Nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis)

8. května 2017 v 10:18 | HAAS |  Z dob savců

Jméno: Nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis),
Potrava: Traviny a další nízké rostliny,
Výskyt: Evropa a severní Asie (Sibiř).
Popis:
Nosorožec srstnatý je bezpochyby jeden z nejznámějších savců doby ledové. Byl to věrný průvodce mamuta-stáda huňatých nosorožců se často pásla v blízkosti mamutích stád, a tak tito dva velcí býložravci důvěrně znali jeden druhého. Nosorožec srstnatý žil v Pleistocénu. Jeho předkové z rodu Coelodonta se objevili už před 3 miliony let, tedy na samém konci Pliocénu, v Nihowanu v Číně. Další z jeho předků se v té době vyskytovali v Tibetu. Nosorožec srstnatý se vyvinul před 400 tisíci lety a vymizel teprve před 10 000 lety, s koncem poslední (würmské) doby ledové... Protože se zachovaly zmrzlé pozůstatky nosorožce srstnatého ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu), ví se, že měl rudohnědou srst, která na šíji a krku tvořila jakousi vystouplou hřívu. Všechny ty dlouhé chlupy rostoucí po těle v obrovském množství chránili nosorožce před chladem. V době ledové bylo léto krátké, trvalo asi jen měsíc, ale právě v tu dobu nosorožci shazovali svou srst. Letní byla mnohem kratší a tak se nepřehřáli. Jakmile nastala zima, začala jim srst zase růst, až vytvořila teplý kožich. Stejně jako ostatní nosorožci (s výjimkou starodávných druhů jako bylo Indricotherium) měl i tento druh rohovinové rohy. Nad čenichem vyrůstal nejdelší ze dvou rohů: u samců byl až metr dlouhý. Často s jeho pomocí zápasili o samice-nedá se však říci, že by se přetlačovali. Spíše prudkými pohyby hlavy nebo třením rohu o trávu zastrašovali jeden druhého, až ten slabší nakonec ustoupil... S celkovou délkou těla 3,5 až 4 metry a výškou v lopatkách 160 centimetrů to byl opravdový obr. Proto je zvláštní a podivuhodné, že jeho nejbližším žijícím příbuzným je vůbec nejmenší ze zbylých pěti dnešních nosorožců: "huňatý nosorožec" sumaterský. V době ledové však žili i větší huňatí nosorožci, například Elasmotérium. Nosorožec srstnatý měl špatný zrak, zato však jeho čich byl skvěle vyvinut. Tohoto zvířete se báli i neandrtálci, kteří jím mohli být zabiti. Zranění na jejich kostech to potvrzují. Přesto však pravěcí lidé, zvláště lovci mamutů, nosorožce zabíjeli. Možná je v některých oblastech i vyhubili, ale největším nepřítelem těchto nosorožců byla změna klimatu. Když k ní došlo, museli se začít stěhovat na sever až severovýchod, s ústupem ledovců zmizeli z Evropy a přežívali s posledními mamuty nedaleko od Uralu. I tam je však postihlo vyhynutí... Důkazem, že pravěcí lidé nosorožce lovili, jsou i jeskynní malby ve Francii, staré 30 000 let...



Brzy očekávejte další popisky zvířat z 6. epizody Putování s pravěkými zvířaty!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bleskobleska Bleskobleska | 8. května 2017 v 14:20 | Reagovat

Krásný článek :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama