Galerie mořských živočichů

Megalodon

6. května 2015 v 17:11 | HAAS

Jméno: Carcharodon megalodon (nebo též Carcharocles megalodon),
způsob obživy: dravec,
výskyt: Miocén až Pliocén, zhruba před 16 až 2 miliony let,
typ: žralok (paryba).
Popis:
Megalodon (přeloženo z řečtiny "obří zub") byl největší druh žraloka, jaký kdy na naší planetě žil. Tato obrovská mořská nestvůra měřila na délku 16 až 18 metrů, ve svém oceánském domově neměla žádné přirozené nepřátele a mohla si dovolit ulovit cokoliv, co jen chtěla. Megalodon byl zkrátka ve své době na vrcholu potravního řetězce, fosilní pozůstatky některých třetihorních velryb dokonce prokazují, že Megalodon na ně zaútočil. Nejčastěji to dělal tak, že kytovce podplul a poté v rychlosti vyrazil nahoru, ušetědřil velrybě ohromnou ránu, ochromil a šokoval ji tak, a nakonec se pořádně zakousl do jejího masa svými dlouhými, ostrými zuby a stejně jako dnešní draví žraloci pak se svou obětí třásl, dokud ji nezabil. I v seriálu BBC Putování s dinosaury speciál: Monstra pravěkých oceánů byl ukázán útok Megalodona na pravěkého kytovce rodu Cetotherium, jenž se opravdu mohl stát potencionální kořistí tohoto dravce. Zuby Megalodona byly 21 centimetrů dlouhé, byly rýhované po obou stranách a podobně jako u dnešních žraloků jich Megalodon za život vystřídal stovky, protože za každým vypadnutým zubem vyrostl nový. A zuby jsou koneckonců také to jediné, co z Megalodona známe a právě díky nim dostal své jméno. Důvodem, proč se nikdy nezachovala celá kostra, je fakt, že žraločí kostra je chrupavčitá a chrupavka po smrti jednoduše shnije, nemá tak šanci zkamenět, narozdíl od pravých kostí. Již mnohokrát však byly vytvořeny napodobeniny Megalodonových strašlivých čelistí, snad vědecky přesné. Podle výzkumů snad mohl rozevřít čelisti na více než 2 metry, díky čemuž by se do nich vešel celý dospělý člověk. Paleontologové se domnívají, že dorůst tak ohromné velikosti muselo Megalodonovi trvat spoustu let, a mladí jedinci se zřejmě nezdržovali na širém oceánu, ale v pobřežních lagunách. Tam mohli lovit ryby nebo menší kytovce, například Odobenocetopse. Člověka však při zjišťování informací o tomto pravěkém žraloku napadne, jak je možné, že Megalodon vlastně vyhynul? Byl to přece živočich perfektně přizpůsobený životu v oceánech a brázdil je po více než desítku milionů let. Odpovědí by mohlo být částečně ochlazování, které nastalo na konci Pliocénu a na začátku Pleistocénu a dále s ním byla spojena doba ledová. Někteří vědci tvrdí, že Megalodon vyhynul proto, že se spolu srazily dva americké kontinenty a zničily tak rovnováhu, která do té doby v mořích panovala. Vyhynutí Megalodona se shoduje právě s dobou spojení kontinentů. Nicméně existují i teorie, že Megalodon snad stále existuje, což je však víceméně nepravděpodobné. Tento mořský titán již zřejmě opravdu vyhynul, ale stále si zaslouží velkou úctu a respekt-byl to snad dravec, který by si i z Tyrannosaura Rexe udělal svačinu, kdyby tedy dostal příležitost...



Pokud se Vám popis další mořské nestvůry líbil, komentujte. Příště se setkáme s dalšími monstry pravěkých oceánů!

Dorudon

9. srpna 2014 v 10:18 | HAAS

Jméno: Dorudon,
způsob obživy: masožravec,
výskyt: Eocén, mladší třetihory, 40-36 MYA,
typ: savec z řádu kytovců.
Popis:
Zkameněliny tohoto zajímavého kytovce byly odkryty v Severní Americe, Egyptě, Pákistánu, na Novém Zélandu a dokonce i na západě Sahary. Jméno "Dorudon" znamená doslovně přeloženo "harpunový zub". Měl skutečně ostré, po stranách zaostřené, kompaktní zuby, typické pro masožravce. Paleontologové tak usuzují, že se živil především rybami a měkkýši, možná mu však nedělalo problémy zaútočit i na větší chobotnice. Dospělci měřili asi 5 metrů na délku a vážili do jedné tuny. Podle zkoumání fosilních ostatků je Dorudon blízkým příbuzným známého Basilosaura, se kterým kromě ozubení sdílel i mnoho dalších, podobných znaků, včetně malých zadních ploutví, jejichž funkce je zatím neobjasněna-možná se jednalo jen o jakýsi rudiment zbylý po dávných předcích ze souše, kteří ještě byli čtyřnozí. Podle seriálu BBC Putování s pravěkými zvířaty byla Dorudoní mláďata kořistí Basilosaurů, kteří nechráněná mláďata odřízli od školek v lagunách a snadno je poté sežrali. Něco takového potvrzují i rány nalezené na zkamenělých lebkách. V době objevení byl Dorudon prve pojmenován jako "Prozeuglodon" (prvotní Basilosaurus-odvozeno z názvu Zeuglodon, nápravu o nesprávné pojmenování oné velryby). Podobně jako delfíni, i Dorudoni žili ve skupinách, ale narozdíl od nich postrádali speciální orgán umožňující efektivní echolokaci. Kromě Putování s pravěkými zvířaty se Dorudon objevil ještě v seriálu Putování s dinosaury-Monstra pravěkých oceánů, ačkoliv to bylo jen krátce...



Příště se posuneme do Pliocénu, do dob, kdy oceánům vládl ohromný žralok! Pokud se Vám popis Dorudona líbil, nezapomeňte komentovat...

Basilosaurus

14. ledna 2014 v 15:33 | HAAS

Jméno: Basilosaurus,
Potrava: Maso,
Výskyt: Eocén, před 40-36 miliony let,
Velikost: Až 18 metrů.
Popis:
Basilosaurus, nebo-li plazí král, byl jedním z prvnéch velkých kytovců. Za své latinské jméno zakončené slovem "saurus" nebo ještěr nebo plaz, vděčí staré vědecké domněnce, kdy si paleontologové mysleli, že před sebou mají fosilie plaza. Při náhledu do zkamenělých čelistí pak ale přišlo překvapení, protože tento dlouhý tvor měl stoličky a byl to tedy savec, jako my! Basilosauři žili v období Eocénu před 40-36 miliony let na území saharské pouště, kde také nacházíme jejich ostatky. Další významné objevy Basilosaura pocházejí z Louisiany ve Spojených státet. Měli tu bohatou společnost, mohli lovit žraloky, ostatní kytovce, větší savce a mnoho ostatních živočichů. Odhaduje se, že samci byli větší samice. Plně vzrostlý samec mohl mít až 18 metrů. Basilosaurům také zůstaly po dávných předcích dvě zredukované končetiny vzadu, které už k pohánění vodního proudu nestačily a u jejich potomků zmizely docela. Tento tvor je známý ze seriálů Putování s pravěkými zvířaty a Putování s dinosaury: Monstra pravěkých oceánů...


Na další zvíře si patrně nějakou dobu počkáte, protože BBC začala obrázky charakteristických znaků odstraňovat. Snad se Vám popis líbil!

Arsinoitherium

28. října 2013 v 10:58 | HAAS

Jméno: Arsinoitherium
Výskyt: Egypt v Eocénu před 36-30 miliony let
Potrava: Rostlinná.
Popis:
Tento zvláštní tvor je jediným zástupcem své vlastní čeledi Arsinoiterií. Jediným známým druhem je Arsinoitherium zitteli, jehož kosti se našly v horninách z doby Eocénu v egyptské sníženině Fajjúm, na západ od Nilu. Hlava možná připomínala nosorožce, ale Arsinoitherium mělo zřejmě trochu blíže k tapírům a způsobem života mohlo připomínat hlavně hrocha. V době Eocénu se totiž na místě budoucí saharské pouště rozléhaly mangrovové porosty, bažiny a ostrůvky, které byly uvězněny v legendárním moři Tethys. Arsinoitherium bylo v mnoha ohledech velmi podivné. Dva rohy na hlavě byly oproti očím v takovém úhlu, že přes ně zvíře nevidělo a muselo tak neustále kývat hlavou ze strany na stranu. V tom bylo velmi zranitelné. Vědci se domnívají, že samice měly tyto rohy menší, než samci. V kohoutku Arsinoitherium měřilo 180 centimetrů, tedy jako dospělý člověk. Podle prodloužených končetin se zdá být jasné, že Arsinoitheria snadno překonávala velké vzdálenosti...


Příště se podíváme na eocénské velryby!

Hesperornis

5. září 2013 v 14:19 | HAAS

Jméno: Hesperornis
Výskyt: Křída (před asi 75 miliony let),
Potrava: Ryby.
Popis:
Hesperornis byl velký, 2 metry dlouhý pravěký pták, přizpůsobený životu ve vodě. Obýval pobřeží zřejmě ve velkých koloniích, způsobu života na souši se mohl podobat tučňákovi. Neuměl létat. Křídla měl velmi malá. Zato byl však vybaven velkými zadními končetinami, s jejichž pomocí rychle plaval. Ve své době měl mnoho nepřátel; žil totiž v "pekelném akváriu", které se jen hemžilo pradávnými žraloky, obřími mosasaury nebo Xiphactiny s prazvláštními čelistmi. Hesperornis také zřejmě neuměl chodit, zadní nohy sice byly dost dlouhé, ale zdá se, že jen klouzal po suché zemi. Velkým zobákem prokluzl do hejna ryb. Také se mohl příležitostně živit amonity a belemnity...


Tímto článkem nejenže opouštíme "pekelné akvárium", ale i celé období druhohor. Podíváme se však do pobřežních vod v pozdním Eocénu, kdy souš i vodu ovládli velcí savci...

Mosasaurus

22. srpna 2013 v 10:24 | HAAS

Jméno: Mosasaurus
Potrava: Jiní mořští plazi, vodní ptáci, jednalo se o vrcholového predátora moří
Období: 85-65 MYA
Typ: Mořský plaz.
Popis:
Čelisti tohoto ohromného tvora byly nalezeny již roku 1786 dělníky v lomu nedaleko Maastrichtu, který se nachází v Nizozemsku. Zvíře bylo pojmenováno Mosasaurus. Jednalo se patrně o jednoho z vůbec největších mořských plazů, který kdy žil. Vědci se domnívají, že byl minimálně 10 metrů dlouhý, ale měřil snad mohl i celých 17 metrů! Mosasaurus měl protáhlé čelisti s dlouhými zuby, kterými mohl rozpárat oběť. Někteří z paleontologů se domnívají, že má tento tvor i celá jeho čeleď blízko k hadům. Tento masivní tvor byl dále vybaven ocasem s velkou ploutví. Mosasaurus s ním mohl mávat ze strany na stranu, což jeho mohutné tělo pohánělo vpřed. Zajímavý je ovšem fakt, že i když se jednalo o vrcholného dravce, jedna zkamenělina Mosasaura dokazuje napadení obřího mořského plaza žralokem. Nakonec vimizeli spolu s dinosaury na konci doby Křídové...


Z pekelného akvária to však ještě stále nebylo vše!

Archelon

26. června 2013 v 13:28 | HAAS

Jméno: Archelon
Potrava: Zřejmě vše, jednalo se asi o všežravce
Období: 75-65 MYA
Typ: Mořská želva.
Popis:
Archelon byl, podobně jako Testudo atlas na souši, největší želvou, která kdy žila v mořském prostředí. Archelon dosahoval délky přes 4,5 metru a vědci předpokládají, že se dožil i více, než 100 let. Ačkoliv byl jeho krunýř velice silný, ostatní predátoři, jako mosasauři, jej jistě napadali. Těžko říct, čím se želva živila. Paleontologové si myslí, že se jednalo o všežravce, možná významnou složku jeho potravy tvořily rostliny, každopádně důkazy o specializaci na určitý typ potravy nemáme. Ostré čelisti mu však mohly pomoci rozevřít schránku amonitů. Velké ploutve, především vepředu, mu umožňovaly dlouhý a poněkud i rychlý pohyb, ocas byl malý a vejce Archelon kladl na souš, jako dnes žijící želvy...


Z pekelného akvária brzy přijde i další podivný tvor...

Elasmosaurus

15. května 2013 v 16:55 | HAAS

Jméno: Elasmosaurus
Potrava: Ryby
Období: 85-65 MYA
Typ: Plesiosaur.
Popis:
Elasmosaurus byl jedním z největších mořských plazů, kteří kdy žili. Elasmosaurus, což znamená destičkový ještěr, byl dlouhý 14 až 15 metrů, jeho krk zaujímal celkově 71 obratlů, co znamená, že byl doslova dlouhý jako polovina plesiosaurova těla. Trup živočicha se skládal z 28 obratlů a ocas potom ještě z dalších 21. Zato jeho hlava byla nesmírně malá, pouhých 60 centimetrů. Zuby v čelistech měl však velice ostré a dlouhé. Díky ohebnému krku byl vlastně uzpůsobený pro lov ryb. Stačilo, když do hejna bleskurychle strčil krk a několik rybek polapil. Elasmosaurus musel při kladení vajec opustit vodní prostředí a mláďata se, podobně jako je tomu dnes u želv, vylíhla právě na souši. Nakonec ale i tento skvěle adaptovaný živočich nepřežil kruté vymírání dinosaurů a jiných organizmů z druhohor...



Obří želvy, velcí draví mořští ještěři i podivní ptáci z vod pozdní doby křídové už brzy!!!

Halisaurus

6. května 2013 v 14:04 | HAAS

Jméno: Halisaurus
Potrava: Velké ryby, mořští ptáci, možná i mladí ptakoještěři
Období: Křída, před 85-65 miliony let.
Typ: Mosasaurid.
Popis:
Halisaurus byl 3 až 4 metry dlouhým mořským plazem z řádu mosasaurů a byl vlastně menším postrachem živočichů, žijících v křídovém moři. První fosilie tvora byly objeveny už v roce 1780, což je 50 let před objevem první dinosauří kosti! Halisaur zřejmě stál na potravním žebříčku jako potrava jiných mosasaurů. Zuby tohoto predátora byly uzpůsobeny pro rychlý zářez do kořisti, čelisti snad neměly problém ji okamžitě zabít, ale v případě, že se kořist bránila, mohly jí utržit rány, na které později vykrvácela. Tyto čelisti dokonce dokázal hodně otevřít. Díky pohonným ploutvím rychle rozrážel vodu, v čemž mu pomáhal i jeho ocas. Při lovu byl tedy velmi nebzpečný...



Příště se podíváme na další bizardní a velké tvory z pozdně křídového oceánu!!!

Xiphactinus

21. dubna 2013 v 10:25 | HAAS

Jméno: Xiphactinus
Potrava: Velké ryby, pravěcí ptáci (například Hesperornis)
Období: Křída, 87-65 MYA
Typ: Ryba.
Popis:
Xiphactinus byl menším postachem obyvatel křídového oceánu. Byl schopný ulovit různé další ryby nebo prehistorické ptáky, jako například Hesperornise. Byl ale schopný zabít i zvířata mnohem větší, třeba menší mořské plazy o délce do dvou metrů. Díky svým ploutvím byl schopen rozrážet mořskou vodu a vrhat se po kořisti, podle BBC dokonce v rychlosti až 60 kilometrů v hodině. Podle ploutví můžeme zjistit, že byl velmi dobrým plavcem, takže tato teorie o rychlosti se zdá být i pravděpodobná. Xiphactinus byl asi 6 metrů dlouhý. V čelistech měl velice ostré zuby...


Už jsme opustili období jurské a teď si budeme popisovat tvory z dávnověké Křídy!
 
 

Reklama