Pravěk v Čechách-Rostliny karbonských lesů

17. listopadu 2015 v 11:22 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Po dlouhé době se vracím k projektu Pravěk v Čechách, jenž popisuje prehistorická zvířata a rostliny střední Evropy. Měli jste již možnost přečíst si o celé řadě témat, zkamenělin i období, nicméně nyní obrátíme naše zraky znovu ke Karbonskému období...

Místo: Plzeňsko,
Období: Pozdní Karbon (cca před 300 miliony let).
Prehistorie České republiky by se dala označit za celkově rozmanitou, podíváme-li se na zkameněliny rostlin, které na jejím území byly objeveny. Nýřanská oblast na Plzeňsku, bohatá na černé uhlí, je jistě důkazem toho, že byla střední Evropa v době pozdního Karbonu jedním velkým močálem, kde se dařilo vzdáleným příbuzným kapradin. Takové kapraďorosty vytvářely obrovské množství kyslíku, členovci se tedy zvětšovali a získali tak dominantní postavení v potravním řetězci. Z Nýřan však známe i spoustu obratlovců, obojživelníků jako byl Keraterpeton a Nyrania, nebo také obrovského savcovitého plaza Edaphosaura, měřícího 3 metry. Nic z toho by zde však nežilo, nebýt právě karbonských lesů. Poté, co rostlinní giganti zahynuli, rozložili se, byli pohřbeni kdesi hluboko mezi geologickými vrstvami a během desítek milionů let se z nich stalo černé uhlí, které dnes těžíme a spalujeme. Mezi původce tohoto uhlí patřily četné stromové přesličky, jako byl Cordaites-10ti metrová nahosemenná rostlina známá jinak ze všech koutů světa. Kordaity měly typicky štíhlé kmeny a listy byly doslova trávovitě protáhlé. Dalšími, mnohem vyššími rostlinami, které ve střední Evropě rostly, byly plavuně rodů Lepidodendron a Sigillaria. Tyto rostliny si byly blízce příbuzné a v mnozích znacích se shodovaly. Dle přeměření průměru kmenů dorůstaly výšky 10 až 30 metrů, možná i více. Je neuvěřitelné, že plavuně v tehdejších dobách byly tak obrovité, a jejich kopinaté listy byly delší než metr. Na Plzeňsku se však našly také otisky listů kapradin rodů Mariopteris, Rhacopteris a Alloiopteris. Jejich mnohdy liánovitý či stromový vzrůst dodával těmto rostlinám na podivuhodnosti. Kapraďosemenné, představující jakýsi mezičlánek mezi výtrusnými a semennými, také byly ke konci Karbonu v Česku více než hojné. Jejich až kapradinový vzhled nejprve vedl paleobotaniky k domněnce, že patřily mezi tzv. tajnosnubné výtrusné rostliny. Nicméně slovenský geolog a paleobotanik Dionýz Štúr si v druhé polovině 19. století všiml, že tito stálezelení tvořitelé lesů již vytvářeli semena. Mezi již zmíněné kapraďorosty nalezené na Plzeňsku se řadily rody Alethopreris, Odontopteris, Pecopteris, Sphenopteris, Linopteris, Neuropteris a obrovská spoiusta dalších. Nesčetné množství nalezených druhů nasvědčuje nesmírné druhové rozmanitosti. Vzácně se v tehdejších močálech vyskytovaly i jehličnany rodu Walchia. K nim se váže jedna zajímavost: zkameněliny severoamerického druhu Walchie obsahovaly nejen listy jehličnanu, ale také stopy velkého dravého plaza rodu Dimetrodon, charakteristického svou hřbetní plachtou. Koneckonců šlo o příbuzného býložravce Edaphosaura, jenž se vyskytoval právě v ČR. Na Plzeňsku byla objevena pouze jediná karbonská cykasovitá rostlina, a to Whitleseya. Podle paleobotaniků byl hlavní výhodou všech těch rostlin rychlý růst. Kmeny vyrostly snad během několika málo let, což z karbonských rostlin činí jedny z nejrychleji rostoucích velkých organismů vůbec. Kromě dostatku vody vyžadovala taková činnost i přívětivé podnebí, lze tedy předpokládat, že ve střední Evropě bylo toho času teplo a slunečno. Celkově se tak tehdejší bažiny podobaly močálům na Floridě. Jistě se pak hemžily různými živočichy. Většinu ze zde uvedených prvohorních rostlin použil paleontolog Josef Augusta k popisu karbonského prostředí Česka v povídce své knihy Ztracený svět, jež byla vydána roku 1971. Velmi dobře přispěly k čtivosti jeho příběhu, jenž se zaměřoval na život více známých krytolebců a dalších obratlovců těch časů...


Na prvním obrázku vidíte smíšený les kordaitů a lepidodendronů, zatímco na druhém je Lepidodendron samotný. Upřímně doufám, že se Vám článek líbil! Je možné, že v budoucnosti napíši i další části projektu Pravěk v Čechách...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl podle Vás Lepidodendron příbuzný Sigillarii?

Ano 96.2% (25)
Ne 3.8% (1)

Komentáře

1 Johnston Johnston | E-mail | 19. listopadu 2015 v 19:37 | Reagovat

zajímavé rostliny tam rostly :))

2 Ankylosaurus Ankylosaurus | Web | 6. prosince 2015 v 20:58 | Reagovat

Nádherný článek, moc se mi líbil :). Jen, když tu píšeš o kapraďosemenných rostlinách, tak jsem tu v této větě našel překlep: Mezi již zmíněné kapraďorosty nalezené na Plzeňsku se řadily rody Alethopreris, Odontopteris, Pecopteris, Sphenopteris, Linopteris, Neuropteris a obrovská spoiusta dalších.

Asi tím myslíš kapraďosemenné a ne kapraďorosty. Plus máš ještě překlep ve slově spousta.

Jinak ale skvělý článek, který mě seznámil s karbonskými rostlinami :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama