Správce dinosauřího parku - V zajetí

27. května 2016 v 16:00 | HAAS |  Správce dinosauřího parku
Poslední květnový pátek zakončuje tento celkově teplý týden... Ale pokud je u Vás doma teplo, pak v Dinosauřím parku a jeho okolí to přímo vře. A Dan Jameson si není zrovna jistý, jak bude vše pokračovat...

V zajetí

Ještě v průběhu pátečního odpoledne se náš radiotechnik několikrát pokusil navázat přímé spojení s posádkou helikoptéry. Veškerá data, která mu byla pilotem poslána v pátek okolo jedné hodiny odpolední, poukazovala na přítomnost helikoptéry nad nejvyššími vrchy Praještěřích hor. Za hodinu, kdy bylo navázání trvale přerušeno, se samozřejmě přemístila někam úplně jinam. Situace byla zoufalá. Charles navrhl vše probrat při společné debatě večer, ale Oliver byl zrovna mimo ostrov, na pozorování ryboještěrů v hlubokých vodách severně od Tedova ostrova. Proto schůze začala až v sobotu ráno. Do té doby radiotechnik spojení s pilotem helikoptéry nenavázal, přes noc však informoval základnu Ochránců pravěké zvěře o celé události. Ti na místo okamžitě vyslali letadlo, v němž mimo jiné letěl i Joe Tits. Při ranní poradě jsme se pak shodli, že i Dinosauří park se zúčastní pátrání po helikoptéře. Charles přišel s nápadem, že mohla být například sestřelena. Technické poruchy nebo chybu pilota jsme sice nevyloučili, ale také jsme si nebyli jisti, zda Andy Lower je jakožto vynikající pilot vůbec schopen nějaké chyby. A pokud tedy byla helikoptéra sestřelena, kým?! Vzali jsme druhý vrtulník a odletěli na Isle of Die. Posádku tvořilo dvanáct mužů, včetně mě i Olivera, a také Andyho nejlepšího kamaráda Jacka. Dostat se k Praještěřím horám nebylo jednoduché. I v jedenáct hodin odpoledne se nad Praještěřími horami stále držela mlha a náš vrtulník se rázem ocitl v "mračné kaši". Dohled byl pro pilota opravdu špatný, s helikoptérou se mu velice špatně pracovalo a poté nás napadlo, že právě taková mlha mohla způsobit onu nešťastnou událost. Někdo to dokonce řekl nahlas, ale Jack ho okřikl, že ani nevíme, zda byl ztracený vrtulník zničen. Třeba jen někde přistáli a čekají na pomoc. Tato teorie, v tu chvíli vyslovená poprvé, se líbila i Oliverovi. Nejdříve však bylo třeba najít vhodné místo k přistání. Na svazích Praještěřích hor, stále zahalených mlhou, nebylo přistání nejjednoduší záležitostí. Když jsme z vrtulníku vystoupili, překvapila nás zima. Nebylo tam tak chladno, ale 15°C opravdu není to, na co jsme zvyklí. Také, že jsme byli pořádně vysoko. Jen sestup do údolí trval hodinu a půl. Když jsme se usadili u říčky v lese s konečně teplejším klimatem, zahlédli jsme letadlo blikající na znamení nálezu. Dohodli jsme se s Ochránci, že nám dají světelné znamení, naleznou-li něco důležitého. Joe Tits pak Olivera informoval o tom, že na úpatí strmého srázu asi kilometr od nás se nachází tábor. Ztracený vrtulník prý stojí na okraji toho svahu, zhruba dvě stě metrů nad táborem. Nezbývalo, než se tam vydat. Letecká hlídka se také rozhodla zaujmout postavení na zemi a na nejbližší rovné ploše se "vylodila". Čekalo nás však děsivé překvapení...

Při cestě k táboru jsme byli přepadeni. Nebyli to dinosauři, kteří po nás šli. Jeden z členů týmu byl při pochodu chladnokrevně zabit člověkem! Výstřel ze samopalu byl tak rychlý, že nikdo z nás nedokázal v tu chvíli zareagovat. Mezi keři se objevila skupinka podivně vyhlížejících mužů se zbraněmi. Oliver stál klidně na místě s rukama nahoře, věděl, že není úniku. Někteří z členů týmu však začali utíkat, a tak to popadlo i mě. Jeden z těch zvláštních chlapů se ke mě přihnal a dal mi loktem do obličeje. Tedy téměř, protože mé bleskurychlé reakce skutečně zapůsobily. Než se stačil vzpamatovat z perfektního uhnutí, vrazil jsem mu jednu do zubů a sebral pistoli, již upustil. Pak mě někdo praštil do hlavy... Když jsem se probudil, ležel jsem spoután. Všichni, kromě našeho zabitého přítele, byli na místě také. Viděl jsem, jak se nějaký tlustý muž s velkou jizvou na čele hádá s Oliverem. Byli jsme v zajetí lidí, kteří sem byli vysláni majiteli západu Isle of Die. Oliverovi bylo během hádky vysvětleno, že skupina pokračuje v cestě do vnitrozemí a chytá dinosaury. Více řečeno nebylo, a ten drzoun pak ještě Olivera udeřil, když mu můj přítel připomínal, že Isle of Die je ostrov zcela chráněný a má zůstat bez lidského vlivu! Ze zajetí jsme se ale dostali relativně brzy. Už během noci Oliver přeťal provazy, jimiž měl svázány ruce. Nejprve se samozřejmě napil, jako většina z nás byl již žíznivý. Pak odpoutal všechny ostatní. Když jsme se ho ptali, jak se z provazů dostal, pokrčil rameny a pak řekl, že je to tajemství. Oliver je skutečně skvělý. Hlídku tábora, malého mužíčka se starou puškou, jsme omráčili velkým kamenem. Nevíme, zda ránu do hlavy přežil, ale pro nás byl důležitý útěk. Jen dostat se ze srázu do lesa nám zabralo hodně času. Bez baterek a jakkoliv nevybaveni jsme pak lesem bloudili až do svítání. Strachy bez sebe, že náš ti podivní lidé sledovali, nalezli jsme náš vrtulník. Odlet zpět zabral celkově krátkou dobu. Původní tým Ochránců už se ke svému letadli nevrátil, mohlo by to být příliš riskantní. A tak jsme se zpět na Tedův ostrov všichni dostavili vrtulníkem. Ten "ztracený" však zůstal na místě. A stále jsme nezjistili, co se stalo s jeho posádkou. Proto byla ve středu na Isle of Die vyslána další expedice, ale ta nenašla žádné stopy lidí, dokonce ani našich únosců. To se však bude řešit již brzy, zdá se, že majitelé západní části Isle of Die budou muset hodně věcí vysvětlit...

Tato část sice nebyla o dinosaurech, ale přesto doufám, že se Vám líbila... Příště se zase seznámíme s některými problémy, jež představuje péče o pravěká zvířata v parku. Snad do té doby naši přátelé zjistí, kdo je vlastně přepadl, a kde jsou zmizelí členové předchozí výpravy!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 53.8% (307)
2. Do smrtelných čelistí 23.1% (132)
3. Pekelné akvárium 23.1% (132)

Komentáře

1 Bleskobleska Bleskobleska | 27. května 2016 v 20:19 | Reagovat

Jasně že se mi kapitola líbila :D Nyu, hlavně ať chytí ty lidi, kteří je přepadli.

Víš co je celkem děsivé? Že můj mozek samovolně přemýšlí o paleozoologii. Dneska ráno, když jsem byla ještě v "polospánku", se mi v hlavě dostalo detailního popisu jakéhosi ceratopsida. Pamatuju si z toho jen něco ve smyslu "typický, dlouhý límec s výraznmi rohy - žil v období svrchní křídy". D:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama