Lovci kryptidů 2: Záhada v jezeře Nikaragua (5/5)

29. srpna 2017 v 11:54 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Při hledání důkazů existence malých, zato však agresivních vodních dráčků se Lovci kryptidů vydali do hlubin jezera Nikaragua ve Střední Americe. Vzápětí se stali vězni podvodní budovy, kterou se rozhodli prozkoumat. Narazili zde na muže ozbrojené speciálními puškami vrhajícími smrtící paprsky, dvoumetrové roboty i samotné dráčky, ale stále nezjistili, proč se tato budova v jezeře nachází, ani proč je domovem těchto dráčků. Než na to však přijdou, musí uniknout. A to asi nebude zrovna jednoduché!

LOVCI KRYPTIDŮ 2: ZÁHADA V JEZEŘE NIKARAGUA, ČÁST PÁTÁ:
Ostrý hrot harpuny byl zaměřen na Jackovo srdce. Ostrá, moderně tvarovaná zbraň pronikala vodou jako torpédo. Takřka v poslední chvíli, kdy ji Jackovy bleskurychlé reakce zaregistrovaly, vystřelil muž ze své laserové pistole. Laser harpunu odrazil, takže se v rychlosti zarazila na dně jezera. Pierre a Roger pálili z laserových pistolí po jednom ze sloupů s nebezpečnými hlavněmi, Akihiko a Pauline po druhém. Na rozdíl od předchozího boje s těmito automatickými zbraněmi však nyní lasery nestačily. Sloupy i hlavně byly pokryty jakousi látkou, která lasery doslova pohlcovala. Zvláštní, jak rychle byly zbraně přizpůsobeny k odolání laserů. Jacka okamžitě napadlo, že tato podvodní budova musí být velmi výkonnou a velmi specializovanou základnou, do které jistě proudí spousta peněz. Mezitím Akihiko připlaval k jednomu ze sloupů, jehož hlavně se zaměřovaly na neustále se pohybujícího Akihika a Pauline, a do jedné z hlavní zarazil svou železnou tyč. Zbraň zkratovala. "Jacku, udělej to samé! Popadni tu harpunu, kterou jsi odstřelil, a zachraň tak Pierra s Rogerem!" vykřikl Akihiko ve své potápěčské masce. Jack na nic nečekal a udělal to, co Akihiko. Smrtící paprsky se už tedy vodou nemíhaly. Avšak malá ponorka se jí stále pohybovala. Nejprve narazila do Akihika, kterému to ale příliš neublížilo. Pak se přiblížila k Jackovi a nabrala ho na přední sklo. Jack se naštval. Uviděl, kdo ponorku řídí. Byl to opět ten bizarní muž s vousy rostoucími pouze nad koutky rtů. "Už jsem Vám řekl sbohem, Jacku Owene. Ale klidně Vám ho řeknu ještě jednou," řekl, zatímco se usmíval. Jeho hlas se ve vodě rozlehl díky mikrofonu, který se nacházel nad předním sklem malé ponorky. "Nemám zájem," řekl Jack, vytáhl laserovou pistoli a chystal se přední sklo prostřelit. Zásoba laserů však došla. Ostatní Lovci kryptidů po ponorce pálili, ale lasery se vždy odrazily. Ponorka rychle táhna Jacka pryč, a on jako by byl na přední sklo přilepen. To kvůli rychlosti, kterou se ponorka pohybovala. Jack měl však v rukávu ještě jednu zbraň. Když uviděl, že se z obou boků ponorky vynořují mechanické ruce a blíží se k jeho hlavě, vytáhl z neoprénu diamantový nůž, přesně takový, jako měl u sebe Fahad, a s řevem prorazil přední sklo. Výraz muže, který ponorku řídil, se náhle změnil. Jeho obličej byl náhle poznamenán zděšením. Do ponorky pronikala voda. Jack konečně odplaval, zatímco se stroj doslova rozkládal na dně jezera. Teď už Lovcům kryptidů nebránilo nic v tom, aby doplavali ke břehu. Za několik desítek minut se ocitli tam, kde před několika hodinami jejich potápění začalo. Bylo na čase, pomalu už jim docházel kyslík. Od té doby, kdy z podvodní základny unikli, neviděli jediného dráčka. Vydali se do hotelu a zavřeli se do svých pokojů. Až druhého dne se setkali, aniž by o celé akci s někým jiným hovořili. Sešli se v Jackově pokoji. Šest lidí oblečených v černých spandexových oděvech sedělo na pohovce a židlích kolem kulatého dřevěného stolku uprostřed luxusního apartmánu. "Tajemství jezera Nikaragua je částečně odhaleno," začal Jack, "na dně jezera se nachází podvodní budova, kterou vystavěla nějaká velmi technicky vyspělá společnost. Muž s neobvyklým knírem ji vede. Dal jsem si tu práci a během včerejšího večera jsem si ho vyhledal v téhle šikovné databázi." Ukázal malou krabičku s displayem, na němž se ukázal darebův obličej. "Jmenuje se Deylin Nieto. Je to miliardář," řekl. "Počkej, nemají v té databázi chybu? Zemřel před deseti lety!" řekl Pierre, jakmile uviděl datum narození a "datum úmrtí". "Abych řekl pravdu," zazněl opět Jackův hlas, "moc mě to nepřekvapuje. Deylin Nieto oficiálně zahynul, ačkoliv žije a chystá něco nebezpečného... Proto ta budova. Je to podvodní základna, plná robotů a dráčků. Ti dráčci jsou zřejmě naprogramováni k tomu, aby útočili na lidi. Nevím, co jsou ta zvířata zač, zda jsou to kryptidi či člověkem uměle vytvoření živočichové. Jisté ale je, že mají jít po lidech. Proto na ně útočí, proto útočili i na nás. Roboti zřejmě neslouží jen k ochraně té podvodní základny. Mají to být stroje, které budou ničit... Odhalili jsme tedy tajemství jakéhosi smrtícího projektu." "Počkej, tím chceš říct, že ti dráčci mají být něco jako Zhou Lenovi kryptidi. Jako ti, co se vydali do New Yorku?" pousmál se Pierre. "Tak nějak," pokýval hlavou Jack. "Jacku, ty si myslíš, že takoví dráčci jsou pro svět nebezpeční? Že s nimi další šílenec zkusí uskutečnit své zlověstné plány?" zeptala se ho Pauline, když se Jack díval ven z okna na hladinu jezera. "Ti dráčci jsou teprve začátek," odpověděl Jack, "a roboti a všechna ta technologie je další krok. To, co nepozorovaně vzniká na dně tohoto jezera, je tikající bomba." "Tak proč to nenahlásíme?" zeptal se ho Pierre. "Copak máme čekat, až bomba vybuchne?" pokračoval. "Kdybychom to teď nahlásili, spousta lidí by to odnesla životem, a my bychom možná byli mezi nimi. Budeme raději pokračovat v boji proti tomu zločinci. Snad se brzy dozvíme víc," uzavřel celou debatu Jack.


Lovci kryptidů se chystali na odjezd. Rozhodli se, že o tajemných dráčcích zatím nebudou veřejnost nijak informovat. To koneckonců bylo jejich novým pravidlem. Pokud bude nějaký kryptid či jiný tajemný tvor nalezen, bude lepší, když se o tom lidé nedozvědí dříve, než to bude bezpečné. V tomto případě to však bezpečné nebylo... Avšak ještě večer toho dne, kdy měli opustit Granadu, zavolal si Lovce kryptidů na břeh jezera jeden rybář. Jack ochotně přistoupil k jeho loďce, neboť mu rybář svou špatnou angličtinou vysvětlil, že zabil "nějakou příšeru". Jack se jen zamračil, když ve člunu uviděl mrtvého dráčka. "Je Váš," řekl rybář, "a vy zaplatíte." Cena nebyla vysoká. O několik dní později tedy v základně Lovců kryptidů v Londýně proběhla pitva nehybného těla podivuhodného živočicha. "Výsledky jsou jasné," řekla pak Pauline Jackovi, který zrovna popíjel ranní kávu, "to zvíře je umělý lidský výtvor. Základy jeho DNA pocházejí z nějakých ještěrů, nicméně jeho geny byly modifikovány tak, aby vytvořily 'dráčka'." "Je mi tedy jasné, že se ten bizarní Deylin Nieto snaží o něco vážně nebezpečného. Vím, že se s tím opakuju, ale nedochází Vám to?" řekl Jack. Ostatní Lovci kryptidů, unavení po brzkém vstávání, jen pokývali hlavou. Daleko odsud, na dně jezera Nikaragua, se zrovna v lůžku probudil jeden muž. "Otče, jste v pořádku? Věděl jsem, že se z toho dostanete!" vykřikl jakýsi muž, vycházející z temnoty. Deylin Nieto se posadil. "Vše je v pořádku, synu. Co se mi stalo? Co se stalo s Lovci kryptidů?" optal se vysoké postavy stojící napravo od lůžka, umístěného v prostorné kovové místnosti v podvodní budově. "Unikli, otče," řekl skřípavým hlasem, "a vy jste se takřka utopil v rozpadající se ponorce. Opustil jsem základnu a plaval za Vámi. Ty vrtule, kterými jsou mé nohy opatřeny, mi daly rychlost. Topil jste se, omdléval jste, když jsem Vás zachránil." "Synu, ty nemáš jen vrtule," zasmál se zlověstně Dieto, "máš také ostré čepele. Proč jsem ti je vyrobil, když jsem tě navrhnul?" "Abych Vás zbavil Vašich nepřátel, otče," řekla vysoká osoba. Vynořila se z temnoty místnosti. Byl to robustní muž, celý z kovu. "Teď máš příležitost, synu," usmál se ďábelsky Dieto.

První část druhé série Lovců kryptidů je u konce. Je to však teprve začátek série událostí, které šestici hrdinných výzkumníků postihnou...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 53.5% (298)
2. Do smrtelných čelistí 23.2% (129)
3. Pekelné akvárium 23.3% (130)

Komentáře

1 Martinoraptor Martinoraptor | Web | 30. srpna 2017 v 10:17 | Reagovat

Páni, velmi zajímavá část. Těším se na další.

2 HAAS HAAS | Web | 30. srpna 2017 v 11:02 | Reagovat

[1]: Děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama