Užovka páskovaná-Neškodný napodobitel ploskolebce vodního

21. prosince 2017 v 15:15 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Již po měsíc a jednadvacet dnů jsem nenapsal hadí popisek, je tedy na čase vrátit se do světa beznohých plazů, a představit si užovku páskovanou!

Latinský název: Nerodia fasciata,
Rozšíření: jihovýchod USA, Floridský poloostrov, delta Mississippi,
Velikost: délka 1 až 1,6 metru.
Užovka páskovaná, která se v angličtině nazývá banded water snake nebo také southern water snake, je nejedovatý had z čeledi užovkovitých, nápadně se však podobající prudce jedovatému symbolu floridských močálů-ploskolebci vodnímu (Agkistrodon piscivorus). Z tohoto důvodu je bohužel lidmi často zabíjena na potkání, aniž by neznalec vůbec tušil, že zabíjí neškodné zvíře. Pouze při manipulaci, například při chycení, je užovka páskovaná nepřátelsky naladěna a v sebeobraně silně kouše. Od ploskolebce vodního se tato užovka liší tvarem hlavy, který není trojúhelníkový. Užovka páskovaná má hlavu úzkou. Pochopitelně jí také chybějí tepločivné jamky, kterými je ploskolebec vodní jakožto typický zástupce zmijovitých hadů z podčeledi chřestýšovitých vybaven. Plně vzrostlí samci ploskolebců bývají také mnohem větší (až 1,8 metru), než ty největší exempláře užovek páskovaných. Pruhované zbarvení je ideální kamufláží ve vodě a mezi vodními rostlinami. Pruhy jsou příčné, a světle hnědé, černé či červené, zbytek těla je pak zbarven červeně, černě, hnědě či olivově zeleně. Velké, navíc nepravidelné skvrny, způsobují, že se obrys hadího těla rozbíjí, což je dokonale matoucí. Laik tedy může užovku páskovanou zaměnit s ploskolebcem vodním, zkušený herpetolog naopak s jinými užovkami rodu Nerodia, který zahrnuje devět druhů, z nichž všechny se endemicky vyskytují v Severní Americe. Důležité je zapamatovat si, že charakteristickým znakem užovky páskované je tmavý proužek táhnoucí se od očí k tlamě. Tělo je zploštělé, ideální k plavání. Na rozdíl od ploskolebců nemá při plavání hlavu nad vodou, ale potápí se. Tělní šupiny jsou kýlnaté, tzn. každá šupina má ve středu výstupek. To pomáhá hadovi při pohybu v trávě nebo také při pohybu vodou. Je to denní lovec, což lze poznat podle kulatých zorniček. Živí se rybami a obojživelníky. V období rozmnožování užovky páskované často vytvářejí klubka. Při takové příležitosti člověk snadno pozná rozdíl mezi samci a samicí; samice jsou mnohem větší. Jedná se o vejcoživorodý druh; samička na svět přivádí přibližně 9 až 20 mláďat, zaznamenaný rekord je však 50! Mláďata mají po narození pouhých 24 centimetrů. Ačkoliv preferuje sladkovodní biotopy, především pak rybníky, jezera, močály a potoky, a ve floridských Everglades také podmáčený les, výjimečně se s ní můžeme setkat i v brakické vodě delty řeky Mississippi. Velkým nebezpečím je pro tento druh, ke všemu štěstí dosud IUCN klasifikovaným jako neohrožený, snižování výšky vodní hladiny v močálech, na jejichž existenci život užovky páskované závisí. Je jen jedním z mnoha osobitých živočichů, jejichž budoucnost je v tomto směru poněkud nejistá...

Příště musurana černá!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama