Mohou gekoni při šplhání občas sklouznout?

23. srpna 2017 v 12:11 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Mnozí gekoni jsou mistry ve šplhání po vertikálních plochách. Jsou schopni šplhat po kmeni stromu nebo třeba po skle. Není překvapením, že se bez obtíží pohybují i po stropech místností, což může každého herpetologa, trávícího čas ve své základně uprostřed deštného lesa, potěšit. Existují sice gekoni, kteří nejsou vybaveni speciálními polštářky na prstech a nejsou tedy schopni takto šplhat, ale těch není mnoho. Většina gekonovitých má na spodní straně prstů plošky s různě utvářenými lístkovými šupinami, jež jsou obvykle uspořádány lamelovitě. Mohou jich být tisíce. Tyto kožní útvary nesou milióny maličkých komůrek, jež umožňují končetině zvířete přisát se na povrch. K udržení se na něm pak pomáhají i tisíce drobných háčků. To vše se obvykle nachází na končetinách, ačkoliv afričtí gekoni rodu Lygodactylus mají podobné "přisávací polštářky" i na spodní straně ocasu. To činí jejich šplhání ještě efektivnějším. Spolu s kouzelným vzhledem gekonů, ať už jsou to jejich velké oči, nebo mezi ještěry neobvyklý úsměv, činí tyto schopnosti gekony velmi zajímavou skupinou plazů. Avšak minulý měsíc, v červenci 2017, vyšly výsledky výzkumu, podle nichž by gekoni mohli teoreticky občas sklouznout, když šplhají. Může se to zdát neuvěřitelné, ale i tak výborní "šplhavci" by se čas od času mohli dopustit chyby a zabít se proto, že se jejich polštářky zrovna nepřisály k povrchu, a zvíře tedy spadlo z velké výšky na zem. Otázkou je, kdy se to může stát. Síla, se kterou se gekoní končetiny přisávají k pevným látkám, je rovna stonásobku toho, co je potřeba k udržení jejich tělesné hmotnosti. Mohou si tedy dovolit šplhat kamkoliv, a jsou takovými superhrdiny ve světě plazů. Nicméně v případě, že gekona pronásleduje predátor, například rychlý stromový had, musí malý ještěr přeskočit z větve na větev. A v případě, že se musí zachytit na jediném listu, s největší pravděpodobností sklouzne. Ačkoliv je to umělá situace, ke které asi v divočině příliš často nedochází, je zajímavé vědět, že v krajním případě, při rychlém skoku na list, se gekon pravděpodobně neudrží. To by znamenalo jeho smrt. Zvířata však málokdy riskují svou smrt, a tak je takřka jisté, že by gekon v takovém případě zvolil jiný typ útěku, například rychlé šplhání po kmeni až nahoru do koruny stromu či tak něco. Vědci z Cornellovy univerzity v New Yorku, kteří na to přišli, se nyní chystají na expedici do jihoamerické Francouzské Guiany, aby při studiu divokých neotropických gekonů lépe porozumněli omezením lepivosti gekoních tlapek.


Informace ze Science Daily. První obrázek pochází též ze Science Daily, druhý z National Geographic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 52.9% (288)
2. Do smrtelných čelistí 23.5% (128)
3. Pekelné akvárium 23.5% (128)

Komentáře

1 Bleskobleska Bleskobleska | 25. srpna 2017 v 15:19 | Reagovat

Tak to je hodně zajímavé O.O Upřímně, nikdy mě nenapadlo, že by gekon mohl sklouznout xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama