Lovci kryptidů 2: 459 (3/5)

12. května 2018 v 9:48 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Z minulých částí víte, že družice 459, jež se posledních čtrnáct let pohybovala nad severní polokoulí, přestává fungovat. S docházející životností vypouští po severní polokouli skříňky s nasbíranými informacemi, z nichž mnohé se týkají různorodých tajemných zvířat: kryptidů. Ti jsou ale v hledáčku některých lidí (či bytostí), kteří by je nejraději použili k dosáhnutí vlastních cílů. Deylin Nieto je jedním z nich. Roger a Pauline sice získali první skříňku, která dopadla do Jakutska na Sibiři, ale nakonec se museli vzdát Metallerovi a robotům X-77. Box je již u Nieta. Po druhé skříňce společně pátrají Jack Owen, Mike Brown a agentka Kentová. Nieto už ale vyslal své "psy", totiž ptakoještěry, konkrétně onen druh, který do své armády kryptidů zařadil před několika měsíci v Mexiku. Akihiko a Fahad se mají brzy dozvědět, kam dopadne třetí box. Pierre, který je sám v základně Lovců kryptidů, je mezitím napaden překvapivým útočníkem. Sam Weber žije! A to i přesto, že jej Jack Owen nedávno zastřelil. A není sám, je tu s ním Claude Ngoy...

LOVCI KRYPTIDŮ 2: 459, ČÁST TŘETÍ:
Na chvíli se Pierrovi úplně zatemnilo před očima. Měl pocit, že se motá v nějaké tmavé místnosti, která byla tak velká, že nedokázal odhadnout její rozměry. Snad to byl celý vesmír, ale bez hvězd, bez planet, v čemž teď Pierre ležel, chtěl vstát, avšak nešlo to, snažil se vykroutit se z toho strašného snu, z té noční můry, která jej v několika vteřinách postihla. Obrovská bolest, způsobená ztrátou jeho sestry, a ještě enormnější nenávist k odpornému Samu Weberovi, zaplavila jeho hlavu. Když ucítil, že jeho malátné tělo Weber zvedá ze země, náhle se v něm něco probudilo. Otevřely se mu oči, a otevřely se mu tak, že Weber ty své musel úlekem vykulil. To, co bylo v těch očích, bylo tak... Neuvěřitelně nebezpečné... Popadl Webera za ruku, a ačkoliv sám ležel na zemi, švihl se svým protivníkem, až mu rozbil nos o podlahu. Skoro ani nevnímal, co se děje, jen si povšiml, že proti němu Claude Ngoy běží, proměňuje přitom svou podobu. Během chvíle byl z konžského důstojníka odporný slizký humanoid, jehož měkká, vlhká ruka dotkla se Pierrova ramena a stiskla. S Pierrem to ani nehnulo. I v Ngoyových očích se náhle objevily pochyby o tom, že tato mise dopadne dobře. Vzpomněl si na chvíli, kdy uplacen Nietem navštívil v podobě lékaře tehdy na lůžku připoutaného Pierra Leroye v londýnské nemocnici a odzkoušel na něm novou dávku séra agresivity. Jaký to byl tehdy úděsný výsledek*... Pierre, kterému oči planuly zlostí, popadl Ngoyovu ruku a mocně trhl. Kapky slizu dopadly na podlahu. Pierre Ngoyovi přímo natrhl ruku. Teď to nebyl ten starý dobrý, vtipný, ale poměrně slabý Pierre. Byla to časovaná bomba, která měla za chvíli zcela vybuchnout. A kdyby se tak stalo, kdo ví, jak by to dopadlo. Jenže Weber, mnoucí si krvácející čelo, věděl, jak ho zklidnit. "Pierre, jak se má sestra? Jak se má Sabine?" promluvil podlézavým, chladným hlasem. Z Pierrových očí se náhle ztratila všechna ta výbušnost a nepředvídatelnost. Zase jako by byl oslaben, zase z něj byl pouhý smrtelník truchlící nad smrtí své sestry. Otočil se k Weberovi a dostal ránu do brady. Upadl. "Sabine je v pořádku, že ano? Že je to tak?" mluvil dále Weber, jen aby potlačil účinky séra agresivity Pierrovým smutkem. Pierre, opět celý malátný, nedokázal se ani postavit. "Utržené" kapky slizu, tvořené nestálými molekulami, mezitím "natekly" zpátky do Ngoyovy ruky. "Proč... ještě... žiješ?" vydal ze sebe Pierre. "Proč ještě žiju?" zasmál se Weber a s Ngoyem se na sebe podívali. "Víš, Pierre, poděkuj Jacku Owenovi. To on mi dal nesmrtelnost," řekl chladně Weber. A pokračoval: "Rozstřílel mě na řešeta. Jo, asi o tom víš. Nelhal ti. Ležel jsem, šíleně jsem krvácel, měl jsem v hrudníku tolik ran, že jsem mohl vykrvácet během pár vteřin. A pak, když jejich člun zmizel v mlze**, přišel tady Claude a vložil do mých ran trochu svého slizu. Následovala nepříliš bolestivá mutace, během níž se rány zahojily. A proto se stejně jako tady šéf můžu regenerovat, přežiju prakticky cokoliv." Podíval se na Ngoye. "Už nejsi poslední ze své rasy. Teď máš mě," řekl mu. Ngoy zdvihl Pierra z podlahy, až se mu nad ní nohy třepetaly. "Kde je třetí skříňka?" zeptal se. "Nevím," odpověděl téměř v mdlobách Pierre. Zrovna v tu chvíli začala hrát znělka Avengers, kterou měl Pierre na mobilu jako ringtone. Přišla SMS zpráva. Weber zvedl mobil ze stolu a nahlas ji přečetl. "Třetí box dopadne za deset hodin do Národního parku Everglades na Floridě. Připrav se. Akihiko." Ngoy praštil Pierra do hlavy, a ten "konečně" omdlel. Co bylo pak, to nevěděl. Když do základny o několik desítek minut později přišli Akihiko s Fahadem a začali se připravovat na další misi, ani nepoznali, že tu někdo byl. Pierrova nepřítomnost je však děsila. Až když Fahad vkročil do místnosti, v níž byl řízen kamerový systém, povšiml si, že všechny přístroje jsou zalepeny jakýmsi slizem, a tak bylo hned jasné, co se stalo. Ngoy se přeměnil na tenkou vrstvičku slizu, která zřejmě pronikla škvírou ve dveřích. Pak zneškodnil všechny kamerové i obranné systémy budovy, a unesl Pierra. Vzhledem k tomu, že co obalí, to dokáže také přeměnit na malou vrstvičku slizu, o čemž už se Lovci kryptidů přesvědčili***, byl pro něj únos Pierra velmi snadný...


Na chladném kanadském ostrově Ellesmere bylo mezitím pořádně horko! Jack Owen střílel z laserové pistole po každém pterodaktylovi, který se přiblížil tak na dva metry k jeho obličeji. Agentka neplýtvala zásobníkem pistole, i když ne vždy se trefila. Mike, vyzbrojený pouze chodeckou holí, neměl proti Nietovým vyslancům téměř žádnou šanci. Ležel na kamenité půdě a snažil se odtlačit ze svého těla pterodaktyla, který zaryl své drápy do jeho bundy. Natahoval hlavu k jeho krku, a kdyby pod krkem neměl tu chodeckou hůl, se kterou se ho Mike snažil odtlačit, už by ho byl zabil. Konečně si Jack všiml Mikeových nesnází a odstřelil pterodaktyla. Nařídil mu, ať si stoupne za něj. Po chvíli se na zemi válela spousta mrtvol, naštěstí pouze pterosauřích. Několik přeživších pterodaktylů odletělo stejným směrem, kudy hejno přiletělo. "Musíme k té skříňce! Bude tady poblíž!!!" zavelel Jack. "Běžím napřed," řekla agentka. "Počkejte, to nemůžete! Co když se vrátí? Když budete sama, zabijou vás!" křičel Jack, ale agentku, očividně vycvičenou k rychlému běhu, svými slovy zastavit nedokázal. Agentka přeběhla kopec. Uviděla černý box válející se mezi kameny a tajícím jarním sněhem. Seběhla z kopce a mířila k němu. Její cvičený sluch zaznamenal nabití pušky. Udělala přemet ve vzduchu a jen tak se vyhnula smršti kulek, které by ji jinak zasáhly. Utíkala ke skříňce, hbitě se vyhýbala dalším kulkám, dělala kotrmelce, přemety, všechno možné, pak konečně skříňku uchopila, schovala do kapsy a vystřelila tam, odkud střely vycházely. Teprve teď si uvědomila, že na tom není úplně nejlépe. Kulka z její pistole se samozřejmě odrazila od kovového těla dvoumetrového Metallera, jenž její kousky sledoval s podivným úsměškem. I když byl "jen" robotem, byť inteligentním a schopným hovoru, nedokázal zakrýt svou zášť. Poprvé jako by se v jeho obličeji objevila emoce, která by se dala popsat i jako zoufalství. Mířil na agentku, která u sebe měla skříňku. Když teď vystřelí, zabije agentku, ale možná také prostřílí tu skříňku. "Metallere, vypadáš bezradně!" zvolal Jack, stojící na kopci, a zasáhl laserem jeho hlavu. Z Metallerovy ruky jako odpověď vyletělo ostré frisbee. Jack ho sestřelil. Agentka se dala na útěk. Metaller zmáčkl tlačítko na svém náramku. Na tento povel sem přiletěli všichni ještě žijící pterodaktylové. Mířili za agentkou. Jack se znovu utkal s Metallerem. Ten vysunul ze zápěstí své slavné ostří. Jack mu hodil do obličeje malou výbušninu a udělal několik skoků zpět. Malá exploze samozřejmě neměla na Metallera žádný účinek. "Slibuju, že brzo zjistím, z jakého kovu seš," zašeptal Jack a v běhu se vracel na kopec. Sestřelil z dálky několik pterodaktylů. Agentka utíkala po malém hřebeni, který ji nakonec zaváděl zpět ke kopci. Při útěku také zastřelila několik pterodaktylů. Připojila se k Jackovi a Mikeovi. Teď už šlo jen o to uniknout odsud. Metaller jim však byl v patách. Nehodlal to jen tak vzdát... Pierre se probudil do nádherné scenérie v mokřadech Everglades. Nejprve pochyboval o tom, že to, co se před nedávnem stalo, byla pravda. Sam Weber přece nemůže žít... Ale když ho, ještě ležícího na vlhké půdě, Weber přišel navštívit s pistolí mířící na jeho hlavu, Pierre uvěřil. "Pomůžeš nám najít třetí skříňku," řekl Weber. "A jestli ne, zastřelím tě tak jako tvou sestru. Víš, vůbec toho nelituju," dodal. Ngoy to sledoval z povzdálí. Seděl na větvi stromu, přeměněn na konžského důstojníka, a kouřil cigaretu. Pierre na něj rychle pohlédl a všiml si, že nedává moc pozor. "Víš, Same, mě to mrzí. A mrzí mě, že ses dal na tohle. Protože za chvíli toho budeš fakt hodně litovat," řekl mu až netypicky klidně Pierre a vycenil zuby. Ngoy zvedl hlavu. Padlo několik výstřelů, pistole žbluňkla ve vodě... Pierre táhl Weberovu bradu od jeho krku a snad mu chtěl zlomit krční páteř... Teď spolu bojovali lidé, kteří už nebyli jen lidé. Jeden byl "vylepšen", stalo se z něj agresivní zvíře. Druhý byl také "vylepšen", v jeho krvi koloval sliz a umožňoval mu přežít prakticky jakékoliv zranění...

* - Lovci kryptidů 2: Rostoucí problémy
** - "smrt" Sama Webera, Lovci kryptidů 2: Vítejte v bažině
*** - útěk Sama Webera s pomocí Clauda Ngoye, Lovci kryptidů 2: Krev v džungli (o svém útěku z vězení, ke kterému mu napomohl Ngoy, po událostech z Lovců kryptidů 1: Svět před záhubou, vypráví Weber v kapitole 2. série s názvem Vítejte v džungli)

Jak celý závod dopadne? Udrží si Lovci kryptidů, respektive agentka CIA Kentová, získanou druhou skříňku ze satelitu číslo 459? Podaří se Ngoyovi získat třetí box, nebo tomu unesený Pierre, silnější než kdy předtím, zabrání? A co udělá Nieto s Tatzelwurmem, na kterého má, jak už víme, zálusk? Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama