Ptakoještěři živící se korýši

22. února 2017 v 14:11 | HAAS |  Ptakoještěři: znaky a charakteristika
Často si lidé představují pterosaury, též zvané ptakoještěři či létající plazi, jako rybožrouty. Spousta druhů měla v tlamě ostré, malým nožíkům podobné zuby k chytání kluzkých rybek. U některých se vyvinuly dlouhé zobáky k zachycení i velkých ryb, které chytali při brázdění vzdušným prostorem nad rozbouřenými moři pravěku... Ale stejně jako se mezi ptakoještěry vyskytovala řada požíračů ovoce, například Tapejara a jeho příbuzní, existovalo i množství létajících plazů přizpůsobených živit se malými živočichy. Víme, že někteří pterosauři se specializovali na lov maličkých tvorů, mezi nimiž byli i korýši. Spousta malých korýšů obývajících dno mělkých jezírek či říček byla potravou pro tyto neuvěřitelné, druhohorní létající stroje... Nejprve se podíváme na impozantního Pterodaustra. Žil ve spodní Křídě a byl nalezen v Argentině. Co do vzhledu se ze všech známých pterosaurů vymykal. Zobák měl prohnutý vzhůru, jeho špička se tak nacházela výše, než vršek hlavy. Zoubky na horní, tolik prohnuté čelisti byly velice malé a připomínaly takové maličkaté kolíčky. Zato spodní čelist byla doslova přeplněna množstvím zvláštních, štětinovitých výrůstků. Nebyly to štětiny, nebyla to srst. Ve skutečnosti to byly dokonale modifikované zuby sloužící k procezování vody a zachycení potravy. Skoro jako by tento pterosaur toužil stát se velrybou! Pterodaustro se živil plantkonem, řasami, měkkýši a také korýši, kteří jistě patřili k největším živočichům, jaké dokázal pozřít. Keratin, který tvořil štětinaté zuby na spodní čelisti (stejná látka tvoří naše nehty nebo třeba nosorožčí rohy), tyto malé korýše zachytil, kdykoliv se dostali do Pterodaustrovi tlamy, ponořené ve vodě. Tyto zuby byly navíc až čtyři centimetry dlouhé! Ani malý ráček neuniknul. Je pravděpodobné, že raci tvořili složku Pterodaustrovi potravy. Jedná se o skupinu korýšů, které samozřejmě dobře známe, a zajímavé je to, že se vyvinuli právě v Mezozoiku. Samozřejmě i řada jiných, menších korýšů, unášených vodou, stávala se Pterodaustrovou potravou. Takový létající plaz musel mnoho hodin strávit krmením se, zatímco seděl na břehu jezírka, občas poodletěl na jiné místečko, ale stále se krmil. Malí korýši i jakákoliv drobná zvířátka mohou udržet při životě oproti nim poměrně velkého živočicha. Znamená to však, že jich musí denně sežrat velké množství... Avšak Pterodaustro, bizarní, okouzlující talent mezi létajícími plazy, nebyl jediný, kdo se specializoval na požírání korýšků. Dsungaripteridae je název čeledi jursko-křídových ptakoještěrů, mezi něž patří známý Dsungaripterus. Tento tvor bývá občas zobrazován jako šelma prohánějící se po nebi. Také vypadal podivně. Krátký hřeben vystupující z hlavy a končící zhruba ve tříčtvrtině délky zobáku byl tvořen kostí. Zobák samotný byl opět zahnut nahoru. Zdá se, že specialisté na lov korýšů či jiných drobných živočichů se v ptakoještěřím světě přizpůsobili takto, tedy přizpůsobili vzhled svého zobáku k jejich nabírání. Dsungaripterus, raně křídový ptakoještěř z Číny, Mongolska a Korejského poloostrova s rozpětím křídel 3 metrů, také část svého života proseděl u břehů jezer a řek sbíráním malých živočichů. Jeho zobák se podobal kleštím. Zakončení zobáku bylo velmi úzké. Mohl jím vytahovat korýše ze skalních štěrbin pod vodou. Podle některých ale také mohl vysedávat na skalách a odlupovat korýše z nich. Také mohl jednoduše zobákem korýše odlupovat od kamenů pod vodou, když měl ve vodě ponořené zobák. Tvrdé tělesné schránky korýšů nebo případně i některých měkkýšů jako vodních plžů drtil silnými, plochými zuby v zadní části čelistí. Pak už jejich měkký obsah skončil v jeho břiše... Někteří vědci si nicméně myslí, že Dsungaripterus byl celkem obstojně adaptován na pohyb po souši. Podle nich to byl všežravec hledající vše, co se dalo sežrat. Pokud opravdu nebyl na zemi tak nemotorný a mohl například rychleji chodit nebo lépe vzlétnout z jakékoliv plochy, kde hrozilo nebezpečí od masožravých dinosaurů, potom by to znamenalo, že nemusel trávit tolik času na březích řek, případně jejich brozením...


Snad se Vám článek zalíbil, pokud ano, budu moc rád za Vaše komentáře... Co myslíte, byl Dsungaripterus spíše všežravcem, než požíračem korýšů, jak si jej mnozí paleontologové představují?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Chováte doma plazy?

Ano, chovám 16.9% (23)
Ne, ale chtěl/a bych 63.2% (86)
Ne, nechtěl/a bych 19.9% (27)

Komentáře

1 Old chap Old chap | E-mail | 22. února 2017 v 15:03 | Reagovat

https://www.youtube.com/watch?v=KUd-sazI2kA Memories? :D

2 čtenář čtenář | 22. února 2017 v 16:26 | Reagovat

Zajímavý článek. Občas si přečtu vaše články a není to ztracený čas - něco nového se dozvím a je to i dobře napsané.

3 HAAS HAAS | Web | 22. února 2017 v 17:02 | Reagovat

[1]: Západ slunce v New Yorku? :-)

[2]: Děkuji...

4 Vašek Vašek | 22. února 2017 v 20:38 | Reagovat

[3]: Pořád oba stejné vzpomínky. :-)

5 dinosaurss dinosaurss | Web | 24. února 2017 v 16:32 | Reagovat

Velice zajímavý článek, skvěle napsané!! Například takový Pterodaustro mě vždy hodně fascinoval, muselo by být skvělé jej sledovat při lovení měkkýšů, korýšů atd.. :-)

6 Ankylosaurus Ankylosaurus | Web | 26. února 2017 v 7:34 | Reagovat

Opravdu bezvadný článek na zajímavé téma! :) Korýši jsou přeci i v planktonu, takže je lovili i společně s mnoha dalšími miniaturními živočichy v něm :). Připomněl jsi mi několik dalších úžasných pravěkých tvorů. U pterodaustra jsem si vzpomněl na dalšího podobného pterosaura - Ctenochasma. Byl to Evrospký pteraosaur z pozdní jury. Měl ovšem mnohem menší zoubky než Pterodaustro a žil obdobným způsobem. Nicméně je na něm ještě zajímavé, že to byl noční živočich (obdobně jako rybožravý Rhamphorhynchus).

U zmínky o dsungaripterovi a jeho zubech jsem si zase vzpomněl na plakodonty a prognatodona, kteří měli podobné zuby a také se živili živočichy s tvrdými schránkami. Akorát, že jsou to mořští plazi :D. Obzvláště Prognathodon se živil velkými hlavonožci (není divu, při své více než 10ti metrové délce).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama