ačkoliv to není žádné překvapení, protože ptáci, krokodýlové a dinosauři mají mnoho společného). Narozdíl od svých opeřených příbuzných jsou ale krokodýlové samozřejmě ektotermní (energii potřebnou k životu získávají z vnějšího prostředí-jsou studenokrevní). Jejich srdce je zároveň vysoce přizpůsobeno životu ve vodě. Při ponoření se srdeční frekvence zpomaluje na jeden nebo dva tepy za minutu, přičemž také průtok krve do svalů je výrazněji zpomalen. Tep se zrychlí pouze při vynoření se z vody či nadechnutí, které napomůže tělu k získání okysličené krve, jež pak proudí do svalů. Svaly jsou při ponoření vždy zásobeny předem získaným kyslíkem, jenž je uvolňován za pomocí hemoglobinů adaptovaných k okamžité rekaci díky iontům postupně se zvyšující koncentraci hydrogenuhličitanu...

Plíce a dýchání:
I zde narazíme na podobnost krokodýlů s ptáky: obě skupiny živočichů dýchají vzduch proudící do jednosměrné smyčky v plicích, což dokázaly i výzkumy předních světových herpetologů. Ještě před asi pěti lety se ale myslelo, že krokodýli dýchají stejně jako my, savci, tedy odlišněji, než ptáci. Při nadechnutí proudí vzduch do dvou hlavních průdušek a průdušnice krokodýla, až se nakonec oddělí do několika dalších, menších dýchacích cest, až nakonec skončí v oněch středních. Jediným problémem při porozumění této anatomie je schopnost krokodýlů takto dýchat bez vzduchových vaků. Jinak jsou plíce připojeny k játrám a ke svalům zdánlivě se podobajícím membráně savců. Pomocí jednotlivých pohybů plic se pak také krokodýl může vynořovat a ponořovat. Při stažení plic tělo jednoduše klesne, neboť se v plicích vytvoří negativní vztlak, zatímco při nafouknutí plic vypluje na hladinu...

Tělesná teplota:
Jak již bylo zmíněno výše, krokodýlové jsou ektotermní, takže energii získávají díky okolnímu prostředí, včetně slunečního světla. Jen relativně malá část tepla je vytvářena ve vnitřku jejich těla. I před ponořením do vody se tedy musí krokodýl chvíli vyhřívat, aby získal potřebnou energii na další aktivity. Během zimy je doba vyhřívání se poněkud prodloužena, naopak v létě zase podstatně zkrácena. Sice se to nezdá, ale krokodýlům může hrozit přehřátí, což je důvod, proč jsou občas v hodinách okolo poledne (v době největšího slunečního žáru) viděni častěji ve stínu. Občas krokodýlové také otevírají svou tlamu, čímž se ochlazují. Někdy však může u krokodýlů fungovat i tzv. osmoregulace, při níž je teplota udržována v solích, jež tělo obsahuje Normální rozsah teploty jejich těla se rovná něčemu mezi 25°C až 35°C.


Kosti:
Všimněte si teď obrázku nad textem, jenž právě pročítáte. Vidíte na něm vycpané tělo afrického krokodýla nilského (dole) spolu s celou jeho kostrou (nahoře). Nevypadá snad zajímavě? Celkově základní kostru tvoří asi 8 párů žeber spolu s 14 obratly a podlouhlou páteří, netýká se to ovšem ocasu.

Končetiny:
Končetiny krokodýlů jsou opravdu malé. Narozdíl od blízkých příbuzných ptáků, nejsou zasunuty pod tělem, ale vedle něj, čímž připomínají krokodýlové ještěry a hatérie. Končetiny jsou opravdu malé a na souši se tak krokodýlové většinou pohybují poněkud pomaleji a neohrabaněji, než ve vodním prostředí. Přesto však dokáží na krátkou vzdálenost vyvinout docela slušnou rychlost, i když v postupném zrychlování a udržení rychlosti jim brání jejich metabolismus. Není ovšem úplnou výjimkou vidět krokodýla mořského například na severu Austrálie při běhu, jenž docela připomíná podlouhlé skoky. Končetiny jsou zakončeny pěti prsty a ostrými drápy, po celé délce se navíc táhnou šupiny...

Příště v Croc Anatomy: Ocas krokodýlů!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se Vám projekt Croc Anatomy?

Ano, líbí se mi to 100% (11)
Tak napůl 0% (0)
Ne 0% (0)

Komentáře

1 blogplateosaurus blogplateosaurus | Web | 26. října 2014 v 15:23 | Reagovat

Skvělý článek.

2 dinosaurss dinosaurss | Web | 26. října 2014 v 15:28 | Reagovat

To je tak absolutně výtečně napsané, obdivuji tuto práci, vážně moc skvělé a zajímavé!!

3 dinosaurss dinosaurss | Web | 26. října 2014 v 17:40 | Reagovat

:-)

4 martinoraptor martinoraptor | Web | 26. října 2014 v 22:40 | Reagovat

Super!!!

5 martinoraptor martinoraptor | Web | 27. října 2014 v 11:59 | Reagovat

Je opravdu vidět, že sis s tím dal hodně práce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama