close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Jak se život ve východoafrické savaně točí kolem jedné akácie

28. dubna 2020 v 9:59 | HAAS |  Sopky, láva... Události ze současné přírody
Tento článek bych nenapsal, nebýt druhé epizody dokumentárního seriálu BBC s názvem Secrets of Our Living Planet s Chrisem Packhamem, kterou jsem zhlédl před pár týdny. Příběh o tom, proč gekon potřebuje žirafu, mě dosti zaujal; nejednalo se o klasický přírodopisný segment z africké savany - ty jsou však rovněž skvělé - šlo spíše o něco originálního, a já se rozhodl, že o pozoruhodných vztazích, v jejichž středu nalezneme jeden druh akácie, napíši na svůj blog článek...

Východní Afrika je domovem akácie druhu Vachellia drepanolobium (syn. Acacia drepanolobium), rostliny z čeledi bobovitých, která má zásadní vliv na život některých ikonických i méně známých obyvatel savany. Ve střední Keni i v Tanzanii, včetně slavného Národního parku Serengeti, se nacházejí "hvízdavé savany", jimž tyto stromy dominují. Podivné hvízdání, jakási zeslabená meluzína, která je při větru v takových místech slyšet, vzniká v prázdných, dutých domatiích těchto akácií.
Listy akácií jsou plné dusíku, a ten je v travnatých ekosystémech prvkem nesmírně ceněným. A to proto, že v těchto ekosystémech je ho málo. To ovšem znamená, že každý velký býložravec o listy akácií stojí! Jak každý ví, akácie se chrání před herbivory, jakými jsou žirafy, svými dlouhými trny. Vachellia drepanolobium je vybavena trny o délce až 7,6 centimetrů. Jenže žirafy těmi dlouhými, ostrými ostny neodradí vždy. Ty se klidně mohou pást i na větvích ve vrcholcích stromů, a nutno podotknout, že tento druh akácie dorůstá maximální výšky 6 metrů, tudíž nejsou před plně vzrostlými žirafami chráněny ani ty nejvyšší větve. Jak si tedy akácie druhu Vachellia drepanolobium uchrání svou listovou zásobárnu dusíku? Podobně jako mnoho dalších rostlin žijících na naší planetě, osvojil si i tento východoafrický druh akácie přímý vztah s mravenci. V podstatě se jedná o myrmekofyt; o rostlinu, jež žije v mutualistickém vztahu s kolonií mravenců. Zda je tento vztah přímo symbiotický nebo parazitický, není zatím známo. V případě, že by se skutečně jednalo o symbiózu, mohli bychom tvrdit, že akácie využívá ke své ochraně vlastní armády mravenců!
Tito mravenci žijí právě v již jmenovaných domatiích, baňatých útvarech o průměru 2,5 centimetru, jež se na větvích akácií druhu V. drepanolobium tvoří. Je známo, že domatia si za svůj domov volí hned několik druhů mravenců, mezi nimi například Crematogaster nigriceps. Mravenci tohoto druhu ohlodávají větve a květy akácie, načež konzumují sladký výměšek, který z nich vytéká. Tím však mravenci květy porušují, a znemožňují tak rostlině efektivně se rozmnožovat. Akácie tedy musí vyprodukovat dostatečné množství květů na to, aby umožnila vznik další generace. A právě proto panuje podezření, že vztah mravenců a akácií nemusí být zrovna symbiózou. Mravenci možná akácie tak trochu zneužívají pro svůj prospěch. Pravdou ovšem zůstává, že takové armády mravenců svá hnízda v domatiích pečlivě chrání. Jak již bylo zmíněno, žirafu možná ostré trny akácie neodradí, pokud se jí tedy nějaký nezabodne do dásně. Ovšem armáda kousajících mravenců, to je jiná. Žirafa se rychle napase, a pak raději zamíří pryč. Mravenčí jed není ve velkých dávkách moc příjemný.



Existují však tvorové, pro které mravenci představují vítanou pochoutku. Kočkodani husarští, nejrychlejší opice na světě! Žijí v travnatých, suchých oblastech, a jsou to všežravci. Pojídání hmyzu mají rozhodně v oblibě, a šťavnatá tělíčka mravenců shánějí často právě na větvích akácií. Přestože jsou zemní, nedělá jim problém na akácie vyšplhat! Ale kde pak mravence hledat? Odpověď je jednoduchá - v domatiích. Kočkodani pronikají do jejich baňatých hnízdeček, a postupně je vyžírají. Je to výhodnější než sbírat mravence jednoho po druhém, když maršují po větvích. Přitom by si totiž opice mohla vypíchnout oko o jeden z těch trnů. Svými hbitými prsty jsou kočkodani schopni rozšířit dírky v domatiích, a v podstatě je tak otevřít (navíc k tomu mohou použít i zuby). Mravenci, jež útok kočkodanů přežijí, otevřená domatia opustí.
A tak se tyto podivné útvary stávají útočištěm dalšího malého obyvatele savany. Jedná se o gekona rodu Lygodactylus. Samičky těchto malých stromových ještěrů kladou do domatií vajíčka. Jde o přímo dokonalá hnízda, v nichž jsou vajíčka v naprostém bezpečí před predátory. Mláďata se tedy vylíhnou v bezpečném domově. I po opuštění domatia jsou v relativním bezpečí, žijí totiž na větvích stromu s velkými ostrými trny, a na něj za nimi nepoleze každý predátor. Jejich start do života nemůže být lepší!
Když vítr proniká domatii, ozývá se z nich hvízdavý zvuk. Odtud tedy anglický název tohoto stromu; whistling thorn. Akácie druhu Vachellia drepanolobium jsou nesmírně důležitou součástí ekosystému, který obývají - to bychom však mohli říct o každém organismu. Pravdou však je, že jsou na nich životy některých živočichů skutečně závislé; od mravenců po gekony. Jsou součástí série vztahů, jež nemůže být pozoruhodnější. Aby se uchránili před žirafami, vytvářejí si trny, a možná umožňují mravencům, aby je chránili, ač to není jisté. Mravenci na akácie lákají kočkodany, a opuštěná domatia se stávají hnízdištěm gekonů. Svět přírody skutečně není světem individuálních organismů, ale světem provázaných vztahů mezi nimi.


Kromě druhé epizody cyklu Secrets of Our Living Planet vděčím za informace i webu Blue Planet Biomes.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Martinoraptor Martinoraptor | Web | 28. dubna 2020 v 21:04 | Reagovat

Děkuji. Taktéž velice zajímavý článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama