close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Leden 2019

Stereosternum

31. ledna 2019 v 18:03 | HAAS |  Popisky prvohorních živočichů
Stereosternum byl mesosaur, který žil v období Permu před 299 až 270 miliony let. Jeho fosilie byly nalezeny v Brazílii a v pánvi Karoo v Jihoafrické republice. Byl poprvé popsán Edwardem Drinkerem Copem, jedním ze dvou hlavních účastníků slavné Války o kosti ve Spojených státech, a to roku 1885. Cope jej však považoval jen za jiný druh Mesosaura; nazval jej M. tumidum. Exemplář, který Cope popsal, sám nalezl při své výpravě do Brazílie. I když měl podezření, že by mohlo jít o jiný rod mesosaura, vešlo jméno Stereosternum v platnost až mnohem později... Tento vodní plaz, připomínající velice štíhlého krokodýla s protáhlou tlamou a mohutným ocasem, dosahoval délky pouhých 80 centimetrů. Byl tedy asi dvakrát menší než nejmenší současný krokodýl, západoafrický krokodýl čelnatý, a přibližně o šedesát centimetrů menší než samice nejmenšího aligátorovitého, kajmánka trpasličího z Jižní Ameriky. Bylo nalezeno několik juvenilních exemplářů mesosaura rodu Stereosternum, kteří měřili do 70 centimetrů na délku. Šlo o predátora živícího se převážně korýši. Dokládají to koprolity nalezené v Brazílii; zkamenělý trus Stereosterna obsahoval úlomky tvrdých tělních schránek těchto drobných živočichů. Kořist chytal drobnými, ale ostrými zoubky, kterými byly osázeny jeho čelisti. V žádném případě svou kořist na zuby nenabodával... Mesosauři mohli být buď vejcorodí nebo živorodí, přesně to bohužel nevíme. Pokud však Stereosternum kladlo vejce, zřejmě tak činilo na březích řek či jezer. Spekuluje se o tom, že mesosauři možná chránili svá mláďata alespoň nějakou dobu po vylíhnutí či narození.
Jeho popisek najdete třeba na anglické Wikipedii.

Příště Titanophoneus!

Příbuzný ichtyosaurů vypadal jako ptakopysk

30. ledna 2019 v 17:46 | HAAS |  Podivuhodné zprávy ze světa pravěku
V roce 2015 popsali čínští vědci zvláštní druh hupehsuchiána, diapsidního plaza blízce příbuzného ichtyosaurů. Eretmorhipis carrolldongi by teoreticky mohl odborníkům odhalit, odkud vlastně slavní mořští plazi druhohor pocházejí. Tento nepříliš velký, jen 70 centimetrů dlouhý vodní plaz žil před 250 miliony let na území Číny; jeho fosilie byly nalezeny v provincii Chu-pej v centrální Číně. Donedávna měli vědci ke studiu pouze jeden exemplář, a tomu navíc chyběla lebka. Dva další exempláře však byly nalezeny v roce 2018, z nichž jeden je takřka kompletní a lebka mu naštěstí nechybí. A tak nyní paleontologové z University of California začali odhalovat další z Eretmorhipisových tajemství... Jedním z nejpodivnějších současných savců je ptakopysk, australská specialita, která jistě raným průzkumníkům "země tam dole" musela připomínat hybrid mezi kachnou a bobrem. Neexistuje žádný žijící tvor, který by se ptakopyskovi podobal. Nicméně Eretmorhipis, přestože byl plazem, měl se současným ptakopyskem něco společné. A to onen podivný kachní zobák. Kromě toho se mu ale podobal i tuhým tělem, blánami mezi prsty všech čtyřech končetin a malýma očima. Každopádně ten bizarní zobák, tvořený chrupavkou, mu pomáhal hledat potravu v mělčinách. Zřejmě jej strkal do písku na dně a hledal s jeho pomocí malé živočichy, které pak polykal. Sice nevíme, co přesně Eretmorhipis požíral, ale je jisté, že byl masožravcem, a vzhledem k jeho velikosti se dá předpokládat, že se jeho kořistí mohli stávat korýši, červi a další malí bezobratlí. Zobák byl pokryt receptory, jež byly schopny zaznamenat jakýkoliv drobný pohyb ve svém okolí... Byl to velice zajímavý živočich a my o něm nyní víme něco víc. Třeba v budoucnu poskytne i více informací o historii samotných hupehsuchiánů a také jejich příbuzných, rybovitých ichtyosaurů, jejichž původ je přece jen stále zahalen tajemstvím...


Smrt nejosamělejšího kačera na světě

28. ledna 2019 v 19:00 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Dnes bylo oznámeno, že zemřel nejosamělejší kačer na světě, Trevor z ostrova Niue v Tichém oceánu. Byl jediným zástupcem svého druhu na celém ostrově. Přiletěl na něj teprve v lednu 2018, zničehonic se na ostrově objevil po velké bouři. Nebylo zcela jasné, odkud vlastně přiletěl - nejspíše však z Nového Zélandu. Buď tedy přiletěl sám nebo jej přinesla právě bouře, kterou se mu jako zázrakem podařilo přežít. V případě, že nebyl z Nového Zélandu, byla jeho původní domovinou zřejmě Tonga. Když byl poprvé spatřen, pojmenovali ho ostrované podle místního politika Trevora Mallarda. Mallard znamená "kachna divoká", a tak není divu, že jméno Trevor už zkrátka vzácnému návštěvníkovi zůstalo. Niue je malý ostrov, zabírá jen 261,46 čtverečních kilometrů a nenacházejí se na něm žádné řeky, potoky ani jezera. Trevor se tedy usídlil ve velké kaluži, kam mu místní, jež si ho oblíbili, házeli kukuřici, hrách a další krmení. I když byl jediným kačerem na ostrově, nebyl pořád sám - společnost mu dělali kohout a weky. Bohužel Trevora napadli psi a on na následky zranění zahynul. A to rok poté, co se na Nieu zabydlel... Je to smutný, ale i tak působivý příběh, nemyslíte?


Sběr krokodýlích vajec zlegalizován v Queenslandu

27. ledna 2019 v 10:55 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Zhruba v polovině minulého měsíce se v médiích objevila zpráva o legalizaci sběru krokodýlích vajec v Queenslandu, která se setkala jak s velkým souhlasem a nadšením "krokodýlích farmářů", tak s velkým nesouhlasem ochránců přírody. Je obecně známo, že v Severním teritoriu je legální sbírat krokodýlí vejce pro vlastní užitek, nicméně ve státu Queensland se v minulosti návrhy na zavedení zákona o legalizaci sběru vajec vždy setkaly s neúspěchem. K oficiálním změnám došlo nedávno a veřejnost si jich zprvu ani nevšimla. Nyní je ze zákona možné, aby každý rok bylo v Queenslandu posbíráno 5000 krokodýlích vajec! Z hnízd divokých krokodýlů mořských mohou být přemístěna na krokodýlí farmy. Tam budou zvířata s velkou pravděpodobností zabita pro kůži a maso, jež pak bude prodáno... To je neuvěřitelně absurdní. Department of Environment státu Queensland argumentuje dokonce tím, že sběr krokodýlích vajec pomůže tomuto zranitelnému druhu, neboť fakt, že divoká krokodýlí mláďata budou mít méně sourozenců jim pomůže přežít. Tak to ale přece není. Ba naopak, když bude krokodýlků méně, budou mít ještě menší šanci přežít. Více mláďat ve snůšce přece znamená větší šanci, že se alespoň jeden krokodýl dožije dospělosti. Jak řekla Terri Irwin, manželka zesnulého Steva Irwina a majitelka Australia Zoo, jejímž ředitelem je Stevův nejlepší přítel Wes Mannion, nevíme ani, kolik mláďat krokodýlů se dožije dospělosti. Je to jedno ze sta, jedno z pěti set, jedno z tisíce? Ačkoliv je krokodýl mořský neustále zkoumán, a například tým z již jmenované Australia Zoo každým rokem podniká výpravu do Steve Irwin Wildlife Reserve, aby tyto mocné predátory sledoval a studoval, něco o něm zkrátka ještě nevíme. Malí krokodýlové mají v divoké přírodě spoustu nepřátel; loví je ptáci, hadi, masožraví savci... Ale jisté je, že se mnoho krokodýlů dospělosti nedožije. A nový zákon nyní jejich šance ještě zmenší. Navíc jsou krokodýli mořští vrcholovými predátory a ekosystém se bez nich neobejde. Například důvod, proč Wenlock River v Queenslandu oplývá velkou biodiverzitou je ten, že v ní žijí krokodýlové. Loví zvířata, která by se jinak přemnožila a zamořila svůj habitat. Ať už jsou to ryby nebo zdivočelá prasata... Nový zákon napomůže maximálně tak kožedělnému průmyslu - výsledkem bude jen prodej dalších krokodýlích kůží. Jenže poptávka po nich je zvláště v Austrálii poměrně dosti malá. Opravdu má legalizace sběru krokodýlích vajec smysl? Samozřejmě ne každý bude moci krokodýlí vejce sbírat; farmáři si budou muset zažádat o licenci. A v očích některých je číslo 5000 dokonce malé. Dalo by se argumentovat, že v Severním teritoriu se může nasbírat až 100 000 krokodýlích vajec za rok, a rozhodně to je pravda. Ale je to v pořádku? Určitě ne. Když to zjednodušíme, zcela jistě není v pořádku vybíjet zranitelný druh jen proto, aby se prodávalo více batohů, bot a kabelek...

Snad je ale ještě naděje. Toto vše by se dalo zastavit. Například na stránkách Australia Zoo najdete tuto petici: https://www.australiazoo.com.au/petition/?action=success . Uvidíme, jak se situace vyvine...

Lovci kryptidů 3: Sen se hroutí (5/5)

26. ledna 2019 v 11:33 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Pierrův sen o světě, ve kterém by Lovci kryptidů pouze hledali tajemná zvířata a ve kterém by jeho milovaná sestra Sabine stále byla živá, se hroutí. Původně se předpokládalo, že z právě paralelní dimenze by do našeho světa mohli přicházet všichni ti tajemní tvorové, jejichž původ je dosud neznámý. Jenže jak bylo odhaleno nyní, celá paralelní dimenze byla vytvořena nesmírně mocnou entitou, která si říká The Father, jako experiment. Pierrův sen se splnil, stejně jako Akihikův sen o přežití rodičů a Fahadův nesobecký sen o rovnosti menšin. To vše existovalo v paralelní dimenzi, kterou však nyní The Father uzavírá. Celý jím vytvořený vesmír pohltila temnota. Zbývá jen Lavenham a okolní les, ve kterém se nachází portál. Tím může Pierrův tým projít do původní dimenze. Na druhé straně jsou již Jack, Pauline, Roger a agentka Kentová a chystají se pro své přátele do paralelní dimenze zajít... Sabine zabila Zhou Lena. Zdá se, že ji již nepůjde zachránit. Kdyby prošla portálem, její mysl by se neměla kam přenést. Kdyby však na sobě měla jeden z Ngoyových čipů, mohla by přežít. Claude Ngoy chtěl původně zachránit třicet zástupců svého druhu s pomocí těchto čipů, jež by jim umožnily existovat v původní dimenzi. Ale The Father je nyní maže z tohoto světa jednoho po druhém... I Ngoyův sen se hroutí.

LOVCI KRYPTIDŮ 3: SEN SE HROUTÍ, ČÁST PÁTÁ:
Třepetání křídel takřka přehlušovalo tikavé a syčivé zvuky vycházející z portálu. Do hejna se přidávali další a další Kongamatové a vytvářeli kolem portálu všelijaké obrazce, jak se k sobě shlukovali a zase se od sebe vzdalovali. Ta zvláštní energie je sem nějak táhla, ačkoliv nebylo známo, proč. Chovali se jako jeden živočich, který zkrátka portál obklopil a chce si ho nechat pro sebe. Ale nevěděli, co s ním. Mocná záře portálu jim nic nedávala. "Měla jsem pocit, jako by za tím portálem byla nějaká bytost... Tak obrovská, tak mocná, že mě jen soustředit se na ni úplně unavilo," řekla Pauline. Náhle všichni pohlédli zpět na portál. Začal svítit jasněji a postupně se z něj ozývaly praskavé zvuky. Znělo to, jako by se hranice mezi dvěma světy posouvaly, jeden se odvracel od druhého, pevný most mezi nimi jako by se hroutil, praskal v základech. "Hele, lidi, musím tím portálem proběhnout. Zdá se, že už tady moc dlouho nebude," řekl Jack Rogerovi, Pauline a agentce Kentové, "snad budu brzo zpátky." Pauline zmáčkla jeho ruku, on se na ni podíval, jako by chtěl něco říct, ale jist si sám sebou a svým úspěchem neřekl nic. Sebral se a proběhl portálem. Když se ocitl v prostoru mezi oběma dimenzemi, měl pocit, že také omdlí. Začala se mu točit hlava. Sotva se mu podařilo opravdu proniknout portálem, padl na zem. Aby se udržel při vědomí, hrábl prsty do hlíny a zmáčkl ji. Mačkal tak dlouho, dokud necítil, že opravdu vnímá vše kolem sebe. Ležel tu teď nikoliv v černém spandexu, ale v expediční košili a hnědých kalhotech. První, na co se upnul jeho zrak, byl snubní prsten. Skoro zapomněl, že v této dimenzi se on a Pauline někdy v minulosti vzali... Konečně začal zkoumat očima vše kolem sebe. Viděl zde všechny; Pierre stál jako přikován k zemi, naprosto vyděšen vším, co se dělo. Akihiko, Fahad, Ewet a Kate stáli opodál, kousek za mrtvolou Zhou Lena, jehož hlava ležela v kaluži krve. Kousek od mrtvoly stála Sabine. Když pohlédl nalevo, uviděl poslední zástupce Ngoyova druhu, jak se rychle vypařují. Claude Ngoy vřískal neštěstím a naštváním, natahujíce ruku k poslednímu ze svých druhů, který nenávratně mizel. Nad vším se nacházela obrovská nehmotná bytost, jejíž síla se ani nedala popsat slovy. "Je konec, Ngoyi," vyšlo z neustále zavřených úst The Fathera, "ani tvůj druh nebude žít. Co bylo součástí této dimenze, nebude nikdy součástí té původní." V Ngoyových očích se zaleskl ohromný vztek. Natáhl ruku a vrhl její kus, proměněný v dlouhý ostrý hrot, po Fatherovi. Učinil tak z čirého zoufalství. Hrot proletěl Fatherovým nehmotným tělem a dopadl na zem. Sliz se tedy v praméncích začal vracet do Ngoyova těla. "Nechceš, abych vymazal i tvou existenci, že ne?" řekl tajemným hlasem The Father. Ngoy naposledy naštvaně zafuněl, držíce slzy, a proběhl portálem. Jakmile se objevil na druhé straně, vyděsil pořádně Pauline, Rogera, agentku Kentovou a její vojáky. Rychle se rozplynul v tisíce a tisíce pramínků slizu, jež se rychle rozmístily po okolním pralese. Někde daleko odsud se zase určitě daly dohromady... Ale Ngoy přišel o vše, co miloval. Opět byl sám. Opuštěn, poslední zástupce svého druhu...


"Jsem rád, že mohu v tomto vesmíru uvítat jeho posledního návštěvníka. Jacku Owene, jsi vskutku zajímavým člověkem. I tvůj tajný sen se v této dimenzi splnil, stejně jako sen tvé přítelkyně, a přesto jste se nerozhodli zde zůstat," řekl The Father. Jack se postavil na nohy. Hleděl na tu majestátní bytost mluvící hlasem se zlým nádechem. "V rámci mého experimentu bych Vás nazval více než silnou osobou. Čelit realitě skutečného světa a neutíkat z něj, to vyžaduje určitou odhodlanost. Máte dar," pokračoval The Father. "Co seš, sakra, zač?!" vykřikl Jack. Pak se podíval na všechny ostatní. "Tohle je stvořitel téhle dimenze," odpověděl jako první třesoucím se hlasem Pierre, "poskládal ji z našich snů, aby si s námi hrál, a my mu na to skočili. A teď jeho vůlí celý tento svět zaniká." "Nezbývá nám moc času, lidi! Musíme odsud!!!" zařval Akihiko. "Naprostá pravda," reagoval na to Fahad, "dýl tu být nemůžem!" "Ano, přesně tak," řekl na to pomalu The Father. I les v okolí portálu se začal vypařovat. "Tak na to čekáte?! Pojďte!!!" zařval zmatený Jack. Akihiko, Fahad a Ewet okamžitě přiběhli k němu. Sabine stála na místě. Pierre k ní pomalu přistoupil. "Hrozně mě to mrzí," řekl a utřel si slzy. Sabine neříkala nic, jen se na něj dívala... Kate prošla kolem nich, ale raději Pierrovi nic neříkala. On sám ví, kdy rozloučení skončí. K Jackovi a ostatním mezitím přiběhla Curupira. "Mám tedy proběhnout tímhle, ano?" zeptala se. Kompsognátek Lil, sedící stále na jejím rameni, hned nato trochu vyděšeně zapískal. "Přesně tak," odpověděl Akihiko, "jestli Ti to nevadí, proběhni už teď. Čím dřív, tím líp." "Co je zač tahle dívka?" optal se Jack. "Určitě někdo, kdo si zaslouží být zachráněn. Pokud má v původní dimenzi dvojnici, přenese se její mysl do té její, stejně jako u tohoto malého ještírka... Třeba se s ní pak zase setkáme..." odpověděl Fahad, přestože Curupiru moc dobře neznal. Curupira se Jackovi představila a nemotorně mu potřásla rukou. Pak jako první proběhla portálem. V prostoru mezi dimenzemi se náhle vypařila. A Kompsognátek Lil také...

Pierre a Sabine pomalu kráčeli k portálu. "Sabine, mám tě moc rád," řekl brečící Pierre, "kdybych tě mohl zachránit, učinil bych tak. Víš to moc dobře... Když jsi zemřela, nemohl jsem se s tebou rozloučit. Hrozně to bolelo. Jsem rád, že ti teď aspoň můžu říci sbohem." Sabine Pierra objala. "Nakopej jim všem zadky," řekla. Pak se začala vypařovat. Ale velmi pomalu. Ve vší té bolesti začala až nelidsky řvát. Pierre začal panikařit. A ostatní také. Sabine padla na zem a zmítala se v obrovských bolestech. "Proč tohle děláš?!" řval Pierre na The Fathera. "Ty odporný blbče!!!" řval Pierre dál a podával Sabine ruku. Jakmile se jí dotkl, spálil se. V agonii upadl na zem, držíce si poraněnou ruku. "Tohle není možný! Ty sadisto!" zařval Fahad. Pak jeho oči spočinuly na zařízení, které asi deset metrů před portálem umístil Zhou Len a jeho lidé. V hlavě jako by se mu rozsvítila žárovička. Vrhl se po tom zařízení, vyrval ho ze stativu a namířil jeho hlaveň na The Fathera. "Jděte!!! Nebo budete všichni uškvařeni!!!" zařval The Father. Fahad konečně zapnul zařízení. Začaly z něj vycházet jakési viditelné vlny. Nejprve nemohl přístroj ovládat, namířil jej na ostatní Lovce kryptidů a na portál, a ten se začal rapidně uzavírat. Pak se mu podařilo získat nad ním kontrolu a opět jej namířil na The Fathera. Ten se začal vzdalovat. "Co to děláš?!" zněla jeho slova. Poprvé v nich bylo slyšet zděšení. Následně vytvořil The Father obrovskou tlakovou vlnu a Fahad a ostatní doslova proletěli portálem. Ostatní se jen potloukli a vynořili se hned za portálem. Ovšem Fahad jím doslova proletěl. Jakmile se v černém spandexu ocitl v konžském pralese, dopadl těžce na zem a pak se takto ještě jednou odrazil od země. Přístroj zůstal ležet na zemi, Fahad také. Vůbec se nehýbal.


Curupira otevřela oči. Ležela na větvi stromu. Pomalu se posadila a prohlédla si své okolí. Na kmeni stejného stromu se držel malý, hustě osrstěný ptakoještěr a polykal hmyzí larvu. A v listoví ležel schoulený do klubíčka Lil a roztomile podřimoval... Povedlo se... Curupira se ocitla v původní dimenzi uprostřed Amazonského deštného pralesa. Byla zachráněna.

Hlava The Fathera se zjevila před zavírajícím se portálem. Vytvořil další tlakovou vlnu. Těžko se jí odolávalo. Stromy začaly padat. "Vezměte ten zatracenej přístroj!" vykřikl Jack. Nejblíže nehybnému tělu Fahada byla agentka Kentová, jež se v tom chaosu doplazila k přístroji a namířila jej na neznámou entitu. Přístroj byl zapnutý a vlny začaly The Fathera tlačit zpět do uzavírající se paralelní dimenze. Nedokázal se zde udržet. Po chvíli byl tak oslaben, že nedokázal vytvářet další tlakové vlny. Zmizel v uzavírajícím se portálu. "Pierre, pohleď na svou umírající sestru!" ozval se ještě jeho hlas a v portálu se vyrýsovala Sabine, natahující k portálu z druhé strany ruku. Následně se vypařila. Pak se portál s pukavým zvukem uzavřel. Paralelní dimenze navždy zanikla. Pohltila ji temnota. The Father se jistě zachránil, vždyť to vše bylo jeho dílo... Sabine však byla navždy ztracena.

Nastalo ticho. Vyděšení Kongamatové už dávno odletěli. Museli zmizet někde hluboko v pralese, protože jejich volání ani třepetání jejich křídel zde nebylo slyšet. Jack si oprášil svůj černý spandex a pomohl na nohy Pauline a Rogerovi. Akihiko si utíral slzy. Svět, ve kterém žili jeho rodiče, byl navždy ztracen. Pierre klečel tam, kde ještě před chvílí byl portál. Měl skloněnou hlavu a myslel na svou sestru. Už podruhé ji ztratil. Nikdy ji nedokázal zachránit. Je to snad jeho osud, ztratit Sabine? Proč mu The Father tohle provedl? Proč mu dal svět, ve kterém bylo vše ideální? Jen proto, aby si s ním hrál. Aby na Pierrovi dělal experimenty. A tím konečným experimentem byla další ztráta Sabine. Jack by za normálních okolností k Pierrovi přisedl a něco by mu řekl. O tom není pochyb. Ale teď se všechny zraky soustředily na někoho jiného. Na nehybné tělo Fahada. "Ne," řekl jako první Akihiko, když ho uviděl, celého zakrváceného a pokřiveného ležet na zemi. Zakryl si oči. Roger se jemně dotkl Fahadovy ruky. Ten se ze sebe až nyní vydal bolestný zvuk. "Žiju," zašeptal. "Proboha," pousmál se Jack. "Tak... s tím mexickým farmářem s pekáčem buchet na břiše už asi nepůjdu na rande, co?" zavtipkoval Fahad. "Dohodím ti někoho jinýho, kámo," odpověděl na to Akihiko a zmáčkl mu ruku. "Au," zasténal Fahad. "Pomůžem ti na nohy," řekla Pauline. "Ne, lidi, ne, opatrně!" zasténal Fahad. "Já... sakra..." říkal pomalu. Jack se zděsil, když si teď prohlédl, v jaké pozici Fahad je. "Nemůžu se hýbat. Já... fakt... se nehnu... Necítím nohy... Strašně mě bolí záda..." řekl Fahad.

"Z čeho to je? A proč to bylo tak silné?" řekla mezitím agentka Kentová jednomu ze svých kolegů, držíce ten přístroj, který The Fathera dokázal oslabit. "Okamžitě to nechám odnést do skladu CIA v Montaně, paní," řekl ten chlapík. "Ne, domluvím se s Jackem Owenem. On bude vědět, co s tím. Zatím ni to tu nechte," řekla agentka. Po minutách strávených o samotě konečně k Pierrovi přistoupila Kate a sedla si vedle něho. "Je mi to hrozně líto... Sabine byla úžasná," řekla mu. Pierre nic neříkal. Opatrně se dotkla jeho ruky. Pierre na ni vrhl vyčítavý pohled. "Všechno je pryč, Kate. Úplně všechno. Víš, co mi řekla předtím, než ji ten hnusnej netvor umučil? Začnu to brát doslova a vážně. Jenže... Ať je ta stvůra kdekoliv, asi ji teď nenajdu. Pokud náhodou neprojíždí mou hlavou, bastard jeden... Ale mám takový pocit, že je někdo, kdo mě o Sabine přece jenom připravil v tomhle světě, v tom jediným, jo, jak to říkal Jack, v tom jediným reálným světě... A jestli je náhodou naživu, tak, sakra, vytřu s ním podlahu... A tohle," syčel Pierre a pak ukázal na svou ruku se zelenými žílami, "tohle mi taky někdo udělal, a ten za to zaplatí..." Kate Pierra objala, bez ohledu na to, jak moc zuřil. V něm se to zlomilo a zase se rozbrečel.

"Všichni jsme něco ztratili," říkal Akihiko Fahadovi, který byl pomalu přemisťován doktory ze CIA na lůžko. "Jo. Ztratili jsme toho hodně," odpověděl Fahad. "Máte určitě zlomenou páteř, pane Ghazalli. Mícha bude porušena..." řekl jeden z doktorů. "Tak ven s tím, doktore. Už nikdy nebudu chodit, co?" řekl smutně Fahad. Doktor jen pokýval hlavou. "Fahade, neboj. Bude to v pohodě," řekl Roger. "Tys mě hrozně chyběl, kámo," odpověděl Fahad. "Bojovná trojka je zase pohromadě," řekl ještě. Pak mu doktoři museli dát morfín, protože bolest byla nesnesitelná a on navíc začal ztrácet vědomí... Kate dovedla již zklidněného Pierra k Jackovi a Pauline. "Dám mu teď prášky na spaní," řekla jim a celého malátného jej odvedla. Pak k Jackovi přistoupil Ewet. "Asi toho nechám," řekl, "Lovci kryptidů snad budou zase pohromadě jako ta stará šestka, která zachránila svět. Vracím se do vesnice. Kongo mi chybělo." Jack ho poplácal po rameni. "To, co jsi dělal v paralelní dimenzi, bylo úctyhodné. Rád tě mezi námi zase přivítám, Ewete. Ber to tak, že jsi jedním z nás," odpověděl s úsměvem Jack.

Hodiny nato se Fahadův stav v letounu Cryptid Swift začal zhoršovat... Upadal do bezvědomí... Akihiko a Jack se na něj dívali, zatímco se doktoři ze CIA snažili zachránit mu život. "Fahad byl nejlepší z nás. Měl sen o tom, že by na světě měla panovat rovnost. On sám si toho v životě tolik užil. Jen proto, kým je, byl šikanován. Měl sen o toleranci menšin. Jestli ho v tomhle světě ztratíme, tak je tenhle svět podělanej," řekl Akihiko. Jack pokýval hlavou.

Sen se zhroutil. Název této kapitoly byl inspirován skladbou "Dream is Collapsing" od Hanse Zimmera. Najdete ji zde. Podle mne by klidně mohla být znělkou této kapitoly.

Co dalšího se přihodí Lovcům kryptidů? Dají se zase dohromady a budou bojovat proti všem nebezpečím, jež hrozí našemu světu ze strany podlých lidí a nebezpečných kryptidů? Jak to bude dál s Pierrem, který už podruhé v životě přišel o svou sestru? Přežije Fahad? A co bude s tím Zhou Lenovým zařízením, jež dokázalo onu mocnou entitu oslabit? To se dozvíte v dalších kapitolách...

Obrázek týdne 25. 1. 2019

25. ledna 2019 v 14:47 | HAAS |  Obrázky týdne
Další pátek znamená další Obrázek týdne... Tentokrát tu máme jeden pterosauří...

Popisek k obrázku: Hejno Tropeognathů protíná oblohu nad pravěkou Brazílií v době před 122 miliony lety. Jeden z nich právě spatřil v průzračně modrém jezeře rybu a s otevřeným zobákem plným zubů se po ní vrhá...

Podle mě jde o krásný počítačový model Tropeognatha... Co myslíte vy?

Extrémně jedovatí: Chobotnice kroužkovaná a chobotnice skvrnitá

21. ledna 2019 v 15:34 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Jméno: chobotnice kroužkovaná a chobotnice skvrnitá
Vědecký název: Hapalochlaena lunulata a H. maculosa
Zařazení: kmen měkkýši (Mollusca), čeleď chobotnicovití (Octopodidae)
Výskyt: Indopacifik
Jed: tetrodotoxin
Stručný popis:
Dva druhy chobotnic rodu Hapalochlaena jsou snad jediným skutečným nebezpečím člověku ze strany těchto měkkýšů s chapadly. Žijí v teplých mořích Indopacifiku a jsou malé - měří maximálně 20 centimetrů. Jsou krásně zbarveny, ostatně jako celá řada jedovatých živočichů, a těmito barvami zřejmě varují potenciální predátory, že jsou jedovaté. Oba druhy jsou vybaveny tetrodotoxinem, jedem, na který neexistuje protijed. Jed je sekretován dvěma žlázami, jež vedou do zobanu. Pokud chobotnice chytí svou kořist, jednoduše zobákem jed vpraví do těla kořisti (tou se stávají například krabi). Tento zoban může jednoduše proniknout i neoprénem. Člověka dokáže jed zabít už během 15 minut. Dle některých uvěřitelných zdrojů s dobrou pověstí může mít malá chobotnice rodu Hapalochlaena dost jedu na to, aby zabila 26 lidí. Toto zvíře nesmí být podceňováno. V jednom případě se jeden Australan nechal vyfotografovat s chobotničkou na rameni. Necítil přitom žádnou bolest, až mnohem později náhle upadl do bezvědomí a zemřel. Je dobré, aby se kdokoliv, kdo přijde do kontaktu s touto chobotnicí, okamžitě dostavil do nemocnice. Jak již bylo řečeno, na jed neexistuje protilátka, ale jed může být rozptýlen a jeho účinky mohou být značně zmírněny... Tyto chobotnice mohou též stříkat jed, to se však většinou stává ve vodě, kde se rozptyluje a přichází tak o svou plnou sílu...


Vyhodnocení Soutěže Dinosauři 2018

20. ledna 2019 v 9:17 | HAAS |  Naše soutěže
Je 20. ledna, a je tedy nejvyšší čas vyhodnotit Soutěž Dinosauři 2018, kterou jsem zveřejnil 30. prosince minulého roku. Ačkoliv má tento blog vysokou návštěvnost, počet zúčastněných v takových soutěžích, jako je tato, se neustále snižuje. Popravdě, ani jsem si nemyslel, že se Soutěže Dinosauři 2018 někdo zúčastní. Ale nakonec se objevila Kaatedocus, které chci rovnou moc poděkovat za účast v soutěži!

A nyní již k samotnému diplomu. Kaatedocus odpověděla na všechny otázky včetně bonusové. Odpovědi byly vesměs správné, jen když jsi měla napsat šest gorgonopsiantů, napsala jsi jich pouze pět, tudíž jsem Ti za tuto otázku dal pouze půl bodu, neboť otázka nebyla plně zodpovězena. S bonusovou otázkou sis poradila dobře; sám jsem ani nevěděl, že Stygimoloch byl v seriálu T-Rex Express. Kromě Jurského světa: Zániku říše se Stygimoloch objevil i v Disneyho filmu Dinosaurus z roku 2000, to jen tak pro informaci. Usmívající se Gratuluji k nádhernému výsledku! Doufám, že se Ti diplom bude líbit.


Do této rubriky jistě přibudou další soutěže a vědomostní kvízy...

Lovci kryptidů 3: Sen se hroutí (4/5)

19. ledna 2019 v 11:12 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Když Lovci kryptidů v září objevili portál do paralelní dimenze, předpokládali, že by jím z jiného světa do toho našeho mohla procházet ona záhadná zvířata, jež zkoumají. Po celé měsíce byl důvod, proč paralelní dimenze existuje, zcela neznámý. Až nyní se Pierrovi a ostatním zjevila tajemná, velice mocná entita, která si říká The Father, a odhalila, že paralelní dimenzi vytvořila jen proto, aby je testovala. Přitom ji vytvořila z jejich snů - díky tomu se zde Pierre opět setkal s jinak již dávno zemřelou Sabine, Akihiko se svými rodiči a Fahadovi se splnil nesobecký sen o rovnosti menšin na celé planetě... Lovci kryptidů z paralelní dimenze již dosáhli portálu v lavenhamském lese v Anglii. Claude Ngoy pozabíjel Zhou Lenovy lidi, Zhou Len samotný je nyní ponechán napospas zuřivým Sabine a Akihikovi. Curupira má také projít portálem, přežije však? Jaký osud čeká Sabine? Podaří se ji tentokrát zachránit? A s čím se setkají Lovci kryptidů, kteří na druhé straně portálu, v konžském deštném pralese, sledují jeho zánik? Co navíc čeká jejich nepřítele Deylina Nieta, který se skrývá v Barryho podzemní základně v Novém Mexiku?

LOVCI KRYPTIDŮ 3: SEN SE HROUTÍ, ČÁST ČTVRTÁ:
Před vchodem do takřka rozpadlé budovy, která vyčnívala z rovné písečné plochy v Novém Mexiku, stáli dva vojáci. Mlčky se rozhlíželi po krajině. Nemluvili spolu, jen plnili svou práci. Byli připraveni chránit vchod do Barryho základny. V budově nikdo nebyl. Ovšem pod ní, to už byl odlišný příběh. Z budovy do podzemní základny vedlo několik výtahů. Navíc se pár stovek metrů odsud nacházel ještě větší vchod do podzemní základny. Stephen Barry seděl u stolu ve své velké pracovně. Nohy měl na stole a seděl shrbený na židli. Prohlížel si fotografie portálu. V hlavě se mu rodila nějaká myšlenka. Už v té paralelní dimenzi byl. Proč jí tedy nevyužít? Co kdyby ji nějak ovládl? Jenže jak? Ten portál je tvořen jakousi nepopsatelnou silou. A o tom, co jej ve skutečnosti tvoří a proč paralelní dimenze existuje, Barry samotný vůbec nevěděl... Obě hlídky náhle něco spatřily. Cosi se zalesklo v dáli pouště. "Co to sakra...?" řekl pomalu první z vojáků, zapocený zápaďan s rudým plnovousem. "Hele, hele! Vono... Vono se to blíží! Něco sem běží!" reagoval ten druhý, skoro dvoumetrový svalouš s výraznými vrásky na čele a plstěným kloboukem na hlavě. Opravdu sem někdo přibíhal. Podle toho, jak se leskl, šlo usoudit, že to je jen a pouze Metaller. "Von... Von nás našel!" vykřikl ten vrásčitý voják. "Sakra! To není možný!" odpověděl pomalu rudovous. Muž s vrásky popadl vysílačku a okamžitě uvědomil vojáky v podzemní základně o blížícím se nebezpečí. Hned byl spuštěn alarm. Deylin Nieto byl vyrušen ze svého neklidného spánku. Houkání, rozléhající se nahlas po celé základně, ho tak vyděsilo, že spadl z postele. Hystericky na ni zase vyskočil a dětsky si přikryl obličej polštářem. Jeho nejhorší noční můra se stávala skutečností. Jeho výtvor si pro něj přišel... Rudovous a muž s vrásky neměli šanci. Metaller je probodal svými ostřími, pronikl do budovy, prosekal se do výtahu a sjel do nejnižšího patra. Dvanáctičlenou skupinu vojáků pozabíjel během méně než minuty. Prosekal se do jedné z laboratoří, zabil všechny vědce, kteří zde na něčem pracovali, a jednoho z jejich asistentů přitiskl ke zdi a donutil ho prozradit mu, kde se nachází Nieto. V těchto chvílích vyrazil Barry zamčené dveře od Nietova pokoje. Nieto, celý vyděšený, brečel jako malé děcko. "Vzmužte se, vy jedna padavko! Padáme odsud, dokud můžeme!!!" řval na něj Barry. Musel ho zvednout ze země, a pak malého muže s podivným knírkem táhl za sebou, zatímco si Nieto utíral slzy. Nasedli do letounu, nechali otevřít největší vchod do podzemní základny, totiž obrovský otvor v zemi, kterým mohla prolétávat letadla či vrtulníky, a zmizeli odsud. Metaller stačil zabít celkově asi dvacet lidí. Zbytek základny byl evakuován, letounů zde bylo dost. Naštvaný Metaller byl pokořen. S naštváním opustil základnu a vydal se na cestu pouští ke svému letounu, který se však nacházel kilometry odsud... V jeho hlavě byly jen samé zlé myšlenky, jeho inteligentní mysl byla začerněna pomstou. Ta jí jako inkoust prostupovala a činila Metallera sadističtějším než kdy předtím. Vše, co chtěl, bylo zabít svého "otce". Když usedal do letounu, poprvé v životě se mu pomstychtivostí začaly třást ruce. Nevěděl to, ale to, co se mu právě dělo, z něj dělalo člověka stejně nedokonalého, jako byl jeho stvořitel...


Hodiny ubíhaly. Američtí vojáci se potili v horku konžského pralesa. Jack si utíral obličej, zalitý potem. Pauline právě dopila třetí litrovku vody. Zdálo se, že v blízkosti portálu je ještě větší horko než ve zbytku pralesa. K Lovcům kryptidů, sedícím na balvanech jen asi patnáct metrů od portálu, přišla agentka Kentová. "Teď jsem mluvila s jedním naším expertem... Měřením se pokoušel zjistit, proč se portál zmenšuje... Ale nedospěl k žádnému závěru. Jakékoliv chování, můžu-li to tak nazvat, toho portálu je nelogické. Jakékoliv znalosti fyziky jsou zde k ničemu," řekla. Jack jen zakroutil hlavou. "Bude příliš riskantní, když portálem prolezeme? Musíme sem přece dostat naše přátele, nemůžeme je tam nechat..." řekl Roger a stoupl si. "Opravdu to chcete zkusit?" zeptala se agentka trochu vystrašeně. "Asi nám nezbude nic jiného," odpověděla Pauline, položila prázdnou petláhev na balvan a přistoupila k portálu. Pořádně si ho prohlížela. "Agentko, tam na druhé straně jsou naši spolupracovníci. Pokud průchod do druhé dimenze zaniká, raději si je odtamtud vyvedeme. Chápete to, ne?" řekl mezitím agentce Jack. "Proboha živého! Co to je?!" zvolala náhle Pauline. Měla pocit, že v portálu něco zahlédla. "Co je?! Cos viděla?!" ptal se Jack. Pauline se musela chytnout jeho ramena. Měla pocit, že omdlí. "Něco velkého... Nepopsatelně velkého... V tom portálu se objevil obrys něčeho... Gigantického. Většího, než je portál sám... Udělalo se mi z toho špatně," říkala pomalu Pauline. "Už je to tady! Z toho horka se zbláznila!" zasmál se Roger. "Pojď pryč, Pauline. A ne, Rogere, něco tam opravdu bylo. Cítím v blízkosti toho portálu přítomnost něčeho podivně velkého. Taky se mu to nelíbí," odpověděl Jack a odváděl Pauline co nejdál od portálu. "Tak co u všech zatracených kryptidů uděláme?" zeptal se Roger, přibíhající k nim. Na odpověď nebyl čas. "Podívejte se na to!!!" zařval jeden z vojáků. Z pralesa zničehonic přiletěl starý známý, Kongamato. Přežívající pterosaurus. Následovalo jej celé hejno. "Co tady dělají?!" vyhrkl Jack a vytáhl svou laserovou pistoli. "Cokoliv, ale neútočí na nás," odpověděla malátná Pauline. Hejno Kongamatů začalo kroužit kolem portálu. "Určitě je sem láká ta energie! Ale proč?!" vyslovil Roger dobrou hypotézu. Jack jen pokýval hlavou a stále nedůvěřivě mířil na některé z Kongamatů. Hejno ptero-kryptidů začalo vytvářet skutečnou podívanou. "Z pralesa přilétají další a další! Propána, chovají se jako milionová hejna vlaštovek na obloze! Jenže oni takhle vytvářejí obrazce kolem našeho portálu..." komentoval to Roger. Důvod, proč tak činili, byl neznámý.


Portál se choval podivně i v paralelní dimenzi. Vydával hlasité syčivé a tikavé zvuky, pravidelně se opakující ve vteřinových intervalech. Po chvíli z nich všem třeštilo v hlavě. "Ngoy se pořád nevrací... Tohle nemá cenu. Máme Curupiru, nebudeme na něj čekat! Projdeme portálem!" navrhl Fahad. Pierre se smutně podíval na Sabine, která stála kousek od něj. Nehleděla si však Pierra. Sledovala spoutaného Zhou Lena, který měl u nosu zaschlou krev. To proto, že mu s Akihikem pořádně dala. "Sabine," řekl jemně Pierre a dotkl se jejího ramene, "asi je už čas." Sabine na něj vrhla naštvaný pohled. "Nech mě ještě předtím udělat jednu věc," řekla drsně. Vytáhla pistoli a přiložila ji Zhou Lenovi k hlavě. "Opravdu je to nutné, Sabine? Zhou Len se vypaří stejně jako zbytek tohoto vesmíru. Nemusíš ho zabíjet," řekl Pierre. "Jenže já chci, brácho," odpověděla Sabine. "Na opačné straně portálu bych byla, kdyby nebylo tebe, ty hnusnej, odpornej blbče!" zařvala na Zhou Lena. "A ty jsi, doufám, zabil toho odporného Sama Webera, který mě tam zastřelil," řekla Pierrovi. On jen pokýval hlavou. V posledních měsících na Webera vůbec nepomýšlel. Jediná vzpomínka na něj však začala Pierrovi začerňovat mysl. Zatím však ne tak jako před mnoha a mnoha měsíci... Sabine zmáčkla spoušť. Kate, Ewet a Curupira se na to nemohli dívat. Pierre přihlížel, ale hned, jak uviděl, co se Zhou Lenovou hlavou kulka udělala, odvrátil zrak. Fahad byl na takové věci zvyklý, ale ohrnoval nad Sabininým činem nos. Akihiko byl na Zhou Lena naštván, ale cítil, že zabití nepřítele není pomstou, ke které by se kdy v životě snížil... "Velmi zajímavé, velmi zajímavé!" ozval se mocný hlas. Byl to The Father, mluvící k nim z neznáma. "Proč jsi tohle udělal?!" zařval Pierre a padl na kolena, načež vyrval Sabine z ruky pistoli a začal mířit do korun stromů. Tam asi očekával zjevení entity. "Pierre, nebuď naštvaný ani smutný. Je to jen experiment, nerozumíš tomu? Testuji vás a vy se chováte velmi zajímavě. Já vaše chování studuji, ale nijak ho nezneužívám," odpovídal The Father. Náhle se jeho obrovská fialová hlava s očima bez víček zjevila přímo před portálem. Fialová záře jeho nehmotné hlavy byla tak silná, že prostupovala i portálem na druhou stranu, kde ostatní Lovce kryptidů a agentku Kentovou pořádně znepokojila. Jeho hlas byl tak mocný, že portálem prostupoval i do původní dimenze... "Zneužil jsi nás!!! Nás všechny, ty jeden odporný bastarde!!!" zařval Pierre a vystřelil. Kulka se zastavila před The Fatherovou hlavou a přestala rotovat. "I kdybys mne trefil, nic by se nestalo," odpověděl The Father, "jsem totiž, jak to říkáte, nehmotný." Pak kulka padla na zem. "Máte šanci se zachránit. Ale Sabine ne..." odpověděl The Father a zmizel.

Chvíli poté přiletělo do lavenhamského lesa třicet létacích kostek. Vystoupili z nich Ngoyové, vedení svým vůdcem. Pierre si utřel slzy a zapomněl na chvíli na to, co teď bylo. Postavil se a blížil se s pistolí v ruce ke Claudu Ngoyovi. "Ne, ne, ne! Tak to teda ne!!!" volal na něj. Claude Ngoy se usmíval. Třicet Ngoyů bylo vyzbrojených těžkými zbraněmi, které v posledních měsících vyrobili. Všichni si také všimli čipů, jež měly na sobě, a jež jim měly umožnit prolomit bariéru mezi dimenzemi a živé je tak přemístit do původní dimenze. "Opustil jsem většinu zástupců svého druhu. Některé z nich jsem však mohl zachránit! Nemluv mi do toho, Pierre," odpověděl Ngoy. "A co má sestra?! Kdybys jí dal jeden čip, mohl bych ji zachránit! Umístili bychom jej na ni, a ona by prošla portálem a mohla by žít!" navrhl zděšeně Pierre. "Ne, Pierre. Tvá sestra mi za to nestojí. Čím více Ngoyů mohu zachránit, tím lépe," odpověděl Claude. "Claude, ty to nechápeš... Všichni jsme sem přišli hledat štěstí. Našel jsi ho ty, našel jsem ho já... Teď můžu zachránit osobu, která je v mém srdci! A když znovu zemře, tak... já nevím co! Prosímtě, pomoz mi... Sám jsem tě informoval o tom, že tahle dimenze zaniká... Beze mne bys ani nevěděl... Tak mi prosím dej jeden čip... Jen jeden, pro Sabine, aby se zachránila!" prosil Pierre. Odhodil pistoli. Přistoupil ke Ngoyovi. "Prosím," zašeptal mu do obličeje. Ngoy se proměnil v konžského důstojníka a začal se řehtat. "Vy lidé jste tak ubozí!" zařval Pierrovi do obličeje. Pak se tón jeho hlasu změnil. Začal vzpomínat na to, co mu lidský druh kdysi v původní dimenzi provedl. "Když vybijete jeden druh, když zabijete všechny jeho zástupce před zraky toho, který ho tak miloval, tak se sami řehtáte a říkáte, že jste udělali pokrok... A když někdo zabije jednoho z vás, přičemž oba jsou zástupci vašeho druhu, brečíte..." mluvil k němu Ngoy. Pierre cítil, kam jejich rozhovor jde. Jak se opět začíná prohlubovat staré nepřátelství mezi nimi. "To říkáš jen proto, že jsi se spřátelil s Weberem?!" zařval Pierre. "Ne. Weber mohl být silný, dal jsem mu svou sílu, a on mou armádu nedokázal dovést k vítězství v té pitomé bitvě u Granady!!!" řval Ngoy. "Tak proč tohle říkáš?! Proč mi nechceš umožnit Sabine zachránit?!" odpověděl Pierre. "Jde o váš druh. Všechny vás nenávidím," odpověděl upřímně Ngoy. "Všichni nejsme takoví jako ti gauneři co vás pobili," řekl na to Pierre. "Vypadám snad, že mě to zajímá?" zeptal se Ngoy a kopl Pierra do břicha.

Sabine, rozhořčená tím, že by přece jen mohla být zachráněna, ale nepoštěstí se jí to, popadla kámen a hodila ho Ngoyovi po hlavě. Kámen samozřejmě proletěl jeho slizkou hlavou. Ngoy se pak přeměnil z konžského důstojníka zpět do své původní, ohyzdné podoby. "Je na čase nastolit tam, na druhé straně, pořádek!" řekl svým poddaným, kteří na znamení souhlasu zvedli ruce. Pak se ale něco stalo... Jeden po druhém se začali vypařovat. I s těmi čipy... Nad scénou se rýsoval The Father. Ngoy, který to celé viděl, začal vřískat. I on měl přijít o své blízké... Paralelní dimenze již zanikala. Lavenham a okolní les bylo to jediné, co z ní zbývalo. Celý paralelní vesmír už sestával jen z tohoto místa, jinak obaleného černou temnotou, která měla brzy také zaniknout...

Co se nyní přihodí? Skutečně Sabine zemře? Zachrání se Lovci kryptidů z paralelní dimenze? Podaří se zachránit Curupiru, u které není jasné, zda má v původní dimenzi dvojnici, do níž by se mohla přemístit její mysl? Pokračování příště...

Obrázek týdne 18. 1. 2019

18. ledna 2019 v 18:53 | HAAS |  Obrázky týdne
Opět se po nějaké době hlásím s Obrázkem týdne... Pořád je zima, a tak pomýšlím na srstnatá zvířata pleistocénu... Proto jsem vybral obrázek s jedním ze symbolů doby ledové.

Popisek k obrázku: Planiny střední Evropy před 50 000 let. Velký samec nosorožce srstnatého se prochází po louce a míří na okraj lesa. Hustý kožich ho chrání před silným, ledovým větrem. Když jste tak obrovští a máte dva tak impozantní rohy, máte jen málo nepřátel. Nosorožec, byť má špatný zrak, se rozhodně ničeho nebojí...

Velmi pěkný obrázek, nemyslíte? Mě se tedy velmi líbí...