Správce dinosauřího parku - Příjezd Macrauchenie

13. října 2017 v 16:25 | HAAS |  Správce dinosauřího parku
Podzim rychle ubíhá... Blížíme se k polovině října... A protože je dnes pátek, nesmí chybět Správce dinosauřího parku!

Příjezd Macrauchenie

Po dlouhé době Oliver přivezl do parku zase něco nového. Jako správce bych si však přál, aby už vozil jen malá, roztomilá zvířátka, která člověku nijak neublíží. Jelikož i býložravý savec, který pochází z Jižní Ameriky a vyhynul tam, ale do dnešních dnů přežil na Isle of Die, dokáže být svým způsobem nebezpečný. V úterý se Oliver rozhodl vydat se na další cestu na Isle of Die. Jeho cílem byl opět tygr šavlozubý. Oliver chce zjistit, proč tato zvířata útočí na lidi, ačkoliv je nikdy předtím neviděla. Krátce po poledni helikoptéra přistála na pláních na východě ostrova, čímž vyrušila pasoucí se stádo Corythosaurů. Základní tábor byl postaven během jediné hodiny, pracovalo na něm devět lidí. Já mezi nimi nebyl, zrovna v těch chvílích jsem krmil Tsintaosaura. Nedoporučuji to, neboť kousnutí kachním zobákem dokáže pořádně zabolet. Naštěstí jsem to odnesl jen strženým nehtem. Ale zpět k věci!!! Takže Oliver a jeho kolegové postavili tábor, no a pak se Oliver začal poohlížet po nějakém tom šavlozubákovi. Spolu s jedním členem týmu, Markem, expertem na divoké kočky, který strávil dvacet let studiem lvů v Africe a kterého Oliver přizval na svou výpravu, objevili stopy Smilodonta. Nacházely se v bahně na břehu vysychající řeky. Podle Marka by bylo nebezpečné se dostat příliš daleko do teritoria zvířete, které nemá rádo lidi. Z toho důvodu chlapi nastražili kamerovou past tam, kudy podle nich kočka mohla projít v noci. Pak se vrátili zpět do tábora. Zbytek dne už jen pozorovali exotické ptáky (na Isle of Die je hodně exotických ptáků), exotické savce (na Isle of Die je hodně exotických savců), exotický hmyz (na Isle of Die je mnoho exotického hmyzu), exotické dinosaury... Ehm... To už stačí... Promiňte. Zpět k věci!!! Ráno se Oliver a Mark znovu vydali na břeh řeky. Spatřili tam stádečko Othnielií, jak se z líně tekoucího toku napájí. Dost možná to byla zvířata, která byla nedávno z Dinosauřího parku odvezena zpět na Isle of Die, nebo jejich potomci. Každopádně pozorovat zdivočelé Othnielie se Oliverovi už dlouho nenaskytlo (i když já si občas říkám, že i ty naše dokáží být dost divoké, hlavně, když kopou, mají totiž takovou zvláštní metodu míření). Zatímco Oliver pořizoval videozáznam malých ptakopánvých býložravců, Mark kontroloval kamerovou past. Kočka v noci kolem řeky skutečně prošla. Než to však stačil Oliverovi sdělit, uslyšel hrozivé kvílení. Hned se dal tím směrem, odkud vycházelo. Oliver si jen o dvacet vteřin později kvílení povšiml také, a když spatřil Marka při běhu, neváhal, a začal ho dohánět. Za chvíli společně mlčky přiběhli do míst, kde se planina mění v les. Spatřili mladého samce Macrauchenie, jak běhá okolo Smilodonta. Bylo to neuvěřitelné! Šavlozubák byl mrtvý. Macrauchenia byla celá poplašená, Marka napadlo, že snad kočka na ni zaútočila, ale při výpadu zahynula. Pochopitelně bylo brzy jasné, proč. Zrovna, když byl šavlozubák na lovu, přiblížil se k němu jiný Smilodon, a "zachránil" Macrauchenii tím, že na vetřelce ve svém teritoriu zaútočil. Teď se ale hodlal na strachem paralyzovanou Macrauchenii, které v útěku z jedné strany bránila pro ni tak hrozivá mrtvola, a z druhé strany husté nízké větvoví stromů, sám zaútočit. A Oliver s Markem přišli zrovna v tuto chvíli...

Kočka se před jejich zraky vymrštila z trávy. Macrauchenia udělala hrozně vysoký skok. Moc daleký ale nebyl. Přistála těsně před rozzuřeným šavlozubákem. Olivera hned něco napadlo. Macrauchenií je tu přece dost, co kdyby dal téhle šanci? Vytáhl raketovou pistoli a začal střílet do vzduchu. Konečně se Smilodon zalkl. Oliver tak poznal, že se tato kočka lidí přece jen bojí, když vydávají hluk. Utekla do lesa. Macrauchenia byla strachem celá poblouzněná, Oliver ji samozřejmě nechtěl dlouho trápit, a tak do své pistole nasadil uspávací šipku, přesně pozoruhodného savce trefil do krku a pak jen čekal, až Macrauchenia usne. Zvíře se samozřejmě hbitě hnalo dál po planině, avšak anestetika brzy začala působit. Přemístit Macrauchenii do sítě zavěšené na spodku vrtulníku trvalo několik desítek minut. Pak, když se o tři hodiny později probrala, nacházela se už v ohradě. Je to docela statný mladík, a já se rozhodl, že mu budu říkat Kick. A to proto, že stejně jako Othnielie kope. Jenže tenhle míří ještě líp. Ale to tady nebudu rozebírat, protože už tak píši o svých stržených nehtech a krvi tekoucí mohutnými proudy z mého obličeje (i když si nejsem zcela jist, jestli mnohem častěji z mého obličeje nestékají mohutné proudy šlehačky, kterou mi ho jeden vtipálek jménem Oliver občas zdobí). Jen doufám, že se Kickovi bude dařit. Samci Macrauchenií jsou samotářští, žijí bez stáda, takže snad se v novém domově o samotě zabydlí... Vítej v parku, Kicku!

Další Správce dinosauřího parku sem přibyde v pátek příštího týdne!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který díl Monster pravěkých oceánů je nejlepší?

1. Sedm nejnebezpečnějších moří 53.5% (298)
2. Do smrtelných čelistí 23.2% (129)
3. Pekelné akvárium 23.3% (130)

Komentáře

1 Martinoraptor Martinoraptor | Web | 15. října 2017 v 9:46 | Reagovat

Super díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama