close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Březen 2019

Premiéra filmu Expedition Chesapeake

31. března 2019 v 11:43 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Přibližně před 10 lety se americký moderátor televizních pořadů o zvířatech Jeff Corwin připojil k projektu Expedition Chesapeake, a na začátku března minulého roku oznámil, že bude provázet stejnojmenným dokumentem natočeným ve stylu IMAX filmů. Premiéra filmu Expedition Chesapeake (nebo též Expedition Chesapeake with Jeff Corwin) proběhla 20. března 2019 ve Whitaker Center ve městě Harrisburg v Pensylvánii. Promítání filmu v kině komplexu Whitaker Center skončilo před dvěma dny, 29. března, a film se nyní bude promítat v IMAX kinech po celých Spojených státech amerických... Jeff Corwin působí jako moderátor přírodovědných pořadů od roku 1997, kdy začal na kanálu Disney Channel se svým seriálem Going Wild. Po několika letech si ho všimli producenti z tehdy relativně nového kanálu Animal Planet, a od roku 2001 byl Jeff regulérním hostem tamních seriálů jako Zážitky Jeffa Corwina (The Jeff Corwin Experience) nebo Na výpravě s Jeffem Corwinem (Corwin's Quest). Od roku 2011 je moderátorem sobotních ranních pořadů bloku Litton's Weekend Adventure na stanici ABC - v současnosti provází cyklem Ocean Treks with Jeff Corwin. Za svou práci byl již několikrát oceněn cenou Emmy, nicméně před několika dny byl opět nominován za pořad Ocean Treks na cenu za nejlepší moderátora (cyklus samotný byl také nominován na cenu Emmy za nejlepší televizní pořad o cestování). Já sám jsem velkým fanouškem Jeffa již mnoho let, a také proto se nemohu dočkat, až uvidím jeho nejnovější film... Chesapaeake je největším říčním ústím Severní Ameriky. 70 milionů lidí žije v jeho okolí. Jsou na něm závislí. A stejně tak 3600 dalších druhů, včetně těch, kteří jsou spolu s Jeffem hvězdami filmu. Od orlovců přes vydry až po velemloky americké, největší severoamerické obojživelníky (velemlok americký je však také třetím největším obojživelníkem na světě!).
Film Expedition Chesapeake byl vyroben společností Whitaker Center Productions a spolupracovali na něm například kameraman James Neihouse, který již pracoval na více než 30 IMAX filmech, nebo producent Ben Payavis II, držitel čtyřech cen Emmy. V Expedition Chesapeake nás Jeff vezme na cestu z New Yorku do Virginie a ukáže nám již zmíněná, ale i další zvířata, která nazývají Chesapeake svým domovem... Rozhodně to bude nezapomenutelný zážitek...


Trailer:



Lovci kryptidů 3: Návrat zabijáka kryptidů (4/4)

30. března 2019 v 12:40 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
Gregory Martin, zabiják kryptidů, je zpět. Nezahynul při pádu laviny, jak se Lovci kryptidů domnívali téměř před rokem, kdy se s ním naposledy setkali. Tenhle dotěrný stařík je zase v plné síle a nyní je na další výpravě za Yettim. Musí splnit úkol; obstarat pro australského vědce Lukea Wrighta nějaké vzorky, které by mohl studovat. Nejprve však musí slavného sněžného muže zabít... V minulé části se Martin utkal s Akihikem, a nakonec jej dopadli Lovci kryptidů. Pak však přiletěl Quartermaine a Martinovi nejbližší spolupracovníci - Seth Hutchinson a Aleksey Paterson. Martin byl osvobozen. Teď je svými kolegy konečně opět na lovu kryptidů... Lovci kryptidů to však nehodlají vzdát! Udělají vše pro to, aby zvířata, jež studují, ochránili... Mezitím si Quartermaine, chytrák schválně si před všemi povídající se svým vlastním stínem, promýšlí svůj vlastní plán...

LOVCI KRYPTIDŮ 3: NÁVRAT ZABIJÁKA KRYPTIDŮ, ČÁST ČTVRTÁ:
Martin, Seth a Paterson došli k jeskyni, k níž vedly stopy. "Jdu první," řekl Seth a zapnul baterku. S přichystanou pistolí se plížil podél stěny jeskyně. Najednou se zastavil. Uslyšel tlumené brblání malého Yettiho. Otočil baterku na Martina s Patersonem. Signalizoval jim tím, že jej mají následovat. Jeskyně nebyla příliš velká. Oba kryptidi museli být velice blízko. "Nechtěl někdo z vás zůstat v letounu s Quartermainem? Jsem rád, hoši, že jste tu se mnou, ale..." poznamenal Martin. "Pche, s tím chlapem už nechci mít do konce života nic společnýho. Maniak je to," odpověděl naštvaně Paterson. "Pozor, chlapi!" zařval Seth. Posvítil baterkou přímo do obličeje samici Yettiho, ke které se tiskl její malý potomek. Martin na ní zamířil puškou. "Opravdu to chcete udělat, šéfe?" zeptal se trochu zděšeně Seth. "Chcete z toho malýho udělat sirotka?" Martin se zarazil. Hleděl na dvě zvířata, tisknoucí se k sobě v obrovském strachu ze ztráty života. "Gregory?" zašeptal mu do ucha Paterson. Martin se vzpamatoval. "Promiňte," odpověděl Martin, "Sethe, já to musím udělat..." Z jeho hlasu však šlo poznat, že se ho Sethova otázka dotkla. Kdo by si to byl pomyslel. Že by snad pobyt v Nepálu Martina trochu změnil? Že by si snad v izolaci uvědomil, že ne vše, co v minulosti dělal, bylo dobře? Takové myšlenky možnát teď projížděly jeho hlavou. Ale stále byl zabijákem kryptidů. A to, co bylo před ním, teď nebyla jen trofej, ale také prostředek k návratu domů. Položil prst na kohoutek. Samice Yettiho zakryla rukou obličej svého mláděte. Cítila, že Martin míří puškou na ní, a nechtěla, aby její potomek viděl její smrt... Martin náhle bolestivě zařval. Odletěl až ke stěně jeskyně a natloukl se do obličeje. Puška mu vypadla z ruky. Z kabátu se mu kouřilo. Zasáhl ho laser! "Tady jste, vy darebáci!" ozval se Jackův hlas. Vtrhl do jeskyně. Za ním byli agentka Kentová, Amanda a Pierre. Seth po nich začal střílet. Nechtěl nikoho z nis zasáhnout, střelba je měla jen zastrašit. Jenže Jackovi stačila jedna dobře mířená rána z laserovky, a pistole vypadla Sethovi z ruky. Martin se brzy vzpamatoval. Pierre k němu přiběhl a pokusil se mu dát ránu pěstí, ale minul. "Blbečku!" zasmál se Martin. "Pořád stejný jako tehdy na tržici!*" dodal. Dal se na útěk. Hnal se za samicí Yettiho s mládětem. Vytáhl z kapsy nůž a skočil přímo na velké zvíře. Yetti ho ze sebe shodil, ale Martinovi se při pádu podařilo chytit za ruku mládě. Strhl ho k zemi a natáhl nůž k jeho krku. Matka s příšerným řevem Martina odtrhla od svého potomka, přitom však Martin odřízl mláděti chomáč srsti. "Chachá!" zasmál se vítězoslavně Martin. Samice Yettiho ho udeřila do zad. Pak popadla své k smrti vyděšené mládě a skryla se někde dál v jeskyni. Martin měl pocit, jako by jej přejel autobus. Pomalu se blížil zpět k dějišti bitky. Paterson vyletěl z jeskyně, kde na něj čekala bojová trojka. Akihiko, Fahad a Roger! Fahad se mu trefil pěstí do obličeje, Akihiko ho přitiskl k zemi a Roger ho kopl do boku, jenže Paterson byl statný chlápek a rychle se dostal z Akihikova sevření. Vyskočil a kopl Rogera do obličeje. Rogerovi vytryskla z novu krev, avšak bývalý kanadský agent to nevzdával. Celý rozzuřený začal střílet z laserové pistole a trefil Patersona do zad alespoň desetkrát. "Dobrý?" zeptal se Akihiko Rogera a pomohl mu na nohy. "Fuj, to teda bylo," řekl Roger a přiložil si k nosu kapesník. Pauline přišla k Patersonovi, ležícímu na břiše a takřka v mdlobách. Přiložila mu laserovou pistoli k hlavě. "Nikam neutíkej, zlatovlásko," řekla mu. "Že jo? Zrovna to jsem si myslel! Takový švihák to je, klidně bych si s ním někam vyšel," řekl na to Fahad.

Seth byl mnohem silnější než Jack. Dal mu pár ran pěstí a skolil ho. Agentka Kentová kopla Setha do břicha, jenže on znovu našel svou pistoli a začal po ní a po Amandě střílet. Dohnal je až k východu z jeskyně. Pierre přišel k Jackovi a zvedl ho. A pak dostal ránu do hlavy od Martina, který se již vzpamatoval po ráně od Yettiho. Malátnému Jackovi vytrhl z ruky laserovou pistoli a přiložil mu ji k obličeji. "Ne!!!" zařval Pierre a strhl Martina k zemi, jenže ten ho kopl do břicha a Pierre se zhroutil. "Zpropadenci!" zakřičel Martin a vyběhl ven z jeskyně. Z nově získané zbraně střílel jako šílený, dvakrát zasáhl Akihika, pak i Pauline a Fahada. Se Sethem a Patersonem teď utíkali pryč. A na obloze se již objevil Quartermaineův letoun. Přilétal zrovna včas. Přistál a ti tři do něj nastoupili. "Co teď, sakra?!" zakřičel Roger. "Pokud vím, tak ta zvířata, co byla v jeskyni, nezabili," odpověděla Kentová. "Asi je budeme muset nechat jít," dodala.

Pierre a Jack byli stále v jeskyni. Jack již vstával, i když ho příšerně bolela hlava. Pierre však ležel na zemi a celý se třásl. "Pierre! Co s tebou je?!" zvolal naň Jack a podložil mu hlavu rukama. Pierre neodpovídal. Z pusy mu tekly sliny. Jack na něj posvítil Sethovou baterkou. Pierrovi se na čele vyrýsovaly zelené žíly! "No nazdar!" zvolal Jack a sáhl do kapsy. Vždy měl u sebe dávku léku, který měl Pierrovi zabránit změnit se v agresivní monstrum. Bodl mu injekci do ruky. "Bude to v pohodě, kamaráde, neboj," řekl svému příteli. Pierre se začal probírat. "Nevím, jestli je tohle dobrý nápad," řekl Jackovi. "Co? Ta injekce?" zeptal se překvapeně Jack. Postavil Pierra na nohy a začal jej vyvádět z jeskyně. "Víš, jak tohle antisérum používám... začínám mít pocit, že se ze mě něco ztrácí," odpověděl Pierre. "Jak to myslíš?" divil se Jack. "Přijde mi, že se ze mě ztrácí Pierre Leroy. Víc než kdy předtím... Hodně jsem myslel na to, co mi řekla Kate. Proč už na ní nemyslím? Proč teď, když začínám být 'normální'? A co... sakra...?" pokračoval Pierre. "Co znamená ta poslední věta?" zeptal se Jack. "Já nevím," odpověděl Pierre. Po chvíli se všichni vrátili do letounu Cryptid Swift. "Martina a jeho kolegy jsme lokalizovali pomocí termovize," řekl Jack, "škoda, že jsme taky nezaznamenali polohu Quartermaineova letounu? Kdybychom ho dostali jako první, nikdy by pro ně nepřiletěl a oni by neměli, jak uniknout... Počítám, že teď už letí do Austrálie za Wrightem. Možná bychom ho taky měli navštívit." Jack zapnul vyhledávací zařízení Lovců kryptidů a jednoduše do něj napsal Wrightovo jméno, přičemž o něm dostal všechny dostupné informace. "Letíme do Perthu!" řekl nadšeně.


Luke Wright seděl ve své pracovně, ponořený do zkoumání Yettiho srsti pod mikroskopem. Náhle se ozval telefon. "Pane, máte návštěvu," sdělila mu sekretářka. "Ať počká. Deset minut," odpověděl Wright. "Ale pane..." odporovala sekretářka. "Deset minut, Valerie! Je to jasný?" odpověděl naštvaně Wright. "Pane, oni nebudou čekat!" ozvala se znovu sekretářka. "Proč, krucinál, ne? Mám práci!" "Protože jsou to Lovci kryptidů!" Otevřely se dveře výtahu a do místnosti vstoupili Jack, Pierre, Pauline, Roger, Akihiko, Fahad, agentka Kentová a Amanda. "To je překvápko," řekl docela příjemným hlasem Wright. Byl to holohlavý brýlatý muž, mluvící se silným australským přízvukem. Ani v nejmenším nepůsobil děsivě či nebezpečně. "Pane Wrighte?" řekl Jack a podal mu ruku. "Och... Vy musíte být Jack Owen," odpověděl Wright. Pak vrhl pohled na agentku Kentovou. "A tady tu dámu znám... Nebo ne?" řekl. Jack se trochu naštvaně podíval na Kentovou a řekl: "Jako vážně? To se znáte s každým člověkem, který má co do činění s kryptidy?" Kentová se začala smát: "Jsem přece v naší jednotce CIA od roku 2008, a kryptidům se věnuju už dlouho. Amatére." "Pane Wrighte," řekl Jack australskému vědci, "předpokládám, že víte, proč jsme tady." "No, došlo mi to... Quartermaine měl v Anglii, zdá se, jisté potíže... Podívejte se, mě jde jenom o výzkum kryptidů. Asi to byla blbost. Asi jsem neměl Martinovi nabízet to, co jsem mu nabídnul, za zabití Yettiho. Hm... Ale ať se stalo, co se stalo, tento vzorek pochází ze zvířete, kterému nakonec nebylo fyzicky ublíženo," rozpovídal se Wright. "A na co tu srst potřebujete?" zeptal se Jack. Roger si mezitím chomáč Yettiho srsti pořádně prohlížel. "Není v mém zájmu ta zvířata nějak klonovat... Ne, to ne. Jen mě zajímá jejich biologie, jejich původ... Tak jako vás. Nechtěl jsem udělat nic špatného," odpověděl Wright. Jack k němu přiklonil hlavu. "Pamatujte si jednu věc. My vás budeme sledovat," řekl a pousmál se na Wrighta... Při odletu si všichni prohlíželi Perth. "Tak nádherné město," poznamenal Fahad, "a celé mohlo být zničeno těmi proklatými Nietovými roboty?** Pamatujete si ještě? To bylo zajímavý, že byli tehdy posláni mimojiné i sem." Jackovi něco prošlo hlavou. "No jistě..." zašeptal si pro sebe a zasmál se. "Co je?" zeptala se Kentová. "Amatérovi možná něco došlo, agentko," odpověděl se sebevědomým úsměvem Jack, ale dál k tomu již nic neřekl...

Martin, Seth a Paterson se opět ocitli na anglické půdě, a s dostatečným obnosem peněz k tomu, aby si dál šli svou cestou... Tentokrát se však do Spojeného království museli přemístit letadlem, přímou linkou z Perthu. Quartermaine si totiž ve svém letounu zaletěl někam jinam... Zpět do Nepálu. Do malé vesničky jménem Briddim. Za část peněz, které za své služby dostal od Wrighta, zaplatil dva místní průvodce, kteří ho dovedli k nedalekému chrámu, skrytému v horách. Podle místní tradice jej tam museli jakožto poutníka nechat samotného. A on zde měl další dva dny o samotě meditovat... Quartermaine, který si o všem v posledních měsících našel spoustu informací, sestoupil do šachty nacházející se pod chrámem. S námahou tam otevřel velkou pokladnici, v níž se nacházel nádherný modrý diamant. Quartermaine vypnul baterku a pozvedl diamant. Svítil. "Nádherný, Jakeu," řekl a otočil se na svůj stín. Tentokrát nemohl odolat... "Briddimský drahokam... Ou, bože... Teď se možná budou dít úžasné věci..." šeptal si pro sebe. Právě držel v ruce předmět, který doslova otevíral brány k možnostem doslova nadlidským...


Na hladině moře se objevila obrovská jizva, která se však brzy vodou opět zacelila. Rána, která ji vytvořila, vzešla ze Zhou Lenova přístroje z paralelní dimenze. Z toho, který měl zůstat na dně oceánu... Ale na malém atolu seděli Stephen Barry, muž s jizvou po Wendigových drápech, a hihňající se Nikaragujec Deylin Nieto, a zatímco čekali na záchranu***, zkoušeli kradený přstroj. "Musíme přijít na to, co tohle dokáže," usmíval se Nieto. Nedlouho poté se nad atolem objevil letoun s Barryho lidmi. "Přijdeme na to už brzy," usmál se Barry na svého společníka...

* - Pierre Leroy se poprvé setkal s Gregorym Martinem na Vánočním trhu na jihu Londýna v druhé série Lovců kryptidů, v kapitole "Řev, sníh a dárky" z prosince 2017. Na stejném trhnu se také poprvé seznámil s Kate Henshallovou.
** - V poslední kapitole 2. série, "Vězni války", byli Nietovi roboti X-77 vysláni i na město Perth. Možná, že to nebyla taková náhoda, jak se mohlo zdát.
*** - V minulé kapitole, "Zachtělo se mi telepatie", byl letoun s Barrym, Nietem a kradeným Zhou Lenovým přístrojem z paralelní dimenze, napaden kosmickou entitou The Father. Letoun skončil v oceánu, ale jak se nyní ukázalo, jeho posádka je i s tou neuvěřitelně mocnou "zbraní" stále naživu

Co je zač Briddimský drahokam? Co všechno dokáže, a proč po něm Quartermaine tak prahnul? Opravdu Pierrovi pomáhá látka, kterou potlačuje účinky séra agresivity, nebo má na něj nějaký negativní dopad? Setkají se ještě Lovci kryptidů s Gregorym Martinem a jeho muži? A konečně, k čemu se chystají Stephen Barry a Deylin Nieto, kteří jsou stále živí? Pokračování příště...

Obrázek týdne 29. 3. 2019

29. března 2019 v 21:42 | HAAS |  Obrázky týdne
Dnes přináším Obrázek týdne poněkud později... Snad Vám to nevadí... Rozhodl jsem se pro tuto nádhernou klasiku od Zdeňka Buriana...


Popisek k obrázku: V Německu, v době před 150 miliony let, končí den. A jaký den to byl pro Pterodactyly, kteří se chystají ke spánku! Na větvích stromů se věší hlavou hlavou dolů a děsivými skřeky si přejí dobrou noc... Snad je v temnotě nenapadne žádný predátor...

Zítra určitě napíši další část Lovců kryptidů a zase možná přidám další část na blog s příběhem o kriminálnících Nastasyii a Samovi...

Taxodium

28. března 2019 v 19:19 | HAAS |  Popisy pravěkých rostlin
Taxodium, česky tisovec, je rod jehličnanů řadící se do čeledi cypřišovitých, jenž zahrnuje tři druhy. Ve fosilním záznamu se porpvé objevuje v pozdní době křídové, přičemž jeho fosilie pocházející z té doby byly nalezeny v Severní Americe. V současnosti tisovce žijí pouze v jižní části Severní Ameriky; se dvěma druhy se setkáme pouze v jižních státech USA, s jedním pak v Mexiku a Guatemale ve střední Americe. Ještě v období pliocénu před 2,5 miliony let se však tisovce vyskytovaly i na území evropského kontinentu. Vymizely odsud s příchodem doby ledové. Tisovec nežije v chladných podmínkách. Fakt, že jeho fosilie pocházející z období křídy a z terciéru se nalézají po celé severní polokouli značí, že po většinu těch časů bylo na severní polokouli teplejší podnebí... Fosilie vyhynulého druhu Taxodium dubium, tedy tisovce pochybného, který vyhynul právě před 2,5 miliony let, byly nalezeny i v České republice, konkrétně v mostecké pánvi a jsou třetihorního stáří. Tento jehličnan, podobně jako jeho dnešní příbuzní, rostl v močálech a bažinatých lesích. Samčí šištice tohoto druhu bývaly 20 až 25 centimetrů dlouhé, většinou se z nich však nalézají jen jednotlivé šupiny, dosahující délky až 1,5 centimetru... Nejvyšší tisovce dosahují výšky 30 až 46 metrů.
Popis tohoto rodu najdete třeba na anglické Wikipedii, o tisovci pochybném se můžete více dozvědět na webu Botany.cz.

Příště Umkomasia!

Velrybí kvíz

27. března 2019 v 22:13 | HAAS |  Naše soutěže
Po nějaké době jsem se opět odhodlal vytvořit malou soutěž, tentokrát sestávající z pouze pěti otázek, takže by to měla být taková rychlovka... Jak vyplývá z názvu, pojednává o velrybách... Máte-li zájem se zúčastnit, napište do komentáře, že se hlásíte. Dále uveďte e-mail, ze kterého mi odpovědi přijdou. A odpovědi samozřejmě posílejte na můj e-mail, haasvojta@volny.cz. Za účast v soutěži dostanete malý diplom... To je k instrukcím vše, nyní se můžete pustit do práce...

1. Kdy se na Zemi objevili první kytovci?

2. Který druh velryby je největším živočichem na naší planetě, kolik měří na délku a kde se s ním setkáme?

3. Který druh velryby je naopak nejmenší? Kolik měří na délku?

4. Co jsou to kostice?

5. Je pravda, že velryba černá je ohrožený druh?

Doufám, že jste si soutěž užili, je to opravdu rychlovka... Omlouvám se, že jsem dnes nenapsal popis Taxodia, o kterém jsem se zmínil včera, ale po velmi dlouhé době jsem nemocný a zkrátka jsem se k tomu nedostal... Tak snad Vám to vynahradí tahle malá soutěž...

Dvě uštknutí pakobry páskované

26. března 2019 v 21:21 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Dnes jen krátce napíši o dvou incidentech, o kterých bylo před několika hodinami poprvé psáno na internetu... Pakobra páskovaná, nazývaná anglicky tiger snake, je australským hadem z čeledi korálovcovitých. Patří mezi deset nejjedovatějších hadů světa a každý rok uštkne značné množství lidí, i když nepatrné množství z nich se vůbec ocitne na kraji života a smrti. Možná víte, že jedna statistika z roku 2016 uvedla, že od 70. letech zabili více lidí v Austrálii koně než jedovatí hadi... Každopádně v neděli došlo k dalšímu uštknutí pakobry páskované v australském Cranbourne. Žena jménem Anne přišla do koupelny a šlápla na něco šupinatého - byla to právě pakobra, kterou do lidského obydlí nejspíš přilákali hlodavci žijící v jeho okolí. Had v sebeobraně uštknul a Anne musela být přepravena do nemocnice ve Frankstonu. Byl jí však podán protijed a nyní je již v pořádku... Hned několik hodin nato se v médiích objevila zpráva o dalším člověku, který měl bohužel nepříliš příjemný zážitek s tímto druhem hada. Tentokrát jde však o chytače hadů Darrena Keillera, který byl však uštknut hadem již minulou středu, tedy 20. března. Keiller přemisťuje nebezpečné divoké hady z domovů lidí obývajících město Geelong v australském státu Viktoria. Při jedné takové akci byl uštknut právě pakobrou páskovanou, jež dokáže být přinejmenším v sebeobraně značně agresivní... Také mu byl podán protijed, a přežil... Je to právě dostupnost protijedu, co znamená, že australští hadi zabili v posledních desetiletích tak málo lidí. Pokud si myslíte, že Austrálie Vás chce jen zabít, myslete na to, že nejjedovatější had na světě, tajpan Oxyuranus microlepidotus, ještě nikdy nikoho nezabil!

Toto byl jen takový kratší článek o dvou incidentech, o kterých si případně můžete přečíst víc na anglojazyčných webech, zvláště na těch australských... Zítra možná napíši popis Taxodia, tisovce.

Počet bogongských osenic se snižuje

25. března 2019 v 17:26 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Musím prozradit, že ze všeho okřídleného hmyzu mám asi nejradši můry. Je skvělé vyrazit později na jaře či v létě ven po setmění a pozorovat nebo chytat můry všelijakých druhů... Existuje však jeden exotický druh můry, který patří k mým nejoblíbenějším. Setkáme se s ním pouze v Austrálii. Bohužel je to také druh, jehož počty se v posledních letech snižují...

Bogonská osenice druhu Agrotis infusa se jedním podobá proslulému severoamerickému monarchu stěhovavému. Jistě, je zde jakýsi rozdíl - osenice je noční můrou, kdežto monarcha je denním motýlem, a rozhodně si nejsou zrovna příliš blízce příbuzní. Ale oba tyto druhy hmyzu z řádu Lepidoptera podnikají biannuální migraci. V případě monarchy je to cesta z Kanady do Mexika a zase zpět, v případě bogongské osenice migrace z různých částí jižního Queenslandu, západního Nového Jižního Walesu, západní Viktorie a také z Jižní a Západní Austrálie na jihovýchod nejmenšího kontinentu na světě. Konkrétně pak do oblasti Australských Alp v okolí hory Bogong. Tam přilétají v letním období a estivují (prodělávají letní spánek). Na podzim se pak vydávají zpět do oblastí, ze kterých přiletěli, a tam se rozmnožují. Během podzimu a zimy jejich larvy spásají rostliny na pastvinách. S příchodem jara se můry opět vydávají na migraci, a tak se to neustále opakuje. V posledních letech je však tato můra s pěticentimetrovým rozpětím křídel předmětem zájmu ekologů z nepříliš pozitivních důvodů. Vypadá to, že bogongské osenice jsou dalším z mnoha druhů, na něž má nebývale špatný vliv lidská činnost...

V roce 2001 byly z estivačních jeskyní osenic vyplaveny mraky jejich těl. To však nebylo to nejhorší. Měsíce poté totiž v okolí jeskyní začaly odumírat traviny, kterým se tam dříve dařilo. Bylo zjištěno, že traviny odumíraly kvůli vysoké koncentraci arsenu v okolí. Jeho zdrojem byly právě osenice. Ovšem arsen se do nich nemohl dostat jen tak; skutečným a nefalšovaným zdrojem této látky byly insekticidy. Bogongské osenice se tedy staly biovektorem arsenu v Australských Alpách. Bioakumulace této znečišťující látky měla bohužel negativní vliv i na populaci vakoplchů trpasličích, kriticky ohrožených vačnatců, kterých už zbývá jen méně než 2000 a žijí pouze ve třech izolovaných oblastech, z nichž dvě se nacházejí ve státu Viktoria a jedna v Novém Jižním Walesu. Tou poslední jmenovanou oblastí je Národní park Kosciuzsko, těmi dvěma ve státu Viktoria jsou Mount Buller a okolí Mount Bogong. Bogonské osenice tvoří značnou část sezónního jídelníčku vakoplcha horského, který je mimochodem jediným australským vačnatcem, který žije nad úrovní sněžné čáry. Počty těchto drobných, ohrožených savců skutečně závisejí na počtech bogongských osenic. Arsen však pro ně neznamenal nic dobrého... I když nebyl nalezen přímý důkaz, podle něhož by arsen v bogongských osenicích pocházel právě ze zemědělské krajiny, došlo nakonec k přerušení používání insekticidů, jejichž cílem bylo kontrolovat počty osenic v městských či příměstských oblastech.

Velký šok přišel v posledních několika letech. Během letních sezón 2017-2018 a 2018-2019 (tedy v současnosti) se počet bogongských osenic dramaticky snížil. V některých z jeskyní, v nichž dříve estivovaly v milionových masách, se letos a minulý rok osenice vůbec neobjevily. Studiem tohoto fenoménu se zabýval profesor Eric Warrant z Lundské univerzity ve Švédsku. Podle něj za tak výrazný pokles počtu jedinců můžou klimatické změny - zimní sucho a tedy nedostatek srážek, jež pak vedou k růstu nedostatečného množství vegetace. Méně vegetace znamená méně potravy pro larvy bogongských osenic. Warrant si nemyslí, že by druhu celkově hrozilo vyhynutí, rozhodně však může vyhynout nebo již mohl vyhynout v některých oblastech, v nichž se dříve vyskytoval. Snížení počtu osenic druhu Agrotis infusa mělo bohužel opět negativní dopad na stavy masožravých ptáků a savců, kteří se jimi živí, a jako příklad musí být opět uveden vakoplch trpasličí, jenž je nyní v ještě větším potenciálním ohrožení, než dříve. To celé poukazuje na zranitelnost ekosystému Australských Alp, který se zkrátka nemůže rychle přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám.

Kdo ví, jaká čeká bogongské osenice budoucnost. Druh, který žil v Austrálii po celá tisíciletí a dokonce v minulosti sloužil jako potrava Aborigincům, je dalším z těch mnoha, jež nedokáží uniknout změnám, ke kterým v současnosti na naší planetě dochází... V posledních letech zaznamenala australská velkoměsta Sydney, Canberra a Melbourne obrovské invaze těchto můr. Dříve k nim nedocházelo. Za následek je měly silné větry. Za tyto invaze ale možná klimatické změny tak úplně nemůžou. I když v posledních letech k nim dochází více, podobná invaze osenic nastala v Sydney už roku 2000. Tehdy zamořily město během Letních olympijských her.

Osenice Agrotis infusa

Shromáždění osenic v jeskyni

V budoucnu bych rád psal více takových samostatných článků o jednotlivých druzích hmyzu. Výběr je velký... Doufám, že se Vám tento článek líbil a třeba Vám i přinesl nějaké nové informace. Pokud ano, budu velmi rád...

Blue Planet Live na BBC One!

24. března 2019 v 11:34 | HAAS |  Ostatní zajímavosti
Poslední přírodovědné seriály BBC Natural History Unit jako Planeta Země 2 (Planet Earth II), Modrá planeta 2 (Blue Planet II) či Zvířecí dynastie (Dynasties) jsou ohromným úspěchem. Dalo by se snad říci, že jde o takový "wildlife television Holywood". Stejně tak se ale daří i živě vysílaným přírodovědným pořadům BBC, zejména velice oblíbené trojici Springwatch, Autumnwatch a Winterwatch. V posledních letech BBC přivedla k životu obdobné typy pořadů, jež se vysílaly i z jiných částí světa. Jako příklad můžeme jmenovat Big Blue Live z roku 2015, Arctic Live z roku 2016 či Wild Alaska Live z léta roku 2017. A již minulý rok bylo oznámeno, že BBC připravuje také čtyřdílné živé vysílání se zaměřením na oceány... Dnes, v neděli 24. března 2019, bude na BBC One vysílán první díl této série nazvané Blue Planet Live. Nejde však o živé hudební představení s úžasnou hudbou Hanse Zimmera... Další díly Blue Planet Live budou na BBC One vysílány ve středu, ve čtvrtek a konečně zase v neděli příštího týdne, a pokaždé od 20:00. Hlavními moderátory jsou skutečné hvězdy filmů a seriálů o zvířatech, a tak trochu stálí zaměstnanci BBC NHU. Jsou to Chris Packham, hvězda již jmenovaného pořadu Springwatch, Liz Bonnin, kterou možná znáte hlavně z cyklu Bang Goes the Theory, a také pořádný svalouš Steve Backshall ze série Deadly! Obsazení je tedy velice podobné jako v živě vysílaném pořadu Wild Alaska Live, jen tentokrát Matta Bakera nahradil Chris Packham... V první epizodě se Chris setká s vědci, kteří studují největší "velrybí porodnici" na pobřeží Mexika - a to sice při březích Kalifornského poloostrova, kde nyní, v březnu, přivádějí samice plejtvákovců šedých na svět své potomky. Ti se pak se svými matkami vydají na 5000 mil dlouhou pouť na Aljašku. Steve se bude opět potápět se žraloky na Bahamách, a chce se zaměřit hlavně na žraloka tygřího. Zato Liz bude na opačné polokouli, a tisíce kilometrů od Chrise a Steva. Její segmenty v pořadu budou vysílány z Velkého bariérového útesu v Austrálii, přičemž se zaměří na ochranu korálů, jež jsou v ohrožení kvůli acidifikaci a nárůstu teploty mořské vody. V dalších dílech by pak Chris měl pokračovat ve své cestě na pobřeží mexického státu Baja California, Steve nejspíše zůstane na Bahamách a Liz se bude dále zabývat různými faktory, jež ohrožují Velký bariérový útes. Stejně jako v předchozích živě vysílaných pořadech tohoto typu, dočkáme se i některých předtočených segmentů. Ale co se konkrétně při živém vysílání přihodí, to nevíme... Jsem každopádně velmi rád, že Blue Planet Live bude mít dnes premiéru na televizních obrazovkách našich britských přátel...


Třeba se poštěstí vidět tento seriál i nám v České republice, přece jen je tu možnost, že se objeví někde na internetu...

Promo:


Lovci kryptidů 3: Návrat zabijáka kryptidů (3/4)

23. března 2019 v 18:32 | HAAS |  Příběhy na vyprávění
V minulé části Lovci kryptidů dopadli Quartermainea, muže, který si povídá s vlastním stínem, přičemž však s ním není nic v nepořádku - jak Jackovi řekla agentka Kentová, která se s ním v minulosti již mnohokrát setkala, dělá to všechno naschvál. A zdá se, že se mu zkrátka nedá věřit... Na policejní stanici v Londýně později vtrhl Aleksey Paterson, bývalý Martinův komplic, a Quartermainea osvobodil. V letounu řízeném Sethem Hutchinsonem se pak vydali do Nepálu. Tam se zabiják kryptidů Gregory Martin hodlá vykoupit ze zajetí hor tím, že splní úkol, který mu dal australský vědec Luke Wright. Ten chce získat vzorky z Yettiho, aby je mohl studovat. Martin již nalezl skupinu Yettiů v Himálaji a chystá se vystřelit po sněžném muži, který si před více než rokem oblíbil Pauline Jetkinsovou, a po kterém Martin už tehdy šel...

LOVCI KRYPTIDŮ 3: NÁVRAT ZABIJÁKA KRYPTIDŮ, ČÁST TŘETÍ:
Kulka vyletěla z pistole. Yetti se příšerně polekal a vyskočil. Nebylo mu to ale nic platné. Kulka se rychle blížila k němu, a nikdo ji okem nemohl postřehnout. Až na jednoho muže! Kulka se srazila s šurikenem, který před ni včas vrhl. Yetti, který opět unikl smrti jen o fous, se dal na útěk, a stejně tak zbytek tlupy. Martin neskrýval svou zlobu. Těžce se postavil a zamířil puškou na muže v černé uniformě s nápisem Lovci kryptidů. Stál na kraji plató, mocný Himálaj za ním. "Moh jsem tušit, že mi sem někoho pošlou! Podělaní Lovci kryptidů!!!" zařval na něj Martin. "Nenaučila tě maminka slušně mluvit?" reagoval na to Akihiko a začal k němu pochodovat, a mezitím roztahoval svou teleskopickou kovovou tyč. "Vy se mi prostě vždycky pletete do cesty... Ale hlavně ty, kamaráde, hlavně ty! Pamatuju si, že jsi se svým kámošem pronikl do mého skladu v Basingstoke!* Pěkný binec jste tam tehdy udělali," řval dál Martin. "To jsem rád, že si to pamatuješ," odpověděl Akihiko. Martin po něm vystřelil z pušky, načež Akihiko uskočil, skryl se za zasněžený kus skály a vyhodil po Martinovi další šuriken. Ten ho zasáhl do ruky. Martin měl na sobě silnou bundu, takže špička jednoho z hrotů šurikenu jej jen jemně bodla do svalu, stačilo to však k tomu, aby Martin pustil svou pušku. Právě na to Akihiko čekal. Vyskočil zpoza skály a rychlým během se hnal k Martinovi. Skolil ho k zemi pěstí a pak vzal jeho pušku do rukou. Zlomil ji o vlastní koleno. Musel přitom zasyčet, přece jen nebyl žádným nadčlověkem, a bolelo to. Dva Yettiové vylezli z jeskyně, ve které se skrývali, a namířili si to k bezbrannému Martinovi. Ze svého úkrytu v další jeskyňce vylezl také onen jedinec, jenž měl být Martinem původně zastřelen. "Počkat, hoši, to ne! Nechci, abyste mi ho zabili. Chci ho živého," řekl Akihiko. Samozřejmě to nebylo k ničemu. Nezastavil je tím. Připravil si svou kovovou tyč. Před chvílí chránil život jednoho Yettiho, teď zase musel chránit život zločince. Martin využil toho, že se soustředil na ty dva sněhobílou srstí porostlé hromotluky, kteří se blížili od velké jeskyně, a vytáhl Akihikovi z pouzdra laserovou pistoli. Tomu třetímu dal ránu laserem nejvyššího stupně. Yetti s řevem dopadl na záda a v šoku kolem sebe máchal rukama, čímž se zasypával sněhem. "Blázne!" okřikl Akihiko Martina a pokusil se ho uhodit kovovou tyčí, jenže Martin se do ní trefil laserem, tyč Akihikovi vyletěla z rukou, a pak dal zase Martin Akihikovi pěknou ránu pěstí. Nato mu Akihiko podkopl nohy a skočil na něj. Vytáhl dýku a přiložil mu ji ke krku, a pokusil se vytrhnout mu laserovou pistoli z ruky, jenže pak dostal pořádný zásah laserem do břicha a vyletěl tak tři metry do vzduchu. "Ajaj," řekl Martin a kousl se do rtu. Převalil se nalevo, takže když Akihiko dopadl na zem, nespadl na něj. To už ale k Martinovi přiběhl první ze dvou pořádně velkých lidoopů. Chystal se Martina uhodit zdviženýma rukama. Martin to do něj napálil z laserové pistole. Ten druhý se zastavil kousek před Martinem a zvažoval, zda má riskovat zranění nebo utéci. A volil to poslední. Martin natáhl ruku a už už mačkal kohoutek pistole, když tu jej Akihiko, stále při vědomí, popadl za kotníky a znovu jej strhl k zemi. Pak dal Martinovi ránu pěstí do zad. To bylo na starcova záda až příliš. Úplně se po té ráně zkroutil a pistoli upustil. Akihiko po ní skočil a zamířil Martinovi na hlavu. "Neublíží ti to, ale třeba na chvíli usneš," pousmál se Akihiko a zmáčkl spoušť. Ze zbraně nevyšlo nic! Zásobník byl prázdný. "Sakra," zaklel Akihiko. Martin se zvedl a pokusil se ho praštit do hlavy, Akihiko však uhnul, kopl Martina do břicha, jenže ten neupadl, místo toho doslova zaryl svou hlavu do Akihikovy hrudi a jako beran nebo rugbyový hráč ho natlačil k zemi.

Akihiko ho začal škrtit, Martin ho uhodil do obličeje, z Akihikova nosu vytekla krev, ale Martinovi taková obrana nebyla nic platná. Nebyl v nejlepší kondici, byl starý, a nebyl pro boj cvičený. To, co tady dosud dokázal, bylo i tak nad lidské síly. Akihiko ho dusil. "Pusť mě, ty idiote! Ty snad nevíš, kdy přestat..." sýpal Martin. Na obzoru se zničehonic objevil letoun Cryptid Swift a zastavil se nad celou scénou. Z megafonu se ozval Jackův hlas: "Už stačí, Akihiko! Úkol jsi splnil, dostals ho." Akihiko tedy pustil Martinovo hrdlo, ale pořád držel nebezpečného muže při zemi. Letoun přistál a vyšli z něj Lovci kryptidů, agentka Kentová a Amanda Lyonsová. "To je mi ale překvapení... Agentko! Vy teď spolupracujete s tímhle amatérským týmem hrdinů? To mě překvapuje... Myslel jsem si, že jste větší profesionálka," řekl Gregory Martin. Jack zvedl obočí a vrhl pohled na agentku: "Vy se znáte?" "No, tak trochu," řekla otráveně agentka, přišla k Martinovi a praštila ho do obličeje. "To je za Benátky," řekla. "Za Benátky?!" zděsil se Jack. "Slyšels dobře, za Benátky," odpověděl Pierre, "asi spolu byli na romantické dovolené a pohádali se..." "Ehm, ehm," zakašlala Amanda, Barbařina přítelkyně. "Promiň, nic proti! Jenom jsem se pokoušel vtipkovat. Já vím, že vy dvě spolu chodíte a... Nic proti, Amando!" omlouval se hystericky Pierre ve strachu, že nějak urazil Amandiny city. "I v Itálii jsou kryptidi, pánové. A tenhle dědek se kdysi pokoušel jednoho zabít... To bylo naposledy, co jsme se setkali, že? Kolik už je to let? Tak dva?" řekla agentka, a při posledních třech větách se s ďábelským vztekem dívala Martinovi do očí.

"Proboha," řekla Pauline, když spatřila svého starého známého Yettiho, stojícího na vrcholku zasněženého kopečku na okraji plató. Začal se k ní pomalu blížit, a ona k němu taky. "He-hele, Pauline ti zase utíká," řekl Pierre Jackovi. "Jen ji nech. Toho dobráka poznávám," odpověděl s úsměvem Jack. Paulinino opětovné setkání s Yettim bylo krátké, ovšem velmi milé. Podali si ruce. Vypadalo to, jako by se po dvaceti letech setkali nejlepší kamarádi ze školy... "Neslyším z té dálky, co mu Pauline říká, ale chce se mi brečet... Nemáte někdo kapesník?" poznamenal Roger.


V letounu řízeném Sethem Hutchinsonem se Quartermaine opět bavil rozhovorem s vlastním stínem: "To je nuda, Jakeu, to je nuda... Hovět si takhle v letounu, to je nuda... To je nuda, to je nuda... To je ale velká nuda... Cože, Jakeu? Jo, souhlas. Je to nuda." "Můžeš s tím, krucinál, konečně přestat?!" okřikl ho Paterson, kterému už Quartermaineovo chování lezlo na nervy. Quartermaine si ho přeměřil očima a otočil se na svůj stín: "Thor se naštval, Jakeu. Za chvíli přijde bouře." Paterson vstal ze sedátka a naklonil se ke Quartermainovi. "Ignoruješ mě, borče? Chceš, abych se naštval? Abych ti dal jednu přes hubu?!" zařval mu do obličeje. "Jen ho nech, Patersone," řekl Seth, "trochu soucitu." "Ten chlap to dělá naschvál!" reagoval na to Paterson. "Hele, dobře, nebudu tě ignorovat," řekl Quartermaine, "Jakeu, ty zalez. A ty, blondýnko, se uklidni." Paterson obrátil oči v sloup. "Jestli chceš, ukážu ti, čeho jsou moje bicepsy schopný," řekl. "Hehe, to vidět nechci. Ale počítám, že ty tvý plandáče toho moc nezmůžou," odpověděl s úsměškem Quartermaine. "Proč jsem tě vůbec zachraňoval?! Proč tě Wright chce? Proč mu ten vzorek musíš donést zrovna ty?!" rozčiloval se Paterson. "Víš proč? Protože jsem nejlepší," odpověděl Quartermaine a znovu promluvil na stín, "viď, Jakeu? Jsem prostě nejlepší." "Podle mě seš docela vtipnej. Uplatnil by ses jako komik v televizi," řekl mu Seth. "Přestaňte žvanit. A hlavně ty, Quartermaine! Ještě jedno slovo, ještě jednou řekneš jméno Jake, a dostaneš," pokračoval Paterson. "Why so serious?" zeptal se drsným hlasem Quartermaine. "Úžasné napodobení Ledgerova Jokera!" odpověděl Seth. "Chcete další kousek? They stole it from us... Wicked, tricksy, false!!!" pokračoval Quartermaine. Paterson si radši dal hudbu do sluchátek. "Úžasné napodobení Gluma! Dokážeš toho víc?" ptal se Seth, zaujatý Quartermainovými schopnostmi napodobovat hlasy jiných. "I need a hammer, not a spoon." "Thor z Infinity War!"

Lovci kryptidů odváděli Gregoryho Martina do Cryptid Swiftu. Náhle Fahad ukázal na rychle se blížící černý bod, jenž se rýsoval na obloze. "Lidi! Tohle nevypadá dobře! Asi budeme mít společnost!" vyhrkl. Všichni vytáhli laserovky. Z blížícího se letounu se začalo střílet. Nikdo nebyl zasažen, ale Martin využil situace a dal se na útěk. "Za ním!" zařval Jack. Akihiko a Pierre se okamžitě vydali za Martinem, který utíkal jako zběsilý. Letoun mezitím přistál. Vyběhli z něj Seth, Paterson a Quartermaine. "No nazdar," řekl Quartermaine, když se jeho zrak střetl se zrakem agentky Kentové. "Ten ať nikam neunikne!!!" zařvala agentka a okamžitě vystřelila po Quartermainovi, který se však kulce vyhnul. Paterson vyběhl po Akihikovi. "Pamatuješ si mě, Japončíku?" poznamenal a kopl Akihika do hýždě. Následně dostal tvrdou ránu pěstí a padl na zem. "Jasně," odpověděl Akihiko a pokračoval v pronásledování Martina. Ten se však rychle blížil k letounu. Seth odvedl Martina dovnitř. Pak do letounu vletěl Pierre. "Ty tady nemáš co dělat!" vykřikl Seth a Pierra vykopl ven. Pierre vytáhl laserovku a do Setha to našil. Pak ho zezadu strhl k zemi Quartermaine. "Letíme, Hutchinsone! Letíme!" křičel. Do letounu pak vtrhl Akihiko. Skolil Setha. Vrhl se po Quartermaineovi. "What is love?! Baby don't hurt me! Don't hurt me, no more!" zazpíval mu Quartermaine před obličejem. "Ten hlas... To je napodobenina Andyho Serkise coby Ulyssese Klauea z Black Panthera?" reagoval na to Akihiko. "Tadadadá, tadadadá... Tadadá, tadadá, tadadá... Tadá," zpíval si dál Quartermaine, a pak Akihika uhodil jakýmsi kladivem, jež vytáhl z kapsy. A zpíval dál: "Nelez, kam nepatříš, kámo... Tutudu... Nelez, kam nepatříš... Jé... Vykopnu tě ven... Bum! Tadadá!" Do letounu vlezl Paterson. Malátný Akihiko byl vyhozen ven a letoun vzlétl. Nějak se mu dařilo odolávat laserovým střelám Lovců kryptidů. Pak zmizel za vrcholky hor.

"A jsou v čudu! I s tím proklatým lovcem!" rozzlobil se Pierre. "Ten chlap... Je fakt chytrej," řekl Akihiko, "dokáže vás tak zmást... Ty jo... Tohle jsem ještě neviděl... Úplně mě svým chováním paralyzoval." "To Quartermaine umí, přestože je normálním člověkem jako my," řekla agentka. Všichni se odebrali do Cryptid Swiftu. "Jednoduše je lokalizujeme. Zkusíme je ještě najít," řekl Jack a zapnul v letounu lokalizační zařízení.

Martin byl velice překvapen tím, že se shledal se Sethem a Patersonem. Quartermaine mu krátce vysvětlil, jak ty dva na Wrightův příkaz v posledním měsíci osvobodil z vězení. "Proč jste pro mě ale přiletěli teď? Ještě jsem nedal signál. A měl jsem, ale až po splnění úkolu," divil se Martin. "Věděl jsem o tom, že sem Lovci kryptidů přiletí. Prozradil jsem Kentové Wrightův plán," zasmál se Quartermaine, "slíbila mi pěkné prachy, ale samozřejmě jsem je nedostal... Hm, tak to prostě chodí." "Co teď?" zeptal se Martin. "Zabijete toho kryptida," odpověděl Quartermaine, "a já pak vzorky srsti, krve a jánevímčeho přepravím do Austrálie." "Takže mě zase vysadíte někde v horách?" zeptal se Martin. "Jo, a to teď," odpověděl Quartermaine, přistál s letounem a vypustil Martina ven. "Najděte konečně Yettiho, zabijte ho, a všechno bude v pohodě... Cože, Jakeu? Proč by to nemělo být v pohodě? Neotravuj, Jakeu, jasný? Takže, pane Martine... Co je zas, Jakeu? Do Prčic, nemůžeš mě chvíli nechat?! Sakra už! Mlč! Pane Martine, hodně štěstí," řekl ještě Quartermaine. "Jdeme s váma," odpověděl Seth a Paterson se k němu přidal. "To rád vidím, hoši. A mimochodem, strašně rád vás vidím," řekl Martin. Quartermaine zůstal v letounu sám. Vytáhl z kapsy svůj poznámkový blok a přeškrtl na něm jednu řádku. "Teď už jen jedna věc... Doslova, jedna věc. Jedna malá věc," řekl si pro sebe. Když byl o samotě, na svůj stín se ani neotočil. Neměl pro to důvod. Proč by si sám před sebou hrál na šílence?


Gregory Martin, Seth Hutchinson a Aleksey Paterson byli na dobrém místě. Tohle byla říše Yettiho. Po několika desítkách minut hledání nalezli řadu stop dospělého sněžného muže a mladého jedince, nejspíš mláděte. Dostat matku a mládě, to by se Martinovi hodilo! Měl novou pušku, lepší, než tu, kterou mu dali Šerpové a kterou Akihiko zničil, a byl připraven s ní zabíjet...

* - V kapitole Trofeje z 2. série Lovců kryptidů vnikli Akihiko Yukimura a Fahad Ghazalli do Martinova skladu v anglickém městě Basingstoke

Jak to celé dopadne? Zabrání Lovci kryptidů Martinovi zabít Yettiho? Kdo je ten tajemný Luke Wright? A co má v plánu nevyzpytatelný Quartermaine? Pokračování příště...

Obrázek týdne 22. 3. 2019

22. března 2019 v 11:55 | HAAS |  Obrázky týdne
Nadšeným pozorovatelům ptáků právě začíná šťastné období, neboť se to venku (alespoň u nás) začíná doslova hemžit avifaunou. A protože má mysl v současnosti patří našim opeřeným přátelům tam venku, rozhodl jsem se, že dalším Obrázkem týdne bude nějaká malba jejich přehistorických předchůdců...


Popisek k obrázku: Třem samečkům ptáka rodu Confuciusornis se podařilo na větev nalákat dvě samičky a začínají se jim dvořit. Jako by konkurence nebylo dost, přilétá k větvi čtvrtý samec a vrhá se na jednoho z rivalů. Možná dojde k bitce... Scéna se odehrává v Číně v období spodní křídy před 125 miliony let.

Jaký je Váš názor na obrázek? Podle mne je to asi nejhezčí rekonstrukce Confuciusornise, kterou jsem zatím viděl... Dnes nebo zítra napíši na blog Nastasya Savinna and Sam Weber - The Cursed Runaways další část příběhu. Na tomto blogu by se zítra měla objevit další část kapitoly Návrat zabijáka kryptidů ze třetí série Lovců kryptidů...