Ve stínu přízraků-část 6.

30. července 2016 v 9:29 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Minule se ukázalo, že obrovitý Ahool není jedinou záhadou jávského pralesa. James a jeho tým narazili na skupinku budov a vědci, kteří se v nich zdržují, jim bylo řečeno, že jsou tam klonována pravěká zvířata. V kleci zahlédli jedno, ale po útěku zmateného Adasaura se ven dostalo i stádo větších zvířat a ještě jeden dvounohý tvor... Co bude dál?!

VE STÍNU PŘÍZRAKŮ-ČÁST ŠESTÁ:
James, Andrew, Yan, Alice a John seděli na kmeni padlého stromu již desítky minut. Nikdo z nich se nemohl zvednout. Byli totiž velmi unavení a vyčerpaní... "Chci Vám něco říct," začal pak John, "mám pocit, že se nám něco zdálo. Nebo aspoň mě..." "Nezdálo, Johne, a vzpamatujte se konečně," řekl na to James, "ten pruhovaný Adasaurus byl skutečný dinosaurus. Živý jako všechno, jako třeba támhleten motýl, nebo tamty oči... Počkat?!" Za trsem kapradin se nacházela velká hlava, oči toho tvora nespouštěly Jamese z očí a z tlamy tomu zvířeti občas vyšel dlouhý vidlicovitý jazyk. "To je zase ten varan, tak tady je!" vyhrkl Andrew. Obrovský varan, Megalania, vyšel týmu vstříc. Díval se na všechny zlostně. "Už víme, proč jsi tady, zvířátko. Protože tě taky naklonovali. Hej, lidi, musíme zjistit, jak to dělají a kde získávají to DNA nebo co..." řekl Andrew. "Pitomče, nechtěl bys někdy to přemýšlení na chvíli odložit!!!" zařval James, když varan po Andrewovi vyběhl. Yan a James popadli klacky, které sebrali v okolí, a postavili se před obrovského ještěra. Yan varanovu hlavu klackem odstrčil, ovšem plaz sebou po chvilce prudce trhl a klacky jim teď nebyly nic platné. Andrewovi se už třásly nohy strachem! Když tu náhle prosvištěla vzduchem šipka a zasáhla varanovu levou zadní končetinu. Někdo po něm vystřelil z uspávací pušky! Z houštin okamžitě vyběhla skupina vojáků a obklopila varana. "Utíkejte, všichni, rychle!" vyhrkl James a zmizel v hloubi lesa. Ostatní ho následovali. Vojáci jim nevěnovali pozornost. Megalania z klonovacího střediska zřejmě utekla, proto se pak pohybovala volně po lese... Tým mezitím utíkal lesem. Při útěku Johna šlehla jedna větvička do oka. "U všech lochneských příšer, moje oko! Moje oko!!!" řval teď na celý les. Alice se za ním jen ohlédla a naznačila mu, že musí utíkat. John se tedy s nelibostí zvedl ze země, oprášil si kalhoty a utíkal dál. Těsně před vesnicí se všichni zastavili. "Něco Vám řeknu, uch," začal zase James, snažíce se najít dostatek dechu na to, aby to dopověděl, "musíme... Pff... Ti vojáci... Ta helikoptéra, pamatujete?" Tým se na něj nechápavě díval. "Přiletí sem! Vlastně, támhle jsou," řekl k tomu. Nad vesnicí už kroužila helikoptéra. Pro místní to bylo něco neobvyklého, na rozdíl od letadel totiž vrtulníky nad vesnicí příliš často viděny nebyly. "To už nemá cenu. Rád bych se těch mužů na něco zeptal. Vždyť oni znají tajemství klonování těch zvířat, ne? Není to příležitost?" mluvil pomalu a tajemně Andrew. James se na něj obrátil: "Co tím myslíš? Nezbláznil ses náhodou?" "Ale ne, vůbec!" zasmál se Andrew a rozběhl se proti vrtulníku, který zrovna přistál nad rýžovým polem. Bylo očekávatelné, že z helikoptéry vylezou Alan a Edward, pochopitelně chráněni svou četou. Andrew je přátelsky přivítal. James jen překvapeně hleděl...


Jeden voják po Andrewovi vyběhl a dal mu pěstí do obličeje. Andrew si to nenechal líbit a kopl ho do břicha, ale pak se na něj svalila hromada dalších vojáků. Alan je všechny okřikl. "Vždyť ten člověk nás chtěl přivítat!" řval na ně. Andrew se postavil až celý potlučený. Byl pořádně naštvaný, každý to na něm viděl. Teď si James uvědomil, že Andrew určitě není žádný zrádce, jenž chce těm darebům podat ruku, ale jen někdo, kdo chce o nich zjistit víc. Vojáci to přehnali, a Andrew jim to chtěl ukázat. Ale ještě předtím chytl pod krkem Alana. "Tak teď mi hezky povíš, ty blbečku, jak klonujete ta zvířata! Já tady na Jávě pracuju dvacet let!!! Dvacet let!!! Musím to vědět!" řval mu do obličeje. Alan mu dal ránu pěstí, Andrew se postavil a hlavou narazil do jeho břicha. Vojáci čekali na rozkaz, kdy mají střílet. Mezitím jednomu na hlavu skočil Yan. "Dost!" křikl Alan. "Nikomu o tom nepovíme, rozumíte? Tak teď, jak to děláte s těmi zvířaty? Jak je sem dostáváte?" řekl Andrew. "Klonujeme je. Mějte se. A pokud někdo něco řekne nebo se vrátíte, tak Vás odděláme. Až se nás budou ptát, proč jsme to udělali, něco si najdeme," řekl zlostně Alan. Vrtulník odletěl. Vesničané nic nechápali. A John, léčící si zraněné oko, ani nic nevnímal. "Za každou cenu to musíme zjistit..." zašeptal pak Andrewovi James. Už pochopil, o co mu jde... Nazítří ráno přiběhl do vesnice chlapec, jenž zrovna hlídal krávy pasoucí se poblíž jezera. Prý se tam objevilo stádo nějakých velkých tvorů. James mu za zprávu poděkoval, byl ovšem zaujat něčím jiným. Po snídani si totiž zapnul notebook a přečetl si pár zpráv z internetu. Jedna z nich tvrdila, že na jižním pobřeží Jávy řádí "mořský ďábel". Expedice už se pomalu rozpadala a nevypadalo to, že by někdo z týmu chtěl zkoumat hmyz jávského pralesa. James jim však nařídil, ať zůstanou ve vesnici. Zaplatil si let letadlem až na jih Jávy, kde se měl na dva dny nalodit na jednu rybářskou jachtu. S její pomocí chtěl odhalit pravdu za tou záhadou...

James tedy na pár dnů své spolupracovníky opustí. Co se však během té doby stane? Jak se lidé na Jávě vypořádají s útěkem několika monster z hlubin pravěku? Nezaplatí za to někdo životem? O tom zase příště!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 53.7% (313)
2. Do smrtelných čelistí 23.2% (135)
3. Pekelné akvárium 23.2% (135)

Komentáře

1 Ankylosaurus Ankylosaurus | Web | 30. července 2016 v 18:23 | Reagovat

Tak to jsem zvědavý, jak to dopadne :D. Osobně si myslím, že ten mořský ďábel bude nějaký mosasaur, nicméně se můžu mýlit. Jsem zvědavý, co bude příště :D.

2 Ankylosaurus Ankylosaurus | Web | 30. července 2016 v 18:31 | Reagovat

Jen jsem ještě zapomněl dodat, tuhle větu si přečti a pouprav:

James a jeho tým narazili na skupinku budov a vědci, kteří se v nich zdržují, jim bylo řečeno (dal bych jim řekli), že jsou tam klonována pravěká zvířata.

3 dinosaurss dinosaurss | Web | 30. července 2016 v 19:03 | Reagovat

No páni, opět velmi povedená část.. Je to opravdu zajímavé počtení plné záhad..!

4 Bleskobleska Bleskobleska | 31. července 2016 v 10:15 | Reagovat

Šmarjá, jak můžeš psát tak nádherné příběhy? Jsem hrozně napjatá *neklidně skáče na židli* :D

Ale počkat... Jestliže používáš středočeské nářečí...
Další naděje na to, že budu sama, byla zničena. :D

Jo, toto jsem ti chtěla ještě napsat: Včera jsem byla v dinoparku ve Vyškově a samozřejmě se šlo i do té zoo. :D Myslím, že jestli na mě nikdo včera odpoledne nezavolal psychiatra, tak už se to nestane nikdy.
1.nasávala jsem pach stájí / výběhů / krmiva / whatever, to je prostě nejlepší parfém toto :D
2.byla jsem úplně vedle z oveček k pohlazení...
3.koně - to je kapitola sama o sobě.
Stála jsem u výběhu a mlaskala na ně. A mluvila na ně. (což dělám ostatně s každým koněm, ale když jsi mimo jízdárnu, tak to vypadá... divně :D)

A teď si představ pohledy kolemjdoucích. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama