Původ mosasaurů (2/2)

31. července 2017 v 11:01 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
V poslední červencový den do rubriky Podivuhodné zprávy ze světa pravěku přibývá druhá a zároveň poslední část projektu Původ mosasaurů. Tentokráte se zaměřením na pozdně křídové mořské zabijáky!

Původ mosasaurů

Velcí predátoři

Do nadčeledi Mosasauroidea se řadí dvě čeledi: Aigialosauridae a Mosasauridae. Byli to právě mosasauridi, kteří v pozdní době Křídové osídlili moře celého světa. Rychle vystřídali vymizelé ichtyosaury a od stravy původně složené z rybek a malých amonitů se přesunuli k požírání velkých žraloků, mořských plazů a gigantických hlavonožců. Během relativně krátkého období, kdy existovali (před 92 až 65 miliony let) se vypracovali k těm největším oceánským zabijákům své doby. Někteří byli spíše menší, jiní byli přímo hrůzostrašně velcí. Jisté však je, že zaznamenali jakýsi posun ve velikosti. Od metr dlouhého Dallasaura, který žil před 90 miliony let, k monstróznímu Mosasaurovi o délce až 18 metrů. Nikdy nebyli mosasauři tak velcí, jako na konci druhohor...

S koncem Křídy se ve fosilním záznamu objevuje podčeleď Halisaurinae. Žádný z jejích zástupců neproslul tolik, jako Halisaurus, středně velký (asi 3 až 4 metry dlouhý) mosasaur, jenž byl vyobrazen v cyklu BBC Putování s dinosaury: Monstra pravěkých oceánů jakožto lovec vodních ptáků Hesperornisů. Halisaurus obýval vody prakticky celého světa, jeho fosilie se našly v Apalačském pohoří v USA, v severní Africe, v Evropě i v Peru. Pojmenován byl už v roce 1869 slavným americkým paleontologem a účastníkem "Války o kosti" Othnielem Charlesem Marshem. Halisaurus pravděpodobně lovil při pobřeží, kde se jeho kořistí stávali právě vodní ptáci nebo také menší vodní plazi. Jeho protáhlé čelisti byly též výtečné k chytání ryb. Skupinka Halisaurů mohla například nahnat celé hejno ryb až na mělčinu a pak jednotlivé rybky, jež vyskočily ven z vody, sbírat z bahnitého břehu, podobně jako to dělají dnešní delfínovci v Indii...


Halisaurini, tedy Halisaurus a jemu podobní, byli malí. Eonatator měřil jen asi 2,8 až 3 metry na délku, takže byl o něco delší, než největší zdokumentovaní jedinci kajmana brýlového. Eonatator měl též velký areál rozšíření, zdá se však, že nezasahoval do oblasti jižní polokoule. Druh se držel především při vodách v pozdní Křídě již rozpadlého Laurasijského kontinentu. Nicméně existují fosilie jemu přiřazované, jež byly nalezeny i v Jižní Americe, tudíž je možné, že se Eonatator vyskytoval i o něco dál na jih. Ať už byl jeho areál rozšíření jakkoliv velký, Eonatator sám se řadil k menším vodním predátorům. V době asi před 75 miliony lety, kdy žil, musel už čelit nebezpečím ze strany svých větších bratranců, mosasaurů skutečně úctyhodných rozměrů...


Dalšími halisauriny z pozdní Křídy stupňů kampán a mastricht (období před 83 až 65 miliony let) byli Phosphorosaurus a Pluridens, též dorůstající délek většinou nepřesahujících 3 metry od špičky čenichu po špičku ocasu. Zcela jiným případem byla velmi rychle se rozvíjející podčeleď Mosasaurinae. Její zástupci žili už na samém počátku éry mosasauridů, před 90 miliony let. Avšak nyní, na konci Křídy, se objevily druhy skutečně velké. Tak například Plotosaurus byl mezi mosasaury obrem. Dorůstal délky 9 až 10 metrů a jeho zkameněliny byly objeveny v Kansasau, USA. Páter trupu a krku tohoto tvora sestávala z 50 obratlů, a k tomu přibližně stejný počet obratlů tvořil jeho ocas. Je jisté, že zakončení ocasu bylo rozšířeno ve svislou ploutev. Protáhlé čelisti se nelišily od těch, kterými byli vybaveni jemu příbuzní predátoři. Podle některých rekonstrukcí mohl připomínat ichtyosaura, jindy je vyobrazován jako klasický mosasaur. Rozhodně však patřil k těm největším.

Pozoruhodné je, že hledači fosilií nalezli zkameněliny dokazující typický šupinatý pokryv Plotosaurova těla. Otisky kůže těsně u končetin, jež byly nalezeny v křídových horninách, poukazují na to, že Plotosaurova šupinatá kůže byla velmi podobná té hadí... Plotosaurus byl údajně dobrým a rychlým plavcem. Jistě šlo o mohutného pronásledovatele menších mořských obratlovců...


Největší z mosasaurů byl také výsledkem vývoje podčeledi Mosasaurinae. Mohutný Mosasaurus hoffmani byl s délkou 17 metrů vrcholovým predátorem v Křídovém moři před 70 až 65 milióny let. Je toho tolik, co by se dalo říci o tomto pozoruhodném tvorovi, o jeho nálezu, prvních domněnkách o jeho zařazení v dobách, kdy ještě lidé o prehistorii věděli pramálo. Nyní však spolehlivě víme, že mohutný ocas mu sloužil k manévrování ve vodě, že svými hrůzu budícími, kuželovitými a ostrými zuby dokázal rychle řezat maso z nevinných obětí, jimiž byly želvy, žraloci, dokonce i jiní mosasauři. Víme také, že je k rodu Mosasaurus řazeno několik dalších druhů. "Hoffmanův ještěr od řeky Mázy" však zřejmě zůstává tím největším...

Konec Křídy však kromě mosasaurinů patřil i tylosaurinům. V mnohém se mosasaurinům podobali. Jedním z klíčových rozdílů mezi dvěma čeleděmi byla velikost rostra (rypce). Mosasaurini měli malý rypec, u tylosaurinů byl naopak velký. Mosasaurini měli v horní a spodní čelisti 14 či více zubů. Tylosaurini jich měli obvykle 12, ale číslo vyšší než 12 mohlo též představovat počet jejich zubů... Tylosaurini byli nalezeni na pěti ze sedmi kontinentů; jejich fosilní pozůstatky zatím nebyly objeveny jen v Jižní Americe a na australském kontinentu.



Dva rody tylosaurinů pocházejí z Antarktidy: Kaikaifilu a Taniwhasaurus (ostatky druhého jmenovaného nicméně byly odkryty i na Novém Zélandu a v Japonsku). S délkou okolo pěti až šesti metrů se řadili ke středně velkým mořským predátorům, podobně jako již výše uvedený Halisaurus. Avšak jiní tylosaurini byli obři mezi obry. Tylosaurus a Hainosaurus dosahovali délek, jež sice nepřekračovaly velikost Mosasaura, přesto však mohli být dobrých 15 metrů dlouzí a živili se bezpochyby velkou kořistí, opět žraloky, velkými rybami, Hesperornisy, snad i jinými mosasaury. Ostatně zbytky kořisti nalezené v žaludku jednoho dobře fosilizovaného tylosaura z Jižní Dakoty obsahovaly i kosti dalších zástupců jeho druhu. To, že mosasauři celkově byli kanibalové, je však obecně známo.

Tylosaurus, jenž vyhynul před 75 miliony let po asi desítce milionů let své existence, připomínal zřejmě nějakého obrovitého varana s ploutví vystupující z ocasu. Ve vnitrozemském moři, jež v té době rozdělovalo Severní Ameriku na tři samostatné ostrovy, šlo o dominantního dravce. Hainosaurus ("ještěr od řeky Hain") naopak dominoval evropským vodám přibližně ve stejném čase. Z fosilního záznamu podle dostupných zdrojů mizí v době před 68 miliony let, krátce před tím, než mosasauři nadobro vymizeli z hlubin moří...


Mosasauři nebyli mezi těmi, kteří velké vymírání na hranici Křída-Terciér přečkali. Spolu s dinosaury, létajícími ptakoještěry a dalšími mořskými plazy, stejně jako s hlavonožci amonity, pro druhohory tolik typickými, nadobro vyhynuli. Trvalo desítky milionů let, než se ve světových mořích opět objevili predátoři, jež byli tak velkými, že bez problémů lovili i žraloky, kteří se po vyhynutí mosasaurů opět po dlouhém, velmi dlouhém čekání stali na čas dominantními mořskými masožravci. Těmi novými zabijáky pak byli savci, kytovci, a ti jakožto dravé kosatky a vorvani loví v mořích dodnes. Ve stejných mořích, v nichž kdysi lovili mocní mosasauři...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Který díl seriálu Prehistoric Park je podle Vás nejlepší?

T-Rex se vrátí 24% (878)
Projekt Mamut 14.1% (516)
Dinosauří ptáci 15.4% (565)
Jihoameričtí predátoři 14.1% (516)
Obří hmyz 16% (585)
Superkrokodýl 16.4% (602)

Komentáře

1 Martinoraptor Martinoraptor | Web | 31. července 2017 v 13:45 | Reagovat

Skvělý díl.

2 HAAS HAAS | Web | 31. července 2017 v 14:12 | Reagovat

[1]: Díky... Možná ještě vytvořím podobný projekt o původu a evoluci jiné skupiny vyhynulých plazů...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama