Největší mořští predátoři pravěku-Shonisaurus

1. června 2017 v 16:12 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
Minule jsme se potápěli s obrovitým Liopleurodontem... Dnes se opět posuneme hlouběji do minulosti, a setkáme se s tvorem, který byl jedním z největších ryboještěrů vůbec! Vítejte ve vodách dominovaných Shonisaurem...

Jméno predátora: Shonisaurus,
Období: Trias, před 220 až 215 miliony let,
Rozšíření: Celosvětové.
Od naší poslední výpravy se svět dramaticky změnil. Urazili jsme šestašedesát miliónů let a z geologické periody zvané Jura jsme pronikli přímo do světa Triasu. V této době byla většina souše bičována silnými větry nesoucími s sebou písek. Byl to svět, v němž písečné bouře byly časté. Značnou část prakontinentu Pangaea, jediné zemské masy na celém světě, tvořily pouště a polopouště. Avšak ve světlých i tmavých zelených lesích se to hemžilo Triasským životem. První dinosauři se chystali ovládnout svět, i když je stále překonávaly mocnější plazí formy, jediní přeživší z kdysi početných skupin, jež však z velké části vymřely. Při pobřeží pravěké Severní Ameriky také žili dinosauři. Právě se nacházíme v Nevadě. V jednadvacátém století je tento americký stát vnitrozemským, ale před 215 miliony let měl přístup k moři. Pláž je přímo poseta Coelophysisy. Tito hbití dinosauři, běhající po dvou končetinách, vypadají celkem chytře. Jejich protáhlá hlava a nalezelenalé oči nás mohou až vyděsit. Jeden se zrovna přiblížil k vodě, aby chytil do tlamy krabovitého korýše a odnesl si ho. Nebyl to však pravý krab, ti se v tuto dobu ještě nevyvinuli, patřilo jim až Jurské období. Toto vše, tedy masa korýšů v mělčinách, je důvod, proč je zde tolik Coelophysisů. Občas i vbíhají do vody a lapají malé, nevinné korýšky. My však přijeli za největším zabijákem, který těmto vodám vládl. Za ním se musíme vypravit mnohem hlouběji do Triasského moře... Tento tvor je zřejmě jediným Triasským ryboještěrem, latinsky ichthyosaurem, u něhož je známa celá kostra. Celá rozhodně nebyla malá. Pokud se mezi ichtyosaury někdy objevili obři, pak to bylo právě v pozdním Triasu, a Shonisaurus byl toho dokladem. Jmenuje se tedy Shonisaurus popularis a je patnáct metrů dlouhý, což je zřejmě dost na to, aby mohl spolknout člověka. Zřejmě se však živil menšími živočichy, například velkými amonity nebo rybami. Jeho dlouhý zobák byl k tomu uzpůsoben. Zřejmě se řadil k shastasaurům, kteří patřili k primitivním ryboještěrům, kteří na konci Triasu vymřeli bez potomků a uvolnili místo pro ty pokročilejší. Prvotní shastasauři plavali spíše jako úhoři, ale jak vývoj postupoval, měnil se jejich plavecký styl z úhořího až na velrybí. Shonisaurus byl vrcholem této plavecké evoluce. Nejen, že plaval podobně jako velryba, velikostí se velkým moderním kytovcům i blížil. Jakožto velká tělesná masa byl zřejmě pomalým plavcem a rychlost k dohnání amonitů, většinou nechávajících se unášet proudy, ani nepotřeboval. Podobně jako ostatní ryboještěři, i on vynikal dobrým zrakem. Důležité je tedy jedno: nevyprovokovat ho k útoku prudkými pohyby...


Právě jsme jednoho spatřili. Nacházíme se asi ve dvacetimetrové hloubce, kousek pod námi už je samotné dno pokryté korálovými útesy a mezi nimi plavou malí amoniti i belemniti. A náhle se čistota vody zhoršila, kvůli Shonisaurově velkému tělu se těsně nad dnem zvířil písek a celé nás zahalil. Obr pokračuje dál aniž by si nás všiml. Dlouhými zobákovitými čelistmi náhle chytil belemnita a spolkl ho! Shonisaurův ocas byl důležitým plovacím orgánem. Ocasní ploutev se ohýbala směrem dolů. Tak jako u pokročilejších ryboještěrů, kostra pronikala až do spodního laloku ploutve, nikoliv však do horního. Primitivnější ryboještěři, například Cymbospondylus, tento znak postrádali. Naopak od pokročilejších ryboještěrů se náš gigant lišil například tím, že v prodloužených čelistech se zuby nacházely pouze vpředu a ne dále. Protáhlé ploutve též nepatřily ke klasickým znakům ichthyosaurů. Shonisaurus dále neměl hřbetní ploutev, ale v minulosti se myslelo, že ano... Setkání s tímto gigantem byl skutečný zážitek. Podařilo se nám proniknout přímo do Shonisauřího světa a viděli jsme obrovského, patnáctimetrového jedince při sběru belemnitů... Nezbývá než doufat, že příští výprava bude zrovna tak vzrušující...

Připojte se k nám příště na výpravě za dalšími pravěkými mořskými zabijáky!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 53.5% (298)
2. Do smrtelných čelistí 23.2% (129)
3. Pekelné akvárium 23.3% (130)

Komentáře

1 Martinoraptor Martinoraptor | Web | 1. června 2017 v 21:35 | Reagovat

Výborná série, už jsem to myslím psal, ale strašně se mi líbí příběhový styl, kterým je to psané.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama