Lovci kryptidů 2: V hnízdě okřídlených netvorů (2/5)

11. listopadu 2017 v 11:41 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Lovci kryptidů jsou v mexickém státě Veracruz, kam byli nasměrováni Alejandrem Reyesem, vědcem, který studuje kolonii hnízdících ptakoještěrů, kteří doslova obsypali jednu skálu. Nikdo neví, kde se tato tajemná zvířata vzala, ale nyní je vesnička Yuliría velkou atrakcí. Jezdí sem televizní štáby z celého světa, aby natočili toto mimořádné odhalení kryptidů, kteří se zničehonic ukázali světu. Ale místní obyvatelé už moc nadšeni nejsou. Za vrahy jednoho starého muže považují právě tyto pterodaktyly. Reyes mrtvolu zkoumal, a zjistil, že byla něčím spálena, tudíž ptakoještěři by neměli být obviněni. Avšak co znamená jejich útok na Pierra?

LOVCI KRYPTIDŮ 2: V HNÍZDĚ OKŘÍDLENÝCH NETVORŮ, ČÁST DRUHÁ:
Po malém a lehce děsivém setkání s dvěma agresivními pterodaktyly se Pierre brzy uklidnil. "Vidíš, ani nepotřebuješ instrukce, jak ten jetpack ovládat," usmál se Jack a poplácal ho po rameni. Skupinka se od útesu trochu vzdálila. Pohlíželi na něj z větší dálky. "Nedokážu uvěřit tomu, že na Pierra zaútočili," řekl starostlivě Reyes, "myslel jsem si totiž, že tihle pterodaktylové jsou zcela neškodní. Proč by útočili na lidi? Že by snad toho muže skutečně zabili?" Jack náhle vztáhl ruku a na něco ukázal. Nad útesem proletěl nějaký malý pták, a tři pterodaktylové po něm okamžitě vyletěli. Pták ve vzduchu raději zrychlil, a když se od skály bezpečně vzdálil, vrátili se okřídlení netvoři do svých hnízd. "Tak takhle to je," zamyslel se Reyes. "Myslím, že prostě brání tu skálu. Patří jim všem, a cokoliv, co se k ní přiblíží, vybídne několik z nich k obraně tohoto masivního hnízdiště," řekl Jack. "No, pořád je to jen teorie," zkroutil pusu Fahad. "Chceš to snad otestovat?" usmál se Jack. "Podle mě to není špatný nápad," vložil se do rozhovoru Roger, "aspoň vyzkoušíme své jetpacky v akci. A taky zjistíme něco víc o těch zvířatech." "Takže teď nechcete zjistit, co se opravdu přihodilo tomu staršímu pánovi?" optala se jich Pauline. "Hm," pokýval hlavou Jack, "asi by bylo dobré se tomu taky věnovat, a to co nejdřív. Pauline, zajeď spolu s Pierrem do nemocnice v Yuliríi. Pane Reyesi, zůstanete s námi nebo je doprovodíte?" Reyes se na Jacka trochu nejistě podíval. "Asi by bylo lepší zůstat s Vámi. Přece jenom ta zvířata už trochu znám. Tady... Máte moje zápisy o smrti toho muže, slečno Jetkinsová. Ukažte to v nemocnici, na tomhle papíře je můj podpis, a věřte mi, že Vás k jeho tělu pustí. Je zmražené, tudíž je stále v dobrém stavu," řekl Reyes. Tým se tedy rozdělil. Pauline s Pierrem nasedli do Reyesova auta a odjeli zpět do vesnice. Ostatním členům týmu tu nechali veškeré vybavení, včetně technicky vyspělých jetpacků. "Škoda, že si teď Pierre ještě nezalítá," vtipkoval Roger. "Hele, jeho kalhoty bys radši nechtěl vidět po tom, co by ho zase nějakej pterodaktyl klovnul do ucha!" chechtal se Fahad. "Vzpomínám si na chvíle, kdy byl Pierre taky samý vtip," řekl trochu nostalgicky Jack a ostatní radši ztichli, poněvadž dělat si z Pierra nadále legraci nebylo vhodné. "Vyletíme támhle na ten výstupek. Hnízdí tam málo pterodaktylů," navrhl Akihiko. Jack, Roger, Fahad a Akihiko si tedy vzali své jetpacky a vzlétli. Reyes je zezdola kontroloval a zároveň dával pozor na ptakoještěry. Každou chvíli měl zakřičet, přihodilo-li by se něco, o čem by Lovci kryptidů měli vědět. Chlapi pojali výlet na skálu jako závod. První byl na místě Akihiko. Hned za ním následoval Roger, poté Fahad, Jack byl překvapivě poslední. On však příliš nezávodil. Už pohlížel na pterodaktyly. Jeden z nich si všimnul vetřelců, kteří se blížili k jejich hnízdům. "Pozor, jeden na Vás útočí!" zařval zezdola Reyes. Jack udělal ve vzduchu smyčku, což pterodaktyla zmátlo. Zaskřekal, otočil se a vracel se ke svému hnízdu. Jack byl však šokován, když krátce na to přišly posily. Informoval ten pterodaktylus své spoluhnízdiče o vetřelcích? Teď jich na Jacka a ostatní Lovce kryptidů letělo minimálně dvacet. "Svatá krávo! Tohle je teda fakt něco!!!" vyhrkl Fahad a začal to celé natáčet. "Chlapi, radši vzlétněte. Sedět na tomhle skalním výstupku asi nebyl dobrý nápad," řekl Akihiko. Tři muži s jetpacky rázem vzlétli. Hned nato se kolem nich uzavřel kruh složený z masy malých ptakoještěrů asi tak s metrovým rozpětím křídel. Jack v kruhu nebyl, ale to jen proto, že se včas vzdálil. Teď letěl zpět, vytahuje svou laserovou pistoli, a jedno ze zvířat zasáhl laserem nejnižšího stupně, aby mu neublížil. Pterodaktyla to pořádně vyděsilo, chvíli ztratil kontrolu nad letem a padal k zemi, což si Jack okamžitě vyčítal, avšak těsně před dopadem jen zamával křídly a zase se honosně nesl nahoru. Celá skupinka agresivních ptakoještěrů byla opět vystrašena a nechala Lovce kryptidů na pokoji. Vrátili se do svých hnízd. Čtyřka chlápků přistála na jiné, blízké skále. "Fuj, to bylo těsný... Úplně jsem viděl, jak jeden chňapnul čelistma před mým ksichtem," ulevil si Roger a setřel si pot z čela. "Je všechno v pořádku?!" volal ze země Reyes. "Ano, nikomu se nic nestalo!" odpověděl mu voláním Jack. "Tak dávejte bacha!" zakřičel Reyes, ale nebylo ho moc slyšet. "Co?! Co jste říkal?!" zvolal Jack a gestem naznačil, že Reyese neslyšel. "Dávejte bacha!!!" zařval hlasitěji Reyes. "Jo, nebojte!" mávl rukou Jack. "Dávejte bacha, protože se jich k Vám blíží minimálně sto!!!" zařval Reyes.


"K čertu s tímhle aero-výletem. Vzlet, chlapi, vzlet!!!" poručil Jack. Čtveřice Lovců kryptidů, nyní také vzdušných akrobatů, opět vzlétla. Pokud skupina dvaceti pterodaktylů předtím představovala pouze ochránce hnízd, tak tato stovka byla agresivními, útočnými a pomstychtivými jezdci. "Že by je snad ta dvacítka informovala o své porážce a tihle se rozhodli se pomstít?" zamyslel se Jack. Nebyl však čas na úvahy. Chlapi teď letěli velkou rychlostí. Vzdalovali se od skal, i od Reyese. A sto pterodaktylů plachtilo za nimi jako jeden velký oblak plný zubů. "Zapojte maximální rychlost!" zařval Jack, a ostatní ho poslechli. Ale pterosaury měli stále za zády, a to doslova. Jeden zamával křídly, přiblížil se zezadu k Fahadovi a v letu dosedl na jeho jetpack. Začal do něj klovat. "Jedeš, potvoro!" křičel Fahad a zezadu plácl pterodaktyla přes obličej. Malý netvor se ale nehodlal jen tak lehce vzdát. Kousl Fahada do ruky. Hned nato ho však odstřelil laser z Jackovy pistole. "Střílejte po nich, prostě po nich střílejte!" velel Jack. Ale těch pár laserů nedokázalo stovku naštvaných ptakoještěrů zastavit. Hnali se za muži s jetpacky, jako by už měli dost jejich přítomnosti v kraji, který si zvolili k hnízdění. "Zkusíme se rozdělit, třeba je zmateme!" navrhl pak Jack. Odchýlil se z dráhy, neletěl přímo na západ, ale rovnou na jihovýchod. Asi tak čtyřicet pterodaktylů se otočilo stejným směrem a pronásledovali ho. Zbytek se hnal za Fahadem, Akihikem a Rogerem. Ti si brzy povšimli další skály. Tentokrát v ní byly hluboké jámy... Jeskyně! Snad by stačilo ukrýt se tam! Rychlostí blesku dosedli všichni muži na výstupek před jeskyní a vběhli do ní. Ptakoještěři zpomalili. Pár jich na výstupek také usedlo. Do jeskyně se však obávali vletět. Snad se báli, že by si poškodili svá křídla? Jeden do ní nemotorně vešel, opíraje se o svá křídla. Roger vystřelil laserový paprsek, který těsně před pterodaktylovou skloněnou hlavou zvířil prach. Ptakoještěr se lekl a s ostatními se dal na ústup. Po chvíli bojovná trojka vyšla ven z jeskyně. "Měli bychom se vrátit k Reyesovi, a to urychleně," navrhl Roger. "Dobrý nápad, kámo," kývl na to Akihiko, "jenže já vidím něco, co nám v tom asi zabrání." "Už zase nějací pterodaktylové?!" rozčilil se Roger. "Ne. Je to nějaká plechovka. Nebo chcete-li, robot. Támhle letí," zděsil se Fahad. Opravdu. Vzduchem si to svištěl velký robot, za jehož nohama se přehříval vzduch. Letěl k jeskyni takovou rychlostí! Akihiko, Roger a Fahad s pomocí jetpacků vzlétli. Laser, který vyrazil z ruky toho robota, byl neuvěřitelně silný. Stěna skály po střele vybuchla, a chlapi z bojovné trojky mohli být rádi, že je nezranily šíleně rychle letící balvany. "Co je tohle zač?!" zasupěl Roger... Jack byl stále pronásledován pterodaktyly. Opět se stočil, a mířil ke skále, kde okřídlení netvoři hnízdili. Doufal, že se vrátí k Reyesovi. Pomalu klesal, až se ocitl nad jezerem. Cítil, jak prolétá masami komárů, zrovna kladoucích na hladině jezera vajíčka. A pak se ozvala salva. Střelba ze samopalu protrhala jeho jetpack skrz na skrz. Měl štěstí, že z pouhého jednoho a půl metru výšky spadl do vody. Zvuk a střelba pterodaktyly zahnaly. Jack se vynořil, avšak hned po nadechnutí byl zase nucen se potopit. Jinak by ho zasáhly další kulky. Plaval pod vodou, co mu síly stačily, aniž by chápal, co se vlastně děje. Konečně se vynořil na břehu jezera. Rychle se rozhlížel, roztřepala se mu ruka. Z rukávu spandexového obleku vytekla sprška vody, když popadal rukojeť laserové pistole. Namířil ji před sebe. Horší pocit teď mít nemohl. "Metaller..." zašeptal si pro sebe. Jen ve vzdálenosti třiceti metrů od něj stál ten kovový muž, kterému už tolikrát unikl při výpravě do Montany. Nechápal, co tady dělá. Jen si vzpomněl na to, že ho doktor Brickell měl informovat o možném zničení kovu, který tvoří Metallerovo tělo. Avšak ten obrovský, inteligentní robot, vybavený zbraněmi všeho druhu, byl teď tady, v Mexiku. Nebylo pochyb, že má spadeno na Jacka. Strašidelně se usmál, až kov zaskřípal. Pak se z jeho rukou vysunuly pušky...

Opravdu mohou ptakoještěři za smrt starého muže? Co je zač ten létající robot, se kterým mají Roger, Akihiko a Fahad tu čest? Jak dopadne Jackovo setkání s Metallerem, nezničitelným kovovým mužem? A jak se tu vůbec objevil? Pokračování příště!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama