Rozdíly mezi nalezenými jedinci Pteranodonů

22. května 2016 v 9:08 | HAAS |  Ptakoještěři: znaky a charakteristika
Pteranodon byl pozdně Křídovým pterosaurem, jehož fosilie byly nalezeny na území Severní Ameriky. Byl to jeden z velkých ptakoještěrů, s rozpětím křídel přes 6 metrů, tedy alespoň v některých případech. Tento tvor, popsaný a pojmenovaný Marshem roku 1876, je zřejmě nejznámějším ptakoještěrem, spolu se slavným Pterodactylem. Pteranodon se objevil v bezpočtu televizních pořadů, seriálů, filmů, v mnoha knihách, a to jak encyklopediích, tak i dobrodružných příbězích o pravěkých zvířatech. Patří také mezi nejrozmanitější ptakoještěry co se týká informací, jež o něm máme... Paleontologové rozlišili několik základních rozdílů mezi jednotlivými jedinci. Možná to byly poddruhy, možná i samostatné druhy-zde si nejsou vědci zcela jisti. Dobře známý Pteranodon longiceps měl hřeben na hlavě směřující dozadu, ačkoliv v některých případech se také lišil. Někteří jedinci totiž měli špičku hřebene směřující nahoru, kdežto jiní zase dolů (viz. obrázek). Jiný druh Pteranodona, P. sternbergi, měl na hlavě zcela jiný útvar. Byl vyvýšený, špička směřovala nahoru a tvořil něco, čím se tento druh od P. longicepse diverzifikoval. Proto někteří vědci zastávají názor, že to byl už samostatný druh, nemajíce s Pteranodonem příliš mnoho společného (kromě toho, že oba patřili do čeledi Pteranodontidae). Nazvali jej Geosternbergia sternbergi. Zde je ovšem vše předmětem diskusí... Některé paleontology však zaujal postupný vývoj Pteranodonů. Na začátku 90. let minulého století publikoval Christopher Bennett zajímavý poznatek. Pteranodoni z formace Niobrara v USA je jedním z hlavních nalezišt fosilií tohoto pterosaura. Bennett a jeho tým rozpoznali, že mezi P. sternbergi (či Geosternbergia sternbergi) a P. longiceps je časový rozdíl 4 miliony let! Jinými slovy, P. sternbergi mohl být předchůdcem P. longiceps. Pokud by tomu tak nebylo, minimálně bychom si byli jisti, že byla zdokumentována jedna vývojová větev. Avšak znaky, jež odlišují dva druhy poskytují dobrý obrázek toho, jak se během několika milionů let mohl tento živočich proměnit...


U Pteranodonů však můžeme rozeznat i samce a samice! Samci byli větší, s rozpětím křídel přes 6 metrů. Největší nalezené samice měly okolo 3 metrů, což je však stále značná velikost. Mezi ptakoještěry to ale příliš mnoho nebylo... Rozdíl ve velikosti byl pochopitelně patrný ve všech znacích, včetně krátkého ocasu. Samci ho měli asi 25 centimetrů dlouhý, což bylo asi 3,5 % velikosti rozpětí křídel. U samic byl ocas pochopitelně opět menší. Avšak jak můžeme rozlišit samce od samic? Jako u mnoha dnešních zvířat, například u ještěrů, i ptakoještěří samci používali zřejmě pestře zbarvené hřebeny k předvádění se. Můžeme tedy tvrdit, že jedinci s delšími hřebeny byli samci. Nalezené exempláře s krátkými hřebeny byly zase samice. Hřeben nehrál roli jen v předvádění se, pravděpodobně jej tito ptakoještěři používali i při létání jakožto kormidla... Pokud byste měli možnost cestovat zpět v čase do období pozdní Křídy a setkat se s Pteranodony, zřejmě byste skutečně dokázali říci, zda jedinec před Vámi je samcem či samicí. Díky rozdílům patrným i na fosiliích se nám tedy naskytl dobrý pohled na biologii tohoto více než 75 milionů let vyhynulého tvora...

Informace pro tento článek mi poskytly weby Wikipedia.org a www.prehistoric-wildlife.com . Snad Vám tento článek přinesl něco nového. Pokud se Vám líbil, komentujte...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 53.8% (305)
2. Do smrtelných čelistí 23.1% (131)
3. Pekelné akvárium 23.1% (131)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama