Správce dinosauřího parku - Hledání ztracené výpravy

28. srpna 2015 v 9:26 | HAAS |  Správce dinosauřího parku
Letní prázdniny se již chýlí ke konci, to se však nedá říci o řešení problémů v Dinosauřím parku. Dan Jameson a ostatní to nemají vůbec jednoduché, dnes se dozvíme, co všechno prožili...

Hledání ztracené výpravy

Dostali jsme Bergera. Ten chudák byl úplně vyřízený, byl v jednom luxusním hotelu v americkém Chicagu a utrácel zde jako milionář. Také že měl peněz dost, od někoho je totiž dostal za to, že v našem parku způsobil požár. Jeho čin jej ovšem trápil, já bych dodal, že jej dokonce rozežíral zevnitř. Když ho dostali chlapi z jedné nesmírně schopné americké jednotky, byl převezen do výslešny. Ta se překvapivě nacházela až v Kalifornii. Tam také přistálo letadlo se mnou, Charlesem a několika pracovníky našeho parku. V pondělí jsme Bergera konečně spatřili. To jste ještě neviděli, jak to vypadá, když se Charles zlobí! U výslechu jsem nebyl přítomen, protože jsem dostal chuť na zmrzlinu a zašel si ji koupit do místní restaurace (která byla mimochodem příšerně drahá). Jak jsem tak pojídal vanilkovo-čokoládovou zmrzlinu a přemýšlel o tom, co si dát zítra na oběd, úplně jsem zapomněl, proč vlastně stojím na kalifornské půdě. Při výslechu se zatím stupňovalo napětí. Henry, jeden z mých přátel, jež u výslechu byli, mi řekl, že se Berger dokonce rozplakal. Henry je vtipálek a nevím, zda tomu mám věřit. Když jsem však po půl druhé přišel ke dveřím a zaposlouchal se, stále se ozýval mocný Charlesův hlas a nějaké bušení, nejspíše do stolu. Detaily již nebudu přibližovat, každopádně Berger byl nějak potrestán. Já osobně bych ho za takový zločin předhodil smečce hladových Troodonů. V úterý ráno jsme se vrátili do parku. Charles neustále opakoval větu "Vše vyřízeno.". Začínalo mi to lézt na nervy. Zavřel jsem se ve svém domku a ke vší hrůze zjistil, že mi někdo snědl mé oblíbené sušenky. Tentokrát to nebyl Oliver. Ukázalo se, že během naší nepřítomnosti unikl mladý Gallimimus a nějakým zázrakem se dostal do mého domku. I když je to rok staré mládě, nadělalo mi doma pěkný nepořádek. Pak se zase nějak dostalo ven, našli jsme jej v křovinách při západním pobřeží ostrova. Také želvy druhu Testudo atlas někdo zapomněl nakrmit a já to musel ihned napravit. Dále mi bylo řečeno, že se objevily nějaké problémy s Gigantophisem, jenž má parazity. A tak jsem ještě v úterý večer musel běhat z veterinární kliniky do terária a zase zpět, abych si vypůjčil vybavení a spolu s předními veterináři našeho "velehada" vyléčil. Co se týká našich Tsintaosaurů, ukázalo se, že sázejí na stáří dřeva, z něhož je postavena jejich ohrada. Jeden z těch dvou neposedných bratrů totiž vyvrátil část výběhu. Nedokážu si to vysvětlit jinak než tím, že se o něj prostě opřel. Kůlky nevypadly ze země, ale otočily se do stran. Kdyby nastal třeba déšť, mohly by je prudké nárazy kapek vylomit a Tsintaosauři by utekli. Oprava výběhu zase padla na mě. Tady vidíte, že být správcem Dinosauřího parku je vážně jedna z nejtěžších prací na světě...

Pátráme také po ztracené, pohřešované výpravě. Minulý týden jsem informoval o tom, že se na jžiním pobřeží Isle of Die vylodila skupina pěti dobrodruhů. Jejich cílem bylo zjistit něco o fauně jižní části toho strašidelného ostrova, ovšem, jak jsem také uvedl, tuto část oné pevniny nikdo pořádně nezná. A nikdo nemá tušení, co se tam skrývá. Během relativně krátké doby jsme ztratili s výpravou spojení. Záchranná expedice našla na ostrově otupělý nůž, avšak nic jiného. Minulý pátek, krátce po páté večer, si Oliver vzal vrtulník a spolu s Timem a se zástupcem ředitele parku vyrazil na jižní pobřeží. Podařilo se mu najít něco neobyčejného. Při jižním pobřeží se nachází jakési "pole". Olivera napadlo, že by se na Isle of Die mohli usídlit nějací lidé, jinak si to vysvětlit neuměl. Když však přistáli, ukázalo se, že to, co vypadalo z ptačí perspektivy jako pole, je ve skutečnosti pláň s přinejmenším dva metry vysokými travinami. Při jejich průzkumu Oliver narazil na mrtvolu. Byl to jeden člen expedice, John. V krku měl zasazenou ohromnou ránu od dozadu zahnutých zubů. V zádech měl navíc hluboký otvor, probodlo jej něco ostrého. Olivera napadlo jediné: Raptoři. Místo okamžitě opustil a po příletu do parku nám vše oznámil. Během víkendu proběhly další akce, ani jedna z nich však nebyla úspěšná. Další čtyři lidé jsou stále pohřešováni. V úterý byl nasazen speciální tým spolu s našimi rangery, povedlo se jim najít jeskyni, v níž se nacházel otrhaný batoh s práznými sáčky od tyčinek. Ztracení členové výpravy se tam asi na nějakou dobu usídlili. Na úpatí hor se konečně podařilo zachytit jejich signál. Ukázalo se, že satelitní telefon leží kdesi v křoví a je zalit zaschlou krví. Něco tak strašného jsme snad ani neměli odhalit. Ať však již bylo nalezeno cokoliv, stále nevíme, kde zbývající čtyři dobrodruzi jsou... Jen čas ukáže, co se s nimi stalo...

Příště se již zřejmě dozvíte, co se výpravě přihodilo. A na Dana čekají důležitá rozhodnutí, která by mohla změnit chod celého parku...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Chováte doma plazy?

Ano, chovám 17.3% (24)
Ne, ale chtěl/a bych 62.6% (87)
Ne, nechtěl/a bych 20.1% (28)

Komentáře

1 Bleskobleska Bleskobleska | 28. srpna 2015 v 9:35 | Reagovat

Těším se na další díl :D Ale opravdu hodně. Gallimimí mládě bylo úžasné - jen ta představa, jak pobíhá po domě je k nezaplacení :D

2 dinosaurss dinosaurss | Web | 28. srpna 2015 v 14:25 | Reagovat

No páni, moc pěkná část!! Rozesmálo mě to, jak jsi nebyl u výslechu, protože jsi dostal chuť na zmrzlinu :-D :-D a taky jak ty sušenky nesnědl tentokrát Oliver, ale mladý Gallimimus :-D, to se povedlo :-)... A jsem už velmi napjatý ohledně těch čtyř dobrodruhů...!!

3 martinoraptor martinoraptor | Web | 29. srpna 2015 v 17:26 | Reagovat

Co tak říct, velmi živé mládě:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama