Ctenopterus

26. ledna 2017 v 18:09 | HAAS |  Popisky prvohorních živočichů
Ctenopterus byl rod kyjonožce, nebo též eurypterida, žijícího v geologickém období Silur. Roku 1912 ho popsali paleontologové John Mason Clarke a Rudolf Reudemann. Žil ve světových mořích a byl aktivním lovcem. Obvykle neproplouval vodami, ale pohyboval se při dně, hledaje jakoukoliv masitou potravu. Jeho kořistí se stávali trilobiti, stejně jako velmi malí raní obratlovci. Ctenopterus je řazen do čeledi Stylonuridae, jejíž zástupci se vyznačovali redukovaným počtem plovacích končetin, nebo jim tyto končetiny zcela chyběly. Byla to specializace jedné vývojové skupiny kyjonožců sledující cíl kráčení po dně, raději než aby se pohybovali především plaváním. Stylonuridi měli také další charakteristický znak, jenž je odlišoval od ostatních kyjonožců. Byl jím velmi štíhlý ocas. Hlavohruď se od středu až ke špičce ocasu sbíhala do trnu. Tak se zužovala, že konec těla byl tvořen jen malým článečkem. Jedinými kráčivými končetinami, s jejichž pomocí se Ctenopterus pohyboval, byly dva páry končetin, jimiž byl kyjonožec vybaven. Jednalo se o první dva páry, vzadu vybavené nápadnými výrůstky. Tyto výčnělky se na fosiliích dokonale zachovaly. Existuje-li však část těla, jež se u nalezených Ctenopterů nezachovala, je jí původně první pár končetin přeměněný na smyslové orgány. Pravděpodobně byly velice křehké a proces fosilizace nepřečkaly. Oči tohoto kyjonožce byly velké, což bylo pro tuto skupinu bezobratlých, často nazývanou mořskými škorpióny, typické. Zrak měl tedy Ctenopterus velmi dobrý. Zjevně šlo o bystrého lovce. Není však jisté, jak přesně zabíjel svou kořist. Je možné, že podobně jako u brontoskorpiona a jeho příbuzných, vyvinula se už u Ctenoptera jedová žláza. Šlo by spíše o vnější shodu, konvergenci, jelikož brontoskorpioni nepatřili mezi kyjonožce a tyto skupiny tedy nebyly velmi blízce příbuzné. Je pravděpodobnější, že Ctenopterus svou kořist zabíjel omráčením svými předními končetinami. I trny z nich vybíhající, často sloužící k pohybu, mohly mít za účel omráčení či dokonce zneškodnění oběti. Tělní články Ctenoptera byly oblé a ve středu těla byl živočich kulatý. U tohoto bezobratlého byla dobře patrná i hlava, zužující se směrem dopředu. Při pohledu zezhora měla hlava zhruba srdcovitý tvar, připomínala snad i oblý zub. S koncem silurského údobí sice Ctenopterus vymírá, v pozdějším Devonu je však nahrazen jinými poměrně úspěšými stylonuridy. Tato čeleď přečkala až do permské geologické periody...
Dobrý popis kyjonožce rodu Ctenopterus můžete najít na anglické verzi portálu Wikipedie.

Příště Eudibamus!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 53.7% (304)
2. Do smrtelných čelistí 23.1% (131)
3. Pekelné akvárium 23.1% (131)

Komentáře

1 dinosaurss dinosaurss | Web | 27. ledna 2017 v 1:02 | Reagovat

Opravdu velmi dobře napsaný popis.. :-) To o těch trnech, že mohly sloužit k omráčení či zneškodnění oběti, je velmi zajímavé.

2 Bleskobleska Bleskobleska | 27. ledna 2017 v 9:09 | Reagovat

Zajímavý živočich :3

3 Johnston Johnston | 27. ledna 2017 v 18:22 | Reagovat

toho tak chytnout za vocas :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama