Lovci kryptidů 2: Krev v džungli (2/5)

13. ledna 2018 v 9:39 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Šestice Lovců kryptidů zamířila do Konga. Pro některé členy týmu je to starý rajón, pro jiné zase úplně nové prostředí. Cíl mise je však jasně daný: zjistit, proč se po džungli, která je, jak ve čtvrté kapitole první série tehdy ještě začínající Lovci kryptidů zjistili, plná tajuplných tvorů, potulují vojáci. Něco tady nesedí... Naši přátelé musí zjistit, co se děje!

LOVCI KRYPTIDŮ 2: KREV V DŽUNGLI, ČÁST DRUHÁ:
Houštiny se roztřásly. Prohnal se jimi hbitý muž malého vzrůstu. Jeho bosé nohy se zarývaly do měkké půdy. Běžel tak obratně, že se jeho chodidla vyhýbala všem ostrým kamenům a klackům. Vždy se mu podařilo uhnout i pod tou nejnižší větví, která by mu nemilosrdně vypíchla oko. Neměl u sebe nic. Přesto tak naléhavě kamsi pospíchal. Nevěděl, že ho přitom sledují oči jiného muže. Byl mu velmi podobný. Oba to byli místní obyvatelé. Ale každý z nich patřil k jiné straně. Chlapík, který běžce sledoval, utíkal potichu za ním. Jeho vypracované lýtkové svaly a bronzová kůže svítily, když se na pár setin vteřiny ocitly pod slunečním svitem, pronikajícím do pralesa skrze mezery mezi listy pralesních gigantů. První muž neměl o špehovi potuchy. Doběhl do vojenského tábora. Napřed se zdálo, že skoro vrazí do hlavního stanu na jeho okraji. Obratně se však zastavil a vyslovil jakési jméno: "Claude Ngoy". Ze stanu vyšel voják v důstojnickém obleku. Byl však značně zašpiněný. Rysy jeho obličeje a barva pleti prozrazovaly, že je to též Konžan. Prazvláštně se usmál. Chyběly mu dva přední řezáky: jeden vpravo nahoře a druhý vlevo dole. "Říkejte mi důstojníku Ngoy. Nesluší se, abyste mi říkal vlastním jménem," řekl podrážděně, což se po jeho úsměvu nedalo očekávat. Špion, skrytý za keřem jen pár metrů od nich, vyzvěděl všechno, co si pověděli. Chystal se z tábora odejít, ale plán mu překazila skupina vojáků, jež se vydala na pochod z tábora kamsi do džungle. Špeh, skrývající se před vojáky, kráčejícími okolo křoviska, přemýšlel, zda má sledovat je, nebo se vrátit domů. Nakonec zvolil druhou možnost... Už se stmívalo. Velké rovníkové slunce před pár minutami zašlo. Muž bronzové pleti zabušil na dveře chatky. Ani nemusel čekat, a už je otevřela Pauline. "Stalo se něco?" zeptala se. "Musím mluvit s panem Owenem, rychle!" řekl nedočkavě ten konžský chlapík. Pauline jej k němu dovedla. Jack si zrovna četl knížku v posteli a chystal se ke spánku. Byl trochu překvapen, když byl zastižen Konžanem, jak je rozvalený na lůžku v županu. "Pane Owene, sledoval jsem toho muže z naší vesnice. Někteří z nás se obávali, že má s vojáky něco společného, a bohužel je to pravda. Setkal se tam s důstojníkem, jehož jméno je Claude Ngoy. Pověděl mu, že v roklině kousek odsud nalezl mladé Mokele Mbembe. Skupina vojáků se tam pak vydala, aby zvíře chytila!" Jack vyskočil z postele. Rychle se převlékl do spandexu, Pauline udělala to samé. Jack okamžitě podal zprávu ostatním Lovcům kryptidů. Pauline trochu zarazilo, že jí Jack řekl, aby šla s ním, a že si vezmou jen jednoho dalšího Lovce kryptidů. Jack byl pro Rogera. "Nevíme, co chtějí s tím zvířetem udělat, zatím nevíme nic. To je každopádně typické pro začátek každé mise," řekl jí spěšně Jack, když se ve dveřích objevil Roger, "vojáci jsou v přesile. Nevíme, čeho je ten Ngoy schopný, ani co chce s Mokele Mbembe udělat. Každopádně to musíme zjistit, a potřebujeme někoho, aby nám kryl záda. Akihiko a Fahad zůstanou ve vesnici. Jestli se s námi něco stane, Akihiko nás vypátrá. A Pierra bych tam radši nebral." Špeh z vesnice jim jen sdělil, kam vojáci šli. Jack mu jen řekl, že to místo moc dobře zná. Pochopitelně, vždyť šlo o to údolí, kde kdysi s Pierrem a Sabine Leroyovými objevili samici Mokele Mbembe s mládětem. Mladé zvíře, po kterém vojáci pasou, je zřejmě jen odrostlý jedinec, jehož kdysi studovali... Pochod džunglí po setmění byl náročný. S každým šelestem zhasínali Jack, Pauline a Roger svítilny. Když je však rozsvítili, viděli zase na všechno. Tiskli v rukou své laserové pistole. Asi po dvou hodinách se jim podařilo dosáhnout údolí. Čekalo je tu nepříjemné překvapení. "Kruci," řekl Roger, když, jak poznamenal, něco vyšlápl. Ale nebylo to přesně to, co si myslel. "Je to tekutý," poznamenal, "ale fuj! Je to krev!" Šlápl do louže krve. A nacházely se tu další. "Lidská?" zeptala se Pauline. "Nejspíš," odpověděl Jack. "Tahle nepatří plazu," dodal. "Takže se tu něco stalo," doplnil Roger. "Už to tak vypadá," pokýval hlavou Jack a posvítil si na okolí. Náhle se ozvalo zvolání. Trojka Lovců kryptidů se rozběhla tím směrem, odkud vycházelo. Skryli se mezi keři na svahu. Tam dole se nacházelo mladé Mokele Mbembe, ovázané řetězi připevněnými do země kovovými kolíky. "Co to sakra dělaj?" zeptal se Roger. "Loví kryptidy. Ale pořád nevíme proč," řekl Jack. Vojáci tam dole na sebe hulákali. Po chvíli se nad džunglí ozval zvuk helikoptéry. Větvemi stromů se dolů prodral spuštěný řetěz. Vojáci ho připoutali k řetězům na zádech houkajícího zvířete. Chtěli ho vytáhnout nahoru a někam odnést. "Tak dost, teď by mu vážně ublížili!" řekl Jack. Vytáhl laserovou pistoli a odpálil dva vojáky zaráz. Zařvali bolestí i šokem a dopadli nějakých deset metrů dál, a omdleli. Ostatní se hrozně vyděsili, vytasili zbraně, ale dostávali jednu ránu za druhou. Pauline během střelby zavolala Akihikovi, aby se ve vesnici kdyžtak připravili. Jediná rána laserem přeťala mohutný řetěz čnící z oblohy. "Ať Ewet ve vesnici vezme své letadlo a letí za tou helikoptérou! Ať si s sebou vezme třeba Fahada!" řekl Jack a Pauline to okamžitě sdělila Akihikovi přes speciální komunikační zařízení Lovců kryptidů. Roger a Jack sjeli ze svahu, stříleli do vojáků lasery a hnali se k vyděšenému zvířeti...


Všichni vojáci byli na čas odrovnaní. Helikoptéra odlétala. To ale nebyl konec problémů. Jack moc dobře věděl, že pilot teď volá na svou základnu, ať už byla kdekoliv, a informuje své komplice o tom, že se právě v džungli přihodilo něco zvláštního, něco "laserového". Pár laserových střel přeťalo všechny řetězy, kterým bylo chudák mladé Mokele Mbembe svázáno. Postavilo se. Naštěstí nebylo zraněno. Žádná krev. Zdvihlo krk, který se tyčil asi metr nad Jackovou hlavou, a odkráčelo pryč. Jack a Roger si prohlíželi ležící vojáky. Mnozí z nich se už zvedali. Jack přitiskl jednoho k zemi. "Co jste zač? Co tady děláte?! Mluv, sakra!" řekl mu a zamířil mu laserovkou na čelo. "Lovíme kryptidy, ne?" řekl voják. Jacka zezadu další voják kopl do zad. Roger ho odstřelil svou laserovkou, ovšem další voják zase samopalem rozstřelil jeho pistoli a dal mu pažbou ránu do hlavy. Pauline to sledovala ze svahu. Když viděla, co se děje s jejím kolegou a s jejím přítelem, pokusila se je zachránit. Začala střílet jeden laser za druhým. Pár vojáků odrovnala, pak ji však zezadu chytila neznámá ruka a praštila jí do hlavy. Při přestřelce totiž někteří vojáci zavolali svým komplicům. Ti jim sem přišli pomoci. Vypadali zuřivě. Sešli ze svahu, držíce Pauline za ruce tak silně, že je jí div nezlomili. Jack, který byl jediný při vědomí, byl držen třemi vojáky kolem ramen a krku. "Proč jste to zvíře zachránili?!" řval na něj jeden voják. "Proč jste ho vy chtěli někam přenést?!" zařval na něj Jack, pak mu však jeden voják stiskl hrdlo. "Tohle je naše území. Co tu s těma zvířatama děláme, to je na nás," chopil se slova ten voják. "Myslím, že vás odvedeme do našeho tábora, kde s vámi důstojník udělá krátký proces. Nevím, kdo jste..." "To byste se divil, kdybyste to věděl. Stačí si přečíst nápis na mém obleku..." "... ale nebude škoda, když se oficiálně ztratíte v pralese a zemřete tu." Tisíce kilometrů od dějiště tohoto zápasu si Kate prohlížela fotky Lovců kryptidů v jejich základně, kterou hlídala. Čím víc jich viděla, tím méně měla pocit, že se jí Pierre jen tak vychloubá. Všechno to, co jí o sobě pověděl, byla pravda. Všechny ty fotky s kryptidy to dokazovaly... Zazvonil zvonek. Kate šla otevřít. Muž, který se před ní objevil, vypadal šokovaně. Očividně jej překvapilo, že v budově někdo je. Chvíli ze sebe nemohl vymáčknout slovo. Vypadal dost nejistě. A pak si Kate všimla, že zajel rukou do kapsy. Nenápadně začal vytahovat rukojeť nože... Kate začalo bít srdce jako o závod...

Kdo je ten Claude Ngoy? Proč jeho vojáci loví kryptidy? Přežijí Jack, Pauline a Roger setkání s takovým darebákem, nebo je Akihiko včas zachrání? Zjistí Fahad, kam míří helikoptéra, jež měla přenést odchycené Mokele Mbembe neznámo kam? Co čeká v konžské džungli Pierra? A konečně, co má znamenat ta podivná návštěva na jihu Londýna? Jakému nebezpečí bude muset Kate čelit? Čtěte další část, a něco z toho se dozvíte...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama