Dvojice objevů ze světa pravěkých obojživelníků

25. června 2017 v 10:39 | HAAS |  Nejnovější zkameněliny
V posledních několika dnech byly publikovány zprávy o nových objevech týkajících se prehistorických obojživelníků. V tomto článku si shrneme vše podstatné o dvou velmi důležitých nálezech...

Nejprve se podívejme do světa červorů nebo-li cecílií. Tito obojživelníci se od žab, ropuch a mloků výrazně liší, poněvadž postrádají končetiny. Jejich tělo je tvořeno lebkou a páteří, a v tlamě mají dvě řady velmi ostrých zoubků. Dnes na Zemi žije přibližně 200 různých druhů, rozšířených od pralesů střední Ameriky přes ostrov Sao Tomé u západoafrického pobřeží až po jihovýchodní Asii. Stále dochází k objevům nových současných druhů. Žijí totiž skrytě a v podzemí, kde si hloubí nory, využívajíce svou silnou lebku jako vrták. Dosud nejstarší pravěcí červoři pocházeli z období Jury, a též se jednalo o beznohá zvířata. Avšak nyní byl nalezen blízký příbuzný červorů z období Triasu, který vrhá světlo na tuto záhadnou skupinu obojživelníků, jejíž evoluci nebylo dosud možné plně porozumět. Paleontologové z Univerzity v Jižní Kalifornii určili, že nově nalezená fosilie, pojmenovaná Chinlestegophis jenkinsi, je nejstarším dosud nalezeným příbuzným červorů. Zároveň měl blízko i k žábám a mlokům, ovšem k červorům měl vývojově ještě blíže. A to i přesto, že vypadal spíše jako mlok. Žil pod zemí, a byl masožravcem. Představuje onen hledaný vývojový článek: předchůdce červorů, který byl ještě stále vybaven končetinami. Půjde zřejmě o stejný případ, jako později u hrabavých ještěrů, kterým se začaly redukovat končetiny a postupně se z nich vyvíjeli hadi, v druhohorách žijící především hrabavým způsobem života. Chinlestegophis byl jako mloku podobný obojživelník již dokonale přizpůsoben na život pod zemí. Jeho potomci za desítky milionů let končetiny nepotřebovali, což znamená, že se postupně ztrácely, až nakonec vznikli červoři. Tento pozoruhodný tvor patřil mezi stereospondyly. Donedávna se myslelo, že v Triasu vyhynuli bez potomků, ale nyní se ukazuje, že tato skupina obojživelníků dala základ přinejmenším jedné moderní skupině, a to červorům. Vzhledem k příbuznosti k žábám a ocasatým lze však předpokládat, že Chinlestegophis a další stereospondylové mají i evoluční vazby na tyto "populárnější obojživelníky". Chinlestehophis jenkinsi žil před 200 miliony let v Severní Americe...

Autor obrázku: Jorge Gonzalez

Prvními obratlovci, kteří vystoupili na souš, byli primitivní čtvernožci. Naši obojživelní předkové pak dali základ všem dalším prvotně suchozemským skupinám obratlovců, včetně nás, savců. Vystoupili na souš asi před 360 milióny let. Byli to primitivní obojživelníci se sotva vyvinutými končetinami. U některých, jako byla Acanthostega, nebyly ani dostatečně silné, aby zvíře po dlouhou dobu udržely na souši. Končetiny však byly tím základním úspěchem... Nebo ne? Během evoluce řada živočišných skupin končetiny ztrácela, mezi obojživelníky to byli již jmenovaní červoři, mezi plazy pak hadi nebo beznozí ještěři, mezi savci kytovci-velryby si ponechaly pouze přední končetiny, přeměněné v ploutve. Ale lze jen těžko uvěřit tomu, že beznozí obratlovci se na Zemi vyskytovali už před 340 miliony let, tak krátce po vystoupení čtvernožců na souš. Nový objev to dokazuje. Vědci z Univerzity v Calgary popsali znaky raného čtvernožce, o kterém sami tvrdí, že "vypadá z vnejšku jako had, ale uvnitř je to ryba". V roce 1982 byl nazván Lethiscus stocki. Jeho fosilie byla nalezena ve Skotsku. Doteď se předpokládalo, že se obojživelníkům pomalu vyvíjely končetiny z rybích ploutví. Avšak proč Lethiscus ztratil končetiny pouhých dvacet milionů let poté, co se vyvinuli první čtvernožci? Je to podivuhodné, ale Lethiscus byl jedním z prvních čtvernožců, a přesto mu už čtyři končetiny chyběly... Není to však taková záhada, jak se může zdát. Pomocí CT skenu byla provedena kompletní analýza nalezené lebky. Něco zde však nesedělo: byl to celkový tvar lebky. Anatomie zvířete nedávala smysl do té doby, než byla porovnána s anatomií ryb. Zdá se, že byl opravdu něčím mezi rybou a beznohým obojživelníkem. Lethiscus se nyní nachází na vršku našeho vývojového stromu a je nejstarším dosud nalezeným beznohým obratlovcem...

Zdroj obrázku: www.geocities.co.jp

Doufám, že se Vám tento článek o dvojici nových objevů líbil, pokud ano, komentujte. Můžete také napsat, co Vás na nových objevech zaujalo. Mě osobně tedy přijdou velmi vzrušující....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 53.4% (327)
2. Do smrtelných čelistí 23.2% (142)
3. Pekelné akvárium 23.4% (143)

Komentáře

1 Martinoraptor Martinoraptor | Web | 25. června 2017 v 11:49 | Reagovat

Opravdu nádherný článek - i obrázky. Musím říct, že jsi mi trochu zvedl náladu, takže...no super :)

2 HAAS HAAS | Web | 25. června 2017 v 12:33 | Reagovat

[1]: Zkazilo Ti něco náladu, smím-li to vědět? Pokud ne, tak nevadí, jen se ptám... :-) Jinak moc děkuju za pochvalu. :-)

3 Martinoraptor Martinoraptor | Web | 25. června 2017 v 13:36 | Reagovat

[2]: To neřeš :)

4 HAAS HAAS | Web | 25. června 2017 v 14:39 | Reagovat

[3]: Promiň. :-) Jsem rád, že se Ti článek líbil.

5 Safaripark team Safaripark team | 25. června 2017 v 22:55 | Reagovat

Konečně jsem se dokopal k tomu, abych si přečetl Tvé nové články. Tento poslední se mi líbí úplně nejvíce. Zase jsem se poučil. Jinak díky za upozornění na nepřesnost ohledně příbuznosti slonů indických a mamutů. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama