Správce dinosauřího parku - Nebezpeční ostrované

5. května 2017 v 15:11 | HAAS |  Správce dinosauřího parku
Další pátek, další Správce dinosauřího parku! Tentokrát zajisté speciální, neboť je 5. května, což je pro Blogorgonopsida velké datum... Avšak nejprve ke Správci Danovi!

Nebezpeční ostrované

V pondělí se Oliver vypravil na Isle of Die. Z jižního pobřeží, nyní pokrytého hustou sítí močálů, které obývají pravěcí brodiví ptáci, zamířil přímo do vrcholků hor. Spolu s Timem a dvěma dalšími muži nalezl stopy tajemného huňáče. Ukázalo se, že Gigantopithecus nemusí být tak daleko. Po vkročení do temné, zasněžené rokle, náhle Oliver zvíře spatřil. Nevypadalo zrovna nadšeně. Stálo na zadních a mohutnýma rukama si bilo do prsou. Všichni čtyři začali s útěkem. Bohužel byl Gigantopithecus rychlejší. Neuvěřitelně obratně se k nim přiblížil, a než stačili vyběhnout prudký sráz, přičemž několikrát sjeli až dolů, měl je. Chytil Tima za ruku a vyhodil ho do vzduchu. Tim naštěstí spadl na nohy a do sněhu. I tak to byla pořádná rána. Pak se vzchopil a vstal, ale v tu chvíli na něj spadl Oliver. Bylo to jen taktak. Gigantopithecus je oba hodil poblíž ostrého skalního výběžku, na který by se mohli nabodnout. V jeho okolí se nacházely kosti menších zvířat: je pravděpodobné, že si Gigantopithecus nosí potravu do rokle a odštípává z ní kusy právě na této skalce. Zbylé dva muže pak nechal utéct, ale celou cestu do tábora slyšeli jeho hrozný řev. Ve chvílích, kdy Gigantopithecus vystoupal na vrchol jedné ze skal obklopujících rokli, vzali to Oliver a Tim oklikou a utíkali pryč jediným zbývajícím směrem. Museli se však dostat na sráz nad malou, avšak prostornou jeskyní, která tomuto "Yettimu" byla domovem. Jaké to bylo překvapení, když k ní doběhli a z jeskyně vyšla menší samice. Byla možná menší, ale neméně děsivá než samec. Začala na něj křičet, samec se otočil a už sbíhal dolů, aby dva vetřelce, kteří se nezabili, zničil. Samice po nich vyběhla též, ale Oliver jí cepínem podrazil nohu. Chudák lidoop trochu zaškobrtl a plácl sebou do sněhu, ovšem nic se mu nestalo. Jen se postavil a hudroval. Samec přiběhl jen chvíli nato. Teď záleželo na tom, zda Oliver s Timem vyšplhají nahoru rychleji, než jejich pronásledovatelé. Pro Gigantopithecy to nebyl problém. Ve šplhání po skalních stěnách jsou mistry. Ale stejně tak Oliver s Timem! Počali útěk dolů z hor. Vtrhli do neuvěřitelně mlžné džungle. Jaký to byl rozdíl oproti chladným horám. Sundali si své zimní bundy a nalezli tok potoka, který je měl zavést do bažin a odtamtud do tábora na pobřeží...

Bohužel se přihodilo neštěstí. Jen co se ocitli tam, kde stromy v okolí potoka nerostly tak hustě vedle sebe, začal je sledovat Pteranodon. Chvíli nad nimi jen tak kroužil, ale pak se vrhl na Tima. Oliver po pterosaurovi sekl cepínem. Minul, a Pteranodon se jen obrátil a už narazil v letu do Olivera. Oliver sebou sekl o pět metrů dál. Pteranodon se ve vzduchu zastavil s napřaženými křídly, klapal zobákem, vyluzoval nepříjemné, sykavé zvuky, a pařáty napřahoval k Timovi. Tim skočil do potoka. Pteranodon ho nechal být a zaměřil se na Olivera. Ten však vytáhl pistoli a dvakrát vystřelil do vzduchu. Pteranodon se lekl a uletěl. Oliver dále pomohl Timovi z potoka. Právě zde nastal problém, poněvadž si Tim vyvrtl kotník. Dalších dvacet minut šli pomalou chůzí k mokřadům. Už se stmívalo. To je na jihu Isle of Die ta nejhorší doba, je to doba, kdy vylézají na lov největší nestvůry, včetně těch nejinteligentnějších zabijáků, jaké kdy jih ostrova poznal. Mluvím o Velociraptorech. Oba si byli jisti, že jsou jimi sledováni, a tak Oliver neváhal, a při první příležitosti, kdy mohli dlouho běžet po suché zemi, zvedl Tima, hodil si ho na záda a upaloval, co to šlo. Jedině tak se snad zachránili. Velociraptoři se shromáždili u stojatého jezírka daleko za nimi. Pískali a houkali na ně, a všechno se to mísilo s neustálým syčením. Než došli oba do tábora, byla tma. Tim byl ošetřen, ale zranění bylo vážnější, než se původně zdálo, a tak musel být odvezen na Tedův ostrov. Stále nemůže pořádně chodit... Pokud jde o ty dva, kteří před Gigantopithecy unikli ještě před Oliverem a Timem, došli do tábora v pořádku... Já měl tento týden nabitý program, ale nejvíce mě zajímalo, jak se daří vajíčku žraloka rodu Stethacanthus. Stále se nevylíhlo. Podle Olivera může trvat dlouho, než se tak stane. Slanost vody v akváriu, v němž je uloženo, je však normální. Uvidíme, zda se nám narodí náš první žralok Stethacanthus!

Pokračování se dočkáte zase za týden! Dan Vám popíše, co nového se přihodilo... Teď zde ale přibyde ještě jeden článek!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 52.9% (288)
2. Do smrtelných čelistí 23.5% (128)
3. Pekelné akvárium 23.5% (128)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama