Zmije růžkatá-Nejjedovatější had Evropy

23. července 2017 v 12:30 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Nyní mám pro Vás slíbený popis zmije růžkaté... Tento had je zřejmě nejjedovatějším z těch, kteří na našem kontinentu žijí!

Latinský název: Vipera ammodytes,
Rozšíření: jihovýchodní Evropa a jihozápadní Asie,
Velikost: délka obvykle 65 až 90 centimetrů.
Tento nádherný had s klikatou čarou s tmavými okraji probíhající po celé délce hřbetu a růžkem vyčnívajícím z čenichu je nejjedovatějším evropským druhem hada. Ačkoliv se toxicita jedu liší populace od populace, je zcela jistě schopen zabít dospělého člověka bez nejmenšího problému. A k zabití myši stačí během infúze pouhé 1,2 miligramu na kilogram. Jed je jak neurotoxický, tak hemotoxický. Uštknutá oběť, ať už had útočí na kořist či v sebeobraně např. na člověka, pociťuje bolest, otok v okolí uštknutí, stejně jako změnu barvy kůže. Jed nejaktivněji působí na savce a ptáky, převážně těmi se také zmije růžkatá živí. Naopak méně působí na ještěry či obojživelníky, její jed totiž není primárně přizpůsoben k rychlému zabíjení tohoto typu kořisti. Jako všechny zmije, má i zmije růžkatá sklápěcí jedové zuby. Když je had v klidu, leží při horním patře. Jakmile otevře tlamu, jedové zuby zamíří vpřed, aby mohly proniknout do těla oběti a vpravit do její krve smrtící jed. Je to právě jed tohoto druhu, který se používá k výrobě většiny hadích protijedů užívaných v medicíně na evropském kontinentu... Zbarvení tohoto hada může být proměnlivé. Někdy je klikatá čára souvislá, jindy rozdělená. Samci a samice se od sebe liší zbarvením. Samice bývají hnědé nebo oranžové, stříbřitě šedí s tmavou klikatou čárou jsou pak samci. Především pěkný je konec ocasu, jenž je zeleně, žlutě či oranžově zbarven. Existuje celá řada druhů, od chřestýšovců (zmijovití chřestýšovití) přes smrtonoše (suchozemští elapidi) až po zmije (zmijovití, pravé zmije), jež používá konec ocasu k nalákání kořisti. Had jím napodobuje pohyb červa před svou tlamou, a když se malý hlodavec, nebo případně ještěrka, přiblíží, had zaútočí. Zmije růžkatá má širokou hlavu. Ze svrchu je plochá, ale z čenichu vyčnívá masitý výběžek, jenž je kryt devíti nebo deseti drobnými šupinami. Význam tohoto růžku, který vysloužil zmiji růžkaté její české i anglické jméno (horned viper či long-nosed viper, nepleťme si ji s horned viper z pouštních oblastí Afriky a Arábie), je dosud neznámý. Všichni zástupci rodu Vipera, tedy převážně evropských zmijí, rodí živá mláďata. Zmije růžkatá tedy není výjimkou. Hadi se páří v dubnu a květnu, čemuž předcházejí boje samců o samičky podobně jako u zmije obecné, a samičky přivádějí na svět maličké repliky dospělců v srpnu až září téhož roku. V jednom vrhu je jich obvykle mezi 5 až 15... Přestože obývá pahorkatiny a horské svahy jihovýchodní Evropy a Turecka, můžeme se s ní vzácně setkat i ve Švýcarsku a Rakousku. Jedná se totiž o reliktní populace. Naštěstí se mnoho let těší zákonné ochraně, tudíž jsou rakouské i švýcarské zmije růžkaté takřka v naprostém bezpečí. Ani hadi z jihovýchodu Evropy a jihozápadu Asie však nejsou ve velkém ohrožení lidí. Svou kořist nacházejí často blízko polí, takže z lidské činnosti částečně těží. Většinou je najdeme ve směsi kamení či při základnách malých keříků. Zmije růžkaté však také efektivně šplhají po stromech. Můžeme se s nimi někdy setkat i v dolinách, zvláště jsou-li suché a písčité... Zmije růžkatá má sice vertikální zorničky, jež prozrazují, že je to noční druh, což je pravda, je však občas aktivní i přes den...

Příště zmije Latasteova!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Chováte doma plazy?

Ano, chovám 17.7% (22)
Ne, ale chtěl/a bych 63.7% (79)
Ne, nechtěl/a bych 18.5% (23)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama